Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Z Kyjeva dnes zmizel další sovětský pomník. Pracovníci městských služeb odstranili pomník Mykoly Schorse, sovětského polního velitele.
Ukrajinský plavec Mychajlo Romančuk odsoudil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) povolit neutrálním ruským a běloruským sportovcům účast na olympijských hrách 2024 v Paříži. Novinářům na mistrovství Evropy v krátkém bazénu řekl, že je to „velká, velká škoda pro sportovní svět". Bojkot olympijských her ale navzdory tomu nezvažuje.
„Rusové útočí na ukrajinská města, ukrajinské civilisty, ukrajinské sportovce a ukrajinská sportoviště a teď jim dovolíme účastnit se soutěží. To není normální," uvedl Romančuk, který na OH v Tokiu získal stříbro na patnáctistovce a bronz na osmistovce. Připomněl oběti ruské agrese, která trvá od února 2022. „Více než 400 sportovců v této válce zahynulo. A teď je bereme na olympiádu? Když nedodržujete pravidla, když nedodržujete světový mír, tak jak můžete být připuštěn do závodů?" láteřil.
Ukrajina dnes tvrdě odsoudila ruské plány na uspořádání prezidentských voleb na okupovaných ukrajinských územích a jakékoliv budoucí hlasování označila za neplatné, informovala agentura Reuters. Ruská horní komora parlamentu tento týden odhlasovala, že se volby v Rusku včetně zabraných ukrajinských území uskuteční v březnu příštího roku, přičemž se očekává, že se prezidentem potřetí v řadě stane současná hlava státu Vladimir Putin.
„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby důrazně odsoudilo ruský záměr pořádat prezidentské volby na okupovaných ukrajinských územích a zavedlo sankce vůči zapojeným organizacím," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí. Varovalo také země, aby k těmto „pseudovolbám" nevysílaly své pozorovatele. Ti by podle ukrajinské diplomacie následně čelili trestní zodpovědnosti.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.