Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a vyzval k úsilí zabránit další eskalaci blízkovýchodního konfliktu. Íránský režim přirovnal k tomu ruskému, oba podle něj „šíří teror a vyžadují rozhodnou a jednotnou reakci světa“. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby se vzpamatovalo, když slyší útočné íránské drony Šáhed, které jsou „nástrojem smrti“ na Blízkém východě i na Ukrajině.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
