„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Rusko a Čína podle Putina prohloubí spolupráci v jaderné energetice. Si vyjádřil naději, že se do Evropy vrátí mír a Čína sehraje konstruktivní roli. Podívejte se na nové snímky z Putinovy návštěvy Číny.
Mírová konference o Ukrajině chystaná Švýcarskem je bez účasti Ruska zbytečná, nejde o seriózní pokus najít mírové řešení, uvedl podle Reuters Kreml.
Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl dnes podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země.
Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
„Čína bude pro Rusko vždy dobrý soused, přítel a důvěryhodný partner,“ uvedl Si. Vzápětí ale dodal, že „čínsko-ruské vztahy nevznikly jen tak jednoduše z ničeho nic a obě strany by si jich měly vážit a pečovat o ně“. Peking je zároveň připraven ve spolupráci s Ruskem dosáhnout vzájemného rozvoje a „podpořit světovou rovnost a spravedlnost“.
V předvečer návštěvy Putin uvedl, že Kreml je připraven jednat i o konfliktu na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina čínská tisková agentura Nová Čína.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, dění k Ukrajině budeme online sledovat zase brzy od rána. Dobrou noc.
Předseda parlamentu autonomního Čečenska Magomed Daudov „po poradě s hlavou republiky Ramzanem Kadyrovem odstoupil z funkce“, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Daudova před poslanci. Daudov, který patřil k nejbližším Kadyrovovým spolupracovníkům, odchází na pozadí fám o nemoci čečenského vládce, poznamenal server BBC News, podle kterého je Daudov pokládán za možného Kadyrovova nástupce.
Daudova, který řídil republikový sněm devět let, vystřídal Šaid Žamaldajev, napsal Kommersant s odvoláním na Kadyrovovo vyjádření. Připomněl, že sedmdesátník Žamaldajev býval poradcem Kadyrovova otce.
Čína je mezi zhruba stovkou ze 160 delegací, které zatím nepotvrdily účast na mírové konferenci o Ukrajině, kterou pořádá v polovině června Švýcarsko, řekla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Zhruba polovina zemí, které účast na konferenci u švýcarského Lucernu potvrdily, leží mimo Evropu. Jde o státy z Asie, Latinské Ameriky či Afriky, řekla Amherdová, podle které se však seznam účastníků může na poslední chvíli změnit.
Pozvánku na konferenci nedostalo podle švýcarské diplomacie Rusko. Účast Číny však experti považují za důležitou, protože Peking patří k nejbližším spojencům Ruska. Západní politici už dříve Čínu vyzvali, aby využila svého vlivu na Moskvu, a pomohla tak zastavit válku na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.
Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.
Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území.
„Ve skutečnosti jsou pouze na okraji a my ve vesnici stále držíme své pozice. Rusy odtud vyháníme každý den. A každý den se vracejí a znovu se pokoušejí tady uchytit. Ale dosud držíme většinu území obce,“ tvrdí podle listu Ukrajinska pravda poručík Serhij Skibčyk. Ten je mluvčím 65. brigády, která obec brání. Tyto informace podle listu potvrzuje i zpravodajský kanál DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie.
Dnes Jourová představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Nejméně dva mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na infrastrukturu ve městě Dnipro, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Počet zraněných se upřesňuje, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka a na ukrajinské ozbrojené síly. Ty podle deníku hlásily, že protivzdušná obrana sestřelila poblíž Dnipra řízenou leteckou raketu Ch-59.
Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Uvedla to v rozhovoru s ČTK.
Jourová dnes představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Estonský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje použít ruský majetek, zmrazený v této pobaltské zemi na základě mezinárodních sankcí, na nápravu škod způsobených Ukrajině válkou. Pro zákon hlasovalo 65 poslanců, proti byli tři, uvedl server Delfi.ee. Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko před více než dvěma lety, Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi patří k předním spojencům Ukrajiny.
Stát pomůže 430 Ukrajincům s dočasnou ochranou v Česku s dobrovolným návratem do vlasti. Pilotní program asistence dnes schválila vláda, naplánován je na půl roku od letošního června do listopadu. Pro 400 z uprchlíků stát zajistí autobusovou jízdenku z ČR do nejbližšího místa pobytu na Ukrajině. U zbylých 30 osob v komplikovaném zdravotním stavu se počítá s individuální asistencí a zajištěním zdravotní dopravní služby. Projekt nemá žádnou souvislost s brannou povinností Ukrajinců, ale slouží lidem, kteří se chtějí vrátit domů například ze zdravotních či rodinných důvodů, sdělilo ČTK ministerstvo vnitra. O schválení programu informoval po jednání kabinetu ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. Podle agentury Belga se odložení návštěv týká také Belgie.
Ukrajinský generální štáb odpoledne na facebooku uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili útoky ruských sil v oblasti Vovčansku a částečně nepřátelské jednotky z města vytlačili. Boje podle něj pokračují na severním a severozápadním okraji obce. Boje hlásí i na dalších místech frontové linie.
Americká vláda poskytne další dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu, oznámil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury AP jde o střednědobou a dlouhodobou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi už déle než dva roky. Blinken nicméně prohlásil, že nové peníze přinesou Kyjevu zbraně okamžitě.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se k prohlášení Ruska nevyjádřil. Mluvčí ukrajinské armády ráno uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na výhodnější pozice u obcí Vovčansk a Lukjanci, aby zabránili svým ztrátám.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území. Obdobně se Moskva vyjádřila ohledně obcí Lukjanci a Hlyboke, které leží v Charkovské oblasti u hranic s Ruskem a jsou od sebe vzdáleny několik kilometrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. „Volodymyr Zelenskyj dal pokyn odložit všechny mezinárodní akce s jeho účastí naplánované na nadcházející dny a vypracovat nové termíny. Děkujeme našim partnerům za pochopení,“ napsal Nykyforov na konci facebookového příspěvku, kde zmiňuje situaci v Charkovské oblasti a informuje o vyslání vojenských posil do regionu.
Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
Přečtěte si celý článek o rozhovoru s prezidentem Pavlem pro britskou televizi Sky News.
Zástupci členských zemi EU se dnes v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta.
Dnešní dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně, nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.
Náčelník policie ve Vovčansku Oleksij Charkivskyj dnes zveřejnil na facebooku video, kde řekl, že Rusové obsazují pozice přímo v ulicích města a intenzivně se tam bojuje. „Situace je extrémně těžká,“ prohlásil policejní šéf, zatímco v pozadí byla slyšet střelba.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli složité situaci na Ukrajině zrušil cestu do Španělska a Portugalska plánovanou na tento týden, uvedla stanice CNN Portugal. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil. Podle zpravodajské televize naznačili diplomaté, že složitá situace na několika frontových liniích - hlavně v Charkovské oblasti - neumožňuje hlavě státu cestu do zahraničí, píše web RBK-Ukrajina. Ruská invazní vojska minulý týden obnovila pozemní ofenzivu a otevřela novou frontu na severu Charkovské oblasti.
Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW), který vyjádřil mínění, že aktivity invazních vojsk v tomto sektoru bojiště spíše odpovídají snaze vytvořit u hranic v regionu určitou nárazníkovou zónu, než proniknout hlouběji do Charkovské oblasti.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes vzkázal Ukrajincům, že za svobodu jejich země i jinde bojují nejen Spojené státy, ale i velká část světa. Prohlášení šéfa americké diplomacie se ale od jiných projevů podpory Kyjevu lišilo tím, že jej učinil na pódiu sklepního baru v ukrajinské metropoli, a to krátce předtím, než si s tamní kapelou zazpíval a zahrál na kytaru.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Zákon o podpoře bydlení, který má systémově řešit bytovou nouzi v Česku a pomoci k efektivnějšímu nastavení potřebných investic do bydlení, projedná na dnešním zasedání vláda. Kabinet by se měl zabývat i pilotním projektem programu pro asistovaný dobrovolný návrat uprchlíků, kteří pobývají v Česku po ruské invazi a chtějí se vrátit na Ukrajinu například z rodinných či zdravotních důvodů.
Dva dobrovolníci působící ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti jsou již čtyři dny pohřešováni. Je možné, že byli zastřeleni ruskými vojáky, uvedly místní úřady.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo potenciální prodej protiletadlových střel s infračerveným naváděním AIM-9 Sidewinder Rumunsku za zhruba 340,8 milionu dolarů (přes 7,8 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na Pentagon.
Nadzvukové střely AIM-9 Sidewinder mohou nést například americké stíhačky F-16, kterými rumunské síly disponují. Konečná cena potenciálního kontraktu se může před uzavřením dohody změnit.
Kancelář francouzského prezidenta nezveřejnila bližší detaily ohledně dnes oznámené vojenské pomoci Ukrajině. V minulosti Paříž poslala Ukrajincům houfnice Caesar, obrněné vozy, protivzdušné systémy i munici. Při slyšení v parlamentu dnes odpoledne ministr obrany Lecornu oznámil novou dodávku protivzdušných střel. „Mohu možná prozradit, že jsme podepsali druhou dodávku střel Aster, abychom umožnili další fungování (protivzdušného) systému SAMP/T, který jsme předali spolu s italskými partnery,“ uvedl podle agentury Reuters ministr.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnosy, kterými jmenoval členy nové vlády premiéra Michaila Mišustina, oznámil dnes večer Kreml na svém webu. Předchozí Mišustinova vláda v souladu s ústavou odstoupila po Putinově inauguraci před týdnem. Členy staronového kabinetu mezitím schválil parlament. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS potvrdil, že prezident se ještě dnes s novým kabinetem sejde.
Patrně největší změnou v kabinetu je výměna v křesle ministra obrany. Tuto funkci posledních 12 let zastával Sergej Šojgu, pokládaný za blízkého Putinova spolupracovníka, který ale za výkony ruské armády ve válce proti Ukrajině čelil ostré kritice, zejména od šéfa soukromé žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgenije Prigožina; ten po loňské vzpouře proti Moskvě přišel o život při záhadné letecké katastrofě.
Zemřel kremelský propagandista Maxim Kononenko, informovala ruskou stanici RT jeho manželka. Příčiny úmrtí nebyly upřesněny. Bylo mu 53 let.
Počet zraněných v důsledku ruského útoku na Charkov vzrostl na 20. Mezi raněnými jsou údajně i 3 děti.
Přibližně 280 občanů Srí Lanky bylo naverbováno, aby bojovalo na obou stranách konfliktu na Ukrajině. Uvedli to dnes srílanští úředníci, kteří byli pověřeni vyšetřováním zapojení svých krajanů do války, informuje agentura AFP.
„Obdrželi jsme stížnosti od přibližně 280 rodinných příslušníků,“ řekl agentuře AFP ministr bezpečnosti Tiran Alles. Stížnosti rodin přicházejí od chvíle, kdy ministerstvo obrany minulý týden zřídilo speciální jednotku, která má shromažďovat informace o Srílančanech, kteří odcestovali do Ruska a na Ukrajinu. Většina z nich byla naverbována ruskou armádou a oklamána příslibem vysokého výdělku a falešnými ujištěními, že nebudou vysláni do bojových misí, řekl dnes v parlamentu poslanec Gamini Valeboda. Oficiální počet Srílančanů zabitých v konfliktu parlament nezveřejnil.
Lotyšsko přispěje deseti miliony eur (asi 248 miliony Kč) na českou iniciativu na obstarání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, oznámili novinářům po dnešním jednání vlády premiérka Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Kromě toho Lotyšsko dodá Ukrajině další drony.
Sociálními sítěmi se šíří video zachycující zbytek jedné z ruských raket, které dnes dopadly na Charkov.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) polovina ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku uvedla, že je „méně pravděpodobné, že se vrátí“ na Ukrajinu.
Spojené království nebude nutit ani přesvědčovat Ukrajinu, aby přijala nevýhodnou mírovou smlouvu, zejména takovou, která by znamenala ztrátu území, uvedl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Times Radio.
Často opakovaný narativ, že „Ukrajina na jaře 2022 odmítla mírovou dohodu nabízenou Ruskem“, je „jednou z oblíbených lží, které Rusko propaguje“, uvedl ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Kuleba připustil, že se ruští a ukrajinští delegáti v prvních měsících války skutečně setkali a jednali o ukončení bojů. Příslušné pozice však byly „tak vzdálené“ a „ruské požadavky natolik bizarní, že vyhlídka na skutečné řešení nebyla reálná“.
Nejméně 17 zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti. Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov dříve oznámil devět zraněných poté, co Rusové zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
Francie dodá v příštích dnech a týdnech vojenskou pomoc Ukrajině. V dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to podle Elysejského paláce řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava Francie také odsoudila sílící ruské údery na Ukrajinu, například na její energetickou infrastrukturu, uvedla agentura AFP. Rusko francouzský prezident vyzval k zastavení bojů a k takzvanému olympijskému příměří.
V prohlášení, které vydal Elysejský palác po telefonátu obou prezidentů, stojí, že Francie je odhodlána dále podporovat Ukrajinu, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Macron také detailně hovořil „o dodávkách v příštích dnech a týdnech na podporu ukrajinského vojenského úsilí“. Francouzský prezident odsoudil rostoucí ruské údery i „probíhající ofenzivu“ ruské armády.
Nejméně devět zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na sociální síti. Rusové podle něj zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
„Zásah utrpělo desáté podlaží bytového domu. Požár nevypukl,“ napsal starosta s tím, že záchranáři nyní prohledávají byt po bytu a hledají možné oběti a raněné. Zásah podle něj utrpěly také garáže, z nichž asi deset hoří. Na místě zasahují záchranné složky a dobrovolníci.
Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku pomoci už přijíždí na Ukrajinu, část dorazila a další zásoby jsou na cestě. Dnes to na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Dodal, že dodávky budou mít skutečný význam na bojišti.
Blinken se dnes podle agentury Reuters setkal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, se kterým si dal pizzu, a se zástupci občanské společnosti kávu. Šéf americké diplomacie dorazil dnes do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře.
„V posledních měsících polský stát zmařil připravované pokusy o sabotážní akce a požáry. Jde o vážnou věc,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polské bezpečnostní složky jsou ve zvýšené pohotovosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucí aktivitou ruských tajných služeb nebo situací na polsko-běloruské hranici, kde se může režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Ruska, snažit znovu vyvolat migrační krizi.
Polská vláda má podle Tuska jasné zprávy z různých evropských zemí, že Rusko se snaží zasahovat do červnových voleb do Evropského parlamentu. „Z našich i spojeneckých zdrojů vyplývá, že v největší míře jsou ohrožené Polsko, Litva a Estonsko,“ uvedl polský premiér.
Varoval také, že Rusko se snaží zasahovat do blížících se voleb do Evropského parlamentu, a oznámil, že vláda na činnost tajných služeb vyčlení dodatečných 100 milionů zlotých (579,6 milionu korun).
„Hovoříme o personálním obsazení ozbrojených sil. Chtěl bych novinářům zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci nebo o nějakých mimořádných opatřeních. Hovoříme o plánovaných opatřeních, ale tento proces již byl zahájen, a to jak odvody občanů, tak zejména důležité kontrahování,“ prohlásil podle agentury TASS Andrej Belousov, ekonom nominovaný na pozici ruského ministra obrany, při slyšení v Radě federace, horní komoře parlamentu, jež by ho měla ve funkci potvrdit.
Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Vladimira Kara-Murzy proti jeho odsouzení k 25 letům vězení za údajnou vlastizradu a šíření falešných zpráv o ruské armádě. Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Agentura Reuters jeho trest označila za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru v roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku ruské invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinili i z vlastizrady.
Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. „Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti,“ uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za „zradu“, což činí každá diktatura.
Bezpečnější počítačové sítě a komunikační kanály budou pro Ukrajinu klíčové pro úspěchy na bojišti proti ruským agresorům. Na konferenci v britském Birminghamu to dnes řekl šéf odboru pro kyberbezpečnost Bílého domu Harry Coker.
„Od počátku ruské invaze ukrajinští obránci v kyberprostoru prokázali, jak úspěšně bránit kritickou infrastrukturu své země před útoky světové počítačové velmoci. Ruské hrozby v kyberprostoru se nicméně od té doby proměnily,“ uvedl Coker. Dodal, že Rusové „lépe porozuměli ukrajinské cloudové infrastruktuře a zneužili toho pro úspěchy na bojišti“. „Zlepšení zabezpečení sítí a komunikace bude pro ukrajinské úspěchy klíčové,“ uvedl Coker.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Jde o nejnovější krok Washingtonu ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese na Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA.
Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země dosud tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi z února 2022.
„Ten pocit, když vám manželský pár z Bratislavy pošle na munici třináctý důchod, který dostal od Fica...“ sdílí iniciativa Dárek pro Putina výpis ze svého účtu. Nová vláda Roberta Fica přestala posílat Ukrajině peníze na obranu před Ruskem, četní občané se to snaží nahradit ve sbírkách jako tato.
Pokračování rošády na předních postech ruské bezpečnostní sféry: Nikolaj Patrušev byl podle internetových stránek Kremlu jmenován asistentem ruského prezidenta. Na jeho pozici tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace se přesouvá odvolaný ministr obrany Sergej Šojgu.
Patrušev se s Vladimirem Putinem zná od 70. let, kdy spolu pracovali v tajné službě KGB v Leningradě. Její nástupkyni FSB pak řídil po Putinovi, v letech 1999-2008.
Rusko tvrdí, že ovládlo západní a severní část města Vovčansk v Charkovské oblasti. Podle Kyjeva je však situace ve městě pod kontrolou.
Za poslední den ztratil protivník 1400 lidí, 11 tanků, 43 obrněných vozidel, 49 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Jako všichni státníci, i americký ministr zahraničí Antony Blinken přijel na Ukrajinu vlakem Ukrajinských drah. Salonní vůz využil jako pracovnu, ukazují fotky. Na hlavním nádraží Kyjiv-Pasažyrskyj jej vítala americká velvyslankyně Bridget Brinková.
"Dronů není nikdy dost. Díky všem, kdo přispěli a přispívají třeba na projekt Drony Nemesis,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). "Vybralo se již na 17 tisíc dronů," dodává.
V jihoruské Volgogradské oblasti dnes vykolejil nákladní vlak, podle ruských železnic je na vině „zásah nepovolaných osob“. Informovala o tom agentura RIA Novosti, podle níž se událost obešla bez zranění. Vlaková doprava v místě byla zastavena.
Vlak vezoucí nespecifikované produkty vyjel z kolejí u stanice Kotluban severně od Volgogradu, několik set kilometrů východně od ukrajinské hranice. Rusko z tohoto regionu pravidelně hlásí útoky ukrajinských dronů, potýká se zejména s útoky na svoji průmyslovou a logistickou infrastrukturu. Vykolejení vlaku je však výjimečné.
Ruské agentury neuvádějí, zda mají úřady podezření na konkrétní pachatele.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury.
Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který Kongres po měsících dohadů schválil koncem dubna.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999. Problémy Gazpromu odrážejí výrazný dopad evropských sankcí na ruský plynárenský průmysl a také omezení vyplývající ze sílícího partnerství Moskvy s Čínou, píše agentura Reuters.
Dopad mezinárodních sankcí na vývoz ropy Moskva vstřebala snáze, protože Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy po moři na jiné odběratele. Gazprom spoléhal na Evropu jako na svůj největší odbytový trh až do roku 2022, kdy konflikt Ruska s Ukrajinou přiměl Evropskou unii k omezení dovozu plynu od této ruské společnosti.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Americká vojenská pomoc, kterou Kongres schválil koncem dubna, již dorazila na Ukrajinu, řekl Bidenův bezpečnostní poradce Sullivan.
Srbsko poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma lety vyšle na Ukrajinu svého velvyslance, ohlásil prezident Vučić po setkání s Kulebou podle ruské redakce BBC.
Putinova lehkomyslnost nás přivedla blíže k nebezpečné jaderné eskalaci, uvedl britský premiér Rishi Sunak.
V Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, si útok dronů vyžádal jednu oběť a tři raněné, ohlásily odpoledne místní úřady. „(Drony) svrhly výbušná zařízení na osobní automobily obyvatel vsi Popovo-Ležači. Jedna žena zahynula na místě, další tři lidé utrpěli zranění,“ uvedly úřady podle ruské redakce BBC. Útoky dronů hlásí ruské úřady v pohraničních oblastech pravidelně, ale ukrajinské úřady se k těmto tvrzením nevyjadřují.
Srbský premiér Miloš Vučević po dnešním jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou vyjádřil podporu Ukrajině, která se brání už více než dva roky rozsáhlé ruské vojenské agresi. Nezavázal se ovšem připojit k mezinárodním sankcím proti Moskvě kvůli její invazi do sousední země. Napsaly to dnes agentury Reuters a AP. Kuleba je v Srbsku společně s první dámou Olenou Zelenskou.
Členské státy EU dnes definitivně schválily prodloužení volného obchodu s Ukrajinou a Moldavskem, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Informovalo o tom dnes belgické předsednictví v Radě EU.
Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří v uplynulých měsících protestovali v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.
Švédský premiér Ulf Kristersson je otevřený rozmístění jaderných zbraní na švédském území v případě války. Předseda vlády Švédska, které se nedávno stalo členem Severoatlantické aliance, to řekl švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu. Kristersson dnes ve Stockholmu jedná s lídry severských zemí a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématem schůzky je mimo jiné bezpečnostní situace v Evropě, podpora Ukrajiny či hrozba hybridních útoků.
Švédský parlament bude v červnu hlasovat o obranné dohodě, kterou uzavřelo Švédsko se Spojenými státy. Dohoda by měla Spojeným státům umožnit přístup na všechny vojenské základny v této skandinávské zemi a skladování vojenského vybavení a zbraní na švédském území.
Několik nevládních organizací vyzvalo švédskou vládu, aby do smlouvy zahrnula zákaz rozmisťování jaderných zbraní na švédském území. Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není potřeba, protože „ohledně jaderných zbraní panuje ve Švédsku široká shoda“.
Vedení pražského magistrátu nechá bronzovou plastiku s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město zároveň spolu s dopravním podnikem (DPP) a Galerií hlavního města Prahy (GHMP) vypíše výtvarnou soutěž na úpravu reliéfu.
Stanice na lince B byla pod názvem Moskevská otevřena 2. listopadu 1985, na její podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři.
„Československo však bylo v té době okupováno Sovětským svazem a tím připraveno o svou suverenitu. Legenda o československo-sovětském přátelství byla proto vnuceným narativem sovětské okupační moci,“ píše se v dokumentu.
„Když se ekonomika země přesouvá na vojenské koleje, kdy se obranný průmysl stává hlavním faktorem..., může být volba Andreje Belousova za nového ministra obrany logickým krokem. To nám říká, že válka bude trvat dlouho,“ míní BBC.
Agentura Reuters označuje návrh civilního ekonoma na post ministra obrany za snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině. Tato změna bude pravděpodobně vnímána jako Putinův pokus podrobit výdaje na obranu větší kontrole a zajistit efektivní vynakládání peněz poté, co úřady obvinily Šojguova spojence a náměstka Timura Ivanova z přijímání úplatků, píše Reuters.
„Ruské bomby FAB-500 opět spadly v Bělgorodské oblasti,“ hlásí kanál Nexta TV. „Oficiálně úřady o pádu munice neinformovaly, ale místní obyvatelé hromadně hlásí, že střela spadla z prolétajícího letadla.“
„Ruská bomba, která spadla v noci v obci Razumnoje, pravděpodobně nevybuchla, byla pohřbena pod asfaltem na parkovišti mezi domy. Druhá vybuchla několik desítek metrů od první, ale o 8 hodin později,“ dodává Nexta.
„Oficiálním důvodem pro změnu v čele ministerstva obrany je, že se zvyšují výdaje (na válku) a rozpočet ministerstva obrany je na úrovni 6–7 % rozpočtu,“ komentoval odvolání Sergeje Šojgua politický geograf Michael Romancov. „Proto je třeba, aby v čele stanul ekonom (Bělousov).“ O jiných než oficiálních důvodech se vedou různé debaty.
„Já bych se ani nedivil, že by to byla pravda. Rozkradli a rozkrádají všechno. S těmi penězi, co do toho vkládají, už měli být dávno v Kyjevě,“ reagoval Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.
Ukrajinská armáda vyměnila velitele sil v Charkovské oblasti, kde ruská armáda v pátek zahájila novou ofenzivu. Informuje o tom RBK Ukrajina. Ruské jednotky tam dokázaly obsadit několik obcí a těžké boje v pohraničním regionu pokračují.
Dosavadního velitele Jurije Haluškina na tomto postu vystřídal brigádní generál Mychajlo Drapatyj. Ten se zároveň také stal zástupcem náčelníka generálního štábu ukrajinské armády.
Ukrajinský generální štáb v dnešní ranní zprávě k vývoji na severu Charkovské oblasti uvedl, že Rusové mají taktické úspěchy v bojích o příhraniční město Vovčansk, situace je složitá a dynamicky se mění.
Kreml má v úmyslu pověřit nového ministra obrany Andreje Bělousova integrací obranného průmyslu a odvětví napojených na ruský bezpečnostní aparát s širší domácí ekonomikou, uvádí americký Institut pro výzkum války (ISW). Tak to vidí i několik různých zdrojů obeznámených s děním na špičce ruské moci. Putin si podle nich dělá velké starosti kvůli korupci a zpronevěře peněz v ruské armádě, konfliktům mezi armádou a zástupci zbrojního průmyslu a neefektivitě ministerstva obrany jako celku.
Nejmenovaný vládní činitel opozičnímu ruskému serveru Važnyje istorii řekl, že Bělousov v nové funkci bude pracovat na tom, aby ekonomiku orientoval na „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá válku na Ukrajině, a vytěžil technologické maximum z obranného průmyslu.
„Je to signál, že Rusko pokračuje v přesunu své ekonomiky do armády a chce řešit velké problémy s korupcí a některými státními zakázkami v rámci ministerstva obrany,“ komentuje Igor Čalenko, vedoucí Centra pro analýzy a strategie, změnu ve vedení ruského ministerstva obrany. Ekonom Andrej Bělousov nahrazuje Sergeje Šojgua. „Je to signál, že se Rusko připravuje na dlouhou válku,“ řekl ve večerním televizním zpravodajství. „Velký signál, že Rusko v žádném případě neplánuje vést nějaké mírové rozhovory.“
„Český export do Kyrgyzstánu v březnu 2024 dosáhl 2700% objemu před ruskou invazí na Ukrajinu. Některé české firmy tak obcházejí sankce a pomáhají Rusku zbrojit a vraždit na Ukrajině,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). „Prachy za hodnoty a svědomí holt nekoupíš.“
Záchranáři dokončili odstraňování trosek obytného domu v Belgorodu, celkem vyprostili 15 těl. Dalších 27 lidí bylo raněno, uvedl na Telegramu gubernátor Vjačeslav Vladkov. Další tři civilisté podle něj zahynuli při večerním ostřelování města.
Ruské jednotky mají v bojích o město Vovčansk na severu Charkovské oblasti taktické úspěchy, operační situace tam je složitá a dynamicky se mění. Dnes to k situaci na frontě v Charkovské oblasti, kde Rusové v pátek zahájili novou ofenzivu, uvedl generální štáb ukrajinské armády.
„Bojuje se o příhraniční město Vovčansk. Nepřítel do útoku nasadil značné síly v počtu až do pěti praporů a neohlíží se na vlastní ztráty,“ citovala ze sdělení ukrajinského generálního štábu ukrajinská média. Kyjev tvrdí, že za jeden den ruská armáda v tomto úseku fronty přišla o sto lidí, tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Rusko tvrdí, že od pátku v příhraniční části Charkovské oblasti dobylo devět vesnic, Kyjev ale během víkendu informoval, že útoky odráží a že o vesnice bojuje.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v několika regionech zneškodnila čtyři rakety Storm Shadow, 12 střel Vilcha a 31 dronů vyslaných z území Ukrajiny, uvedlo ráno ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Dvanáct raket dlouhého dosahu Vilcha a 12 dronů Rusové sestřelili nad Belgorodskou oblastí hraničící s Ukrajinou, osm dronů nad Kurskou oblastí, čtyři střely s plochou dráhou letu Storm Shadow a sedm bezpilotních letounů nad okupovaným Krymem a čtyři drony nad západoruskou Lipeckou oblastí.
Podle gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova se noční útok podle předběžných informací obešel bez obětí, v Belgorodu bylo ale poničeno pět domů.
Americký voják, kterého na začátku tohoto měsíce zadržely úřady ve Vladivostoku na ruském Dálném východě pro podezření z krádeže, se odvolal proti vazbě. Napsala to dnes agentura RIA Novosti s odkazem na tiskové oddělení soudu. Dříve informovala, že čtyřiatřicetiletý poddůstojník americké armády Gordon Black má ve vazební věznici setrvat nejméně do 2. července.
„Od obhajoby jsme obdrželi odvolání,“ uvedla mluvčí okresního soudu ve Vladivostoku.
Black podle amerických médií sloužil v Jižní Koreji, po skončení turnusu z vlastní iniciativy a bez svolení nadřízených odcestoval do Ruska. Americká média dříve uvedla, že voják odjel za ženou, se kterou navázal milostný vztah a která ho později obvinila z krádeže.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
„Zpod trosek v Belgorodu záchranáři vyprostili další tři mrtvé, včetně dvou dětí. Celkem byla vytažena těla 11 osob,“ uvedlo ministerstvo pro mimořádné situace podle agentury TASS po zřícení paneláku po výbuchu v Belgorodu.
Ministerstvo zdravotnictví regionu rovněž informovalo o zvýšení počtu mrtvých na 11, stejně jako o zvýšení počtu zraněných na 31.
Ruský prezident Putin navrhl jmenovat Andreje Bělousova ministrem obrany místo Sergeje Šojgua. Podle agentury TASS to oznámila Rada federace.
Zřícený panelák v ruském Belgorodu: Aktuální bilance hovoří o sedmi mrtvých. Ruské zdroje citované agenturou Reuters o sedmi mrtvých hovořily už odpoledne, úřady ale tuto informaci bezprostředně nepotvrdily, gubernátor odpoledne informoval o dvou zabitých. Pod troskami jsou stále slyšet živí lidé. Zraněných je zatím asi 20, včetně dvou dětí a tří záchranářů, na které spadla střecha silně poškozeného domu.
Šest Čechů zadržených v půlce dubna na Ukrajině v případu česko-ukrajinského gangu falešných bankéřů je ve vazbě. Policie je přivezla do ČR v pátek. Ve skupině byla jedna žena a pět mužů, řekla mluvčí krajské policie Magdalena Vlčková.
„Všem šesti osobám jsme dnes sdělili obvinění ze zvlášť závažných zločinů účast na organizované zločinecké skupině a také podvod a za trestný čin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací,“ uvedla Vlčková.
V případu již česká policie obvinila 17 lidí, z toho tři vzal soud dříve do vazby. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců. Podvody podle ukrajinské policie organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec. Gang je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun.
V Charkovské oblasti pokračují výpady Rusů v pohraničí, obyvatelé evakuují i vesnici Vilča u Vovčansku.
„Podle předběžných informací bylo ve městě zraněno celkem 19 lidí, včetně dvou dětí... Mrtví zatím nebyli nalezeni,“ napsal odpoledne na platformě Telegram gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ke zřícení paneláku. V nemocnicích podle něj zůstává 16 zraněných, další zranění však byli slyšet ze sutin. V zasaženém vchodě bylo 40 bytů, upřesnil gubernátor.
Agentura Reuters dříve informovala o sedmi mrtvých, a to s odvoláním na ruský zpravodajský kanál na telegramu Mash.
Z pohraničních částí ukrajinské Charkovské oblasti, která čelí ruské ofenzivě, úřady pomohly s evakuací přes 4000 lidí. Informuje o tom dnes agentura AFP, která se odvolává na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova.
„Armádní jednotky svádějí tvrdé obranné bitvy, pokusy ruských útočníků prorazit naše obranné linie byly zastaveny,“ napsal dnes na platformě Telegram velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. „Situace je obtížná, ale ukrajinská armáda dělá vše pro to, aby udržela obranné linie a pozice a způsobila nepříteli škody,“ dodal.
V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná budova. Nejméně tři lidé přišli o život, dalších deset může být pod troskami, informují s odkazem na záchranné složky ruské tiskové agentury. Místní úřady uvedly, že příčinou neštěstí byl útok z Ukrajiny.
Rusko během včerejšího dne zaútočilo na Sumskou oblast v Ukrajině. Během celkem 21 útoků zasáhlo 10 obcí, informovala regionální správa.
Ošetřování zraněných ukrajinských vojáků u Avdijivky.
Dobré ráno. V noci vypukl požár v ropné rafinérii v ruské Volgogradské oblasti, podle gubernátora Andreje Bocharova ho způsobil útok dronu.
Vážení čtenáři, dnes už se s vámi loučíme. Čerstvé informace z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videu uvedl, že vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ho informoval o vývoji na bojišti dnes ráno a pak znova večer. Zejména boje u obce Pokrovsk v Doněcké oblasti jsou podle Zelenského „velmi obtížné“. Denně tam dojde zhruba ke 30 střetům mezi ukrajinskými a ruskými silami, píše server Ukrajinska pravda.
Today, the primary focus is on the front lines, in areas where the risks of Russian offensive actions are the highest.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 11, 2024
Our defensive operations continue in the Kharkiv region, in the border villages of Strilecha, Krasne, Morokhovets, Oliinykove, Lukyantsi, Hatyshche, and… pic.twitter.com/xuOTt1JwSm
Starosta Charkova Ihor Terechov večer na Telegramu napsal, že ve městě jsou slyšet exploze. Ukrajinské letectvo varovalo před možným útokem balistickými raketami, intenzivnímu ostřelování čelí celá Charkovská oblast. Šéf oblasti Oleh Syněhubov informoval o dvou zabitých a dvou zraněných civilistech v důsledku ruského ostřelování.
Lotyšsko se rozhodlo, že Ukrajině dodá drony a radarové systémy, které vyrábí. Už dříve navíc učinilo rozhodnutí, že ročně věnuje 0,25 procenta HDP na pomoc napadené zemi.
„Polsko zahájilo instalaci dalšího posílení na hranicích s Běloruskem,“ tweetuje kanál Nexta s odvoláním na premiéra Donalda Tuska. Ten dnes osobně navštívil bělorusko-polskou hranici.
Směrem na Avdijivku byl sestřelen ruský letoun Su-25. Informoval o tom mimo jiné bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.
A Russian Su-25 has been shot down in the Avdiivka direction by Ukrainian Defenders of the 110th Separate Mechanized Brigade named after Marko Bezruchko.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) May 11, 2024
A week ago, on May 4th, President Zelenskyy reported that Warriors from the 110th Brigade shot down one more Russian Su-25 in… pic.twitter.com/SmiYvuIo1U
