Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.
„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.
Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.
Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.
„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
