Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko se připravuje na novou ofenzivu a útoky na ukrajinskou železniční síť se snaží paralyzovat vojenské dodávky včetně západní pomoci. Agentuře AFP to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský představitel den poté, co Rusko zasáhlo železniční infrastrukturu ve třech ukrajinských regionech. Útoky v Doněcké a Charkovské oblasti dnes potvrdilo ruské ministerstvo obrany.
„Jsou to klasická opatření před ofenzivou,“ uvedl pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj ukrajinských bezpečnostních složek. Cílem je podle něj znemožnit Kyjevu dodávat na frontu vojenské vybavení, které Ukrajině mimo jiné poskytují západní spojenci.
Ukrajina potřebuje od svých spojenců další prostředky protivzdušné obrany, zdůraznil dnes na virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP řekl, že Ukrajina potřebuje k ochraně svých měst alespoň sedm amerických komplexů Patriot a příslušné střely.
„To je to, co nyní může a mělo by zachraňovat životy,“ prohlásil prezident země, která se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Podle agentury Reuters také uvedl, že jen v letošním roce Rusko zaútočilo na Ukrajinu už 9000 leteckými naváděnými pumami. „Musíme mít možnost sestřelovat bojové letouny, aby se nepřibližovaly k našim pozicím a hranicím,“ sdělil.
Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.
„Dnes ty stejné tanky, které sledovali naši otcové a dědečkové v ulicích Budapešti a Prahy, zabíjí lidi na Ukrajině,“ uvedl šéf české diplomacie. „Scenérie se mění, ruská imperiální krutost pokračuje,“ doplnil. Cílem Ruska je podle něj zničit Ukrajinu a přizpůsobit ji vlastnímu brutálnímu stylu myšlení. „Je to o rozvrácení naší části Evropy,“ konstatoval Lipavský.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
