Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost a pro dnešek přejeme dobrou noc. S naším zpravodajstvím navážeme opět zítra ráno.
Vojenský soud v Rostovu na Donu odsoudil krymskotatarského imáma Raifa Fevzijeva k 17 letům v trestanecké kolonii s přísným režimem. Aktivista zatčený na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym čelil obvinění z pokusu o převzetí moci a z organizace teroristické buňky. Fevzijev všechna obvinění odmítá, informovalo ruské vydání stanice BBC.
Dvaačtyřicetiletého Fevzijeva a další čtyři Krymské Tatary zatkla policie v srpnu 2021. Soud dospěl k závěru, že Fevzijev pořádal na Krymu „konspirativní schůzky za účelem studia ideologie Hizb at-Tahrír“ a prováděl propagandistickou činnost, čímž naváděl nové lidi k účasti na činnosti zakázané organizace.
Rusko se zmocnilo Krymského poloostrova v roce 2014 poté, co tam poslalo vojáky, obsadilo klíčové objekty a zorganizovalo referendum, které většina mezinárodního společenství označila za nezákonné. Na pronásledování si stěžují hlavně Krymští Tataři, kterých žije na Krymu asi čtvrt milionu.
Maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky dnes uctil vojáky padlé v bitvě o Stalingrad před osmi desetiletími. Maďarští vlastenci statečně bojovali po průlomu fronty na Donu v roce 1943, řekl ministr na vzpomínkové akci k 80. výročí tragédie maďarské 2. armády, uspořádané na budapešťském náměstí Szentháromság tér (náměstí Svaté trojice).
Ministr podle agentury MTI také prohlásil, že „není naše věc“ hodnotit, co tehdy maďarští vojáci v zahraničí dělali. Zdůraznil, že nejlepší válka je ta, která se nekoná, a k tomu je zapotřebí disponovat odstrašující silou, která by donutila každého potenciálního nepřítele raději přistoupit na jednání, a proto si vláda stanovila za cíl vybudovat vysoce vyspělou armádu.
Maďarsko se ještě před ruským útokem na Ukrajinu rozhodlo modernizovat svou armádu nákupem německých tanků Leopard II a samohybných houfnic PzH 2000, vrtulníků Airbus H225M a H145M či systému protivzdušné obrany NASAMS, který společně vyrábějí americká zbrojovka Raytheon a norský koncern Kongsberg.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.