Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezident Petr Pavel se zúčastní konference o míru na Ukrajině v polovině června ve Švýcarsku. Přijal pozvání od svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, uvedl dnes na síti X. Podle agentury DPA Švýcaři oficiálně pozvali více než 160 delegací, ne však Rusko, které Ukrajinu napadlo.
„Rád jsem dnes přijal pozvání prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského na konferenci o míru na Ukrajině, která proběhne v polovině června ve Švýcarsku,“ uvedl Pavel. „Společně máme zájem dosáhnout co nejširší shody zemí světa na podmínkách mírového řešení. Jde o důležitý krok, jak ukončit válečné utrpení a přinést Ukrajině spravedlivý mír,“ dodal.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon zvyšující pokuty pro osoby, které se vyhýbají mobilizaci v situaci, kdy se ukrajinská armáda po více než dvou letech obrany proti ruské invazi potýká s velkým nedostatkem vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že zákon nyní dostane k podpisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Za porušení pravidel týkajících se registrace u místního odvodového střediska bude místo dosavadních 3400 hřiven (1984 korun) nově hrozit 5100 hřiven (2946), přičemž ti, kdo se takového přečinu dopustí opakovaně, musí počítat s pokutou až 25.000 hřiven. Těm, kdo neuposlechnou povolávací rozkaz, bude hrozit postih až 25.000 místo nynějších 17.000 hřiven.
Státní zástupce podal obžalobu na českého dobrovolníka, který působil počátkem ruské invaze na Ukrajině a kterého čeští kriminalisté obvinili ze služby v cizí armádě a z plenění v místě válečných operací. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze, informovala dnes Česká televize (ČT) s odkazem na státního zástupce Martina Bílého z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Z justiční databáze vyplývá, že soud zatím hlavní líčení nenařídil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
