„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
„Jedna z amerických raket HIMARS dopadla přímo do restaurace, poškodila vnější zeď, zasklení po celém obvodu budovy, její konstrukce. Druhá zasáhla nedalekou rozestavěnou budovu, byla poškozena střecha,“ napsal údajném útoku v Doněcku šéf samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin. Útok připsal Ukrajině, kterou Rusko před více než dvěma lety napadlo.
Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny: „Chtějí obnovit imperiální velikost Sovětského svazu, včetně jeho sféry vlivu, a říkají to velmi otevřeně. Měli bychom to proto brát vážně. Musíme se připravit na to, že Rusko nebude mírovým partnerem,“ míní prezident Petr Pavel. Moskva už se podle něho v řadě evropských zemí ukázala jako „ničivá síla“, která se snaží šířit propagandu a často i zjevné lži.
Vždy, když se Rusko bude chovat konstruktivně, měla by Evropa činit stejně. „Když však Rusko jedná proti našim zájmům, musíme se mu postavit. Protože jinak budou náš způsob života a naše hodnoty ohroženy,“ uvedl český prezident v rozhovoru s rakouským listem Die Presse .
Při zásahu restaurace v Ruskem okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny zahynuli tři civilisté a osm jich bylo zraněno, uvedly proruské úřady.
Aktuální hlášení britského ministerstva obrany. Ruský letoun podle něj 4. května omylem vypustil munici na civilní objekt v ruském Belgorodu, incident není jediný.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine – 11 May 2024.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) May 11, 2024
Find out more about Defence Intelligence's use of language: https://t.co/fm0UBRirHg #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/H9ld1CzQZ9
Rusko podle svého ministerstva obrany v ukrajinské Charkovské oblasti obsadilo pět příhraničních vesnic. Moskva také tvrdí, že Ukrajina za posledních 24 hodin v bojích v různých částech země ztratila stovky vojáků. Uvedly to agentury Reuters a TASS. Rusko se nyní v Charkovské oblasti snaží prolomit ukrajinskou obranu.
V ruské Belgorodské oblasti podle agentury Reuters po útoku ukrajinského dronu zemřel jeden člověk a další utrpěl zranění. Jednu oběť hlásí agentura TASS také z Kurské oblasti.
„Dnes si připomínáme památku stovek osob, které sovětská moc zavraždila či unesla z Československa v roce 1945,“ tweeetuje ministr zahraničí Jan Lipavský. „Seznamy těch, kteří jsou připraveni bojovat za svobodu a demokracii, používá Moskva i dnes. Slibme si, že putinovské imperialistické zvůli tentokrát nebudeme ustupovat.“
Polární záře se během páteční noci objevila i nad okupovanou Doněckou oblastí na Ukrajině.
These photos of aurora borealis were taken by The Kyiv Independent reporter @francisjfarrell in Kramatorsk, Donetsk Oblast, on May 10.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 11, 2024
The view was enhanced due to the city's curfew and blackout policy that are in force at night.
Photos: Francis Farrell / The Kyiv Independent pic.twitter.com/SFrhniItAY
Mezi zraněnými v Charkovské oblasti je podle úřadů i jedenáctileté dítě a také dvojice policistů, kterým zranění způsobil výbuch miny.
Ruské ostřelování Charkovské oblasti si za uplynulý den vyžádalo tři životy a jednoho zraněného. Na 30 obcí a osad se stalo terčem útoků.
Partyzánská skupina Ateš, která působí v praporu 44. armádního sboru ruské armády se odmítla podílet na současné ofenzivě v Charkovské oblasti. Pro server The Kyiv Independent to řekl jeden z jejích členů.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm je zraněných po zásahu zásobníku ropy u obce Roveňky ve východoukrajinské Luhanské oblasti anektované Ruskem. Podle agentury TASS to dnes uvedlo proruské vedení takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), které úder připsalo ukrajinským silám.
Sklad ropy zachvátil požár, poškozené jsou i domy v nejbližším okolí. Mezi zraněnými jsou zaměstnanci skladu i civilisté, napsal na síti Telegram šéf Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ukrajina podle prezidenta Zelenského vyšle více vojáků k obraně Charkovské oblasti, kde Rusko zaútočilo. Kyjev podle něj k obraně pozic poskytuje vše potřebné.
Maďarský premiér ocenil přístup Číny k ruské válce na Ukrajině. Prezident Si Ťin-pching dal v minulosti ve svých veřejných prohlášeních najevo, že si přeje mír na Ukrajině, a Čína loni sestavila plán o 12 bodech na „politické urovnání“ konfliktu. Podle představitelů Spojených států však Čína dodává Rusku materiály takzvaného dvojího použití, tedy umožňující jak civilní, tak i vojenské účely, a zpřístupňuje Rusku satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině, ačkoliv přímou smrtící vojenskou pomoc Moskvě podle amerických představitelů nedodala.
„Hlas Maďarska je v Evropě osamocený. Maďarsko volá po příměří a mírových rozhovorech,“ řekl Orbán s koncem návštěvy Si Ťin-pchinga v Budapešti a prohlásil, že zbytek Evropy je „na straně války“.
Některé proruské vojenské kanály na telegramu v pátek ráno psaly, že ruská armáda zahájila v okolí Vovčansku ofenzivu. Část z nich psala o „průlomu“ a „dobytí některých obydlených oblastí“, psal ruskojazyčný server BBC. Informace nešlo ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinská policie každopádně pomáhala obyvatelům Vovčanska s evakuací. Zejména seniorům, jak ukázala na fotkách - a to i po vodě.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun). Podle serveru Politico zahrnuje zbraně a munici, které již jsou v amerických zásobách, na Ukrajinu se tedy dostanou výrazně rychleji. Jde například o rakety pro systém protivzdušné obrany Patriot, střely země-vzduch Stinger, obrněná vozidla Bradley nebo protitankové střely Javelin.
Bidenovo oznámení přichází poté, co americký Kongres v dubnu po měsících vnitropolitických sporů uvolnil desítky miliard dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině, a to nejen ve formě přímých dodávek vojenského vybavení, ale například i v podobě výcviku ukrajinských vojáků či zajištění humanitární pomoci.
USA se chystají oznámit další balíček vojenské pomoci Ukrajině, a to v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 mld. Kč), zjistil internetový deník Politico.
Policie dnes přivezla z Ukrajiny do Hradce Králové šest Čechů zadržených v polovině dubna na Ukrajině v případu česko-ukrajinského gangu falešných bankéřů. Na krajskou policii v Hradci Králové, která rozsáhlý případ vyšetřuje, eskorta dorazila před 16:30.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jako premiéra budoucí vlády předsedu té dosavadní Michaila Mišustina. Státní duma je připravena Mišustina na postu premiéra schválit, píše ruskojazyčný server BBC. Po hlasování bude mít znovuzvolený ministerský předseda týden na to, aby Putinovi předložil jména členů svého nového kabinetu.
Zelenskyj dnes na tiskové konferenci v Kyjevě podle agentury Reuters prohlásil, že ukrajinské síly byly na ruský nápor na severovýchodní hranici připraveny. Moskva ale podle něj může do oblasti vyslat nové vojáky.
Kyjev očekává první dodávku stíhacích letounů F-16 ze západních zemí letos v červnu až červenci, řekl Reuters nejmenovaný zdroj z ukrajinské armády. Neupřesnil, který stát je Kyjevu poskytne.
Svá letadla slíbily na Ukrajinu dodat Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Kodaň uvedla, že prvních šest strojů vyšle na konci jara, Amsterodam hovoří o dodávkách v létě. Konkrétnější informace země neuvedly.
Podívejte se na další nové snímky s Volodymyrem Zelenským a Zuzanou Čaputovou, která přijela do Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poděkoval slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, která před koncem svého mandátu přijela do Kyjeva, za její silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země, která se už déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
Česká republika předala Ukrajině první letecký simulátor pro výcvik pilotů stíhaček F-16. Na telegramu to oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. První reálné stroje by na Ukrajinu měly ze západních zemí dorazit v následujících měsících.
Ruské jednotky se pokouší prolomit ukrajinskou obranu v pohraničí na severu Charkovské oblasti, ukrajinská armáda na místo vyslala posily. Na telegramu to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany, podle kterého se podařilo odrazit dosavadní útoky.
Šéf oblastní charkovské správy předtím informoval, že ruské síly v noci na dnešek zintenzivnily přeshraniční ostřelování města Vovčansk nedaleko ruských hranic a jeho okolí.
Ukrajinská armáda může mobilizovat 10 000 až 20 000 vězňů, řekl ukrajinské redakci BBC ministr spravedlnosti Denys Maljuska. Ukrajinský parlament tento týden schválil zákon, podle kterého se budou moci vydat bojovat některé kategorie odsouzených.
Maljuska řekl, že o přesných počtech vězňů, které by bylo možné mobilizovat, ukrajinské úřady nemají přehled. Jde „o 10 000 až 20 000 lidí, rozhodně ne více“, uvedl. Hodně podle něho bude záležet na vojenských lékařských komisích. Maljuska připomněl, že ukrajinská nápravná zařízení jsou přeplněná a že tento problém se týká obzvlášť vazebních věznic. Proto je pro mobilizaci odsouzených, aby se vězení uvolnila a nebyly porušovány předpisy ohledně počtu lidí na určitém prostoru.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Drony v noci na dnešek zasáhly rafinerii v Kalužské oblasti jihozápadně od Moskvy, informuje telegramový kanál Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním strukturám. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila pět ukrajinských bezpilotních letounů, a to nad Moskevskou, Brjanskou a Belgorodskou oblastí.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. ČTK o tom informoval její mluvčí Martin Strižinec, detaily ukrajinského programu slovenské hlavy státu bezprostředně neuvedl.
Jde již o třetí návštěvu Čaputové na Ukrajině od předloňské invaze Ruska do sousední země. Mandát současné prezidentce skončí v polovině června.
„Přicházím s pocitem rozlučky z pozice prezidentky a zároveň jsem ráda, že mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla Čaputová podle listu Denník N při noční cestě vlakem z Polska s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
Podle velitele letectva Mykoly Oleščuka Rusko drony do oblastí na jihu Ukrajiny vyslalo z okupovaného Krymu a z Belgorodské oblasti vystřelilo dvě rakety S300, respektive S400 ve směru na Charkov. Šéf tohoto regionu Oleh Syněhubov na svém účtu na telegramu napsal, že „okupanti na Charkov udeřili ve 03:20 (02:20) SELČ“. Ve třech obytných domech začalo hořet. Podle předběžných informací bylo poničeno 12 dalších staveb. Šlo výhradně o civilní infrastrukturu v obytné čtvrti, podotkl Syněhubov. U 11letého dítěte a 72leté ženy se po útoku projevila akutní stresová reakce. Rusové útočili také na Derhači ležící severozápadně od Charkova, o případných škodách zatím nejsou informace.
Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala všech deset dronů, které v noci na dnešek Rusko vyslalo nad území Ukrajiny, informovalo letectvo napadené země. Cílem ruského raketového útoku se stal severoukrajinský Charkov, kde po něm zůstaly poničené obytné domy.
Je bez debat, že co do objemu a snahy získat vojenskou pomoc pro napadenou Ukrajinu, malé Česko patří k velkým lídrům. Nemělo by proto zvážit rovněž vyslání vojenského kontingentu, jak o tom v případě Francie čas od času bájí prezident Emmanuel Macron? A koho Česká republika podporuje jako nového šéfa NATO? I na to v pořadu Blesku Epicentrum odpovídal šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Na celé Epicentrum se podívejte ZDE.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jako premiéra budoucí vlády předsedu té dosavadní Michaila Mišustina. Podle Reuters to dnes oznámil předseda dolní komory parlamentu, Státní dumy. Ta by dnes měla o novém premiérovi hlasovat.
Dosavadní ruská vláda podala podle zvyklostí demisi po Putinově pondělní inauguraci značící začátek pátého prezidentského období.
Mišustin byl považován za favorita na pokračování v úřadě, hovořilo se nicméně i o zástupci šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergeji Kirijenkovi nebo moskevském starostovi Sergeji Sobjaninovi.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruská protivzdušná obrana zlikvidovala jižně od Moskvy ukrajinský dron mířící na metropoli, uvedl to v pátek moskevský starosta Sergej Sobjanin na síti Telegram. Další dva bezpilotní letouny zlikvidovalo Rusko v Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou, oznámilo podle agentury Reuters ruské ministerstvo obrany. Tři drony pak podle úřadů sestřelilo Rusko v Brjanské oblasti poblíž hranic s Běloruskem a Ukrajinou.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruská plynárenská společnost Gazprom rozprodává nemovitosti v Moskvě a okolí, zdůvodňuje to přesunem do Petrohradu. S odkazem na tiskové oddělení firmy o tom píše polský deník Rzeczpospolita. Jeho redaktorka tvrdí, že firmu k tomuto kroku přiměla spíše potřeba peněz, vzhledem k tomu, že Gazprom za loňský rok vykázal poprvé po více než dvaceti letech ztrátu.
Proruský politik a podnikatel v médiích Arťom Marčevskij podal na ministerstvo zahraničí námitky proti zařazení na český národní sankční seznam. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz. Marčevskij stál za mediální společností Voice of Europe, přes kterou se podle vlády pokoušel ovlivňovat politiky a šířil dezinformace. Podnikatel to popírá.
Dnes vpodvečer starosta Oděsy Hennadij Truchanov bez dalších podrobností informoval, že ve městě se ozval výbuch. Ruské síly podle médií na město zaútočily raketami Iskander-M.
Dvě ženy dnes zemřely v různých regionech Ruska při sérii útoků, které tamní úřady připisují ukrajinské armádě. Dalších 11 lidí utrpělo zranění při ostřelování západoruského Belgorodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal z funkce šéfa státního bezpečnostního úřadu, který má na starosti ochranu nejdůležitějších činitelů v zemi. Informují o tom ukrajinská média. Propuštění Serhije Rudě souvisí s odhalením skupiny ruských agentů, kteří podle ukrajinské civilní kontrarozvědky (SBU) plánovali atentát na Zelenského.
Prezident Petr Pavel se zúčastní konference o míru na Ukrajině v polovině června ve Švýcarsku. Přijal pozvání od svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, uvedl dnes na síti X. Podle agentury DPA Švýcaři oficiálně pozvali více než 160 delegací, ne však Rusko, které Ukrajinu napadlo.
„Rád jsem dnes přijal pozvání prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského na konferenci o míru na Ukrajině, která proběhne v polovině června ve Švýcarsku,“ uvedl Pavel. „Společně máme zájem dosáhnout co nejširší shody zemí světa na podmínkách mírového řešení. Jde o důležitý krok, jak ukončit válečné utrpení a přinést Ukrajině spravedlivý mír,“ dodal.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon zvyšující pokuty pro osoby, které se vyhýbají mobilizaci v situaci, kdy se ukrajinská armáda po více než dvou letech obrany proti ruské invazi potýká s velkým nedostatkem vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že zákon nyní dostane k podpisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Za porušení pravidel týkajících se registrace u místního odvodového střediska bude místo dosavadních 3400 hřiven (1984 korun) nově hrozit 5100 hřiven (2946), přičemž ti, kdo se takového přečinu dopustí opakovaně, musí počítat s pokutou až 25.000 hřiven. Těm, kdo neuposlechnou povolávací rozkaz, bude hrozit postih až 25.000 místo nynějších 17.000 hřiven.
Státní zástupce podal obžalobu na českého dobrovolníka, který působil počátkem ruské invaze na Ukrajině a kterého čeští kriminalisté obvinili ze služby v cizí armádě a z plenění v místě válečných operací. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze, informovala dnes Česká televize (ČT) s odkazem na státního zástupce Martina Bílého z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Z justiční databáze vyplývá, že soud zatím hlavní líčení nenařídil.
Ukrajinský tank (německé výroby) Leopard versus ruský moskvič. Tankisté 33. samostatné mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny vyprodukovali humorné video. „Sláva tankistům,“ napsali jen.
Polská pohraniční stráž před časem zadržela na východě země ruského vojáka, který ilegálně překročil hranici s Běloruskem. Podle polských médií jde o dezertéra, který přišel přímo z bojů na Ukrajině. Ruský velvyslanec v Polsku dnes řekl, že žádá polské úřady, aby potvrdily informace, které se objevily v médiích.
Rozhlasová stanice RMF FM uvedla, že 41letý muž byl v civilním oblečení a neozbrojený. Polští pohraničníci u něho našli ruské vojenské doklady, včetně smlouvy s armádou týkající se jeho účasti na invazi na Ukrajinu. Aby se dostal do Polska, využil údajně migrační cestu, po níž se vydávají běženci z krizových oblastí v Africe a na Blízkém východě. Polsko dlouhodobě obviňuje režim běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka, že tyto lidi v tíživé situaci využívá jako zbraň v hybridní válce proti Západu.
Katarzyna Zdanowiczová, mluvčí polské pohraniční stráže v Podlaském vojvodství, kde byl Rus zadržen, podle televize TVN24 potvrdila, že se tak stalo „v posledních dnech“ a že „muž měl u sebe platné vojenské doklady“.
„Putinova řeč byla dle mého názoru zajímavá v jediném ohledu. Musí brát ohled na Čínu, takže zmínil i ‚hrdinný boj čínského lidu proti Japoncům‘. Škoda, že nezmínil, že od jara 1941 do jara 1945 s nimi Sověti měli pakt o neútočení a dění v Číně jim bylo fuk,“ komentuje politický geograf Michael Romancov projev ruského prezidenta při vojenské přehlídce k výročí porážky Hitlera.
Cvičení zaměřeného na přípravu taktických jaderných zbraní se spolu s Ruskem zúčastní i Bělorusko, uvedl Vladimir Putin, podle kterého jde o plánované - a nijak neobvyklé - manévry. Ruská diplomacie a obrana předtím uvedly, že jde o reakci na provokativní prohlášení a hrozby představitelů západních zemí, což analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) označili ze strany Moskvy za manipulaci.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že Putin vydal pokyn k přípravě na provedení manévrů s jadernými zbraněmi s cílem „procvičit jejich přípravu a použití“. Rozmístěny budou podle agentury Reuters na jihu Ruska.
„Pořádáme je pravidelně,“ prohlásil dnes Putin. „Tentokrát se konají ve třech etapách. Ve druhé etapě se k nim připojí naši běloruští kolegové,“ řekl ruský prezident, který dnes v Moskvě při příležitosti vojenské přehlídky k porážce nacistického Německého v roce 1945 přivítal i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Ukrajinský dron zasáhl rafinerii v ruském Baškirsku, překonal při tom rekordních 1500 kilometrů, píše Reuters s odkazem na ukrajinskou tajnou službu.
„Moje přesvědčení je, že Česká republika má stejně jako naši spojenci mít v Moskvě diplomatické zastoupení na úrovni velvyslance. Načasování je ale složitá věc z několika důvodů, které nechci rozebírat,“ uvedl dnes předseda vlády. V debatě na serveru Deník.cz podotkl, že nemůže sdělit, jak dlouho bude místo velvyslance v Rusku neobsazené.
Koncem května skončí v Rusku velvyslanec Vítězslav Pivoňka, který tam už dlouho reálně nebyl; vláda ho odvolala. A dosloužil i jeho zástupce - dosavadní chargé d'affaires Jiří Čistecký skončil na velvyslanectví v Moskvě ke konci dubna.
Vedle ministra infrastruktury Verchovná rada (ukrajinský jednokomorový parlament) odvolala i ministra zemědělství Mykolu Solského. Podle ukrajinského Národního protikorupčního úřadu je Solskyj podezřelý z nezákonného přivlastnění ukrajinské státní půdy, píše na Telegramu poslanec Jaroslav Železnjak. 273 zákonodárců bylo pro.
Naopak odvolání ministra pro infrastrukturu a místní rozvoj, vicepremiéra pro obnovu Oleksandra Kubrakova je podle agentury Ukrinform z důvodu restrukturalizace vlády a vzniku nového ministerstva.
Vítězství nad Hitlerem si připomínali i v dočasně okupovaných částech Ukrajiny. Spíše komorně. „Vojáci dělostřelecké jednotky Centrálního vojenského okruhu se zúčastnili slavnostního shromáždění věnovaného 79. výročí vítězství sovětského lidu nad nacistickým Německem ve Velké vlastenecké válce,“ píše web Ministerstva obrany Ruské federace.
„Slavnostní akce se konala na Divadelním náměstí ve městě Doněck u pomníku tanku gardového plukovníka Františka Andrejeviče Grinkeviče. Zúčastnili se jí vojáci z dělostřelecké jednotky skupiny Střed, zástupci správy Doněcké lidové republiky a obyvatelé města. Během akce všichni přítomní uctili minutou ticha památku hrdinů, kteří padli během druhé světové války, a položili k pomníku pamětní věnce a květiny. Kromě toho v tento památný den obdrželi vojáci Ústředního vojenského okruhu státní vyznamenání za statečnost a obětavost projevenou během speciální vojenské operace,“ dodalo ministerstvo.
České úřady loni nepovolily výrobci veterinárních vakcín vyvézt do Ruska virus prasečího moru, protože to není v souladu se zahraničněpolitickými zájmy státu. Výrobce podal žalobu, kvůli které se nyní Městský soud v Praze obrátil na Ústavní soud (ÚS). Navrhuje zrušit část zákona upravujícího obchod se zbožím dvojího užití, tedy materiálem, který lze využít pro civilní i vojenské účely. Zákon říká, že rozhodnutí o neudělení vývozního povolení nemohou přezkoumávat soudy. Podle městského soudu je to v rozporu s ústavním pořádkem.
Výrobce chtěl do Ruska dále vyvážet vakcínu proti erysipelu a klasickému moru prasat. Rusko ale jako novou podmínku stanovilo povinnost uložit vzorek viru ve Všeruské státní sbírce kmenů mikroorganismů používaných ve veterinární medicíně a chovu zvířat. Výrobce proto požádal o povolení k vývozu viru na lyofilizačním médiu v 15 ampulích do Ruska.
Ministerstvo průmyslu a obchodu povolení neudělilo. Vycházelo z negativních stanovisek ministerstva zahraničí a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Důvodem byly zájmy Česka, jehož vztahy s Ruskem se zhoršily v roce 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Existovala zejména obava, že Rusko může takto získané vzorky virových kmenů zneužít při výrobě biologických zbraní.
Ukrajinský parlament (Verchovna rada) odhlasoval odvolání ministra infrastruktury a místopředsedy vlády pro obnovu Oleksandra Kubrakova, informuje The Kyiv Independent.
„Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci,“ prohlásil úvodem tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa ruský prezident Vladimir Putin.
Na dnešní přehlídce je podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu. Neúčastní se jí také žádní představitelé západních zemí. Rusko uvedlo, že na přehlídku nepozvalo velvyslance takzvaných nikoliv přátelských zemí - v podstatě těch, které podporují Kyjev.
Putinův projev si naopak vyslechli vůdci Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, ale i Kuby, Laosu nebo Guiney-Bissau. Na Rudém náměstí v centru ruské metropole se jim představilo podle ruského ministerstva obrany na 9000 příslušníků ruské armády, z nichž se jich více než 1000 účastnilo bojů na Ukrajině.
Fotografie z ruského Belgorodu u hranic s Ukrajinou: Drony poškodily 19 věžáků, informuje kanál Nexta TV.
Další nálety dronů oznámili v noci na dnešek gubernátoři ruské Kurské a Brjanské oblasti, podle nich si však útoky nevyžádaly žádné škody ani oběti.
Britský ministr obrany David Cameron má dnes přednést řeč o Ukrajině a Rusku. „Ve světě, který vyžaduje odolnost, musíme zaujmout asertivnější postoj. Pokud si z Putinova nezákonného vpádu něco odneseme, mělo by to být pochopení, že váhavost a minimální akce agresory pouze povzbuzují,“ uvede podle zveřejněného přepisu.
Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:
Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.
Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.
Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.
Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv by se letos mohl pohybovat kolem 4,5 miliardy eur (více než 112 miliard Kč). První finance by Kyjev mohl získat už v červenci. Bouřlivé diskuse se vedly rovněž o tom, kolik peněz si Euroclear může ponechat na své výdaje. Částka byla v průběhu jednání snížena ze tří procent – s čímž země EU nesouhlasily – na 0,3 procenta.
A tohle jsou následky ruského útoku v Kyjevské oblasti.
Na sociálních sítích koluje video ze školního hřiště v Charkově, kde byly po ruském ostřelování zraněny čtyři děti. Ty si tam přišly dopoledne jen zahrát fotbal.
this morning russians dropped a bomb on kids playing a football in Kharkiv, Ukraine. one kid lost a leg right on that school field. why? just because russia can.
— вареничок.eristavi 🇺🇦🏳️🌈 (@maksymeristavi) May 8, 2024
fascism is russian culture.@suspilne_news pic.twitter.com/J9Rxn0Yrrc
Obrazem: Pietní stěna padlých ukrajinských vojáků v Kyjevě.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes po telefonu hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Zelenskyj podle serveru pozval maďarského předsedu vlády na mírový summit ve Švýcarsku, který se koná za měsíc. „Zdůraznil jsem zájem Ukrajiny o dobré sousedské vztahy s Maďarskem a také o rozvoj spolupráce v oblasti obchodu, energetiky a logistiky,“ uvedl. Jednali spolu také o integraci Ukrajiny do EU.
Ruská vojska dnes ostřelovala sportovní hřiště u školy ve východoukrajinském Charkově. Na místě zůstaly čtyři zraněné děti a zraněni byli i tři dospělí, uvedl na platformě Telegram šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov.
Mezi zraněnými je osmiletá dívka, dva 14letí chlapci, 15letý hoch, jeden dospělý muž a dvě ženy, uvedla podle agentury Ukrinform charkovská prokuratura, jejíž vyšetřovatel je na místě neštěstí. Všechny čtyři děti jsou v nemocnici, dvě jsou ve vážném stavu.
Poškozena byla také škola a blízké obytné budovy. Syněhubov zveřejnil fotografie zasaženého hřiště se stopami krve, poškozeným povrchem s jámou uprostřed a vytlučenými okny v okolí.
Počet obětí ruského úderu na Oděsu z 29. dubna vzrostl na 7, informoval The Kyiv Independent. Počet mrtvých stoupl, protože zraněný muž zemřel v nemocnici, informovala 8. května oděská městská rada.
Estonsko si dnes předvolalo ruského chargé d’affaire kvůli rušení signálu satelitního navigačního systému GPS nad Pobaltím, oznámil na síti X estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Vyzval přitom k ukončení hybridních ruských útoků v Estonsku i v Evropě. Moskva a Tallinn si před dvěma lety po ruském útoku na Ukrajinu vzájemně vyhostili velvyslance, chargé d’affaire je tak nejvýše postaveným ruským diplomatem v zemi, uvedla agentura Reuters.
„Dnes jsme si předvolali ruského chargé d’affaires kvůli rušení GPS, které je porušením předpisů Mezinárodní telekomunikační unie a které způsobilo vážné škody v estonském letovém provozu. Hybridní aktivity Ruska, které narušují náš normální život v Estonsku i v Evropě, musejí skončit,“ napsal Tsahkna.
„Skupina APT28 tento týden distribuovala škodlivý software, který cílil na polské vládní instituce,“ uvedl úřad NASK. V prohlášení nespecifikoval, které úřady byly terčem nebo zda byl útok úspěšný. Doporučil však správcům sítí, aby si ověřili, zda se malware nedostal k zaměstnancům.
Polsko už dříve uvedlo, že bylo v minulosti terčem skupiny APT28, která má podle členských zemí NATO vazby na ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Skupina byla nyní identifikována jako pachatel nového útoku na základě „technických indikátorů a podobností s minulými útoky,“ cituje Reuters z prohlášení NASK.
Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Dnešnímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.
Vládní činitelé dnes na pietním aktu k uctění památky vítězů nad nacismem u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech vyzývali k větší pomoci bojující Ukrajině. Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires, připomněl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech jsou Ukrajinci z jednotek 1., 2. a 4. ukrajinské fronty, které osvobozovaly tehdejší Československo. Uvedl, že nyní ukrajinští vojáci brání se zbraní v ruce před ruskou agresí celou Evropu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v projevu zdůraznil, že je nutné podporovat ty, kdo bojují o svoji i naši svobodu. „Svoboda a demokracie nejsou zadarmo,“ prohlásil.
Obrazem: Snímky z ukrajinského Záporoží po ruském ostřelování.
Noční útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly odvetou za ukrajinské údery v Rusku, uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský parlament dnes definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.
Agentury přinesly fotografie následků ruského útoku na Kyjevskou oblast.
Za první čtyři miliony eur (100 milionů Kč) ze slovenské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu, která se brání ruské vojenské invazi, bude obstaráno 2692 dělostřeleckých nábojů od českého výrobce STV Group. Oznámili to dnes organizátoři a partneři sbírky, která ještě pokračuje. Na Ukrajinu by tato munice měla být dodána nejpozději do konce léta.
„Válka se bohužel do Evropy vrátila a je jen na nás, abychom naši svobodu znovu ubránili,“ uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel.
Svoboda není samozřejmost. Proto dnes vzpomínáme na oběti 2. světové války, stejně jako na oběti právě probíhajících válečných konfliktů. Miliony vojáků, civilistů a nevinných lidí přišly o své životy, aby další generace mohly prožít svůj život v míru. Válka se bohužel do Evropy… pic.twitter.com/5TFlEp94TA
— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 8, 2024
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika je silným spojencem Ukrajiny. „Patříme mezi země, které nejen poskytují tu vojenskou materiální pomoc, ale poskytujeme i výcvik na Libavé, kde jsme schopni vycvičit každoročně na 4000 ukrajinských vojáků,“ řekla po ukončení ceremoniálu. „Rozhodně to ale není Armáda České republiky ani ministerstvo obrany, kdo by si přál ten konflikt nějakým způsobem eskalovat. Je tomu přesně naopak. Nejvíc si mír přejí čeští vojáci a ministryně obrany,“ dodala.
Nedaleko je brutální válečný konflikt, může skončit jen tak, že agresor bude poražen a všichni udělají pro úspěch Ukrajiny, co mohou. Po pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války na pražském Vítkově to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Všichni, kdo bagatelizují nebo nějak zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu České republice, uvedl.
Kdyby nebylo odhodlanosti spojenců, nebylo by nacistické Německo v druhé světové válce poraženo, což je důležitým sdělením i pro dnešní dobu, míní Fiala. Mír není podle něj možné získat tím, že se na něj bude čekat, je nutné o něj usilovat. Záběry z války na Ukrajině podle něj připomínají scény z druhé světové války, opět umírají civilisté a je prolévána krev.
Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to dnes řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc. Ceremoniálu na pražském Vítkově se zúčastnili v hojném počtu politici například z vedení obou parlamentních komor. Historické události si na místě připomněli ale také zástupci církve, veteránských spolků i další desítky lidí.
Slovenský premiér Robert Fico na výročí konce války opět kritizoval EU, že nepředstavila mírový plán ke konfliktu na Ukrajině. Ta se brání ruské invazi.
Následky nočního ruského útoku v Záporoží.
Pět hodin ráno 24. února 2022. Rusko začalo plnohodnotnou invazi a jeho tanky, obrněnce společně s desítkami tisíc vojáků zaútočily na Ukrajinu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského svět zaspal znovuzrození nacismu právě v tento den. Uvedl to v emotivním videu k výročí konce druhé světové války, které si Západ připomíná. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prohlášení uvedl, že Rusko spustilo masivní útok v den, kdy si Ukrajina podobně jako další evropské země včetně Česka připomíná Den vítězství a konec druhé světové války. „Přes 50 střel a více než 20 dronů,“ uvedl ukrajinský prezident.
On Remembrance and Victory over Nazism in World War II Day, Nazi Putin launched a massive missile attack on Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 8, 2024
Over 50 missiles and more than 20 "Shahed" drones targeted infrastructure in Lviv, Vinnytsia, Kyiv, Poltava, Kirovohrad, Zaporizhzhia, and Ivano-Frankivsk… pic.twitter.com/f2yN0gH8Og
Poplach byl podle deníku Ukrajinska pravda v noci vyhlášen ve všech ukrajinských oblastech. Ukrajinské letectvo uvedlo, že řada Ruskem vypuštěných střel s plochou dráhou letu nad ukrajinským územím měnila směr.
Server RBK-Ukrajina s odkazem na místní úřady i vojenské činitele uvedl, že výbuchy se ozývaly v Kyjevě, ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti na západě země a rovněž v Charkovské, Poltavské a Záporožské oblasti. Není ale jasné, co je způsobilo ani zda exploze způsobily nějaké škody.
Různé místní úřady hlásily nejméně šest zraněných během noci: jednoho v Dněpropetrovské oblasti, jednoho v Kirovohradu, dva v Brovarech nedaleko Kyjeva a nejméně dva další v ukrajinské metropoli, uvedla agentura AFP.
Ruský vzdušný útok v noci na dnešek vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich provozovatel, firma DTEK. Noc na dnešek podnik označil za mimořádně těžkou pro energetický sektor. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko předtím uvedl, že napadena byla zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.
Dobré ráno, čtenáři,
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, použilo při něm řízené střely a drony. Ukrajinský ministr energetiky Harman Haluščenko uvedl, že cílem byla opět ukrajinská energetická infrastruktura.
„Byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti,“ uvedl Haluščenko v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.
„Následky se objasňují. Energetici již pracují na jejich odstranění,“ dodal s tím, že lidé by měli šetřit elektřinou.
Server RBK-Ukrajina dříve s odkazem na místní úřady i vojenské činitele uvedl, že výbuchy se ozývaly v Kyjevě, ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti na západě země a rovněž v Charkovské, Poltavské a Záporožské oblasti. Není však jasné, co je způsobilo ani zda exploze způsobily nějaké škody.
Poplach byl podle deníku Ukrajinska pravda dnes v noci vyhlášen ve všech ukrajinských oblastech. Ukrajinské letectvo uvedlo, že řada Ruskem vypuštěných střel s plochou dráhou letu nad ukrajinským územím měnila směr.
Rumunsko je otevřeno diskusi o možnosti vyslat na Ukrajinu systém protivzdušné obrany Patriot, uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) úspěšně provedla kybernetický útok na ruskou společnost 1C Company, potvrdil zdroj z agentury deníku Kyiv Independent. Společnost 1C Company se sídlem v Moskvě je vývojářem, distributorem a vydavatelem obchodního softwaru.
Nejméně šest lidí, včetně šestileté dívky a 91leté ženy, bylo zraněno během intenzivních ruských úderů v Nikopolu na jihovýchodě Dněpropetrovské oblasti, informovaly úřady.
Lotyšská premiérka Evika Silinia obvinila Rusko z toho, že používá hrozbu jaderných zbraní k zastrašování zemí, které se účastní mírového summitu ve Švýcarsku naplánoveného na 15.-16. června. Rusko nebylo k účasti na celosvětovém mírovém summitu pozváno a Moskva prohlásila, že by účast bývala stejně odmítla.
Dánské ministerstvo zahraničí oznámilo 7. května nový balíček humanitární pomoci Ukrajině ve výši 33,2 milionu dolarů. Humanitární balíček bude zahrnovat potraviny, léky, vodu a přístřeší pro Ukrajince v nejvíce postižených oblastech. Podle prohlášení je zaměřen na ochranu nejzranitelnějších občanů, včetně dětí a žen, a bude zahrnovat také psychologickou podporu a zdravotní péči o matky.
Ruský výrobce stíhaček Su-30 v letech 2022 a 2023 odkoupil zpět vlastní vojenské vybavení v hodnotě přes 400 milionů dolarů, které dříve prodal zahraničním partnerům, uvedl ruský nezávislý list Moscow Times.
