Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Zase Ukrajina a s ní i Evropa čekala na záchranu z USA. Dostali jsme čas. Ale už se musíme probudit a budovat evropský obranný průmysl, druhý pilíř NATO. Nejde naši bezpečnost donekonečna stavět na pomoci USA. Jsme dost bohatí i dospělí, abychom se o sebe už začali starat,“ napsal ke schválenému balíčku v USA místopředseda STAN Jan Farský.
Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly dnes výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS uvedly, že ruské síly dnes brzy ráno v přístavu Sevastopol na Krymu odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí.
Reports of a ship attacked in the port of Sevastopol using an anti-ship missile. It is not clear what was hit. So far the only evidence is this video where the man does not describe it as a warship directly. Official authorities claim the "small fire was put down quickly". pic.twitter.com/36jxN6xlRi
— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) April 21, 2024
Institut pro studium války současně o schválené pomoci Ukrajině uvádí, že ruské jednotky za posledních šest měsíců dosáhly na ukrajinském bojišti pouze taktických úspěchů a není pravděpodobné, že by se jim podařilo prolomit frontovou linii.
Rusové přesto mohou zaznamenat operačně významné zisky, přičemž lze předpokládat, že upřednostní oblasti, kde se ukrajinská obrana zdá být relativně křehká, například západně od Avdijivky, nebo oblasti, kde jsou ruské jednotky v dosahu operačně významných cílů, jako je město Časiv Jar.
„Hrozba operačně významného ruského postupu v nadcházejících týdnech přetrvává, i když ukrajinské velení může nyní cítit větší volnost podstoupit krátkodobá rizika s ubývajícími zásobami, aby takovému postupu zabránilo, když ví, že brzy dorazí další materiál,“ podotýká ISW.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
