Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Na letišti v Paříži na Zelenského čekala mimo jiné francouzská premiérka Élisabeth Borneová, informovala francouzská média.
Prezident Macron Zelenskému při setkání potvrdí „neutuchající podporu Francie a Evropy“ v ukrajinském boji proti Rusku. Jednat budou i o další pomoci. Francie předala Ukrajině v předchozích měsících některé významné dodávky zbraní, například samohybných houfnic Caesar.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Francie. V Elysejském paláci se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dnes naznačil, že si Rusové mohli čtyři vojenské letouny, které se podle ruských médií zřítily v sobotu v ruské Brjanské oblasti, sestřelit sami. Informovala o tom agentura AP. Ruská agentura TASS v sobotu informovala o zřícení vrtulníku a ruského bojového letounu Su-34. Ruský list Kommersant následně uvedl, že sestřeleny byly dokonce dvě ruské stíhačky a dvě ruské vojenské helikoptéry, Moskva to ale nepotvrdila.
Všechny čtyři stroje, stíhačky Su-34 a Su-35 a vrtulníky typu Mi-8, údajně patřily ke stejné vojenské letecké skupině. Brjanská oblast sousedí se severní částí Ukrajiny a také s Běloruskem. Podobně jako například Belgorodská oblast i tento region od ruské invaze do sousední země poměrně často hlásí ostřelování nebo útoky bezpilotních letounů na své území.
Mluvčí ukrajinského letectva v neděli popřel, že by se na sestřelení letadel podílela Ukrajina. Během svého vystoupení v ukrajinské televizi naznačil, že za pád strojů může být zodpovědné samo Rusko. Později svou poznámku odvolal s tím, že šlo o pokus o vtip.
Jak ale poznamenala agentura AP, Jevgenij Prigožin přišel s podobnou hypotézou. „Čtyři letadla... když nakreslíte kruh v místech jejich pádu (a všechny leží skutečně v kruhu), ukáže se, že tento kruh má průměr 40 kilometrů... nyní jděte na internet a podívejte se, jaký typ zbraně protivzdušné obrany by mohl být ve středu tohoto kruhu, a pak si vytvořte svou vlastní verzi (událostí),“ uvedl Prigožin na telegramu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.