Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Hovoříme o personálním obsazení ozbrojených sil. Chtěl bych novinářům zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci nebo o nějakých mimořádných opatřeních. Hovoříme o plánovaných opatřeních, ale tento proces již byl zahájen, a to jak odvody občanů, tak zejména důležité kontrahování,“ prohlásil podle agentury TASS Andrej Belousov, ekonom nominovaný na pozici ruského ministra obrany, při slyšení v Radě federace, horní komoře parlamentu, jež by ho měla ve funkci potvrdit.
Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Vladimira Kara-Murzy proti jeho odsouzení k 25 letům vězení za údajnou vlastizradu a šíření falešných zpráv o ruské armádě. Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Agentura Reuters jeho trest označila za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru v roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku ruské invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinili i z vlastizrady.
Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. „Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti,“ uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za „zradu“, což činí každá diktatura.
Bezpečnější počítačové sítě a komunikační kanály budou pro Ukrajinu klíčové pro úspěchy na bojišti proti ruským agresorům. Na konferenci v britském Birminghamu to dnes řekl šéf odboru pro kyberbezpečnost Bílého domu Harry Coker.
„Od počátku ruské invaze ukrajinští obránci v kyberprostoru prokázali, jak úspěšně bránit kritickou infrastrukturu své země před útoky světové počítačové velmoci. Ruské hrozby v kyberprostoru se nicméně od té doby proměnily,“ uvedl Coker. Dodal, že Rusové „lépe porozuměli ukrajinské cloudové infrastruktuře a zneužili toho pro úspěchy na bojišti“. „Zlepšení zabezpečení sítí a komunikace bude pro ukrajinské úspěchy klíčové,“ uvedl Coker.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
