Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ceny ropy dnes kvůli obavám o dodávky z Ruska a slabšímu dolaru rostou. Brent si připisuje zhruba jedno procento a obchoduje se nad 68 USD za barel.
Slovenský premiér Robert Fico řekl, že se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Zelenským. Potvrdil, že při návštěvě Číny se setká i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Počet ruských dronových útoků na Ukrajinu v srpnu klesl v porovnání s červencem. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, podle níž Moskva na sousední zemi v minulém měsíci vyslala při nočních útocích 4132 bezpilotních strojů s dlouhým doletem, což je o 34 procent méně než v předchozím měsíci.
Přes pokles útoků v době zvýšeného diplomatického úsilí o ukončení války Rusko nadále soustavně útočí drony na města a vesnice po celé Ukrajině a způsobuje četné civilní oběti. I v noci na dnešek ukrajinská protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva Rusko v noci nad Ukrajinu vyslalo 86 dronů, protivzdušná obrana jich zneškodnila 76.
Kyjev 28. srpna zažil jeden z nejničivějších útoků s využitím dronů a raket, při kterém zahynulo 25 lidí, včetně několika dětí. Z velké části šlo o obyvatele jednoho bytového domu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
