Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský soud dnes prodloužil trest bývalé spolupracovnici ruského opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševové o dva roky na 9,5 roku. Z odkazem na zpravodajský telegramový kanál SOTAvision o tom informovala ruská média. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti, odsouzena byla loni.
Ruský parlament dnes schválil návrh, aby ruská plynárenská společnost Novatek získala právo zřídit vlastní bezpečnostní síly k ochraně svých zařízení. Informovala o tom agentura Reuters. Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť.
Společnost Novatek je největším ruský producentem zkapalněného zemního plynu (LNG). Její komplex na zpracovaní plynu v přístavu Usť-Luga a terminál v Baltském moři se v lednu staly terčem útoků ukrajinských dronů.
Rusko dnes obvinilo Kyjev z dalšího útoku na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové už dva roky okupují. Moskvou dosazená správa zařízení uvedla, že ukrajinský dron zaútočil na výcvikové středisko elektrárny. Ukrajinská vojenská rozvědka následně opět popřela, že by za sérií nedávných útoků stál Kyjev, informovala agentura Reuters.
„Útok ukrajinských ozbrojených sil se odehrál deset minut poté, co kolem školícího střediska projeli pracovníci (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) MAAE, kteří se vraceli z plánované návštěvy vnější laboratoře pro monitorování radiace,“ uvedla podle ruské státní agentury TASS mluvčí okupační správy elektrárny Jevgenija Jašinová. Dron podle ruského prohlášení dopadl na střechu výcvikového střediska. Nikdo nebyl zraněn.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
