Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský tank (německé výroby) Leopard versus ruský moskvič. Tankisté 33. samostatné mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny vyprodukovali humorné video. „Sláva tankistům,“ napsali jen.
Polská pohraniční stráž před časem zadržela na východě země ruského vojáka, který ilegálně překročil hranici s Běloruskem. Podle polských médií jde o dezertéra, který přišel přímo z bojů na Ukrajině. Ruský velvyslanec v Polsku dnes řekl, že žádá polské úřady, aby potvrdily informace, které se objevily v médiích.
Rozhlasová stanice RMF FM uvedla, že 41letý muž byl v civilním oblečení a neozbrojený. Polští pohraničníci u něho našli ruské vojenské doklady, včetně smlouvy s armádou týkající se jeho účasti na invazi na Ukrajinu. Aby se dostal do Polska, využil údajně migrační cestu, po níž se vydávají běženci z krizových oblastí v Africe a na Blízkém východě. Polsko dlouhodobě obviňuje režim běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka, že tyto lidi v tíživé situaci využívá jako zbraň v hybridní válce proti Západu.
Katarzyna Zdanowiczová, mluvčí polské pohraniční stráže v Podlaském vojvodství, kde byl Rus zadržen, podle televize TVN24 potvrdila, že se tak stalo „v posledních dnech“ a že „muž měl u sebe platné vojenské doklady“.
„Putinova řeč byla dle mého názoru zajímavá v jediném ohledu. Musí brát ohled na Čínu, takže zmínil i ‚hrdinný boj čínského lidu proti Japoncům‘. Škoda, že nezmínil, že od jara 1941 do jara 1945 s nimi Sověti měli pakt o neútočení a dění v Číně jim bylo fuk,“ komentuje politický geograf Michael Romancov projev ruského prezidenta při vojenské přehlídce k výročí porážky Hitlera.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
