Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se příští týden chystá do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. Setká se při té příležitosti s americkým prezidentem Joem Bidenem, informovala stanice NBC s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele. Setkání se Zelenským v New Yorku avizoval dnes také polský prezident Andrzej Duda.
Náplň chystaného jednání Bidena a Zelenského zatím není známá, jedním z témat by však zřejmě mohla být americká vojenská pomoc Ukrajině; americká média v uplynulých dnech informovala, že Bidenova administrativa je blízko schválení dodávek střel ATACMS s doletem až 306 kilometrů, schopných nést kazetovou munici, či jinou verzi raket GMLRS, které mají dolet jen 72 kilometrů, ale také s úpravou pro kazetovou munici.
„Síly obrany 14. září 2023 zaútočily na dvě hlídkové lodi projektu 22160 Vasilij Bykov ruské okupační flotily v jihozápadní části Černého moře. Vznikla určitá poškození,“ citovala agentura Unian prohlášení ukrajinských sil. Podle dostupných informací jsou tyto lodi vyzbrojeny střelami s plochou dráhou letu Kalibr. Ty Rusko často využívá k útokům proti Ukrajině.
Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruské státní agentury RIA Novosti informovalo o zničení šesti ukrajinských námořních dronů v Černém moři. Ty se podle ruského ministerstva neúspěšně pokusily o útok na ruské vznášedlo Samum a hlídkovou loď Sergej Kotov. Ani toto, ani ukrajinské tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Německou metropoli navštívil kyjevský primátor Vitalij Kličko, podepsal s berlínským kolegou Kaiem Wegnerem dohodu o partnerství obou hlavních měst. Kyjev se tak stal 18. městem, se kterým Berlín takovou partnerskou smlouvu má. Mezi stávajícími partnerskými městy Berlína jsou mimo jiné Praha a Moskva. Partnerství s Moskvou ale Berlín kvůli ruské invazi na Ukrajinu pozastavil.
Minulá sociálnědemokratická primátorka Berlína Franziska Giffeyová do loňského roku takovou dohodu odmítala, radnice to tehdy zdůvodňovala tím, že Kyjev potřebuje praktickou pomoc a podporu. Nové vedení města, které tvoří Wegnerova konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) a sociální demokraté (SPD), ale postoj změnilo. Obě strany se na užší spolupráci s ukrajinskou metropolí dohodly již v koaliční smlouvě.
Wegner přivítal Klička před Braniborskou bránou, která je jedním ze symbolů Berlína. Oba poté společně bránou prošli. „Berlín je městem svobody a Kyjev svobodný zůstane,“ řekl Wegner. Událost sledovalo několik desítek lidí, z nichž někteří kyjevského primátora hlasitě zdravili a provolávali slávu Ukrajině. Setkání u Braniborské brány doprovázela bezpečnostní opatření, okolí památky bylo pro veřejnost uzavřeno, obehnáno mobilním hrazením a střeženo policií.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.