„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Ruské síly 24. května zaútočily na 12 pohraničních území a osad v Sumské oblasti, přičemž způsobily nejméně 204 výbuchů, informovala vojenská správa Sumské oblasti.

Ruské síly v noci na 25. května provedly raketové útoky na Charkovskou oblast a poškodily vzdělávací instituci, informovaly regionální úřady.

Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů. Dnes ráno to uvedl ukrajinský generální štáb. Údaj však nelze nezávisle ověřit a Moskva o svých ztrátách neinformuje. Ukrajinský údaj navíc nerozlišuje mezi mrtvými, zraněnými či pohřešovanými vojáky nepřátelské strany.

Podle odhadu ukrajinské armády, o kterém informují ukrajinská média, se za poslední den ruské ztráty zvýšily o zhruba 1 000 mužů na 500 080 vojáků. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda zaznamenala také rozsáhlé škody na technice.

Většina Ukrajinců, kteří po napadení své země Ruskem získali v Česku dočasnou ochranu, dostává od státu potřebné informace rychle a kvalitně. Ukázal to průzkum, který pro ministerstvo vnitra provedla společnost Socio.Faktor. Uprchlíci využívají k získávání informací především internet, blízké osoby ze své komunity a sociální sítě. Těmito kanály ale často nelze oslovit takzvané zranitelné osoby, například seniory, kteří k nim nemají přístup, uvedlo ministerstvo. Vnitro proto výsledky využije pro další zlepšení služeb ze strany státních institucí i neziskových organizací.

Zhruba 80 procent ukrajinských uprchlíků v průzkumu uvedlo, že mají od státu kvalitní informace a stejný podíl dotázaných držitelů dočasné ochrany konstatoval, že informace od státu dostává včas.

Západní média nadále informují, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem na vyjednaném příměří na Ukrajině . Analytici Amerického institutu pro studium války zároveň píší, že rétorika Kremlu a vojenské akce Ruska ukazují, že Putin stejně jako dříve nemá zájem o smysluplná jednání a jakékoli urovnání, které by mu zabránilo usilovat o nezávislý ukrajinský stát.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Bývalý šéf ukrajinské daňové služby Roman Nasirov byl propuštěn z vazby na kauci 55 milionů hřiven (asi 1,4 milionu USD), informoval protikorupční soud.

Ukrajinské síly získaly „bojovou kontrolu“ nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc podnikly vpád do severních částí Charkovské oblasti, uvedl ve svém dnešním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters. Zelenskyj dnes centrum napadeného regionu a druhé největší ukrajinské město Charkov navštívil.

„Našim vojákům se nyní podařilo převzít bojovou kontrolu nad pohraniční oblastí, kterou vstoupili ruští okupanti,“ citovala agentura Zelenského slova.

Spojené státy připravily pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci, jehož hodnota se odhaduje na 275 milionů dolarů (přes šest miliard korun), oznámilo dnes americké ministerstvo obrany. Veřejný seznam dodávaných položek tvoří především různé druhy munice, včetně střel do raketometů HIMARS nebo naváděné letecké munice.

Ukrajinské ozbrojené síly obdržely od Německa další systém protivzdušné obrany IRIS-T, napsal Der Spiegel. To znamená, že Ukrajina má nyní čtyři systémy Iris-T středního dosahu a jeden systém Iris-T krátkého dosahu, uvedla publikace.

Obrazem: Provozovna největší ukrajinské tiskárny zničená při čtvrtečním ruském raketovém útoku

Ukrajina odmítla přijmout některé zastaralé bojové tanky Leopard 1A5 z Dánska a Německa kvůli četným závadám, uvedla dánská televizní stanice DR s odvoláním na dokumenty dánského ministerstva obrany.

Od září loňského roku bylo dodáno pouze 20 tanků, uvádí DR. Po jejich převzetí a kontrole Ukrajina zjistila, že 18 z 20 obdržených tanků má drobné závady nebo poruchy a dva mají „vážnější závady“, uvádí se v dokumentech.

Ruské síly zaútočily 24. května na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a zranily tři lidi, informoval gubernátor Serhij Lysak.

Neformální setkání ministrů Severoatlantické aliance je v Praze na programu ve čtvrtek a v pátek. Ministr zahraničí USA Antony Blinken bude v Evropě od úterka, přičemž nejdříve má v plánu návštěvu Moldavska. Kdy přesně přicestuje do Česka, nebylo z oznámení americké diplomacie jasné.

Blinkenův náměstek James O'Brien podle agentury Reuters sdělil novinářům, že na ministerské radě budou pokračovat přípravy na summit NATO, který se v červenci uskuteční ve Washingtonu. Dodal, že USA neočekávají, že by spojenci na summitu přizvali Ukrajinu do aliance, očekávat ovšem lze nové projevy podpory zemi bránící se třetím rokem ruské agresi.

Podle estonských představitelů Rusové ve čtvrtek časně ráno z řeky odstranili 24 z 50 plovoucích bójí, které mají zajistit, aby se lodě nedostaly do cizích vod na řece Narvě.

„Pohraniční incident je součástí provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch na námořní a pozemní hranici v pobaltské oblasti,“ uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Takové akce jsou nepřijatelné,“ dodal.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken příští týden navštíví Českou republiku, kde se zúčastní jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO. Také bude v Praze se svým českým protějškem Janem Lipavským a dalšími českými činiteli mluvit o podpoře Ukrajiny či o posílení energetické spolupráce, oznámila dnes podle agentury Reuters americká diplomacie.

Neformální setkání ministrů Severoatlantické aliance je v Praze na programu ve čtvrtek a v pátek. Kdy přesně Blinken do Česka přicestuje, nebylo ihned jasné.

Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil dnes v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Slovy o legitimitě Zelenského narážel Putin už poněkolikáté na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Agentuře Reuters to sdělily čtyři ruské zdroje, podle kterých je šéf Kremlu zároveň připraven bojovat dál, pokud s takovým návrhem Kyjev a jeho západní spojenci nebudou souhlasit.

Ukrajina opakovaně uvádí, že přímo s Putinem vyjednávat nebude, a že její podmínkou pro příměří je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně Ruskem anektovaného Krymského poloostrova. Stovky kilometrů dlouhá frontová linie nyní protíná Ukrajinu od ústí Dněpru do Černého moře na jihu po část řeky Oskil na severovýchodě, u hranic s Ruskem. Jde zhruba o 18 procent ukrajinského území.

Ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi a k usnadnění navigace. Tallinn i Evropská unie krok Ruska odsoudily, informoval dnes zpravodajský server BBC News.

Podle estonských představitelů Rusové ve čtvrtek časně ráno z řeky odstranili 24 z 50 plovoucích bójí, které mají zajistit, aby se lodě nedostaly do cizích vod. „Pohraniční incident je součástí provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch na námořní a pozemní hranici v pobaltské oblasti,“ uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Takové akce jsou nepřijatelné,“ dodal.

Obrazem: Ministři zahraničí USA a Ukrajiny Antony Blinken a Dmytro Kuleba se poklonili památce padlých v Kyjevě.

Kreml chystá návštěvu prezidenta Vladimira Putina v Severní Koreji, uvedla dnes agentura RIA Novosti. Přesný termín oznámí později. Vztahy obou zemí se od ruského útoku na Ukrajinu před více než dvěma lety výrazně utužily, Pchjongjang patří k největším podporovatelům Moskvy. Severokorejský vůdce Kim Čong-un Rusko navštívil loni. 

„Prezident Putin obdržel pozvání k oficiální návštěvě Severní Koreje. Tato návštěva se v současné době připravuje. Termín této cesty včas oznámíme,“ citovala agentura AFP mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Kyjevský soud 24. května rozhodl, že oligarcha Ihor Kolomojskij musí zůstat ve vazbě do 22. července s alternativou kauce ve výši 1,96 miliardy hřiven (49 milionů USD), uvedla agentura Unian.

Pražský magistrát dovolí pěti radnicím využít v letošním roce peníze, které nestihly utratit loni. Jedná se o finance, které byly určeny na pomoc ukrajinským uprchlíkům. V součtu jde o zhruba 10,89 milionů korun. Nejvyšší částku převede z loňského na letošní rok radnice Prahy 4. V noci na dnešek to schválili pražští zastupitelé. Peníze radnice využívají ve spolupráci s Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF).

O ponechání peněz v rozpočtu na letošek požádaly magistrát radnice. Nejvíc si nechá Praha 4, a to zhruba 5,85 milionu korun. Druhou nejvyšší částku převede do letoška Praha 13, v jejímž případě jde o 3,73 milionu. Ve zbylých městských částech se částka pohybuje ve statisících korun.

Ukrajinské drony údajně v noci 19. května na letišti Kuščevskaja v Krasnodarském kraji poškodily ruské stíhačky. Podle leteckého experta Anatolije Chrapčinského, který snímky analyzoval na žádost Rádia Svobodná Evropa, družice Planet Labs zaznamenala poškození nejméně dvou stíhaček - Su-27 a Su-34. Ukazují také, že po úderech byla většina stíhaček z tohoto letiště odstraněna.

Ukrajinské síly zastavily ruské jednotky v oblasti Charkova a vedou protiútoky, uvedl na briefingu v Kyjevě zástupce Hlavního operačního ředitelství ukrajinského generálního štábu Ihor Prochorenko.

Pro Česko je důležité, aby se mezivládní konference s Ukrajinou a Moldavskem, která formálně zahájí jednání o přistoupení k EU, uskutečnila do konce června. Jak vyplývá z informací zdrojů ČTK, konference by se mohla uskutečnit buď v úterý 25. června, nebo ve středu 26. června v Lucemburku. Belgické předsednictví ale na jejím uspořádání stále ještě pracuje.

Začít přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem doporučila Evropská komise už loni v říjnu. Následně to schválil prosincový summit EU. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí jednomyslně schválit znovu celá sedmadvacítka. A je na zemi, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy nyní na Belgii, aby pak svolala mezivládní konferenci.

Setkává se Vladimir Putin v Bělorusku vedle Alexandra Lukašenka také se svým někdejším ukrajinským spojencem, prezidentem Janukovyčem? „Letadlo Viktora Janukovyče přiletělo do Běloruska. Ve 12:50 jeho letadlo Dassault Falcon 900C (RA-09617) přistálo na letišti Homel. Naposledy byl Janukovyč v Bělorusku v březnu 2022,“ hlásí běloruský disidentský projekt Hajun. Janukovyč v čele Ukrajiny skončil v únoru 2014 v souvislosti s událostmi majdanu.

Putina uvítal Lukašenko včera večer.

Ruské ministerstvo obrany podle ruských blogerů odvolalo velitele 20. armády generálporučíka Suchraba Achmedova, upozornili analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Zprávu o Achmedovovi ruským médiím potvrdil Vladimir Rogov z ruských okupačních úřadů na Ukrajině a také list RBK, který se odvolává na nejmenovaný zdroj. Achmedov měl podle ruských blogerů pověst „řezníka“, který nehledí na vlastní ztráty, což se projevilo například v bojích o Vuhledar. Rogov dal jeho odvolání do souvislosti se slibem nového ministra obrany, že bude šetřit životy ruských vojáků.

Podle ISW je 20. armáda nyní zapojena do útočných operací ve směru na město Lyman, které se nachází na severu východoukrajinské Doněcké oblasti. Dříve neuspěla při ruské ofenzívě v Charkovské a Luhanské oblasti.

„Ruská armáda vede vážnou a obtížnou válku s Ukrajinci. Kdyby byli Rusové dost silní na to, aby porazili Ukrajince na jeden zátah, už by to udělali,“ prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán v pravidelném rozhlasovém vystoupení.

„Nepovažuji za logické, že Rusko, které nedokáže porazit ani Ukrajinu, by najednou přišlo a spolklo celý západní svět,“ řekl Orbán. „Šance na to je extrémně malá.“ Premiér rovněž uvedl, že zmínky o ruské hrozbě považuje za předehru pro hlubší zapojení Západu do války na Ukrajině. „Pravděpodobnost, že by někdo - nejen Rusko, ale kdokoliv - se nyní rozhodl napadnout země NATO, je mimořádně malá, a proto odkazy na 'ruskou hrozbu' vykládám spíše jako manévr Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války,“ prohlásil Orbán podle ruského serveru Lenta.ru.

Za poslední den ztratil protivník 1240 lidí a k tomu mj. 13 tanků, 27 obrněných vozidel, 42 dělostřeleckých systémů či 56 cisteren, náklaďáků a dalších podpůrných vozidel, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Soud ve Vladivostoku dnes zamítl odvolání proti vazbě amerického vojáka, kterého na začátku měsíce zadržely ruské úřady kvůli obvinění z krádeže. Ve vazbě tak poddůstojník Gordon Black zůstane nejméně do 2. července, informovala agentura Interfax.

„Rozhodnutí vladivostockého okresního soudu z 3. května týkající se Gordona Blacka zůstane beze změny,“ uvedl soudce. Black u odvolacího soudu ujišťoval, že nemíní z Ruska uprchnout a že chce v zemi nadále žít se svou družkou, která je současně poškozenou v případu krádeže. Voják prohlásil, že k vycestování ani nemá peníze. Black se už dříve podle ruských médií k činu doznal a spolupracuje s vyšetřovateli.

Policie čtyřiačtyřicetiletého Američana zadržela ve Vladivostoku 2. května pro podezření z okradení ženy, s níž navázal milostný vztah. Do Ruska přicestoval s jednorázovým vízem. Americká média uvedla, že Black dříve sloužil v Jižní Koreji a po ukončení turnusu bez povolení nadřízených odcestoval do Ruské federace.

První skupina ukrajinských pilotů absolvovala výcvik na amerických letounech F-16, řekla Erin Hanniganová, mluvčí arizonské Národní gardy, na jejíž základně v Tucsonu se cvičili. Teď míří do Evropy ve výcviku pokračovat, uvedla pro Politico. Víc detailů, ani třeba počet pilotů, nepřiblížila. 

Vladimir Putin včera večer přiletěl do Minsku, hned na letišti ho uvítal běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) podle energetické společnosti ČEZ zakázal ruskému Gazpromu pokračovat v soudním řízení proti české firmě v Rusku. Důvodem je to, že spor firem má výhradně řešit mezinárodní arbitráž. ČTK to dnes večer sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Ruská plynárenská společnost letos v dubnu požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české společnosti pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

„Společnost ČEZ požádala Tribunál ICC o vydání předběžného opatření, které by zakázalo Gazpromu pokračovat v tomto ruském soudním řízení. Tribunál naší žádosti vyhověl, a tím potvrdil, že spory mezi uvedenými společnostmi se mají řešit v arbitráži u ICC, nikoli před ruskými soudy,“ řekl Kříž.

Dvě osoby zabil v noci na dnešek ukrajinský raketový útok na Ruskem okupovaný poloostrov Krym. Informoval o tom Sergej Aksjonov, šéf ruské okupační správy, kterého citovala agentura Reuters. K útoku došlo nedaleko Simferopolu, hlavního správního střediska Krymu.

Aksjonov na síti Telegram dodal, že další ukrajinská střela zasáhla prázdnou budovu nedaleko města Alušta na černomořském pobřeží Krymu.

Dobré ráno, šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Maljuk uvedl, že Ukrajinci vybavili námořní drony Sea Baby raketomety Grad. SBU podle něj takto vybavená bezposádková plavidla použila poprvé loni v prosinci. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina nebo server Ukrajinska pravda, který zveřejnil fotografii zbraně.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli už se online reportáž kolem dění na Ukrajině odmlčí. Pokračuje opět ráno, přejeme klidnou noc.

„Od spuštění ukrajinského humanitárního koridoru se Ukrajině podařilo vyvézt 45 milionů tun nákladu (především zemědělských produktů),“ hlásí ukrajinské zastoupení při OSN. „V rámci programu Obilí z Ukrajiny naše země poskytla obilí Somálsku, Etiopii, Keni, Mosambiku, Nigérii, Súdánu a dalším státům.“

Na Radě bezpečnosti se zrovna diskutovala bezpečnostní situace Afriky.

Další zatýkání mezi ruskými „siloviky“: Ruská média informovala o zadržení Vladimira Vertěleckého z ministerstva obrany, kde má na starosti obranné zakázky.

Vyšetřovatelé uvedli, že ho viní ze zneužití pravomocí. Konkrétně z toho, že v roce 2022 schválil v rámci státní zakázky nedokončenou práci, kvůli čemuž vznikla státu škoda ve výši přes 70 milionů rublů (kolem 18 milionů korun).

Několik stovek lidí dorazilo do horní části Václavského náměstí v Praze na shromáždění evropských stran sdružených ve frakci Identita a demokracie (ID). Mítink pořádalo české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jako hlavní akci své závěrečné kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Předseda Tomio Okamura v projevu kritizoval českou vládu i Evropskou unii kvůli jejich podpoře Ukrajiny nebo postoji k migraci, po něm promluvili zástupci spřízněných evropských stran.

Na Václavské náměstí dorazili i odpůrci SPD a příznivci Ukrajiny. Policisté zajistili tři lidi, které podezírá z přestupku - pokoušeli se házet vajíčka na Okamuru během jeho projevu.

Veteráni i civilisté pokládají květiny ke spontánnímu památníku vojákům padlým ve válce s Ruskem na náměstí Nezávislosti ("majdanu") v Kyjevě.

Igor Sečin, generální ředitel ruské státem kontrolované ropné společnosti Rosněfť, zaslal dopis ruskému premiérovi Michailu Mišustinovi, v němž žádá Kreml o schválení daňových úlev na kompenzaci nákladů na prevenci útoků dronů na ropné rafinerie společnosti.

Hlavním tématem neformálního zasedání ministrů zahraničí NATO v ČR bude Ukrajina. Bude to příprava na summit ve Washingtonu, bez formálních závěrů a programu. Prezident Pavel ministry uvítá na Pražském hradě, oznámilo ministerstvo zahraničí.

Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského zuří teď nejprudší boje na kurachovském a pokrovském frontovém úseku v Doněcké oblasti a v okolí Kupjansku na východě Charkovské oblasti.

Syrskyj podle agentury Reuters také na sociálních sítích uvedl, že ruská vojska ve městě Vovčansk, tedy jednom z klíčových bojišť na severu Charkovské oblasti, zabředla do pouličních bojů a utrpěla těžké ztráty.

Gubernátor Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska nařídil na hranici s okupovanou částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny zřídit pětikilometrovou „zvláštní zónu“. V ní má platit podobný režim jako dříve v pohraničním pásmu, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na gubernátorovo nové nařízení.

Během dnešní vlny útoků v Charkovské oblasti došlo ke zranění osoby v obci Dergači. Počet obětí přímo v Charkově a Ljubotynu se vyšplhal na sedm. 

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko jmenoval generálmajora Pavla Muravejku náčelníkem generálního štábu a prvním náměstkem ministra obrany. Oznámila to dnes státní agentura Belta. Muravejka loni na podzim, kdy byl tajemníkem státní rady, vyhrožoval, že Bělorusko má právo silou svých zbraní prorazit si skrz Litvu koridor až k moři. Reagoval tím na sankce, které Litva uvalila na vývoz běloruských hnojiv, napsal opoziční server Naša Niva.

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádaly dnešní ruské útoky na Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Ruská armáda na toto druhé největší ukrajinské město zaútočila alespoň 15krát, uvedl v příspěvku na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

„V důsledku útoku na Charkov podle předběžných údajů zahynuli čtyři lidé. Zjišťuje se, kde jsou další dva,“ napsal Syněhubov.

O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinský generální štáb odhadl ruské ztráty za uplynulých 24 hodin na 1330 vojáků, 11 tanků, 27 obrněných vozidel, 40 děl a 45 dronů. Od začátku invaze v únoru 2022 tak Rusko přišlo podle Ukrajiny o téměř půl milionu mužů (497.700), tisíce tanků, obrněnců, děl, stovky letadel a vrtulníků i desítky lodí.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně prověřit z nezávislých zdrojů. Ani Moskva, ani Kyjev o svých vlastních ztrátách neinformují.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax tvrdí, že protivzdušná obrana během noci sestřelila nad Belgorodskou oblastí, hraničící s Ukrajinou, 32 střel vypálených z raketometu RM-70 Vampire české výroby a tři střely z raketometu Vilcha ukrajinské konstrukce. Ostřelování si podle dřívějšího vyjádření gubernátora nevyžádalo oběti ani raněné.

V Rusku zatkli dalšího vysoce postaveného generála, tentokrát náčelníka hlavní správy komunikací ozbrojených sil generálporučíka Vadima Šamarina. Ten je současně zástupcem náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Oznámil to dnes na svém webu list Kommersant. Nejmenovaný zdroj z justice deníku řekl, že generál je podezřelý z machinací a že po domovní prohlídce byl předveden k výslechu k vojenským vyšetřovatelům federální kriminální ústředny.

Ruské jednotky postoupily u města Časiv Jar v Donbasu na východě Ukrajiny, konkrétně v obci Kliščijivka, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky zpravodajského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě.

Dobytí Kliščijivky uskupením ruských vojsk Jih ohlásilo ruské ministerstvo obrany už ve středu. O den dříve o ovládnutí obce psali ruští prováleční blogeři. Nicméně ukrajinské velení ještě ve středu ráno v přehledu situace na bojišti tvrdilo, že i přes pokračující ruské útoky u vsi mají ukrajinští vojáci situaci pod kontrolou.

Lotyšsko se rozhodlo věnovat skoro 6,5 milionu dolarů na rozvoj ukrajinské infrastruktury. Částku věnuje tento rok, příští rok počítá s podobnou částkou.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinští vojáci, kterým se podaří zničit ruskou bojovou techniku, budou mít nárok na dovolenou navíc. Tento týden to schválila vláda. Systém má fungovat tak, že čím cennější techniku vojáci zneškodní, tím více volna dostanou, píše internetový portál ukrajinské televize Kanal 24.

Pět dalších dnů nad rámec obvyklé dovolené bude za zničení letadla nebo lodi. Čtyři dny volna armáda dá vojákům, kteří zničí protiletadlový raketový systém, vrtulník nebo radarový systém protivzdušné obrany, tři dny za tank, bojové vozidlo pěchoty nebo sestřelení těžkého bezpilotního letounu dlouhého doletu nebo rakety. Jeden den volna navíc se bude vojákům počítat, pokud zničí lehký bezpilotní letoun s doletem do 70 kilometrů.

Velitel vojenského útvaru může rozhodnout o tom, že dovolenou navíc si mohou vzít i další až tři vojáci, kteří se podíleli na zničení nepřátelské vojenské techniky.

Vážení čtenáři, 

končíme pro dnešek online zpravodajství z válečného konfliktu. Pokračovat v něm budeme od zítřejších ranních hodin. Za redakci Blesk zpráv vám přejeme dobrou noc. 

Obrazem: Charkov po dalším masivním ruském ostřelování 

Tři lidé dnes přišli o život a zhruba 15 utrpělo zranění při ukrajinských úderech v ruské Belgorodské oblasti a na Moskvou okupované části východní Ukrajiny - v Luhanské a Doněcké oblasti. O bilanci podle agentury AFP informovaly ruské úřady.

Při dnešním ruském vzdušném úderu na Charkov na severovýchodě Ukrajiny bylo zraněno 12 lidí. Na platformě Telegram to uvedla prokuratura Charkovské oblasti, podle níž invazní jednotky útočily na druhé největší ukrajinské město zřejmě pomocí klouzavých bomb. Ve vážném stavu je řidič trolejbusu, který kvůli útoku přišel o nohy, dodal úřad.

Ruský nálet zničil kavárnu, poškodil nedalekou obytnou budovu a zapálil čerpací stanici, napsala agentura Reuters. „Nezůstalo mi nic,“ prohlásil v troskách kavárny její majitel Vahe Ohandžanijan. Nedaleká dvanáctipatrová budova má podle Reuters vytlučená téměř všechna okna a poblíž stál s rozbitými okny zelený trolejbus, jenž měl na zadní straně i krev, která byla vidět také na zemi.

Švédská vláda se dohodla na programu dodatečné vojenské podpory pro Ukrajinu v celkové výši 7 miliard dolarů, informuje TV Nexta.

Peníze budou rovnoměrně rozděleny do tří let, řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Švédská vojenská a civilní podpora Ukrajiny tak bude celkem více než 100 miliard švédských korun.

Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území.

Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. „Nejde jen o ekonomická opatření,“ uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala „přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu“ v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.

„Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené ‚uznávanými odborníky na Bělorusko‘ z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali ‚experti‘ z Rigy, Prahy a Tallinnu,“ pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podpořil myšlenku umožnit Ukrajině zaútočit na vojenská zařízení na ruském území americkými zbraněmi. „Myslím, že bychom měli Ukrajině dovolit, aby válku stíhala, jak uzná za vhodné. Musí mít možnost se bránit,“ odpověděl na otázku novináře Hlasu Ameriky.

Rehabilitační komunitní centrum v Doněcké oblasti na Ukrajině s názvem Archa Naděje by mohlo sloužit jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Nezisková organizace Koridor UA ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) proto dnes v Kasárnách Karlín uspořádala benefiční akci, pomocí níž zahájí kampaň ve prospěch sbírky na platformě Donio pro nový projekt. Mimo jiné má akce poukázat na podporu Ukrajiny i navzdory poklesu zájmu veřejnosti.

Iniciativa vybudovat Archu Naděje vzešla z nápadu Olega Tkačenka, který jezdí již dva roky do první linie na ukrajinskou frontu a odváží lidi na bezpečnější území. Nejčastěji se mezi lidmi, které evakuuje, vyskytují osoby s omezenou schopností pohybu, nízkými příjmy a starší lidé. V komunitním centru se jim po evakuaci z bojových zón dostane duchovní a psychologické pomoci a osvojí si dovednosti k překonání stresu. Po rehabilitaci bude snaha najít jim trvalé ubytování a případně práci v jiné části Ukrajiny.

„Naší výhodou při evakuaci je důvěra lidí, kterou jsme získali během jejich soustavné podpory v první linii. Po evakuaci jsme měli možnost se dočasně přesídlit do krytu, jehož majitelé se již sami evakuovali. Kapacita tohoto krytu není už delší dobu dostačující, a proto jsme se rozhodli tuto situaci řešit novým projektem mobilního městečka, jehož cílem bude dočasné ubytování a rehabilitace evakuovaných,“ uvedl Ivo Dokoupil z Koridoru UA.

Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy Kč) dnes ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.

„Tato dohoda definuje naši bezpečnost, je to další krok ve spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy,“ řekl ministr podle serveru Onet. Financování akvizice podle ministra zajistí půjčka poskytnutá americkou vládou.

Systém známý pod zkratkou TARS (Tethered Aerostat Radar Systems) umožňuje identifikaci cizích objektů do vzdálenosti více než 300 kilometrů a podává v reálném čase přehled o leteckém, námořním a pozemním provozu. Balony, které mají být rozmístěny u východní hranice země, doplní podle polského ministra stávající radarové systémy a zvýší polskou připravenost a obranyschopnost v tomto směru na vyšší úroveň. Polsko kupuje systém s veškerou logistikou a všemi prvky zajišťujícími jeho fungování, přičemž klíčový pro získání schopností operovat s tímto systémem bude rok 2027, dodal Onet.

Rusko prostřednictvím Kataru předalo Ukrajině šest dětí. Se svými rodinami se znovu setkaly na katarském velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská média. Za přítomnosti katarského velvyslance bylo příbuzným předáno šest chlapců ve věku od šesti do sedmnácti let, včetně dvou sourozenců, uvedla agentura TASS.  

Během války proti Ukrajině se s příbuznými ve vlasti shledalo 70 ukrajinských dětí, šest dětí se vrátilo do Ruska, uvedla zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Belovová podle listu Kommersant. Ukrajinské organizace tvrdí, že z asi 19.500 zavlečených dětí se dosud podařilo vrátit do vlasti asi čtyři stovky.

Kontroverzní lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah už nebude vystupovat v kampani a končí v předsednictvu této pravicově populistické strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na seznamu AfD Petr Bystroň, který je českého původu. Sdělil ČTK, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků od Ruska, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.

„Člověk se nemůže propadnout hlouběji než do božích rukou,“ tweetoval Krah. „To poslední, co nyní potřebujeme, je debata o mně. AfD si musí zachovat jednotu. Z tohoto důvodu se okamžitě vzdávám dalšího vystupování ve volební kampani a odstupuji z předsednictva strany,“ dodal.

Deník Bild napsal, že spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová se dlouhé týdny odmítali vůči Krahovi a jeho kauzám vymezit, nyní ale nemají jinou možnost než europoslance z pódia vykázat. Ke stávajícím aférám si totiž uškodil rozhovorem s italským deníkem La Repubblica, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS. „Nikdy neřeknu, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ řekl. Poznamenal, že mezi SS bylo sice hodně válečných zločinců, ale nebyl jím každý.

Čína zavedla odvetné sankce vůči 12 americkým společnostem ve vojensko-průmyslovém odvětví, jde o reakci na podobná americká opatření v souvislosti s čínskou podporou Moskvy nebo na americkou vojenskou pomoc Tchaj-wanu. S odkazem na prohlášení čínské diplomacie, podle kterého opatření vstoupila dnes v platnost, o tom informovala agentura Reuters.

Sankce zahrnují zmrazení majetku společností v Číně nebo zákaz vstupu do asijské země pro vedoucí pracovníky dotčených firem. Na seznamu jsou mimo jiné divize amerických zbrojovek Lockheed Martin, Raytheon nebo General Dynamics.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Washington pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu, což „vážně porušuje“ politiku jedné Číny a „podrývá“ svrchovanost a územní celistvost Číny.

Ruská vojska dobyla vesnici Kliščijivka (rusky Kleščejevka) ležící na východě Ukrajiny, ohlásilo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení podle médií uvedl, že ruské útoky u vsi pokračují, ale ukrajinští vojáci je odrážejí a situaci kontrolují. K tvrzení ruského ministerstva o dobytí vsi se ukrajinské velení dosud nevyjádřilo, napsal server Meduza a připomněl, že o ovládnutí vsi o den dříve psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC.

Připomněla, že ves, označovaná za „klíče od Bachmutu“ vzhledem ke kopcům, z nichž lze ovládat přístupy k městu, se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzívy.

„Nebyl a není žádný záměr měnit na Baltu šíři teritoriálních vod, ekonomické zóny či kontinentálního šelfu u pobřeží,“ citovala státní agentura TASS nejmenovaný „vojensko-diplomatický zdroj“, který hovořil s novináři. Stejné vyjádření zveřejnila agentura Interfax.

Nezávislý list The Moscow Times předtím napsal, že podle návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů se ruské úřady rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem. Ty se diplomatickými cestami ohrazují.

Ruská propaganda se strefuje do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že už mu vypršel mandát daný volbami před čtyřmi lety. „Novým prezidentským volbám na Ukrajině brání Rusko. Okupuje ukrajinská území, část obyvatel drží v zajateckých koloniích nebo je nuceně deportovalo do Ruska. Zajistit každému Ukrajinci řádný výkon volebního práva tak není možné,“ komentuje to šéfka Státního úřadu pro jadernou bepečnost Dana Drábová v rámci svého pravidelného hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Při výbuchu ruské rakety Iskander na předměstí Pokrovsku na východě Ukrajiny byl zraněn desetiletý chlapec, jeho rodiče přišli o život. Zranění utrpěl také soused, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dalšího mrtvého si podle úřadů vyžádalo ruské ostřelování města Toreck, rovněž na východě země. 

Sedm zraněných po ostřelování města Čuhujiv ruskými raketami hlásí Oleh Syněhubov, který stojí v čele Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ruské rakety v Čuhujivu podle Syněhubova zasáhly školku, ale žádné dítě nebylo zraněno. Zranění utrpěl jeden muž a šest žen ve věku od 22 do 77 let, dvě čtyřicátnice jsou ve středně vážném stavu.

Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal rakouské ropné a plynárenské skupině OMV vést arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom mimo Rusko. Soud pohrozil OMV pokutou 565,2 milionu eur (téměř 14 miliard Kč) v případě, že bude pokračovat v arbitráži u soudů mimo Rusko.

Generální ředitel OMV Alfred Stern v dubnu uvedl, že společnost považuje tato řízení za nelegitimní a že neuznává Petrohrad jako místo soudní příslušnosti. Řekl také, že OMV zahájila arbitrážní řízení proti Gazpromu, které se týká mimo jiné podílu firmy v ruském plynovém poli.

Ruské úřady se rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem, vyplývá z návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů, píší The Moscow Times. Podle dokumentu připraveného ministerstvem obrany hodlá Rusko vyhlásit část vod na východě Finského zálivu a také u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.

Za tímto účelem hodlá Rusko změnit zeměpisné souřadnice bodů určujících polohu základních linií, od kterých se bude měřit rozsah teritoriálních vod Ruské federace, jakož i přilehlé zóny u pobřeží a ostrovů.

Finsko se ohradilo. Litva označila počínání za "provokaci" a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení. 

Za poslední den ztratil protivník 1300 lidí a také mj. 6 tanků, 22 obrněných vozidel, 56 dronů, 59 cisteren a dalších podpůrných vozidel, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Během nočních ruských útoků došlo k poškození elektrické infrastruktury v Sumské oblasti.

Orli změnili své migrační trasy vedoucí přes Ukrajinu tak, aby se vyhnuli oblastem bojů. Některá místa jejich výskytu byla pravděpodobně válkou zničena, uvedla stanice BBC s odvoláním na studii britských a estonských vědců.

Orli volaví přes Ukrajinu přelétají každé jaro na své cestě z Řecka či mokřadních oblastí v Jižním Súdánu do hnízdišť v Bělorusku.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Za krajně obtížnou označil včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj situaci na bojišti v Doněcké oblasti na východě země. Armádní velení uvedlo, že v některých místech musejí ukrajinské jednotky v důsledku ruských útoků manévrovat.

Nejprudší boje vedou ukrajinští obránci momentálně na kramatorském, kurachovském a pokrovském frontovém úseku, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina Zelenskyj ve svém večerním videoposelství.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že boje u Pokrovska jsou z celé fronty v současnosti nejprudší, ruské síly tu jen za včerejšek provedly na 37 útoků.

Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.

Rusko dnes v reakci na to, že státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, podle Reuters opakovaně varovalo Západ před důsledky. Jeho chargé d'affaires při EU Kirill Logvinov podle agentury TASS dnes varoval před nepředvídatelnými následky. „Jediná předvídatelná věc je, že v EU budou muset dříve či později vrátit naší zemi to, co bylo ukradeno,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk podle agentury Reuters uvedl, že korveta Ciklon byla „posledním nosičem řízených střel“ se základnou na Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Podle ruského ministerstva obrany se plavidlo dostalo do bojové služby loni v červnu. Nikdy ale v aktivní službě nevyslalo řízenou střelu, tvrdil Pletenčuk.

„Dnes jsem pokračoval v našem diplomatickém maratonu příprav na globální mírový summit. Sejde se na něm mnoho vedoucích představitelů s cílem domluvit se na mírovém vzorci, který může Rusko přimět ke spravedlivému míru,“ informoval dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Today, I continued our diplomatic marathon of preparing for the Global Peace Summit. It will bring together many leaders with the goal of implementing the Peace Formula, which can force Russia into a just peace.

Today I spoke with the leaders of Romania, Angola, and Iraq. I… pic.twitter.com/5oreMGHwpj

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 21, 2024

Ruští vojáci podle ministerstva obrany dnes nacvičovali přebírání „speciální munice“ pro rakety Iskander, tedy jaderných válečných hlavic, osazování odpalovacích vozidel těmito raketami a „jejich utajený přesun na určené pozice“. Jednotky letectva trénovaly osazování hypersonických raket Kinžal speciálními válečnými hlavicemi a lety nad určeným prostorem. Ministerstvo zveřejnilo video z převozu raket v konvoji a jejich nastavení do pozice k vystřelení.

Polsko zřizuje komisi, jejímž úkolem bude analyzovat vlivy Ruska a Běloruska na polskou vnitřní bezpečnost v posledních dvaceti letech. Příslušné nařízení dnes podle polských médií vydal premiér Donald Tusk. První její zprávu očekává v létě, tedy až po červnových volbách do Evropského parlamentu.

„Budeme muset prošetřit možný vliv na média,“ řekl Tusk. Vysvětlil, že nejde o vyšetřovací komisi. Jejím úkolem bude analyzovat dokumenty, které mají k dispozici polské tajné služby nebo prokuratury. „Nebudeme stíhat politické oponenty,“ ujistil.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 by mohla podpořit Ukrajinu až 50 miliardami dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč) prostřednictvím úvěru spojeného se zmrazenými ruskými aktivy. Uvedla to americká ministryně financí Janet Yellenová v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News.

Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě podle agentury Interfax. Cvičení se koná v Jižním vojenském okruhu, jehož součástí jsou i Ruskem okupované části ukrajinského území.

Cvičení nařídil začátkem měsíce ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajinská armáda dnes oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Udál se podle ní před několika dny, další podrobnosti ukrajinský generální štáb nesdělil. Podle ukrajinských médií je plavidlo nosičem střel Kalibr, kterými Rusové útočí na ukrajinské území. Moskva se nevyjádřila.

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a univerzitě v Charkově začal projekt pro ukrajinské studenty, který se zaměří na obnovu současné i poválečné Ukrajiny. Nese název Posilování kapacity a transfer znalostí pro rozvoj postižených oblastí Ukrajiny. Projekt se bude skládat zejména z přednášek pro studenty na Ukrajině nebo ukrajinské studenty, kteří studují v České republice. Informovalo o tom dnes ČVUT v tiskové zprávě.

Moskevský soud dnes v odvolacím procesu zamítl žalobu vězněného opozičního politika a publicisty Vladimira Kara-Murzy kvůli nečinnosti Vyšetřovacího výboru ve věci dvou případů jeho otravy. Tento kritik Kremlu si na základě rozsudku z loňského dubna odpykává 25letý trest za vlastizradu v souvislosti s kritikou ruské invaze na Ukrajinu.

Již více než 3000 odsouzených Ukrajinců si podaly žádost o podmínečné propuštění na svobodu, aby se mohly podílet na obraně Ukrajiny, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká podle médií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý pátek podepsal zákon, který lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Agentura Reuters tehdy napsala, že ukrajinskou armádu by mohlo posílit 10.000 až 20.000 vězňů. Dosud do bojů na Ukrajině trestance posílalo jen Rusko.

„Jsou to více než 3000 lidí, což jsme předpovídali před přijetím zákona. Nedalo se počítat s tím, že se přidá všech 20.000 lidí, které jsme pokládali za potenciální vojáky, protože při předchozích průzkumech přání projevilo okolo 4500 (vězňů). Nyní bude toto číslo kolísat,“ vysvětlila v televizi Vysocká podle agentury Ukrinform.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

 Ruské úřady zastávají názor, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po 20. květnu ztratil legitimitu, upozornil dnes ruský zpravodajský server Meduza působící z lotyšského exilu. V pondělí sice vypršel pětiletý Zelenského mandát, ale válka, kterou Rusko proti Ukrajině před více než dvěma lety rozpoutalo, nedovoluje uspořádat volby. A podle ukrajinské ústavy má prezident vykonávat svou funkci, dokud ji nepřevezme jeho nástupce. Ani západní partneři, ani ukrajinská opozice legitimitu Zelenského nijak nezpochybňují, dodal server.

 Státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Roční výnosy mají činit až tři miliardy eur (zhruba 74 miliard Kč).

Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje, v březnu předložila Evropská komise. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Kyjevě vyzvala k větší mezinárodní podpoře Ukrajiny a dalším dodávkám protivzdušné obrany. Na úvod své sedmé návštěvy v zemi od začátku ruské invaze v únoru 2024 podle agentury DPA uvedla, že se situace na Ukrajině prudce zhoršila kvůli ruským útokům na civilní infrastrukturu a ofenzivě v Charkovské oblasti.

"Nyní musíme spojit všechny síly, aby Ukrajina přežila (...) a aby se Putinovy jednotky brzy neocitly na našich vlastních hranicích," uvedla Baerbocková s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, který před více než dvěma lety vydal rozkaz k útoku na Ukrajinu.

Jednoho mrtvého v důsledku ruského ostřelování během uplynulého dne hlásí podle agentury Interfax-Ukrajina také ukrajinské úřady v Záporožské oblasti, další oběť a tři raněné po ruském ostřelování oznámil Oleksandr Prokudin, šéf Chersonské oblasti, která leží rovněž na jihovýchodě země. 

Nejméně sedm raněných si vyžádaly noční a ranní útoky ruských ozbrojených sil na Charkov, druhé největší ukrajinské město, uvedly místní úřady. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk oznámil, že se ukrajinské obraně během noci podařilo nad šesti oblastmi země sestřelit 28 z 29 ruských dronů Šáhed íránské konstrukce přímo útočících na cíl. 

 Ruské úřady chtějí na okupovaných ukrajinských územích zabavit více než 13.000 bytů a domů, které jsou podle nich bez vlastníka. Jejich skutečnými majiteli jsou ale mnohdy lidé, kteří z domovů museli utéct kvůli válce, kterou Moskva už přes dva roky vede proti Ukrajině. Okupační úřady se tak dostanou k cenným nemovitostem v lukrativních oblastech, píše ruský nezávislý list Novaja gazeta Europe.

Polské bezpečnostní složky nedávno zadržely devět lidí, které podezírají ze zapojení do sabotáží v Polsku na pokyn ruských tajných služeb. Podle stanice TVN 24 to dnes uvedl premiér Donald Tusk. Jde podle něj o občany Polska, Běloruska nebo Ukrajiny. Sabotáže a diverzní akce podle něj vyšetřují i některé další evropské země včetně Litvy nebo Lotyšska.

"Také ze Švédska přicházejí signály, že se obávají, že některé z podivných událostí mohou být výsledkem sabotáže," uvedl polský ministerský předseda v televizi. Jako příklad sabotáže v Litvě zmínil podpálení budovy obchodního domu Ikea. "Stejní lidé, kteří tam byli zadrženi, mohou mít spojitost s pokusy o sabotáže, zejména žhářství, také v Polsku," řekl.

Dobré ráno, Nizozemsko brzy předá Ukrajině další obrněná vozidla YPR vybavená dálkovým ovládáním zbraní (RCWS), které umožňují posádce ovládat zbraně zevnitř. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to v pondělí oznámila během jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v takzvaném formátu Ramstein. Její rezort to zveřejnil na svých stránkách.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Západním spojencům trvá příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.

Dodávky pomoci, zejména protivzdušné obrany, jako jsou systémy Patriot, Zelenskyj popsal jako „jeden velký krok vpřed, ale před tím dva kroky zpět“. „Každé rozhodnutí, ke kterému my a později všichni společně dospějeme, je přibližně o rok opožděné,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinská armáda uvedla, že ruská vojska v Bilohorivce, o kterou se svádějí boje celé měsíce, nadále zadržuje. „Obranné síly dnes už delší dobu zadržují útok nepřítele, který se snaží postupovat v oblasti Bilohorivky,“ uvedl ve své pravidelné svodce ukrajinský generální štáb.