Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Česká republika dnes na jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku prosazuje svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je po dvou letech ruské agrese načase. Debata se vedla i ohledně další podpory Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.
„Pro mě bylo pozitivní slyšet, že asi deset států výslovně zmínilo Česko a naši muniční iniciativu,“ uvedl Lipavský. „Já jsem za Česko deklaroval, že pokračujeme v podpoře Ukrajiny, zároveň ale musíme mluvit i o širší strategii zadržení Ruska a ruského imperialismu,“ dodal. Ocenil také německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.
„Poslanci Andreji Babišovi v otázce migrace a migračního paktu křivdíme. Není to tak, že by se nezajímal,“ tweetuje Pavel Telička, který byl v letech 2014–19 europoslancem za ANO, než se s hnutím rozešel. „Naopak, před lety mě žádal, abych nastřelil koncepci kontrolované migrace, nabídl řešení regulovaného příjmu imigrace. Zejména vzdělanějších migrantů. On jen pod tíhou průzkumů veřejného mínění změnil názor. To se stává, je-li člověk populistou. Vyvinul se, dnes už ani nechce nějaká řešení, jen všechno smysluplné blokuje a ostatní kritizuje.“
Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. Píše to deník Financial Times (FT). Podle spojenců v EU a NATO nejsou tyto jihoevropské země přímo ohroženy, a tak by se mohly vzdát některých zařízení ve prospěch napadené země, která se brání sílícím ruským úderům ze vzduchu.
K předání moderních systémů protivzdušné obrany podle deníku vyzvali řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze ostatní premiéři a prezidenti členských zemích EU. Stalo se tak minulý týden v osobních rozhovorech na summitu v Bruselu, řekly listu nejmenované zdroje. „Jsou tu země, které, popravdě řečeno, bezprostředně nepotřebují své systémy protivzdušné ochrany,“ poznamenal podle FT jeden z evropských diplomatů.
K navýšení pomoci v oblasti protivzdušné ochrany vyzývají opakovaně ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který to zopakoval také ve videoposelství na posledním unijním summitu. Podle nich Ukrajina čelí rostoucím ruským úderům ze vzduchu. V posledních týdnech slíbilo navýšit svou pomoc ukrajinské protivzdušné obraně Německo.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
