Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Policie pátrá pod čtrnáctileté ukrajinské dívce Polině Makaretsové, která v úterý odešla z bydliště ve Stříbře na Tachovsku a dosud se ji nepodařilo nalézt. Dívka je 165 cm vysoká, štíhlá, má středně dlouhé světle hnědé vlasy s ofinou a modré oči. Informace, které by pomohly s jejím vypátráním, mohou lidé volat na linku 158. Policie pátrání zařadila do režimu Dítě v ohrožení.
„Prověřili jsme řadu možných míst, kde by se mohla pohybovat či pobývat. Provedli jsme také celou řadu našich interních prověrek a realizovali i pátrací akce. Bohužel do současné doby se nám dívku nepodařilo nalézt, a proto bylo dnes rozhodnuto o pátrání po ní jako o dítěti v ohrožení,“ uvedla na webu policejní mluvčí Iva Vršecká.
Dívka z domova odešla v úterý odpoledne a dosud o sobě nedala žádnou zprávu. Na sobě měla černou zimní bundu, šedé tričko, šedé kalhoty se širokými nohavicemi a laclem, který nosí volně u kolen. Na nohou měla bíločerné tenisky. Nemá žádné zdravotní problémy, ani neužívá léky.
Německá policie zatkla dva Rusy, kteří chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže.
„Rozpočtová pomoc od Spojených států je důležitější než kdy jindy, protože je neoddělitelně spjata s úspěchem Ukrajiny na bojišti a se schopností vlády poskytovat svým občanům základní služby,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Washington a jeho spojenci podle ní poskytli Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 významnou podporu, přičemž byly zavedeny rozsáhlé kontroly a ochranná opatření, aby se zajistilo, že se peníze dostanou ke správným lidem a budou použity vhodným způsobem.
Yellenová ocenila americký Senát za to, že schválil dodatečné financování Ukrajiny. Dodala, že nečinnost republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA, kteří návrh odmítají předložit k hlasování, „je ale neomluvitelná a poškozuje naši národní bezpečnost“.
Yellenová se tak vyjádřila po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem při konferenci o Ukrajině, která se konala na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
