Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Belgie vyčlení devět milionů eur (224 milionů korun) na obnovu ukrajinské energetické infrastruktury poničené ruskými útoky. S odvoláním na ministryni pro rozvojovou spolupráci Caroline Gennezovou o tom informovala stanice RTBF. Finance poskytne evropská země prostřednictvím Rozvojového fondu OSN (UNDP).
„Za více než dva roky ruské invaze na Ukrajinu byla poškozená nebo zničená polovina ukrajinské energetické infrastruktury... je chatrná a velmi centralizovaná, což ji činí zranitelnou,“ uvedla belgická ministryně s tím, že cílem podpory bude vytvořit více „udržitelné a decentralizované“ zdroje energie.
Maďarský premiér ocenil přístup Číny k ruské válce na Ukrajině. Prezident Si Ťin-pching dal v minulosti ve svých veřejných prohlášeních najevo, že si přeje mír na Ukrajině, a Čína loni sestavila plán o 12 bodech na „politické urovnání“ konfliktu. Podle představitelů Spojených států však Čína dodává Rusku materiály takzvaného dvojího použití, tedy umožňující jak civilní, tak i vojenské účely, a zpřístupňuje Rusku satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině, ačkoliv přímou smrtící vojenskou pomoc Moskvě podle amerických představitelů nedodala.
„Hlas Maďarska je v Evropě osamocený. Maďarsko volá po příměří a mírových rozhovorech,“ řekl Orbán s koncem návštěvy Si Ťin-pchinga v Budapešti a prohlásil, že zbytek Evropy je „na straně války“.
Některé proruské vojenské kanály na telegramu v pátek ráno psaly, že ruská armáda zahájila v okolí Vovčansku ofenzivu. Část z nich psala o „průlomu“ a „dobytí některých obydlených oblastí“, psal ruskojazyčný server BBC. Informace nešlo ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinská policie každopádně pomáhala obyvatelům Vovčanska s evakuací. Zejména seniorům, jak ukázala na fotkách - a to i po vodě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
