Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 dohodu schválil na konci února. České televizi (ČT) to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Britský ministr zahraničí David Cameron dnes při návštěvě Washingtonu ocenil český plán nákupů dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo Evropskou unii. Zmínil jej na tiskové konferenci se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem, kde apeloval na obnovení americké podpory pro zemi bránící se už déle než dva roky ozbrojené ruské agresi.
„Víme, že (Ukrajinci) potřebují munici. Je tady skvělá česká iniciativa s cílem poskytnout munici, která dorazí v červnu,“ řekl Cameron na tiskové konferenci. Británie podle něj ale podniká kroky, kterými chce už předtím zajistit Ukrajině dodatečné dodávky projektilů.

Nejméně 604 civilistů bylo na Ukrajině zabito či zraněno v březnu, to je o 20 procent více než v únoru. Za nárůstem jsou mimo jiné ruské údery, uvádí OSN. OSN potvrdila nejméně 10.810 zabitých a 20.556 zraněných civilistů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Skutečné počty budou ale pravděpodobně vyšší.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.