Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.
Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.
Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.
Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.
Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.
„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
