Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Při ruském raketovém útoku v ukrajinské Charkovské oblasti dnes utrpělo zranění sedm lidí, z toho šest dětí. Informoval o tom šéf regionu Oleh Syněhubov na svém telegramovém kanálu. Rusové podle něho řízenými leteckými bombami KAB útočili na civilní infrastrukturu ve městě Derhači ležící na severozápad od Charkova.
Rusko v dubnu použilo proti Ukrajině přes 3200 naváděných leteckých bomb, více než 300 střel různého typu a téměř 300 útočných bezpilotních letounů Šáhed, napsal dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Před měsícem v podobné bilanci uvedl, že Rusové v březnu vyslali na Ukrajinu přes 3000 naváděných leteckých pum, více než 400 střel různých typů a přes 600 dronů Šáhed.
„Naše města a hromady od Sumské po Oděskou oblast, Dněpropetrovská, Charkovská, Doněcká oblast, Mykolajiv, Cherson, trpí každý den i noc tímto úmyslným a podlým terorem,“ napsal dnes Zelenskyj. Termín hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Kolik střel nebo dronů se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zlikvidovat, než udeřily, není z vyjádření hlavy státu zřejmé.
Takhle nyní vypadá Časiv Jar. Město je úplně zničené, nepoškozenou budovu těžko hledat.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
