Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur (114 miliard Kč) z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.
Během třídenních ruských prezidentských voleb protivzdušná obrana zničila 419 dronů a 67 raket, uvedl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Z útoků obvinil sousední Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi. Rusové vybírali hlavu státu od pátku do neděle, podle všeobecného očekávání ve volbách zvítězil současný a dlouholetý šéf Kremlu Vladimir Putin.
Šojgu dnes podle ruských agentur TASS a Interfax na zasedání rady svého resortu obvinil Ukrajinu ze snahy narušit volební dění v Rusku a na ukrajinském území, které ruská armáda okupuje a Moskva se je rozhodla v roce 2022 anektovat. „Odehrávalo se cílené ostřelování volebních míst a státních institucí, kde se nacházeli výhradně civilisté,“ prohlásil Šojgu, podle něhož ruská armáda posílila ochranu objektů i systém protivzdušné obrany.
Ruské úřady dnes hlásily další ukrajinské útoky ukrajinských střel a bezpilotních letounů na Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblast, které sousedí s Ukrajinou. V Belgorodské oblasti zemřel jeden člověk poté, co jeho automobil zasáhly úlomky sestřelených vzdušných cílů, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. I dnes se podle ruského ministerstva obrany Belgorodská oblast stala terčem palby z raketometů RM-70 Vampire české výroby.
Gladkov v úterý informoval o plánované evakuaci asi 9000 dětí z některých částí regionu a dnes ohlásil začátek mimořádných prázdnin. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle Reuters na setkání s aktivisty v Kremlu ujišťoval, že Rusko zajistí bezpečnost Belgorodu i dalších příhraničních regionů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
