Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruští a běloruští lyžaři budou i v nadcházející sezoně vyloučeni ze všech závodů v mezinárodní konkurenci. Světová lyžařská federace FIS dnes oznámila, že na postoji zakázat reprezentantům obou zemí kvůli invazi na Ukrajinu start v jejích soutěžích nic před blížícím se startem nového ročníku nezměnila.
„Současný postoj FIS nepovolit účast ruských a běloruských sportovců a funkcionářů na akcích FIS zůstává v platnosti až do odvolání,“ uvedla FIS v prohlášení po on-line zasedání rady.
Arménský premiér Nikol Pašinjan nevidí žádné výhody v pokračující přítomnosti ruských základen na území své vlasti. Řekl to v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. V něm reagoval na zářijovou vojenskou ofenzívu Ázerbájdžánu, při níž Baku ovládlo Náhorní Karabach, tamní separatistické úřady kapitulovaly a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
„Tyto události nás v podstatě přivedly k rozhodnutí, že musíme diverzifikovat naše vztahy v bezpečnostní oblasti, a o to se nyní snažíme,“ řekl Pašinjan. Arménie, kterou s Ruskem váže vojenská aliance a hospodářská unie, hledá nové partnery, protože Moskva podle arménského předsedy vlády nedokázala dostát svým spojeneckým závazkům.
Bitva věnců se dnes strhla v arktickém městečku Kirkenes na severu Norska, když ruský diplomat údajně zakryl vlastním věncem věnec, který položili zástupci místní radnice k památníku osvobození tohoto regionu Rudou armádou v roce 1944. S odkazem na vysílání norské veřejnoprávní stanice NRK o tom napsala agentura AP.
Starosta města Magnus Maeland odložil ruský věnec rozzlobeně stranou, přihlížející žena, podle NRK ruské národnosti, jej ale vzápětí vrátila zpět. „Takhle se tu lidé nechovají,“ řekl Maeland stanici NRK. „Každý by měl mít možnost položit květiny k památníku, ale ne přes oficiální obecní věnec,“ dodal.
Několik obyvatel města, které leží pouhých sedm kilometrů od hranic s Ruskem, už před slavnostním pokládáním věnců vyzvalo místní zástupce Ruské federace, aby se obřadu raději neúčastnili.
Místní historici Marit Bjerkengová a Harald Sunde v názorovém sloupku minulý týden napsali, že „oficiální představitelé Ruska by neměli pořádat žádné vzpomínkové akce ani vystupovat u památníků na norské půdě“, protože by to podle nich bylo vnímáno jako „urážka Norska, Ukrajiny a obětí války ve všech zemích“. Kirkenes si každoročně 25. října připomíná osvobození města za druhé světové války Rudou armádou.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.