Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Členské státy EU dnes definitivně schválily prodloužení volného obchodu s Ukrajinou a Moldavskem, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Informovalo o tom dnes belgické předsednictví v Radě EU.
Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří v uplynulých měsících protestovali v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.
Švédský premiér Ulf Kristersson je otevřený rozmístění jaderných zbraní na švédském území v případě války. Předseda vlády Švédska, které se nedávno stalo členem Severoatlantické aliance, to řekl švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu. Kristersson dnes ve Stockholmu jedná s lídry severských zemí a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématem schůzky je mimo jiné bezpečnostní situace v Evropě, podpora Ukrajiny či hrozba hybridních útoků.
Švédský parlament bude v červnu hlasovat o obranné dohodě, kterou uzavřelo Švédsko se Spojenými státy. Dohoda by měla Spojeným státům umožnit přístup na všechny vojenské základny v této skandinávské zemi a skladování vojenského vybavení a zbraní na švédském území.
Několik nevládních organizací vyzvalo švédskou vládu, aby do smlouvy zahrnula zákaz rozmisťování jaderných zbraní na švédském území. Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není potřeba, protože „ohledně jaderných zbraní panuje ve Švédsku široká shoda“.
Vedení pražského magistrátu nechá bronzovou plastiku s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město zároveň spolu s dopravním podnikem (DPP) a Galerií hlavního města Prahy (GHMP) vypíše výtvarnou soutěž na úpravu reliéfu.
Stanice na lince B byla pod názvem Moskevská otevřena 2. listopadu 1985, na její podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři.
„Československo však bylo v té době okupováno Sovětským svazem a tím připraveno o svou suverenitu. Legenda o československo-sovětském přátelství byla proto vnuceným narativem sovětské okupační moci,“ píše se v dokumentu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
