Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mezi zraněnými po nočním raketovém útoku na Kyjev je i jedno dítě, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. Výbuchy podle ní otřásly třemi čtvrtěmi Kyjeva, v několika domech vznikly požáry. Asi 80 lidí muselo být podle ní evakuováno.
Na zasažených místech působí záchranáři a policisté, ale i psychologové, dodala služba. Na fotografiích zveřejněných kyjevskými úřady po dnešním útoku jsou vidět ohořelé domy a automobily. Poničen byl například sklad internetového obchodu, kde bylo na směně v práci 99 osob. Nikomu z nich se nic nestalo.
Jedna žena přišla o život, další čtyři lidé - tři ženy a muž - utrpěli zranění při dnešním raketovém útoku ruských vojsk na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Oznámil to šéf oblastní správy Vitalij Kim. Bilance nemusí být konečná, pátrání v troskách podle gubernátora pokračuje.
V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Unijní lídři budou nejprve jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Tématy jsou zejména situace na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala.
„V chaotickém světě, ve kterém žijeme, je velmi důležité držet se zásad a zásady jsou jasné: Charta OSN, mezinárodní právo, územní celistvost zemí a mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil Guterres při příchodu na jednání v Bruselu. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byl mír na Ukrajině, ale stejně tak je nezbytné dosažení příměří v Pásmu Gazy.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
