Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezident Tádžikistánu Imomali Rachmon dnes vyzval spoluobčany, aby uchránili děti a dospívající před vlivem extremistické ideologie a teroristů. „Ostudná hrozná událost, která se stala u Moskvy, ještě jednou varuje každého z nás, zvláště rodiče, a žádá, abychom věnovali větší pozornost výchově dětí. Ještě jednou zdůrazňuji, že musíme chránit dospívající a mládež před vlivem takových destruktivních a hrozných skupin a hnutí a nedopustit, aby naše děti zhanobily dobrou pověst tádžického národa,“ prohlásil šéf státu podle komuniké prezidentské kanceláře.
Rachmon v neděli o teroristickém útoku hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterému podle komuniké řekl, že „teroristé nemají ani národnost, ani vlast, ani náboženství“. Ruští představitelé v čele s Putinem naznačují souvislost teroristické akce s Ukrajinou, která ale jakýkoli podíl na útoku v Krasnogorsku odmítá. K akci se opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, která zveřejnila i záběry pořízené útočníky během vraždění lidí.
Island se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Kyjev, uvádí vládní prohlášení. V prohlášení stojí, že Island vyčlení přibližně 2 miliony eur.
Slovensko po pátečním teroristickém útoku u Moskvy, ke kterému se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), posílí bezpečnostní opatření. Stupeň teroristického ohrožení zatím nezměnilo. Novinářům to po dnešním jednání bezpečnostní rady státu řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Podle opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) mimořádné jednání bezpečnostní rady státu souvisí se snahou vládní koalice, aby předseda parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini vyhrál nadcházející rozhodující kolo prezidentských voleb. Právě Pellegrini hovořil o závěrech jednání jako první, jeho spojení s volební kampaní ale odmítl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
