Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinská metropole Kyjev od začátku roku čelila náletům více než 180 ruských raket a dronů, uvedla dnes v přehledu zveřejněném na platformě Telegram kyjevská vojenská správa. Ruské síly přitom nasadily i novou hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon). V Charkově na východě Ukrajiny už ruské ostřelování poničilo prakticky veškerou kritickou energetickou infrastrukturu, sdělil ukrajinskému portálu Liga.net v dnes zveřejněném rozhovoru starosta města Ihor Terechov.
Kyjev je v poslední době opět terčem rozsáhlejších náletů. Rusko na město od začátku roku vyslalo 116 řízených střel, 48 dronů a nejméně 12 balistických raket Kinžal a Iskander, vypočítala kyjevská vojenská správa. V pěti případech podle ní na metropoli Rusové útočili nadzvukovými střelami Cirkon.
Ruský plynárenský gigant Gazprom v březnu zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 4,5 procenta oproti předchozímu měsíci. V meziročním srovnání tyto dodávky vzrostly dokonce o zhruba 26 procent. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své výpočty založené na zprávách Gazpromu o tranzitu přes Ukrajinu a na údajích evropské skupiny pro přepravu plynu Entsog.
Dodávky podle těchto údajů v březnu činily v průměru 88,7 milionu krychlových metrů denně, zatímco v únoru to bylo 84,9 milionu a v loňském březnu 70,3 milionu metrů denně. Celkově Gazprom v letošním prvním čtvrtletí vyvezl do Evropy zhruba 7,74 miliardy krychlových metrů plynu, napsala agentura Reuters.
Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek.
„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
