„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
„Obnova Ukrajiny je morálním a politickým imperativem; je skutečností, že ruský agresor musí zaplatit. Na konferenci o obnově Ukrajiny v Berlíně jsem diskutovala o třech klíčových aspektech: reformě justice, řešení korupce a zajištění svobody médií,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Letecký poplach se spustil krátce po 2:00 SELČ a trval několik hodin na celém území Ukrajiny včetně oblastí sousedících s Polskem, píše Reuters. Polské a spojenecké letectvo kvůli ruskému úderu na Ukrajinu vyslalo preventivně do vzduchu své vojenské letouny. Polsko k tomuto kroku přistupuje tehdy, když ruské střely míří i na západ Ukrajiny.
Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušný útok na Kyjev pomocí raket a dronů, který se podle prvních zpráv zřejmě obešel bez obětí i škod na majetku. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom informovala agentura Reuters.
Ukrajinské systémy protivzdušné obrany zničily všechny střely a zbraně, které se blížily k hlavnímu městu, uvedl na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Dodal, že podle předběžných informací Rusko při útoku použilo kombinaci balistických raket a střel s plochou dráhou letu a také bezpilotní letouny. Rozsah útoku nebyl bezprostředně znám.
Automatické prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky nebo novelu občanského zákoníku, která má zjednodušit rozvody, projedná na dnešním zasedání vláda. Ministři mají na programu i novelu zákona o dani z přidané hodnoty, opětovně by se měli zabývat také návrhem zákona o podpoře bydlení. S ohledem na zahraniční cestu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je však otázkou, zda kabinet předpis projedná.
Podle novely ministerstva vnitra by Česko v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Nová právní úprava by neměla obsahovat konkrétní data, ale umožňovat každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla další prodloužení dočasné ochrany, mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Spojené státy pošlou Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot, informuje agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Tento krok již podle nich schválil prezident Joe Biden a Washington tak reaguje na naléhavé volání Kyjeva po posílení protivzdušné obrany země, která se v poslední době brání hlavně intenzivním ruským úderům v severovýchodní charkovské oblasti.
Američtí činitelé s AP hovořili pod podmínkou zachování anonymity vzhledem k tomu, že rozhodnutí, o němž jako první napsal list The New York Times, dosud nebylo veřejně oznámeno. Pokud se informace potvrdí, půjde teprve o druhou kompletní baterii Patriot, kterou Spojené státy zemi bránící se už třetím rokem ruské agresi poskytnou. Pentagon mimoto Ukrajině průběžně dodává nezveřejněný počet raket pro tento systém. Patrioty včetně munice dodalo napadené zemi například také Německo.
Děkujeme, že jste i dnes sledovali naše online zpravodajství. O válce na Ukrajině a dalších souvisejících věcech vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc.
Ve válce na Ukrajině byli nedávno zabiti dva indičtí občané. Indické velvyslanectví v Moskvě naléhá na ruské úřady, včetně ministerstva obrany, aby zajistily urychlenou repatriaci pozůstatků, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí.
Dillí rovněž vyzvalo ruského velvyslance v Indii a úřady v Moskvě, aby urychleně propustily a navrátily všechny indické občany sloužící v ruské armádě, stojí v prohlášení. Indie požaduje, aby Rusko prokazatelně zastavilo další nábory jejích občanů ruskou armádou a zároveň vyzvalo indické občany k obezřetnosti při vyhledávání pracovních příležitostí v Rusku.
Ruský nezávislý server Mediazona označil za nepravdivou zprávu, že zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) o víkendu informovala, že bývalý starosta Hennadij Macehora se stal cílem atentátu.
O úmrtí Macehory původně informoval například ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na ruská provládní i exilová média. Nicméně Mediazona na svém telegramovém účtu napsala, že účet na ruské sociální síti VKontaktě, který podle médií patřil Macehorově matce a ze kterého informace pocházela, je falešný.
Srbský vicepremiér Aleksandar Vulin si dnes na schůzce s ruským ministrem vnitra Vladimirem Kolokolcevem pochvaloval bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Srbský politik, známý svými vyhraněně proruskými názory, jednal také na ruském ministerstvu obrany.
Podle srbské vlády se Vulin s Kolokolcevem shodli na tom, že bezpečnostní spolupráce mezi Moskvou a Bělehradem je na vysoké úrovni. Podle Vulina se obě země budou vzájemně podporovat v mezinárodních policejních organizacích. Kolokolcev informoval srbského vicepremiéra o „snahách omezit účast Ruska na mezinárodních policejních organizacích, včetně pokusů vyloučit Rusko z Interpolu“. Vulin k tomu řekl, že boj proti mezinárodnímu zločinu nemůže být účinný bez účasti Ruska a že opatření namířená proti Rusku snižují účinnost boje proti nadnárodním zločineckým skupinám.
Evropská investiční banka poskytne Ukrajině 107 milionů dolarů na pomoc s obnovou a modernizací sociální infrastruktury země. Informuje o tom The Kyiv Independent na sociální síti X.
V Rusku dnes na následky atentátu zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informují jak prokremelská média, tak ruská média působící v emigraci. O atentátu na bývalého starostu Hennadije Macehoru o víkendu informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Macehorova matka uvedla, že zemřel v pondělí v nemocnici v Moskvě. Macehora byl na Ukrajině obžalován z vlastizrady poté, co na začátku války utekl z Charkova do Ruska.
O bizarním příběhu informovala na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Údajného velitele okupantského vojska přivázali jeho vlastní muži ke stromu, kde měl zemřít.
Andrei Eliseenko z Petrohradu se podle dostupných informací dostal do konfliktu se svým vedením, byl nespokojený, že si vybavení musel nakoupit za své peníze. Jeho velitelé jej žádali, aby o problémech pomlčel, ale nedopadlo to „smírně“. Muže nakonec jednoduše přivázali ke stromu přímo při ostřelování u města Oleshki. Mobilizovaný muž byl takto ponechán 4 hodiny. Jako zázrakem přežil.
Vadim Sukharevsky, velitel ukrajinské armády, dnes v Kyjevě představil nové bezpilotní systémy.
V Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny dnes neznámý pachatel zastřelil člena městské rady, který si před časem stěžoval na to, že čelí tlaku a výhrůžkám ze strany šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.
Podle policie na Maksyma Denščyka neznámý útočník několikrát vystřelil, když vcházel do blíže neurčeného vícepatrového domu. Zemřel, když mu záchranáři poskytovali první pomoc.
Denščyk byl do poloviny května ředitelem právního odboru záporožské městské rady, byl ale postaven mimo službu. Tvrdil, že se to stalo na základě anonymního dopisu, podle kterého překročil své pravomoci. Podle ukrajinských médií byl Denščyk znám jako odpůrce vedení Záporožské oblasti.
Začátkem května Denščyk uvedl, že že mu Fedorov několikrát „slušně“ nabídl, aby na vlastní žádost odešel z úřadu, on to ale odmítl. Šéf vojenské správy mu také přímo nebo přes různé lidi vyhrožoval postihem ze strany orgánů činných v trestním řízení.
Fedorov v reakci na Denščykovu vraždu uvedl, že její vyšetřování bude pod zvláštní kontrolou. „Záporoží není místem pro sváry kriminálníků,“ řekl.
Záporoží leží asi 20 kilometrů od frontové linie ve válce Ruska proti Ukrajině. Agentura AFP připomíná, že od začátku ruské invaze bylo na okupovaných územích Ukrajiny zabito vícero činitelů dosazených Moskvou. Rusko z těchto atentátů obviňuje ukrajinské tajné služby. Útoky na představitele státní nebo obecní správy na území ovládaném Kyjevem jsou vzácnější. Ukrajina ale tvrdí, že její bezpečnostní složky zmařily několik pokusů o atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského a další vysoce postavené činitele a jejich příbuzné.
Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.
Americký prezident Joe Biden v květnu částečně zrušil zákaz používání amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla využívat při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době daly Kyjevu i další západní státy.
Některá média pak na začátku června informovala, že Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali Charkovskou oblast, která s tou Belgorodskou sousedí. Při útoku podle vojenských expertů pravděpodobně použila americké rakety ze systému HIMARS, napsal ruský nezávislý server Agenstvo a dodal, že Ukrajinci nejspíš zasáhli ruský systém S-400.
Ruské vzdušné útoky sice pokračují, ale výše uvedená změna podle Terechova pomohla přinést do města relativní klid. „Pomohlo to,“ řekl starosta na dotaz, zda větší schopnost zasahovat cíle v Rusku ulevila bombardovanému ukrajinskému městu. „Nebyly tam velké údery, jako tomu bylo například v květnu,“ doplnil Terechov.
Charkov je terčem ruských vzdušných útoků od prvních dnů války, v prvních měsících se ho ruské invazní síly pokoušely neúspěšně dobýt. Ukrajinští vojáci za bleskové ofenzivy v září 2022 vytlačili Rusy z téměř celé Charkovské oblasti, kterou Moskvou vyslané jednotky do té doby částečně okupovaly. V posledních měsících však Rusko zintenzivnilo vzdušné útoky na Charkovskou oblast i na její metropoli a v květnu obnovilo pozemní ofenzivu na severu regionu a zmocnilo se tam několika vesnic.
Rusové útočí na Charkovskou oblast a její metropoli pomocí dronů, různých typů střel včetně raket ze systémů protivzdušné obrany S-300 či S-400, které ruské síly používají také k ostřelování pozemních cílů, a v poslední době i s pomocí klouzavých leteckých bomb, které shazují letadla. Zprávy o zraněných nebo zabitých civilistech v poslední době z města přicházely poměrně často. Ke konci května zahynulo podle ukrajinských úřadů 19 lidí při ruském vzdušném útoku, jenž zasáhl charkovský hobbymarket. V posledních dnech ukrajinské úřady informovaly o několika zraněných po ruských útocích klouzavými pumami.
Terechov dnes také zdůraznil, že k ochraně jím spravovaného města je zapotřebí protivzdušná obrana, které má napadená země nedostatek. Spojenci Kyjeva se snaží sehnat další systémy protiletecké obrany, ale dodávky zbrzdily politické spory ve Washingtonu a nedostupnost vhodných zbraní, podotkl Reuters. Další systém protivzdušné obrany Patriot nedávno přislíbilo Ukrajině Německo, zatímco Estonsko dnes oznámilo, že v rámci dalšího balíku vojenské pomoci dodá Kyjevu protiletadlové komplety krátkého doletu Mistral.
Česká republika se na Ukrajině soustředí na obnovu oblastí v blízkosti bojové fronty, prioritou je energetika, čištění vody a zdravotnictví. Dnes v Berlíně to v projevu na konferenci o obnově válkou zničené Ukrajiny prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Účastníkům konference z řad politiků, hospodářských představitelů a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, kterých do německé metropole přijelo přes 2000, řekl, že Česko podporuje Ukrajinu od samého počátku ruské invaze před více než dvěma lety.
„Jako součást našeho humanitárního a rozvojového zapojení na Ukrajině soustředí Česko úsilí na obnovu u frontových linií. Tato podpora by měla být rychlá, měla by být započata okamžitě a měla by řešit nejpalčivější místní potřeby,“ řekl Lipavský v národním poselství, které v Berlíně přednesl.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru s novináři řekl, že vedle zbrojní pomoci může být Česko inspirací tím, že rekonstrukční projekty vede blízko fronty. „Náš přístup a unikátnost je v tom, že věci děláme tak blízko frontové linii, jak jen to jde. Někdy je to 50 kilometrů, 100 kilometrů, jindy jen 15 kilometrů,“ řekl. Poznamenal, že Rusko se ničením snaží tyto oblasti vylidnit, ale česká iniciativa zde lidem umožňuje žít. „Zásadním způsobem tak pomáháme tomu, aby Ukrajina přežila jako celek,“ dodal Kopečný.
O třech oblastech, na které se Česko v nezbrojní pomoci zaměřilo, tedy na energetiku, čištění vody a zdravotnictví, hovořil Lipavský i na tiskové konferenci. Na otázku ČTK, zda se chce Praha věnovat ještě nějakému dalšímu sektoru, odpověděl ministr, že je třeba upřednostňovat důležité věci. „Je lepší mít méně priorit, ve kterých dosáhneme lepších výsledků,“ řekl.
V projevu Lipavský ostatní účastníky konference vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Potřebujeme účinně chránit naše rekonstrukční iniciativy, investice a projekty před opakovanými útoky ruské armády. Některá infrastrukturní zařízení, jako jsou elektrárny a transformační stanice, které byly s naší pomocí obnoveny, už byly opět zasaženy a zničeny ruskými střelami a drony,“ řekl šéf české diplomacie. „Ukrajina proto naléhavě potřebuje naši vojenskou podporu, jako jsou protivzdušné systémy, k ochraně lidských životů a kritické infrastruktury,“ dodal.
O prioritě v podobě protivzdušné obrany hovořili na konferenci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř vyzval ostatní země, aby na Ukrajinu dodaly protivzdušné komplety.
Lipavský se dnes na okraj zasedání setkal s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Jednal s ní o budoucím členství země v NATO, integraci do Evropské unie a českém podílu na obnově země. „Účast Ukrajiny na společném trhu EU prospěje i našim podnikatelům,“ dodal.
Estonsko v rámci svého dalšího balíčku vojenské pomoci dodá Ukrajině protiletadlové komplety Mistral. Podle agentury DPA to dnes oznámil ministr obrany pobaltské země Hanno Pevkur.
„Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu, aby mohla odrazit pokračující brutální útok Ruska. Je také v přímém bezpečnostním zájmu Estonska, aby k tomu společně se svými spojenci přispělo,“ uvedl Pevkur.
Další podrobnosti o rozsahu dodávky zbraní neuvedl. „Balíček pomoci jsme sestavili tak, abychom maximalizovali přínos pro Ukrajinu, aniž bychom ohrozili bojovou připravenost estonských ozbrojených sil,“ dodal ministr obrany Estonska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO.
Ukrajina se již více než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi a je do značné míry závislá na dodávkách zbraní ze Západu. Estonsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny.
Mistral je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním, vyráběný evropským koncernem MBDA. Může být odpalován z lodí, vozidel či vrtulníků, k jeho nasazení ale stačí i dvojice vojáků.
Zelenskyj vyzval v Berlíně k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, ruské útoky přirovnal k teroru. Ke střelám Taurus se on ani Scholz nevyjádřili.
Rusko uvedlo, že jeho vojáci dobyli vesnici Tymkivka v ukrajinské Charkovské oblasti a také obec Mjasožarivka v Luhanské oblasti. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě.
„Aktivními akcemi jednotek uskupení vojsk Západ byly osvobozeny osady Arťomovka (...) a Timkovka,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruské názvy dvou ukrajinských vesnic.
Tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit. Kyjev se k informacím nevyjádřil.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov před necelými dvěma týdny uvedl, že ruské síly postupují na Ukrajině ve všech taktických směrech a jen během května obsadily 28 ukrajinských obcí.
K prohloubení spolupráce, dialogu a solidarity vybídl také rumunský prezident Klaus Johannis. "Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," ujistil. "Rusko zůstane největším ohrožením našich států a také celé Evropy. Na východním křídle NATO jsme v první linii a čelíme devastujícím následkům války (Ruska proti Ukrajině)," prohlásil a vybídl k posílení obranného odstrašování "od Baltu po Černé moře".
"Vítězství Ukrajiny (ve válce s Ruskem) má mimořádný význam pro naši bezpečnost. Musíme zajistit dlouhodobou podporu, jakož i cestovní mapu zajišťující, že Ukrajina dospěje ke členství v NATO," prohlásil lotyšský prezident Edgars Rinkevičs.
Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.
Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.
Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs před dnešním jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu a vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.
List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o možnosti vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Maďarsko na nedávných setkáních mimo jiné vetovalo společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Mnohým došla trpělivost také s maďarskou blokovací taktikou v Evropské unii ohledně Ukrajiny, píší FT.
Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválil členské státy, nejspíš by se tak mělo stát v příštích dnech, podle diplomatických zdrojů nejpozději do konce belgického předsednictví v EU, tedy do 30. června.
"Vzhledem k pokračujícím ruským útokům na civilní a kritickou infrastrukturu po celé Ukrajině nejsou v současné době zajištěny bezpečné a trvalé podmínky pro návrat lidí na Ukrajinu," uvedla Evropská komise. "Komise se proto domnívá, že důvody pro dočasnou ochranu přetrvávají a že by měla být prodloužena o další rok," dodala s tím, že jde o "nezbytnou a odpovídající reakci na současnou situaci".
Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čeléí ruské agresi, zazněly dnes na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO, nicméně v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a summitu se účastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.
Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu.
"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dnešní sdělení amerického ministerstva zahraničí. Kreml označil krok za "krajně negativní".
Rozhodnutí Washingtonu pomůže brigádě Azov, známé též jako pluk Azov, překonat pověst krajně pravicové organizace, kterou její velitelé označují za ruskou propagandu. Zrušení zákazu rovněž patrně posílí bojové schopnosti brigády v obtížném období války, kdy Ukrajina trpí nedostatkem munice a vojáků, uvedla AP.
Americké zákony zakazují poskytovat vybavení a výcvik zahraničním vojenským jednotkám nebo osobám podezřelým z hrubého porušování lidských práv. Podle prohlášení ministerstva zahraničí však po důkladné prověrce "nebyly nalezeny žádné důkazy o hrubém porušování lidských práv ze strany 12. brigády Azov".
Po začátku ruské rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky.
"Ukrajinu vystavíme silnější, svobodnější a prosperující," řekl Scholz. Současně zdůraznil, že Ukrajina stále čelí ruské invazi, takže nyní je prioritou posílení její obrany. "Nejlepší rekonstrukce je totiž ta, která se nakonec nemusí konat," uvedl.
Zelenskyj se v projevu věnoval rozsáhlým škodám, které ruská armáda Ukrajině způsobuje. "Neničí jenom naši elektrickou soustavu a elektrárny, ale také benzinky, sklady paliv," řekl prezident.
Čeští hasiči tento týden dopraví na Ukrajinu, která se dva roky brání ruské agresi, pět těžkých mostních souprav. Česká republika je tam posílá na základě únorového usnesení vlády jako další humanitární pomoc. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí hlučínského hasičského útvaru Jana Urbancová.
Mostní soupravy hasiči převezou na šesti tahačích s návěsy a čtyřech nákladních autech. Součástí konvoje jsou i doprovodná auta a do akce je zapojeno 27 příslušníků sboru.
První část zásilky hasiči podle mluvčí naložili v pondělí ve skladu Správy státních hmotných rezerv a v úterý ji přepravili do polského meziskladu Vládní agentury pro strategické rezervy. Česko poslalo na Ukrajinu těžké mostní soupravy už dříve, například v červenci 2022 tam hasiči dopravili dvě tyto soupravy a další dvě v listopadu téhož roku.
Ruští a běloruští vojáci zahájili druhou etapu manévrů, které zahrnují cvičení týkající se použití taktických jaderných zbraní. Podle ruské agentury Interfax nebo serveru Meduza to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze cvičení, které nařídil ruský vůdce Vladimir Putin, začala v květnu. Běloruští vojáci se zapojili do druhé fáze manévrů.
"Během cvičení budou řešeny otázky společného výcviku jednotek ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky pro bojové použití nestrategických jaderných zbraní," uvedlo nyní ruské ministerstvo obrany. Cílem manévrů je podle něj "udržet připravenost" armád obou zemí zajistit suverenitu a územní celistvost takzvaného Svazového státu Ruska a Běloruska. Svazové soustátí dvojice zemí formálně tvoří od roku 1999.
V první fázi manévrů ruské jednotky mimo jiné cvičily používání raketových systémů Iskander a letectvo hypersonických střel Kinžal. Oboje jsou schopné nést kromě konvenčních také jaderné hlavice. Taktické (nestrategické) jaderné zbraně jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni.
Německý kancléř Scholz slíbil obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany čelící ruským útokům.
Ruské ministerstvo zahraničí ze země vykázalo novinářku rakouské veřejnoprávní televize ORF. Informuje o tom dnes server německé veřejnoprávní televize ARD.
Maria Knipsová-Wittingová v Moskvě působila od ledna a v pondělí ji ruské úřady vyzvaly, aby vrátila novinářskou akreditaci a "v blízké budoucnosti" zemi opustila.
"ORF lituje rozhodnutí ruského ministerstva zahraničí, nedokáže ho pochopit a podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby pro diváky ORF i nadále zajišťovala nezávislé a komplexní zpravodajství z Ruska," uvedla televizní stanice.
Ze strany Ruska jde o reakci na vypovězení korespondenta agentury TASS, kterému byla 30. dubna odebrána akreditace. Rakouský týdeník Falter muže označil za ruského agenta. Moskva, kterou Západ obviňuje ze šíření dezinformací, tvrdí, že Vídeň toto "diskriminační" rozhodnutí dodnes nevysvětlila, a proto neměla jinou možnost než reagovat podobně.
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.
Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.
Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.
V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.
"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.
„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský, který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Dobré ráno, v Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny.
Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.
Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.
Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.
Vážení čtenáři, dobrou noc. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v úterý ráno.
Německý kancléř Olaf Scholz podle kanálu Nexta vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zajistil návrat deportovaných ukrajinských dětí. „Putin by tyto děti neměl držet jako rukojmí,“ řekl Scholz. Podle ukrajinských neziskových organizací bylo od začátku války deportováno více než 19 000 dětí.
„BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace, vyvolání strachu a nedůvěry občanů v to, že je jejich státy dokáží ochránit. Je obtížné těmto asymetrickým hrozbám čelit, ale bezpečnostní složky státu dělají a budou dělat maximum, aby nebyly ohroženy životy a majetek občanů České republiky,“ napsala v souvislosti se zadrženým cizincem v Česku, který zřejmě na povel Ruska chystal v Praze teroristický útok, Bezpečnostní informační služba (BIS).
BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace,… pic.twitter.com/6GFrcFb3pk
— BIS (@biscz) June 10, 2024
Takhle probíhá odklízení škod po ruském leteckém útoku na Charkov.
Polsko prodloužilo zákon, který umožňuje na území země pobyt ukrajinským uprchlíkům. Pod ochranou budou do konce září 2025. Legislativu dnes podepsal prezident Andrzej Duda.
Polsko při své hranici s Běloruskem tento týden obnoví nárazníkovou zónu, kam nebudou mít přístup lidé bez zvláštního povolení. Podle agentury Reuters to dnes oznámil náměstek polského ministra vnitra Czeslaw Mroczek. Opatření je reakcí na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska zabil polského vojáka.
Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, jehož vztahy se Západem jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejhorší od konce studené války. Podle polského ministerstva obrany v současnosti polskou hranici chrání 6000 vojáků, 2000 příslušníků pohraniční stráže a několik stovek policistů.
Ruská vojska obsadila vesnici Staromajorske v ukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jednu z mála obcí, kterou Ukrajinci osvobodili během své loňské ofenzivy.
„Jednotky skupiny vojsk Východ pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a osvobodily osadu Staromajorskoje,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruský název ukrajinské vesnice v Doněcké oblasti.
Český prezident Petr Pavel dnes přiletěl do lotyšského hlavního města Rigy, kde se v úterý zúčastní summitu Bukurešťského formátu (B9) sdružujícího státy východního křídla Severoatlantické aliance. Během vrcholné schůzky se má Pavel podle své kanceláře setkat k bilaterálnímu jednání se svým litevským protějškem Gitanasem Nausédou a hovořit mimo jiné o obraně a obchodu.
B9 sdružuje Bulharsko, Česko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Schůzky v Rize se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, finský prezident Alexander Stubb a švédský premiér Ulf Kristersson. Jednat se má o agendě červencového summitu NATO ve Washingtonu, mimo jiné o podpoře Ukrajiny a lepší koordinaci poskytování pomoci mezi státy NATO.
Švýcarsko v souvislosti s blížícím se ukrajinským mírovým summitem zaznamenává zvýšený počet kyberútoků a množství dezinformací. Uvedla to švýcarská prezidentka Viola Amherdová, země se podle ní útokům snaží čelit.
Ukrajinští vojáci na pozicích nedaleko charkovské fronty.
Na konci dubna bylo v České republice na 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května, vyplývá z dnes zveřejněných dat unijního statistického úřadu Eurostat. V dubnu i v březnu podle něj Česko zaznamenalo největší úbytek uprchlíků ze zemí Evropské unie, které údaje nahlásily.
Na 32 Ukrajinců uprchlo v nákladním autě přes takzvanou zelenou hranici do Maďarska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou pohraniční stráž.
„Sousední strana oznámila, že objevila vozidlo a zadržela 32 ukrajinských občanů,“ citoval deník mluvčího pohraniční stráže Andrije Demčenka. „Zásahová jednotka zjistila stopy vozidla směrem do sousední země,“ dodal.
Ruský tanker SCF Primorye u břehů Singapuru v tichosti přeložil náklad ropy na jiné plavidlo, aby se vyhnul sankcím, které na něj loni uvalily Spojené státy. S odkazem na satelitní záznamy a další zdroje o tom dnes informuje agentura Bloomberg. Jde podle ní o první ruský tanker, který se snaží dodat surovou ropu v době, kdy se na něj vztahují americké sankce. A také o ukázku toho, jak daleko je Moskva ochotna zajít, aby podkopala účinnost amerických omezení namířených proti její flotile.
Tři roky v trestanecké kolonii uložil dnes soud v ruském Jekatěrinburgu muži, který loni vynadal chlapci za to, že nosil čepici s písmenem Z. To je považováno za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o tom deník Kommersant.
Hnutí ANO vždy podporovalo Ukrajinu a bude v tom pokračovat, sdělil ČTK na dotaz k postoji nové europoslanecké sestavy ve volbách vítězného hnutí Jaroslav Bžoch. O kontinuální pomoci zemi napadené Ruskem nemají pochyby zástupci TOP 09 či STAN, podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, která do voleb vedla koalici Stačilo!, největší podporu Ukrajině může Unie a Evropský parlament dát tehdy, když přispěje k ukončení bojů.
„My jsme Ukrajinu vždy podporovali a budeme v tom pokračovat. Samozřejmě bude důležité, jak bude další podpora ze strany EU vypadat,“ uvedl Bžoch, dosud místopředseda sněmovního zahraničního i evropského výboru. ANO ve volbách do Evropského parlamentu získalo sedm europoslaneckých mandátů.
Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR.
Ukrajinská armáda podle generálního štábu zasáhla ruské systémy protivzdušné obrany na okupovaném Krymu.
Ukrajinský generální štáb později informoval, že zasažen byl protiletadlový systém S-400 u města Džankoj na Krymu a dva méně sofistikované systémy S-300 na dalších dvou místech na poloostrově. Podle Kyjeva ruská protivzdušná obrana nezachytila žádnou z odpálených raket a radary ruských systémů přestaly fungovat.
Ruské síly systémy S-300 a S-400 během války proti Ukrajině používají i k ostřelování pozemních cílů.
Podle stanice NEXTA na střeše Paláce umění v ruském městě Ivanovo došlo k výbuchu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou situaci v Sumské oblasti na severovýchodě země. Stalo se tak poté, co čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v neděli uvedl, že ruští vojáci obsadili hraniční obec Ryživka. Ruská armáda minulý měsíc pronikla na ukrajinské území v Charkovské oblasti sousedící se Sumskou oblastí.
„Sumská oblast: naše síly plně kontrolují situaci. Pokračuje aktivita ruských diverzních skupin. Ničí je (naši vojáci). A budou ničit,“ napsal dnes Zelenskyj na svém účtu na telegramu. K situaci v Ryživce napsal, že Rusové se tam pokusili podniknout operaci „propagandistického charakteru“. K dnešnímu ránu se podle něj ruské vojáky v okolí vesnice podařilo zničit a „okupanti v ní nejsou přítomní“.
Z několika ruských regionů ležících u hranic s Ukrajinou byl v noci na dnešek hlášen přílet ukrajinských dronů. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov řekl, že na ni útočilo osm bezpilotních letounů. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila čtyři tyto stroje nad Brjanskou oblastí. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.
Podle Smirnova v Kurské oblasti útočily drony, které se po zásahu cíle zničí, dále kvadrokoptéry a jedna těžká oktokoptéra, tedy stroj s osmi vrtulemi. Zasaženy byly dvě administrativní budovy na dvou různých místech regionu. Nikomu se nic nestalo.
BBC podotýká, že ruské ministerstvo obrany se v ranní svodce o útoku dronů na Kurskou oblast nezmínilo a informovalo jen o likvidaci čtyř bezpilotních letounů nad Brjanskou oblastí. Podle jejího gubernátora Alexandra Bogomaze při tom nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.
Ruský letecký úřad dnes asi na tři hodiny nařídil přerušit provoz na letišti v Kazani. Toto opatření podniká v případě hrozícího nebo skutečného útoku dronů. Informace o žádném takovém incidentu dnes z Tatarstánu, jehož je Kazaň správním centrem, nepřišly, nicméně dronové útoky tato republika zažila už několikrát. Letouny, které směřovaly do Kazaně, podle agentury RIA Novosti přistály v Nižněkamsku a Samaře.
Na mírovou konferenci o Ukrajině, kterou bude o víkendu hostit Švýcarsko, se zatím přihlásilo 90 zemí a organizací. Uvedla to dnes vláda alpské země. Rusko se summitu nezúčastní, což podle agentury Reuters snižuje očekávání, že se konferenci podaří dosáhnout průlomu.
Summit, na němž bude Česko zastupovat prezident Petr Pavel, pořádá Švýcarsko na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jedním z jeho cílů je podle Bernu společně vytvořit plán, jak zapojit Kyjev i Moskvu do mírového procesu.
Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, jehož země podle dřívějších údajů pozvala na 160 delegací, dnes poznamenal, že se na konferenci bude diskutovat také o dalších oblastech, na které válka na Ukrajině dopadá, ať už to je jaderná bezpečnost, otázka válečných zajatců či svoboda plavby.
Švýcarsko už dříve uvedlo, že k účasti Ruska na summitu bylo otevřené, ale Moskva dala opakovaně najevo, že o konferenci nemá zájem. Moskva, která už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, sice tvrdí, že se proti vyjednávání nestaví, alpská země však podle ní není ve válce na Ukrajině neutrální, protože se připojila k protiruským sankcím Evropské unie.
Ruský prezident Vladimir Putin v následujících týdnech navštíví Severní Koreu, uvedl deník Vedomosti s odvoláním na diplomatické zdroje. Velvyslanec Ruska v KLDR Alexander Macegora potvrdil, že Putinova návštěva asijské země se již aktivně připravuje, konkrétní datum nicméně zatím není jasné. Putin by podle médií mohl navštívit i Vietnam, s největší pravděpodobností ještě v červnu po návštěvě Severní Koreje.
K Putinově nadcházející návštěvě Kreml uvedl, že Rusko chce s KLDR posílit spolupráci „ve všech oblastech“. Podle médií by Putin s Kimem mohl jednat mimo jiné o tom, zda Rusko z asijské země přiveze pracovní migranty. Rusko se potýká s nedostatkem pracovní síly poté, co byly statisíce mužů mobilizovány do války na Ukrajině, případně ze země utekly, připomíná agentura Reuters.
To je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno.
Desítky lidí se dnes v podvečer sešly na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřili podporu dobrovolníkům ze stánku Pražského Majdanu, které minulý víkend napadla pětice cizinců. Kolem stánku, v němž se vybírají příspěvky na podporu Ukrajiny proti ruské agresi, vytvořili symbolickou hradbu ze štítů a deštníků. Policie kvůli incidentu nikoho z cizinců neobvinila, z důkazů totiž nevyplynulo, že by kdokoli z účastníků potyčky ruskou agresi schvaloval. Věcí se ale dále zabývá, mohlo by jít o přestupek.
Po ukrajinských útocích na Ruskem kontrolované oblasti na východě a jihu Ukrajiny byli zabiti dva civilisté. Podle agentury Reuters to oznámila Moskva, která v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.
Jeden muž byl zabit a jedna žena zraněna dělostřeleckou palbou, která zasáhla obci Nova Majačka v jižní části Chersonské oblasti, napsal na komunikační platformě Telegram představitel okupační správy Vladimir Saldo. Podle Oleksije Kulemzina (rusky Alexeje Kulemzina), Ruskem dosazeného starosty města Doněck na východě Ukrajiny, byl další muž zabit výbušninou shozenou z dronu.
Server The Welt zveřejnil, které země Francie pozvala do koalice, která by trénovala vojsko na Ukrajině. Má jít o Baltské státy, Polsko, Dánsko, Švédsko, Velkou Británii, Nizozemí a USA.
Odhad aktuálních ruských ztrát k 9. červnu.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 9, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/f8fEGMz5m5
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 9, 2024
Ukrajinská rozvědka dnes na svém webu oznámila, že v ruské Astrachanské oblasti zasáhla na letecké základně v Achtubinsku stíhačku Su-57 - nejmodernější letoun používaný ruským letectvem. Příspěvek na svém webu doprovodila satelitním snímkem, na němž jsou v okolí letadla patrné stopy po ohni a explozi. Zda je stroj vyřazený z provozu, není jasné.
Poškozený Su-57, kterých je ve službě jen několik, je podle rozvědky vůbec první. Ukrajinci neuvedli, jaké bojové prostředky při útoku použili, rozvědka však pravidelně vysílá drony dlouhého doletu proti cílům ležícím stovky kilometrů hluboko na ruském území.
For the first time, a russian Su-57 jet was hit.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 9, 2024
On June 8, 2024, a Su-57 multi-purpose fighter was hit on the territory of the Akhtubinsk air base in the Astrakhan region (russia), located 589 kilometers from the frontline.
Satellite images of the plane provide evidence of the… pic.twitter.com/XjgWxTEsa8
Naše zpravodajství z války na Ukrajině je pro dnešek u konce. Budeme pokračovat v neděli ráno, dobrou noc.
Prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron se dnes spolu v Paříži bavili také o ruské invazi na Ukrajinu. Biden zopakoval, že Spojené státy „stojí pevně po boku Ukrajiny“ a nepřestanou ji spolu se svými spojenci podporovat. „Opakuji, že se nezalekneme,“ řekl šéf Bílého domu. Biden v pátek ve Francii hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a mimo jiné se mu omluvil za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci, které umožnilo Rusku dosáhnout zisků na bojišti.
Za dnešním útokem na vojenské letiště v Severní Osetii stojí Ukrajina, řekl agentuře AFP zdroj z vojenské rozvědky v Kyjevě. „Dnešní útok na letiště v Severní Osetii byl speciální operací GUR,“ uvedl zdroj s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku.
Slovenský premiér Robert Fico využil dnešní volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem.
Ruské úřady uvedly, že ruské jednotky protivzdušné obrany zničily tři ukrajinské bezpilotní letouny v ruském městě Mozdok v Republice Severní Osetie – Alania, která leží u hranic s Gruzií. Oznámil to šéf oblastní správy Sergej Menjajlo. Podle ruských tiskových agentur je to poprvé, co drony zaútočily v této oblasti.
Menjajlo na platformě Telegram napsal, že útok způsobil menší škody a požáry, nikdo při něm ale nebyl zraněn. Cílem útoku bylo podle něj vojenské letiště.
Ukrajinská protivzdušná obrana spolu s dobrovolníky v noci na dnešek sestřelila devět ze 13 ruských dronů, a to nad čtyřmi oblastmi převážně na východě země. S odkazem na tvrzení ukrajinského letectva o tom dnes informuje agentura Reuters.
Drony Šáhed, které dodává ruskému režimu Írán, Ukrajinci sestřelili nad Poltavskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou oblastí. Sestřelena byla i jedna ruská střela X-59 vypálená z Kurské oblasti na západě Ruska, stojí ve sdělení ukrajinského letectva.
Červencovému summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu bude dominovat téma plnění závazku členských zemí dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, ale i dalších povinností, které mají jednotlivé státy vůči Alianci. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Promítnou se do něj také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, míní.
„Dominantním tématem bude stoprocentně plnění závazků minimálně dvou procent HDP ze strany jednotlivých zemí,“ uvedla Černochová. Dalším zásadním tématem bude podle Černochové situace ve světě z hlediska bezpečnosti. „Protože ta se oproti summitu, který byl ve Vilniusu, troufám si říct, nezlepšila, ale zhoršila, protože vedle války na Ukrajině přibyl konflikt na Blízkém východě,“ poznamenala.
České republice se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dál hlásí země, které se chtějí zapojit do české muniční iniciativy. Na stole jsou podle ní memoranda o porozumění s dalšími státy, řekla ministryně v rozhovoru s ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden řekl, že na iniciativu, ve které Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun).
Fiala koncem května zmínil, že první desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu. Doplnil tehdy, že země napadená Ruskem může čekat první zásilku v příštích dnech. „Máme na stole další memoranda o porozumění. Země se nám stále hlásí a chtějí se do muniční iniciativy zapojit,“ řekla ČTK Černochová. Ukrajina by měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice. Černochová uvedla, že dárců by mělo být průběžně dost.
Ukrajinská vláda v pátek nařídila všem ministerstvům a regionálním úřadům, aby přestaly používat klimatizaci a vypnuly vnější osvětlení, protože ruské útoky vedly k dlouhým výpadkům elektřiny po celé zemi, která se už třetím rokem brání ruské agresi. Napsala to agentura Reuters.
„V důsledku ruských útoků máme v energetickém systému značný deficit. Abychom situaci zlepšili, obnovíme a rozšíříme výrobu a současně snížíme spotřebu,“ uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na zasedání vlády. „Ministerstva, ústřední instituce a regionální úřady by měly přestat používat klimatizaci a vnější osvětlení budov a přilehlých prostor.“
Dobrý den, vážení čtenáři.
Česká republika by i letos mohla vycvičit 4000 ukrajinských vojáků na českém území. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). S ohledem na geografickou blízkost vojenského prostoru v Libavé na Olomoucku a Ukrajiny naopak Česko neplánuje vysílat své instruktory přímo na Ukrajinu, což podle médií zvažují některé země v rámci iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Výcvik v Česku loni absolvovaly čtyři tisícovky vojáků, na stejný počet je schválený mandát i pro letošní rok, zmínila Černochová. Zda se podaří dosáhnout maximálního počtu, bude záležet i na tom, jak se bude dařit rekrutovat lidi na Ukrajině. „Ve chvíli, kdy máme informaci, že je naplněný turnus, poskytujeme naše výcvikové prostory a instruktory. Myslím si, že stojí za to,“ řekla ČTK Černochová.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.
„Po ostřelování obce Sadove kyjevskými bojovníky... byl zničen obchod s velkým počtem návštěvníků a zaměstnanců. Devatenáct lidí zemřelo a pět dalších bylo zraněno,“ napsal na telegramu Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti.
Saldo tvrdí, že ukrajinská armáda místo ležící jihozápadně od Chersonu cíleně zasáhla dvakrát, aby bylo více obětí. Po prvním zásahu se tam totiž vydala řada lidí na pomoc obětem.
Francie hodlá vyslat na ukrajinská ministerstva a úřady zhruba dvě desítky poradců. Obě země podle francouzského prezidenta Emmanuel Macrona také spolupracují na spuštění výroby dělostřelecké munice přímo na Ukrajině.
Při ostřelování obce v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti zemřelo podle okupačních orgánů nejméně 19 lidí. Dalších pět utrpělo zranění.
Rusko během nočního útoku na Ukrajině zasáhlo dva ropné sklady, uvedl Serhij Kujun, vedoucí kyjevské poradenské skupiny A95. Rusko už letos podle Kujuna zaútočilo na Ukrajině na 10 ropných skladů.
Francie vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády, oznámil po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Elysejském paláci francouzský prezident Emmanuel Macron. Je to zhruba 4500 lidí.
Francie hodlá investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přijal v Elysejském paláci francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ve Francii dnes obvinili muže zadrženého nedaleko mezinárodního letiště Charlese de Gaulla. Čelí podezření, že plánoval ve Francii násilné činy, píše agentura AFP s odkazem na protiteroristickou prokuraturu. Policie u zadrženého nalezla materiál pro výrobu výbušniny. Podle zdrojů agentury AFP a deníku Le Monde zadržený pochází z ukrajinské oblasti Donbas, kterou okupuje Rusko, a před několika lety dostal ruské občanství.
Nizozemsko investuje 400 milionů eur do švédského fondu na výrobu bojových vozidel pěchoty pro Ukrajinu, informovala nizozemská média. Zpráva neupřesnila typ bojového vozidla pěchoty, ale Ukrajina a Švédsko loni podepsaly dohodu o zahájení společné výroby vozidla CV90, které je považováno za jedno z nejlepších svého druhu na světě.
Ruská armáda zaútočila dronem na automobil v obci Kozača Lopan v Charkovské oblasti a zranila dvě ženy, informovala prokuratura Charkovské oblasti.
Obrazem: Setkání Joea Bidena a Volodymyra Zelenského v Paříži
Rusko nepotřebuje k vítězství na Ukrajině jaderné zbraně, uvedl Putin. Nepočítá ani s mobilizací. Od začátku roku Rusko dobylo 47 vesnic, tvrdí.
Ukrajina a Moldavsko podle EK splňují požadavky, aby začaly jednání o jejich členství v EU, píše Reuters. Zahájení rozhovorů schvalují členské státy.
Ruští vyšetřovatelé obvinili francouzského občana Laurenta Vinatiera ze shromažďování informací o ruských vojenských aktivitách a soud ho dnes poslal do 5. srpna do vyšetřovací vazby. Spolupracovník švýcarské neziskové organizace Centrum pro humanitární dialog před soudem prohlásil, že se cítí vinen. Informují o tom agentury TASS a RIA Novosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters označil Vinatierovo zadržení za součást dezinformační kampaně Moskvy.
Na krátkém videu z dnešního stání u soudu je podle Reuters vidět, jak je Vinatier v poutech přiveden do soudní síně a umístěn do kovové klece. Jeho právní zástupce uvedl, že se Vinatierovi podařilo spojit se s francouzskou ambasádou v Moskvě, která v dopise soud požádala, aby byl stíhán na svobodě, čemuž ale soud nevyhověl.
Ruské síly zaútočily 7. června raketou na dům v Poltavské oblasti a zranily nejméně jednu osobu, uvedl gubernátor Poltavské oblasti Filip Pronin. Podle gubernátora byla ze sutin zachráněna žena, která byla ve vážném stavu hospitalizována.
Německá armáda potřebuje doplnit své stavy o nejméně 75.000 vojáků. Píše to dnes zpravodajský magazín Der Spiegel s odkazem na důvěrné dokumenty z německého ministerstva obrany. Potřeba vyplývá ze závazků Německa vzhledem k novým plánům NATO na posílení obranyschopnosti aliance v reakci na ohrožení ze strany Ruska. Loni měl bundeswehr ve svých řadách 181.500 vojáků a vojaček.
Ruská součást rakouské banky Raiffeisen Bank International (RBI) musí výrazně omezit objem svého úvěrového portfolia, aby vyhověla požadavkům Evropské centrální banky (ECB). S odkazem na sdělení ruské banky o tom dnes informovala agentura Reuters. Pro Raiffeisen to znamená, že na příkaz ECB musí do dvou let objem svého úvěrového portfolia v Rusku snížit zhruba o dvě třetiny.
„Raiffeisen Bank je nucena snížit objemy půjček, aby splnila pokyny ECB, podle kterých musí RBI Group do roku 2026 snížit velikost úvěrového portfolia v Rusku o 65 procent,“ uvedla ruská součást rakouské banky v odpovědi na dotazy na svém chatu zákaznické podpory.
Maďarsko brání dosažení konsensu mezi členy EU ohledně zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, informovala 7. června agentura Interfax Ukraine s odvoláním na nezveřejněné diplomatické zdroje.
Podle šéfa samozvané Luhanské lidové republiky Leonida Pasečnika bylo při ukrajinském útoku na Luhansk poškozeno 33 víceposchoďových domů, dvě školy, tři školky a jedna střední škola.
Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová dnes na okraj ekonomického fóra v Petrohradu řekla, že Ukrajina použila rakety odpálené z amerického raketometu HIMARS k útokům na Belgorodskou oblast. Spojené státy tak podle ní nesou odpovědnost za smrt žen a dětí v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. Úlomky odpálených raket poslouží jako důkaz toho, co se stalo, řekla Zacharovová. Naznačila, že na ukrajinském území jsou západní vojenští poradci. Tvrdila také, že bez jejich přítomnosti není ukrajinská armáda schopná používat zbraně dodávané Západem.
Joe Biden ve Francii oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 225 milionů dolarů. Nejnovější balíček zahrnuje munici pro raketomety HIMARS, minometné systémy a řadu dělostřeleckých nábojů.
Ukrajinská vláda jedná se zahraničními držiteli dluhopisů o restrukturalizace svého dluhu v objemu 20 miliard dolarů (451 miliard Kč) a usiluje o jeho částečný odpis. Zákonodárcům to řekl ministr financí Serhij Marčenko. Ukrajina se po ruské invazi z února 2022 dohodla na dvouletém zmrazení plateb ze svých zahraničních dluhopisů. Kyjev si chce udržet přístup na mezinárodní trhy a chce vyjednat novou dohodu do srpna, než skončí doba, ve které země na základě dohody nemusela dluh splácet.
„V současnosti jednáme s věřiteli o restrukturalizaci, která mimo jiné zahrnuje částečný odpis dluhu,“ řekl Marčenko v parlamentu. V odpovědi na otázky zákonodárců uvedl, že další podrobnosti o jednání o restrukturalizaci budou zveřejněny v blízké budoucnosti.
Ukrajinské síly zaútočily na Luhansk pěti raketami ATACMS, uvedlo ruské ministerstvo obrany. „Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři americké rakety. Jedna střela zasáhla dva bytové domy. V důsledku toho bylo podle předběžných údajů zraněno více než 20 civilistů včetně dětí,“ dodalo ministerstvo.
Joe Biden se dnes v Paříži poprvé veřejně omluvil Volodymyru Zelenskému za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci.
Evropská komise podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala podpořila zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Podle listu Financial Times se to týká i Moldavska.
