Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Prudké poryvy větru, obří vlny a silné sněžení si na jihozápadě Ruska, v Moldavsku a na Ukrajině vyžádaly nejméně 11 mrtvých, informovala agentura AFP.
Bouře si na poloostrově Krym vyžádala dvě oběti na životě - zahynul člověk, který byl na palubě lodi v Kerčském průlivu mezi Krymem a Ruskem a další, který se podle místních okupačních úřadů šel „podívat na vlny“. Jedno tělo objevili také v Novorossijsku v Krasnodarském kraji.
Česká republika má s Itálii velmi podobné názory na řadu aktuálních krizí. Země vnímají totožně i válku na Ukrajině, ačkoli před nějakou dobou panovaly obavy, jakým způsobem se k ní Itálie postaví. Novinářům to dnes v souvislosti s návštěvou prezidenta Petra Pavla v Římě řekl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Jaroslav Zajíček.
Pavel s manželkou Evou do Itálie odletěl dnes odpoledne a v jihoevropské zemi bude do středy. V úterý se v Římě setká se svým protějškem Sergiem Mattarellou a s premiérkou Giorgiou Meloniovou.
„Ještě před půl či tři čtvrtě rokem panovaly obavy, jakým způsobem se Itálie ke konfliktu (na Ukrajině) postaví. Musím říct, že kroky, které premiérka Meloniová i prezident Mattarella podnikají, jsou v zásadě totožné s vnímáním konfliktu, jaké máme my,“ poznamenal Zajíček. Další podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá i pro posílení evropské bezpečnosti jako celku.
Manželky a partnerky Rusů mobilizovaných do bojů na Ukrajině požadují v petici jejich návrat domů a ostře kritizují ruské úřady i ruského prezidenta Vladimira Putina. S odvoláním na manifest žen vojáků a související petici o tom informoval portál Meduza.
Manifest zveřejnil kanál Puť domoj (Cesta domů) na sociální síti Telegram, který sdružuje manželky a partnerky mobilizovaných vojáků. Kanál podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda vznikl asi před dvěma měsíci a má asi 15.000 odběratelů.
„Vy*ebali s námi a s vámi taky vy*ebou,“ stojí v dnes zveřejněném manifestu. „Pamatujeme si, jak prezident sliboval, že rezervisté nebudou povoláni, že úkoly speciální vojenské operace budou plnit pouze dobrovolníci z řad profesionálů. Ale potom naše milované odvezli na Ukrajinu. Ukázalo se, že sliby byly plané,“ uvádí také manifest.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.