Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protiletecká obrana u pobřeží Krymu sestřelila ukrajinskou protilodní střelu Neptun. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev informoval, že trosky ze zneškodněného ukrajinského dronu poškodily obytný dům. Několik oken se rozbilo, nikomu se ale nic nestalo. Razvozžajev také napsal, že na místo vyjeli specializovaní záchranáři, aby rozhodli, jak z místa odstranit výbušná zařízení.
Evropská unie se chystá formálně zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou již před koncem roku. S odvoláním na své diplomatické zdroje to dnes napsal bruselský web Politico, podle něhož by krok měli schválit lídři unijních zemí na prosincovém summitu.
EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země loni v červnu. Kvůli ruské agresi tak učinila nezvykle rychle, jen několik měsíců po podání žádosti. Dalším formálním krokem má být zahájení přístupových rozhovorů, které by Kyjev rád otevřel ještě letos. Zatímco velká část unijních států včetně Česka jejich rychlý start podporuje, některé země nabádají k opatrnosti.
„Cílem je v prosinci dosáhnout politické shody na otevření rozhovorů,“ řekl Politiku jeden z diplomatických zdrojů. Základem pro to má být hodnocení pokroku uchazečských zemí včetně Ukrajiny, které Evropská komise zveřejní v listopadu. Pokud Kyjev docílí posunu v sedmi sledovaných kritériích včetně posilování právního státu či boje proti korupci, komise podle diplomatů doporučí zahájení rozhovorů. Zdroje serveru tvrdí, že pro členské země pak bude složité hledat důvody, proč rozhovory nezahájit.
Ruská prokuratura žádá devět a půl roku vězení pro bývalou novinářku státní televize; Marina Ovsjannikovová se loni proslavila svým protestem proti ruské invazi na Ukrajinu v živém televizním vysílání. Podle serveru Mediazona prokuratura chce Ovsjannikovovou poslat v nepřítomnost před soud kvůli šíření lživých zpráv, což je termín, který se vztahuje na jakékoliv informace o ruské válce proti Ukrajině, jež jsou v rozporu s narativem prosazovaným Kremlem.
Ovsjannikovové, která loni v březnu vtrhla během vysílání do televizního studia s transparentem s nápisem „Zastavte válku“ a „Lžou vám“, se později podařilo dostat se s dcerou z domácího vězení a utéct do jisté evropské země.
Svoji první protestní akci provedla loni v březnu. Obžaloba z šíření lživých zpráv se týká protestu z loňského července, kdy stála na nábřeží naproti Kremlu s transparentem, na kterém ruského prezidenta Vladimira Putina označila za vraha a jeho vojáky za fašisty, píše agentura Reuters.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.