18°C
Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Více než 100 vysoce postavených evropských zákonodárců v úterý odešle svým protějškům ve Spojených státech společný dopis, v němž žádají o uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině.
Otevřený dopis podepsali zákonodárci z nejméně 17 zemí včetně Francie, Německa, Itálie, Polska a Irska, uvedla agentura Reuters, podle níž je to známka rostoucích obav v Evropě ohledně pokračování americké podpory Ukrajině. „Slyšíme obavy, které vyjadřují naši američtí přátelé. Američtí představitelé, demokraté i republikáni, již léta žádají Evropany, aby převzali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. S tímto legitimním požadavkem souhlasíme,“ uvedli v dopise zákonodárci v čele s Benjaminem Haddadem, francouzským poslancem ze strany prezidenta Emmanuela Macrona.
Evropští zákonodárci, mezi nimiž je i německý poslanec Michael Roth, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu, a také jeho italský protějšek Giulio Tremonti, uvedli, že Evropané přispěli na pomoc Ukrajině od ruské invaze obdobně jako USA.„Vojenské výdaje navíc vzrostly v celé Evropě. Americká vojenská pomoc je však kritická a naléhavá,“ uvedli.
„Vítězství Putina by povzbudilo naše nepřátele po celém světě: sledují nás a doufají, že se unavíme. Ukrajinci bojují, abychom my nemuseli,“ vzkázali také evropští zákonodárci.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes na návštěvě USA vyjádřil naději, že s touto zemí snad může i nadále počítat. Podle agentury Reuters to uvedl při zahájení klíčové návštěvy Washingtonu, kde se bude pokoušet zachránit návrh amerického prezidenta Joea Bidena na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což demokraté odmítají.
„Nevzdáme se. Víme, co máme dělat, a vy se můžete spolehnout na Ukrajinu, a stejně tak doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ řekl Zelenskyj v projevu na Národní univerzitě obrany ve Washingtonu po úvodních slovech amerického ministra obrany Lloyda Austina.
Zatímco Rusko viní obyvatele ČR z pokusu o vraždu vojáka, ruská tajná služba tvrdí, že s vyšetřovacím výborem zastavila aktivity „hluboce skryté, rozsáhlé zpravodajské sítě ukrajinských speciálních služeb, utvořené k tomu, aby páchala významné sabotáže a teroristické činy“ proti státním orgánům, armádě i dopravní a energetické infrastruktuře na poloostrově.
Cíli ukrajinských agentů se podle FSB měli stát zejména šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov, ruský proválečný bloger Alexandr Talipov nebo bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.
Carjov, jeden z nejznámějších představitelů proruských separatistů ve východoukrajinském Donbasu, se letos na podzim skutečně terčem útoku stal. Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU tehdy agentuře Reuters řekl, že se jednalo o operaci ukrajinských zpravodajských služeb.
„Bezpečnostní složky navíc zabránily uskutečnění 14 teroristických činů a sabotáží včetně vyhození šesti železničních úseků, dvou distribučních center plynu, tří elektrických rozvoden a tří vozidel do povětří,“ uvedla dále FSB a v prohlášení zmiňuje i nalezení desítek výbušných zařízení a více než 200 kilogramů výbušnin.
„Kromě toho, obyvatel České republiky, který nějakou dobu žil v Simferopolu je viněn z pokusu o vraždu, která se chystala v případě vojáka,“ píše TASS. „Dne 23. září agent (ukrajinské tajné služby) SBU poblíž bytového domu na ulici Sadovaja (ve městě) Džankoj aktivoval improvizované výbušné zařízení, které umístil pod vůz Chevrolet Aveo,“ píše agentura s poznámkou, že útok se nezdařil kvůli „okolnostem“.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
