Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
62 % Ukrajinců je prý ochotno bojovat za svou zemi. Podle průzkumu Sociological Group Rating provedeného v roce 2023 ve spolupráci s Gallup International a zveřejněného 23. dubna je podle svých slov připraveno bránit Ukrajinu 62 % obyvatel země.
Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl dnes při návštěvě Varšavy šéf NATO Jens Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.
„Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni,“ řekl Duda v interview zveřejněném v deníku Faktu. Premiér Donald Tusk v reakci poznamenal, že by rád znal všechny okolnosti, které hlavu státu přiměly učinit takové prohlášení.
Mnohé evropské státy včetně Francie nejsou příliš ochotné vzdát se ve prospěch Ukrajiny svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany, tvrdí francouzský deník Le Monde. Některé členské země Evropské unie se nechtějí zříci svých systémů Patriot, Francie pak váhá ohledně dodávky dalšího systému SAMP-T, napsal francouzský list.
Summit EU se sice minulý týden shodl, že je potřeba poskytnout Ukrajině prostředky protivzdušné obrany, šéfové vlád jednotlivých zemí si ale dávali dobrý pozor, aby v tomto ohledu neučinili žádný konkrétní slib, napsal Le Monde. Připomněl, že k dodávkám systémů vyzýval na okraj summitu také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který prohlásil, že ochrana ukrajinského vzdušného prostoru je větší prioritou než dodržení interních standardů Severoatlantické aliance ohledně vybavení.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
