„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Premiér Petr Fiala uvedl, že mír a bezpečnost v Evropě závisí na tom, že se podaří zastavit ruskou agresi, které Ukrajina odolává přes dva roky. „Situace se ale dostává do kritického bodu. Musíme zvýšit naše úsilí a najít nové způsoby jak posílit ukrajinskou obranu. Proto jsme dnes tady,“ řekl.

Do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před dnešním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech.

Francouzský prezident Emmanuel Macron s německým kancléřem Olafem Scholzem označili podporu Ukrajiny za prioritu, Evropa se podle nich musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity.

Do pražské Kramářovy vily se začali sjíždět lídři některých evropských zemí, kteří budou na pracovní večeři svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) probírat pomoc Ukrajině a další bezpečnostní otázky. Podle úřadu vlády budou představitelé Polska, Dánska, Nizozemska, Lotyšska či Ukrajiny projednávat českou muniční iniciativu, protivzdušnou obranu Ukrajiny či obranně-průmyslovou spolupráci v Evropě.

Dnešního jednání v Bruselu se zúčastnil i šéf NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území. „Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ uvedl Stoltenberg.

O vojenské pomoci Ukrajině, obranné spolupráci či rozvoji ekonomických vztahů jednal dnes premiér Petr Fiala (ODS) na úřadu vlády se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem. Strakova akademie na síti X doplnila, že obě země mají zájem o další společné jednání vlád. Šmyhal dorazil do Prahy na pracovní večeři v Kramářově vile, na které budou s Fialou a dalšími evropskými státníky řešit bezpečnostní otázky.

Ve Strakově akademii jsem dnes přijal ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.

Diskutovali jsme o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na úspěchu Ukrajiny závisí bezpečnost celé Evropy. Česká republika bude pokračovat v pomoci Ukrajině. Budeme i nadále spolupracovat s našimi… pic.twitter.com/yD2EEmeSu2

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 28, 2024

K české muniční iniciativě se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) formálně připojila Litva, přispěje 35 milionů eur. Celkem se zapojilo 18 zemí, peníze poslaly čtyři.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval šéfa Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga a takzvaný kolektivní Západ před povolením ukrajinských útoků na vojenské cíle v Rusku pomocí západních zbraní. Západ by měl podle něj vědět, s čím si zahrává. Prezident před odletem z Taškentu po návštěvě Uzbekistánu zopakoval svá varování ohledně eskalace války na Ukrajině do globálního konfliktu, uvedla agentura TASS. Rusko podle Putina debatu na Západě bedlivě sleduje.

Řada západních podniků, včetně firem Avon Products, Air Liquide a Reckitt, stále zůstává v Rusku, a to navzdory dříve ohlášeným plánům na odchod z tohoto trhu. Důvodem jsou rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že aktivita ruských spotřebitelů se zotavuje. Informuje o tom dnes na svých internetových stránkách list Financial Times (FT).

Ukrajině se podařilo stabilizovat frontu v Charkovské oblasti, uvedl ministr obrany Rustem Umerov. Rusko má na Ukrajině a v její blízkosti 500 000 vojáků.

Do ukrajinské armády vstoupilo 613 vězňů, kteří nyní absolvují výcvik. Ukrajinským médiím to řekl ministr spravedlnosti Denys Maljuska. K 25. květnu se podle úřadu o vojenskou službu ucházelo 4300 odsouzených, píše ruskojazyčný web stanice BBC. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině května podepsal zákon, který lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám.

Švédsko pozastavilo své plány poskytnout Ukrajině letouny Gripen, uvedl dnes ministr obrany Pal Jonson. Důvodem je podle něj to, že se nyní Ukrajina soustředí na práci s americkými letouny F-16. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na švédskou agenturu TT.

„Ostatní země koalice nás vyzvaly, abychom se systémem Gripen počkali,“ řekl Jonson. „Souvisí to s tím, že pozornost je teď zaměřena na zavedení systému F-16,“ dodal.

V Praze se ve čtvrtek a v pátek uskuteční neformální schůzka ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Hlavním tématem bude válka na Ukrajině a příprava na červencový summit aliance ve Washingtonu. Do Prahy přijede generální tajemník NATO Jens Stoltebnerg, jemuž prezident Petr Pavel udělí Řád Tomáše Garriguae Masaryka III. třídy, i americký ministr zahraničí Antony Blinken. 

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliard eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc jim může významně pomoci,“ řekl Borrell. Jednání unijních ministrů obrany se zúčastní i šéf NATO Jens Stoltenberg. Česko zastupuje ministryně Jana Černochová.

Belgie poskytne Ukrajině do konce roku vojenskou pomoc v hodnotě nejméně 977 milionů eur (24,1 miliardy korun) a do konce roku 2028 třicet bojových letounů F-16. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa to vyplývá ze smlouvy, kterou dnes podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu, píše agentura Reuters. Prezident Ukrajiny podobný pakt podepsal v pondělí v Madridu a dnes odpoledne jej další čeká v Portugalsku.

„To, co jsme oznámili už před několika týdny, platí, to znamená první dodávky munice v rámci české iniciativy přijdou na Ukrajinu v průběhu června,“ sdělil Fiala na dnešní tiskové konferenci k bezpečnostní schůzce s evropskými lídry. S návrhem na nákup munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. Do iniciativy se dosud zapojilo na 20 zemí z celého světa, které přispívají nebo chtějí přispívat.

Fiala považuje za logické, aby Ukrajina mohla využívat zbraně dodané Západem i na ruském území. Napadená země má všechna práva ke své obraně, řekl.

Na schůzku k bezpečnostní spolupráci, kterou organizuje česjký premiér Petr Fiala, dnes do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Šmyhal a zástupci USA. Kromě nich se zúčastní i polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.

„Pokládám za mimořádně důležitou účast premiéra Šmyhala, proto jsem ho také pozval, abychom se bavili přímo s ním, co je ještě potřeba, kde jsou třeba překážky na té cestě při dodávání všech těch věcí na Ukrajinu," sdělil premiér dnes dopoledne na tiskovém brífinku.

Cílem je koordinace pomoci Ukrajině, řekl Fiala. „Ta schůzka je důležitá právě z toho důvodu, že situace na ukrajinské frontě není jednoduchá a co nejrychejší posílení, podpora, pomoc, zajištění dodávek, zlepšení koordinace při jejich doručování na Ukrajinu, to všechno jsou věci, které je potřeba řešit,“ řekl premiér. Více informací si můžete přečíst zde. 

Někteří členové rusko-běloruské rockové skupiny Bi-2, která vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, získali moldavské občanství. Podle agentury AFP o tom v pondělí informoval šéf úřadu moldavské prezidentky Mai Sanduové. Zástupce skupiny upřesnil, že občanství dostalo devět lidí, protože považovali cestování s ruským pasem za nebezpečné.

Hudebníci vzbuzují zájem ruských úřadů svým odsouzením ruské invaze na Ukrajinu, přičemž zpěvák Jegor Bortnik byl úřady označen za „zahraničního agenta“ poté, co na internetu kritizoval prezidenta Vladimira Putina.

„Naše země chrání lidskou důstojnost, svobodu projevu a ukazuje solidaritu s těmi, kteří jsou v nebezpečí,“ uvedl na portálu Telegram šéf úřadu prezidentky Adrian Balutel. Sanduová podle něho podepsala dekret, který části členů skupiny přiznal moldavské občanství.

Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.

Podle polského ministerstva obrany „válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je schopnost ničení cílů nacházejících se i velmi daleko od frontové linie“. Nákup střel JASSM-ER se doplňuje se systémem balonů včasné výstrahy s podvěšenými radary. Smlouvu o koupi čtyř těchto aerostatů podepsalo Polsko s USA před několika dny. „To, co objeví kromě jiného aerostaty Barbara, bude moci být zasaženo s nasazením střel vzduch-země JASSM-ER,“ uvedl polský resort obrany. Tyto řízené střely s plochou dráhou letu mají dosah okolo 1000 kilometrů. Vyrábí je zbrojařský koncern Lockheed Martin a Polsku je dodá v letech 2026 až 2030.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý navštíví Belgii, kde s premiérem Alexanderem De Crooem podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Oznámila to belgická vláda. Podobnou dohodu dnes Zelenskyj podepsal ve Španělsku a vláda v Madridu se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku.

Agentura Reuters píše, že Zelenskyj se snaží získat více vojenské pomoci od západních spojenců Ukrajiny v situaci, kdy se ukrajinská armáda snaží zastavit postup ruských invazních sil.

Bilaterální bezpečnostní smlouvu už Ukrajina uzavřela s Francií, Británií, Kanadou, Německem či Itálií. Týká se dlouhodobé vojenské podpory nebo výcviku ukrajinských vojáků.

Zelenskyj a De Croo také vystoupí na společné tiskové konferenci, uvedla belgická vláda.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil španělského krále Felipeho VI. a královnu Letizii.

Itálie a Španělsko se staví opatrně k výzvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na uvolnění podmínek pro používání západních zbraní bránící se Ukrajinou. Vyplývá to z prohlášení italské premiérky Giorgii Meloniové a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze. Stoltenberg dnes zopakoval výzvu, aby členové NATO omezení uvolnili. Podle něj je součástí práva Ukrajiny na sebeobranu i možnost útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území.

Výroky, které Stoltenberg pronesl v pátečním rozhovoru pro týdeník The Economist, vyvolaly ve vládní koalici v Římě odmítavé reakce. „Nevím, proč Stoltenberg mluví tímto způsobem. Je nutné být hodně opatrní,“ uvedla premiérka Giorgia Meloniová, která ovšem dodávky zbraní Ukrajině podporuje. Stoltenbergův návrh umožnit Ukrajincům používat zbraně dodané Západem i pro útoky na ruské území odmítl také Meloniové blízký spojenec a ministr obrany Guido Crosetto. Vicepremiér Matteo Salvini, který měl před válkou na Ukrajině blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, Stoltenberga vyzval, aby svá slova odvolal a omluvil se, nebo aby opustil funkci.

Vyšetřovatelé našli nevybuchlou leteckou pumu poblíž charkovského hypermarketu, na který Rusko zaútočilo 25. května, informovala charkovská oblastní prokuratura.

V Radě EU bylo zablokováno 7 právních dokumentů, které brání přidělení 5 miliard eur na zbraně určené Ukrajině, uvedl Josep Borrell. Šéf evropské diplomacie rovněž potvrdil, že maďarské peníze nebyly přiděleny pouze na zbraně pro Ukrajinu, ale také na nesmrtící vojenskou pomoc.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že polské rozhodnutí o omezení možnosti pohybu ruských diplomatů bude analyzovat a podnikne odvetné kroky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Rusko odpoví tak, aby „rusofobní polské vedení litovalo“ svého rozhodnutí.

Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.

„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.

K polskému omezení pohybu ruských diplomatů se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „My o této variantě víme, v tuto chvíli jsme ji vnímali jako spíše nouzové nebo ústupové řešení. Mým cílem je prosadit evropské řešení,“ dodal Lipavský s tím, že paradoxně diplomat s takto omezeným pohybem po celém Polsku může nastoupit do letadla a odletět například na dovolenou do Španělska. „Budeme se krokem Polska detailně zabývat a určitě se budu zabývat i tím, jaké by mohly být návazné kroky za Česko, teď je to ale velmi čerstvé,“ doplnil šéf české diplomacie.

Obrazem: Ruští váleční zajatci v detenčním centru v ukrajinské Lvovské oblasti

Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij prohlásil, že dal povolení francouzským vojenským instruktorům pracovat ve výcvikových střediscích na Ukrajině, píše server NEXTA. „Srdečně vítám iniciativu Francie vyslat na Ukrajinu instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků,“ prohlásil údajně.

Ruské ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti navrhly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby vyřadil Taliban ze seznamu zakázaných organizací, informovala ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na úředníka ministerstva zahraničí.

Ruské síly shodily na město Charkov řízenou leteckou bombu, která zabila jednu ženu a zranila nejméně 11 dalších lidí, uvedl guvernér Oleh Syniehubov.

Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Madridu podepsali smlouvu o bezpečnostní spolupráci

Polsko omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války proti Evropské unii. Podle agentury Reuters to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Jedná se o vnitrostátní rozhodnutí, ale máme důkazy, že se ruský stát podílí na schvalování sabotáží i v naší zemi. Doufáme, že to Ruská federace bude brát jako velmi vážné varování,“ řekl Sikorski novinářům v Bruselu.

Nová pohádka plzeňského loutkového Divadla Alfa O Maričce, která všechno vyzvonila, chce českým dětem ve věku od pěti let přiblížit kulturu jejich nových kamarádů z Ukrajiny. Vznikala téměř dva roky v reakci na situaci, kdy do základních škol přišla řada ukrajinských dětí, které musely utéct před válkou, řekla ČTK spoluautorka textu a dramaturgyně Alfy Petra Kosová.

„Doufáme, že jim pohádkou z jejich vlasti uděláme radost,“ uvedla. Režisér a spoluautor Tomsa Legierski dodal, že plzeňští tvůrci spojili do jednoho příběhu dvě ukrajinské lidové pohádky z knihy Pomsta Oleksy Dovbuše z roku 2004. 

Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes mluvčí kremlu Dmitrij Peskov. Aliance pod vedením Spojených států se podle něj snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou. Podle ruské státní agentury TASS Peskov takto reagoval na prohlášení generálního tajemníka NATO. Jens Stoltenberg dříve řekl, že spojenci by měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území.

„Výzvy pana Stoltenberga k útokům na naše území a snaha nezavléct Severoatlantickou alianci do konfliktu si vzájemně odporují,“ citovala Peskova agentura TASS. Generální tajemník NATO postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist.

Evropská unie uvalila sankce na 19 lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Omezení, která dnes schválili unijní ministři zahraničí, se vztahují na Federální vězeňskou službu Ruské federace (FSIN) a rovněž několik soudců, státních zástupců a dalších představitelů ruské justice, kteří sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

„Rozhodnutí zavést nový sankční režim je součástí reakce EU na narůstající a systematické represe v Rusku,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Sankce se vztahují i na osoby, které hrály roli při odsouzení petrohradské umělkyně Alexandry Skočilenkové a Olega Orlova, ochránce lidských práv a spolupředsedy organizace Memorial oceněné Nobelovou cenou za mír. Orlov byl odsouzen na 2,5 roku do vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu.

Ruský útok na Mykolajivskou oblast si dnes vyžádal dva životy a pět zraněných, uvedly úřady. Počet obětí po sobotním útoku v Charkově stoupl na 18.

Při ruském raketovém útoku na město Snihurivka v Mykolajivské oblasti byli 27. května zraněni dva lidé, informoval gubernátor Vitalij Kim. Útok zasáhl samoobslužnou myčku aut, uvedl gubernátor. Jedna z obětí prý utrpěla vážná zranění.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Madridu podepsali smlouvu o bezpečnostní spolupráci. Madrid se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku, píše deník El País.

Podle předchozích informací médií by Ukrajina od Španělska měla dostat 19 použitých tanků Leopard 2A4, rakety do systému protivzdušné obrany Patriot a řadu další munice a vybavení, které vyrobí španělské zbrojovky, například dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů.

Ruské síly dobyly další dvě ukrajinské vesnice, jednu v Charkovské oblasti a druhou v Doněcké oblasti. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura TASS.

„Jednotky Západní skupiny vojsk osvobodily osadu Ivanovka v Charkovské oblasti a obsadily výhodnější linie,“ citovala agentura ruské ministerstvo. Podobně se pak vyjádřilo k dobytí osady Netajlove v Doněcké oblasti.

Jedním z cílů lidí kolem mediální platformy Voice of Europe byla špionáž uvnitř Evropské unie, řekl na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Ocenil, že česká vláda jednala tvrdě a nekompromisně, když platformu a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka na konci března zařadila na národní sankční seznam. O jejich sankcionování rozhodla dnes na návrh ČR i Evropská unie.

Loňské veřejné prohlášení o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v Česku zajistil za úplatu šíření ruské propagandy o válce na Ukrajině, splnilo podle šéfa BIS Michala Koudelky svůj účel. Koudelka dnes na konferenci ve Sněmovně řekl, že ruská strana rychle odhadla, o koho se jedná, a aktivity zastavila. Stejně se zachovali i samotní aktéři případu.

Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu cílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií ze zpravodajské komunity byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket. Orsk je od ukrajinské hranice vzdálený 1500 kilometrů, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy zatím nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.

Evropská unie uvalila sankce na 19 lidí a jeden subjekt v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku, uvádějí diplomatické zdroje ČTK.

Španělsko při dnešní návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámí novou vojenskou pomoc pro Kyjev v hodnotě 1,13 miliardy eur (27,9 miliardy korun), napsal deník El País. Očekává se také uzavření bezpečnostní dohody o dlouhodobé vojenské spolupráci. Madrid podle El País zemi napadené Ruskem poskytne rakety do systému protivzdušné obrany Patriot a 19 renovovaných tanků německé výroby Leopard 2A4.

Iniciativa Přátelé svobodného Ruska, sdružující mj. řadu zákonodárců, otevřeným dopisem vyjádřila odpor proti gruzínskému zákonu o zahraničním vlivu.

Evropská unie dnes na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X.

1/2 Úspěch #CeskaDiplomacie!

❗️ Na sankční seznam Evropské unie se na návrh Česka 🇨🇿 dostaly tři subjekty pracující ve prospěch kremelského režimu.

❗️ Veškerá omezení, která již vůči nim uplatňovalo Česko, jsou teď platná pro všech 27 členských států EU. 🇪🇺

Více informací 👇 pic.twitter.com/5vTgp6LcuY

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) May 27, 2024

Záběry zadržených ruských vojáků na Ukrajině. 

Dobré ráno, ministři zahraničí členských zemí EU budou dnes řešit další pomoc Ukrajině, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Přes videohovor se s nimi spojí i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Měli by rozhodnout rovněž o zavedení nových sankcí proti několika ruským občanům kvůli nedodržování lidských práv. 

Vážení čtenáři, 

pro dnešek končíme online zpravodajství z rusko-ukrajinského válečného konfliktu. Pokračovat v něm budeme v brzkých ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl do Uzbekistánu, kde bude při dvoudenní státní návštěvě jednat se svým tamním protějškem Šavkatem Mirzijojevem. Informovaly o tom agentury AP a ruský TASS, podle kterého je hlavní program cesty naplánován na pondělí.

Dnes Putin položil věnec u památníku nezávislosti v Taškentu a podle Kremlu už neformálně hovořil také s Mirzijojevem. Formální jednání hlav státu jsou na programu v pondělí. Cesta je podle agentur zaměřená na prohloubení vztahů mezi Taškentem a Moskvou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k účasti na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku prezidenty Spojených států Joe Bidena a Číny Si Ťin-pchinga. Video s výzvou v angličtině nahrál podle agentury Reuters ve vyhořelé charkovské tiskárně, která se ve čtvrtek stala terčem ruského útoku. USA se summitu zúčastní, řekl dnes podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel, který ovšem odmítl sdělit, kdo a na jaké úrovni z Washingtonu přijede.

Rusové údajně zasáhli letiště v Záporoží.

Ministr obrany Umerov uvedl, že Rusko letos na Ukrajině použilo 10 000 řízených bomb. Rusko obvykle používá proti ukrajinským vojenským a civilním cílům laserem nebo satelitem naváděné bomby KAB s nosností od 250 do 1 500 kilogramů.

Švédsko umožnilo Ukrajině použít dodané zbraně k ničení cílů na ruském území. Ukrajina bude nyní moci ostřelovat ruské území z raketometů Archer SAU s dosahem 30 až 60 km, píše portál NEXTA.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen spolu se svými kolegy ze Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Polska inicioval společnou výzvu EU k začlenění Ukrajiny do evropského obranného průmyslu.

„Navrhujeme co nejdříve vypracovat akční plán EU pro integraci Ukrajiny do evropského obranného průmyslu. To mimo jiné zajistí přístup Ukrajiny k programům EU v oblasti obranného průmyslu a obranných inovací,“ uvedl dánský ministr.

Německý kancléř Olaf Scholz na akci v Berlíně prohlásil, že jeho vláda dala Kyjevu jasná pravidla, která zakazují použití německých zbraní na ruském území, a že nevidí důvod, proč by se to mělo měnit.

Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými leteckými pumami na hypermarket se stavebními potřebami na okraji Charkova vzrostla na 16 mrtvých, dalších 43 lidí je zraněných. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dříve informoval o 14 zabitých. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.

Rusové přitom pokračují v ostřelování Charkovské oblasti, poznamenal dnes server Meduza a upozornil na hlášenou oběť z obce Bohuslavka v Izjumském okrese. „Zemřela dvaasedmdesátiletá žena, dva civilisté byli zraněni, včetně devítiletého chlapce,“ napsal Syněhubov dnes odpoledne.

Rusko nemá dostatek vojáků pro velký útok v Sumské oblasti, ale přesto se může pokusit o invazi do regionu, uvedl mluvčí Státní pohraniční služby Andrij Demčenko.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes odpoledne zahájil třídenní návštěvu Německa. Je to první státní návštěva francouzské hlavy státu ve spolkové republice po 24 letech, připomíná agentura DPA. Původně se měla uskutečnit loni, ale kvůli nepokojům ve Francii ji Paříž na poslední chvíli odložila.

Agentura AFP poznamenává, že cílem Macronovy cesty je potvrdit pevnost francouzsko-německého partnerství a pokusit se překonat některé rozdíly v názorech mezi Berlínem a Paříží, například pokud jde o nejlepší způsob podpory Ukrajiny ve válce proti Rusku.

Pobaltské státy a Polsko vyšlou v případě ruských úspěchů na frontě na Ukrajinu vojáky, píše Spiegel. „Pokud Rusové dosáhnou strategického průlomu na východní Ukrajině, situace by se mohla prudce zhoršit. V takovém případě nebudou pobaltské státy a Polsko čekat na rozmístění ruských vojsk na svých hranicích, varovali pobaltští politici,“ uvádí se v článku. Podle listu zástupci pobaltských zemí varovali Německo před podobným scénářem během konference Lennarta Meriho v Tallinnu.

Starosta Charkova Ihor Terechov informoval, že v hobbymarketu bylo v době úderu zhruba 120 lidí a označil útok za „jasný terorismus“. Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram doplnil, že 16 lidí je po útoku nadále nezvěstných.

Ruská produkce nábojů je třikrát vyšší než produkce ukrajinských spojenců. Na základě veřejně dostupných údajů poradenská společnost Bain & Company tvrdí, že ruské továrny mohou letos vyrobit 4,5 milionu nábojů ráže 152 mm s náklady 1 000 USD za náboj. Evropské země a USA by měly dohromady vyrobit pouze 1,3 milionu nábojů ráže 155 mm s průměrnou cenou 4 000 USD za kus.

U Kursku údajně havaroval dron íránské výroby Mohajer-6, který Rusko využívá v boji na Ukrajině.

Ruské síly dobyly vesnici Berestove v Charkovské oblasti. Informovalo o tom dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Agentura Reuters poznamenala, že zprávy z bojiště nemůže bezprostředně ověřit.

„Jednotky vojenského uskupení Západ osvobodily po úspěšných vojenských operacích vesnici Berestove v Charkovské oblasti,“ uvedlo ministerstvo obrany, s použitím termínu, kterým Rusové označují okupaci částí ukrajinského území. Agentura AFP k tomu podotkla, že Rusko tak pokračuje ve svém pomalém postupu v tomto sektoru fronty.

V rozvodně elektřiny v Dněpropetrovské oblasti bylo nalezeno výbušné zařízení. K odstranění nálože byla přivolána policie a ženisté, informovalo ministerstvo energetiky.

Počet obětí ruského útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově z 25. května vzrostl na 14, uvedl odpoledne gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov. Potvrzeno je přes 40 zraněných, dalších 16 osob je považováno za pohřešované, informovala již dříve policie.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k účasti na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku prezidenty Spojených států Joe Bidena a Číny Si Ťin-pchinga. Video s výzvou v angličtině nahrál podle agentury Reuters ve vyhořelé charkovské tiskárně, která se ve čtvrtek stala terčem ruského útoku.

Konference o míru na Ukrajině nedaleko Lucernu s účastí představitelů desítek zemí celého světa je plánována na 15. a 16. června. Zúčastní se i český prezident Petr Pavel. Cílem summitu je vypracovat mírový plán, který by byl posléze představen Rusku, které však do Švýcarska pozváno nebylo a celou akci zpochybňuje.

Při nedávných ruských útocích na Chersonskou, Doněckou a Charkovskou oblast zahynul jeden člověk a dalších 19 bylo zraněno, informovaly regionální úřady 26. května.

Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.

„Hlavními tématy jednání budou česká muniční iniciativa, protivzdušná obrana Ukrajiny a obranně-průmyslová spolupráce v Evropě,“ uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě.

Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými střelami na hypermarket na okraji Charkova vzrostla na 12 mrtvých a 43 raněných. Dnes ráno o tom podle agentury Reuters informovala místní prokuratura. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov předtím uváděl 11 obětí. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.

Ve skladu s plynovými lahvemi v Moskevské oblasti údajně vypukl rozsáhlý požár. Ministerstvo pro mimořádné události tvrdí, že požár, který zasáhl plochu 500 metrů čtverečních, byl uhašen bez obětí na životech.

Ruská média zároveň uvádějí, že místní obyvatelé hlásili, že před požárem ve skladu slyšeli neurčité výbuchy. Ačkoli záběry na internetu ukazují, že sloupec kouře byl poměrně vysoký a údajně byl vidět několik kilometrů od místa požáru, ruští představitelé záchranných složek popírají, že by požár byl příliš rozsáhlý.

V Litvě dnes ráno začalo druhé kolo prezidentské volby. Informuje o tom litevská veřejnoprávní stanice LRT. Favoritem je stávající prezident Gitanas Nauséda, který v prvním kole dostal 44 procent hlasů. Utká se s premiérkou Ingridou Šimonytéovou, která v prvním kole získala necelých 20 procent hlasů. Volební místnosti se uzavřou v 19:00 SELČ.

V litevském zřízení prezident odpovídá za obrannou a zahraniční politiku, píše agentura AFP. I v těchto oblastech ale musí spolupracovat s vládou a parlamentem. Prezidentské volby se konají v situaci, kdy pokračuje ruská agrese proti Ukrajině. Litva patří ke státům, jež vyzývaly západní země k silné reakci na tuto agresi. Oba kandidáti se shodují na potřebě navyšovat výdaje na obranu.

Ukrajinské vzdušné síly dnes informovaly, že zničily 12 střel a 31 dronů. Sestřeleny byly nad částmi jižní, centrální, západní i severní Ukrajiny. Osud dvou nadzvukových raket Kinžal není jasný a ukrajinské úřady nesdělily podrobnosti, kde udeřily.

Argentina se připojí ke koalici za návrat unesených ukrajinských dětí.

V rámci projektu prezidenta Volodymyra Zelenského Bring Kids Back UA navštívila Argentinu ukrajinská delegace v čele s prezidentovou poradkyní Darjou Herasymčuk.

Rusko v noci na dnešek podniklo sérii útoků na Ukrajinu, při nichž použilo balistické rakety Kinžal i řízené střely. Cíle se nacházely především na západě země. Z Chmelnycké oblasti, kde je důležitá ukrajinská letecká základna Starokosťantyniv, byly hlášeny exploze. Město Starokosťantyniv, kam mířila jedna z raket Kinžal, zůstalo po útoku bez dodávek elektřiny, napsal server BBC na svých ruskojazyčných stránkách.

Ve Vinnycké oblasti ostřelování zasáhlo obytnou budovu a vyžádalo si tři zraněné, sdělila místní správa. Terčem útoku se stala také Lvovská oblast sousedící s Polskem, napsal na sociální síti Telegram starosta Lvova Andrij Sadovyj. Výbuch byl slyšet i poblíž ukrajinské metropole Kyjeva.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Bilance sobotního ruského vzdušného útoku na hypermarket v ukrajinském městě Charkov vzrostla na 11 mrtvých. Oznámil to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo při sobotních ruských útocích na Charkov zraněno skoro 60 lidí. „Kdyby Ukrajina měla dostatečné prostředky protivzdušné obrany a moderních bojových letadel, byly by takové ruské údery prostě nemožné,“ podotkl Zelenskyj.

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme online reportáž z válečného konfliktu. Za redakci Blesk zpráv vám přejeme dobrou noc. Ve zpravodajství budeme pokračovat opět zítra v ranních hodinách.   

Nejméně čtyři lidé zahynuli a čtyři desítky utrpěly zranění při ruském vzdušném útoku na hypermarket se stavebními potřebami v ukrajinském Charkově. Na platformě Telegram to dnes uvedli starosta města Ihor Terechov a šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Oba činitelé zároveň vpodvečer informovali o dalším ruském úderu, který zasáhl centrum druhého největšího ukrajinského města a vyžádal si dvě desítky zraněných včetně třináctiletého chlapce.

Ruská armáda při prvním vzdušném úderu zaútočila na Charkov podle oblastní prokuratury pomocí řízených leteckých bomb UMPB D-30 z ruské Belgorodské oblasti. Syněhubov dříve informoval o ruském útoku dvěma naváděnými leteckými pumami KAB.

Na místě úderu vypukl požár a prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v hypermarketu mohlo být tou dobou přes 200 lidí. Původní informace hovořily o dvou zabitých, kteří byli podle Syněhubova pracovníci hypermarketu, a 25 zraněných.

K 21:00 místního času byli během ruského útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově zabiti nejméně čtyři lidé a 38 jich bylo zraněno.

Při ukrajinském ostřelování obce Okťabrskij zahynuli dva lidé, uvedl dnes gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram. Dalších deset lidí podle něj utrpělo zranění, mezi nimi i osmiletý chlapec.

„Ukrajinské ozbrojené síly ostřelovaly vesnici Okťabrskij ze salvových raketometů. K velkému zármutku zemřeli dva lidé - muž a žena utrpěli mnohočetná smrtelná poranění střepinami,“ napsal gubernátor.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil zpochybnění své současné legitimity v čele země ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem za nudné a nezajímavé. A jako nelegitimního naopak označil ruského prezidenta. Vyjádřil se tak v rozhovoru, který dnes zveřejnil například kazachstánský server Vlasť.

Šéf Kremlu v pátek prohlásil, že je třeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením země. Zelenskyj podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. „Legitimita stávající hlavy státu vypršela,“ pronesl Putin na návštěvě v Minsku. Narážel tak na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku ruské invaze se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.

Jen několik hodin po smrtícím útoku na hypermarket v Charkově bylo při dalším útoku v centru města zraněno nejméně dvanáct lidí, uvedl charkovský starosta Ihor Těrechov.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude při jednání s kolegy z členských zemí NATO, které se uskuteční v Praze koncem příštího týdne, apelovat na zvýšení podpory pro zadržování ruského imperialismu, uvedl v příspěvku na sociální síti X. Reagoval tak na dnešní ruský vzdušný útok na hypermarket v Charkově. Dal to do protikladu k pátečním prohlášením ruského prezidenta Vladimira Putina, že je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou.

„Nevěřte kremelským pohádkám. Na zasedání ministrů NATO v Praze budu na kolegy apelovat, abychom zvýšili podporu pro zadržování ruského imperialismu,“ uvedl Lipavský.

Při ruském útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově byli zabiti nejméně dva lidé a 33 jich bylo zraněno, informovaly ukrajinské úřady.

Obrazem: Ruský útok na Charkov zasáhl hypermarket a zabil dva lidi

V okolí zasaženého nákupního centra není jediný vojenský objekt, podotkl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Také ukrajinský prezident uvedl, že ruský útok zasáhl zjevně civilní objekt. „Jedno z největších (obchodních) center - uvnitř bylo mnoho pracovníků a návštěvníků,“ napsal Zelenskyj. „Kdyby Ukrajina měla dostatečné prostředky protivzdušné obrany a moderních bojových letadel, byly by takové ruské údery prostě nemožné,“ podotkl prezident a znovu vyzval zahraniční představitele, aby pomohli Ukrajině posílit její protivzdušnou obranu.

V hypermarketu se stavebními potřebami v Charkově, na který dnes zaútočilo Rusko, mohlo být přes 200 lidí. Na platformě Telegram to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o dvou mrtvých a 24 zraněných. Na místě zasahují záchranáři. Rusové podle Syněhubova zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to dnes oznámil charkovský starosta Ihor Terechov. Invazní síly podle něj zasáhly hypermarket zaměřený na stavebnictví. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval také o 24 zraněných. Podle Syněhubova Rusové zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.

Moskva hlásí dobytí další ukrajinské obce, podle ruského ministerstva obrany invazní jednotky obsadily vesnici Archanhelske v Pokrovském okrese Doněcké oblasti. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil. Zpravodajský kanál DeepState, který je blízký ukrajinské armádě, nicméně v noci na dnešek informoval o postupu Rusů u Archanhelske, poznamenal server Meduza.

Archanhelske leží nedaleko vsi Očeretyne, jejíž dobytí oznámilo Rusko na začátku května. Ukrajinská armáda v posledních dnech hlásila intenzivní boje ve směru na Pokrovsk, podotkla Meduza a upozornila na páteční hlášení ukrajinského generálního štábu, ve kterém ukrajinské ozbrojené síly připustily částečný úspěch Rusů v tomto regionu, konkrétně východně od vesnice Jevhenivka. Soudě dle mapy DeepState Rusové Archanhelske kontrolují, konstatuje Meduza.

Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala dnes agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.

Yellenová potvrdila, že dohoda o poskytnutí půjčky kryté výnosem ze zmrazeného ruského majetku ještě není zcela dojednaná. Podle agentury AFP Spojené státy navrhly, aby Kyjev dostal půjčku ve výši 50 miliard dolarů (1,14 bilionu korun). Podle ní musí návrh na půjčku ještě projednat Evropská unie, která ve skupině G7 rovněž zasedá. Do budoucna však Yellenová nechtěla vyloučit i jiná opatření vedle této speciální půjčky.

Ztráty Ruska během ofenzivy v Charkovské oblasti zahájené na začátku tohoto měsíce jsou osmkrát vyšší než ztráty ukrajinských ozbrojených sil, uvedl v rozhovoru prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování zahájil vyšetřování 125. brigády a jejích podřízených jednotek kvůli nesprávné organizaci obrany v Charkovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda.

Skupina zemí, včetně pobaltských států, Polska, Norska a Finska, se dohodla na vytvoření "dronové zdi", která by pomohla chránit jejich společné hranice, uvedla v rozhovoru litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová.

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.

ISW ve své páteční analýze uvedl, že podle vícero zdrojů z ruské i ukrajinské strany ve čtvrtek úder za použití bezpilotních prostředků zasáhl radarovou stanici v ruském městě Armavir v Krasnodarském kraji. Stanice je podle analýzy součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket, jež mohou nést jadernou hlavici. Snímky ze satelitů ukazují, že jeden radar je zřejmě poškozen.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že probíhá zdokonalování robotických námořních platforem. Jsou vybaveny zejména systémy k zasahování malých hladinových a vzdušných cílů a k úderům na pobřeží.

„Časem se tedy pravděpodobně dočkáme úplné převahy bezpilotních plavidel nad konvenčními válečnými loděmi. Přinejmenším v uzavřených nebo polouzavřených vodách, jako je Černé moře, Středozemní moře atd. To je cesta vpřed,“ uvedl Kyrylo Budanov.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.

Evropská unie vstoupila do nové fáze, ve které bude zásadní bezpečnost. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý italský ministr financí Giulio Tremonti, který je v současnosti předsedou výboru pro zahraniční věci a Evropskou unii italské Poslanecké sněmovny. Podle politika vládní strany Bratři Itálie se EU dříve příliš spoléhala na fungování volného trhu. Tremonti, který řídil italské veřejné finance v několika vládách premiéra Silvia Berlusconiho, také říká, že podporuje, aby EU více fungovala na principu většinového rozhodování než jednomyslnosti.

V současné fázi, kterou charakterizují mimo jiné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, je podle Tremontiho prioritou v EU posílení společné obrany a bezpečnosti. „Když zajdete do nějaké hospody a baru a začnete mluvit o bankovní unii, tak se na vás jen divně dívají. Ale když řeknete, že je zapotřebí více obrany, tak vám zaplatí rundu,“ řekl italský vládní politik.