„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Podle ruské agentury SHOT došlo k útoku ukrajinských bezpilotních letounů na město Starodub v Brjanské oblasti. „Místní obyvatelé hlásí silné výbuchy nad městem a činnost sil protivzdušné obrany,“ uvedla na Telegramu. Hlášen je prý rovněž požár v areálu místní konzervárny. „Nejsou k dispozici žádné oficiální informace o škodách nebo obětech,“ dodala agentura. Podle gubernátora oblasti Alexandera Bogomaze byl útok odražen. 

Rusko je podle agentury Bloomberg připraveno jednat o přímeří na Ukrajině. „Rusko je ochotno jednat o dočasném příměří na Ukrajině, pokud dojde k pokroku na cestě ke konečnému mírovému urovnání,“ tvrdí prý její zdroje. 

„Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho vypořádat,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Chce prý získat jistotu, že Ukrajina chce příměří. Vždy jsem měl dobrý vztah s Putinem, uvedl Trump. Myslí si, že při vyjednávání bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se mu prý jedná hůře. Americká vláda mezitím podle agentury AP uvedla, že pozastavila Ukrajině přístup do programu s neutajenými satelitními snímky, které sdílí se spojenci.

Íránský ministr zahraničí Abbás Argahči v televizi Al-džazíra znovu tvrdil, že jeho země do konfliktu na Ukrajině nijak nezasahuje. A to přesto, že ruská strana prokazatelně používá zbraně íránské výroby.  „Teherán nezasahuje do ukrajinského konfliktu a opakuje svůj zásadní postoj odmítající válku,“ tvrdil Argahči. 

Na Slovensku dnes pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka. Český senátor a režisér Břetislav Rychlík z pódia v Bratislavě vyjádřil podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a zdůraznil význam členství v Evropské unii.

Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11.000 lidí. To je podobná účast jako před dvěma týdny, ale značně nižší než na dřívějších demonstracích ve slovenské metropoli.

„Fico ani jeho organizované skupiny tu nebudou věčně. Do té doby musíme křičet, že my jsme Evropa,“ řekla v proslovu jedna z organizátorek demonstrací Lucia Štasselová.

Evropa se drží civilizačních hodnot, které byly nastoleny po druhé světové válce, nemůže ale ignorovat nástup k moci dvou politických avanturistů, dobrodruhů, řekl hudebník a někdejší poradce prezidenta Václava Havla Michael Kocáb na dnešní demonstraci na podporu Ukrajiny.

Příští česká vláda se podle něj nesmí přiblížit postojům vlády Roberta Fica na Slovensku nebo Viktora Orbána v Maďarsku. „Pokud by se tak stalo, a vyloučit to nemůžeme, tak potom si zahráváme s odchodem z Evropské unie, protože Evropská unie si nemůže dovolit celé tři země, které budou klást zásadní překážky její zahraniční politice týkající se Ukrajiny,“ řekl Kocáb. Rozpad jednoty Evropy by mohl mít podle něj osudové důsledky.

Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůrazňují nutnost odolné Evropy.

Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.

Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.

Dvě osoby utrpěly zranění při ruském ostřelování obce Kucurub v deltě Dněpru v Mykolajivské oblasti Ukrajiny. „Zraněná žena je ve velmi vážném stavu a byla převezena do nemocnice,“ uvedla ukrajinská armáda na Telegramu. 

K nočnímu útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se na síti X vyjádřil i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. „Terčem útoku se stala různá zařízení v několika regionech - Oděsa, Poltava, Černihiv a Ternopil. Celkem Rusové použili téměř 70 raket, jak řízených, tak balistických, a také téměř 200 útočných dronů. To vše bylo namířeno proti infrastruktuře, která zajišťuje běžný život. V současné době probíhají opravy a obnovovací práce všude tam, kde je to potřeba,“ napsal. „V Charkově zasáhla ruská raketa místo v blízkosti obytného domu. Lidé byli zraněni,“ dodal bez bližšího upřesnění. 

Při této příležitosti Zelenskyj znovu poděkoval spojencům za dodaná letadla, která pomáhala nepřátelské rakety a bezpilotní letouny sestřelovat. „Dnes jsou na ochranu ukrajinského nebe nasazeny stíhačky F-16 a letouny Mirage poskytnuté Francií. Zejména Mirage úspěšně zachytily ruské řízené střely,“ uvedl. 

Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.

Ukraine has received the first funds from the UK, secured by the proceeds of frozen russian assets. That's £752m under the G7 #ERA initiative. The funds will go towards strengthening Ukraine's defence capabilities. I am grateful to @Keir_Starmer, the UK Government and our G7…

— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 7, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.

„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.

EU má podle listu Izvestija ambiciózní zbrojní plán, který ale přinese vyšší daně a postaví unijní lídry do složité pozice před vlastními obyvateli.

Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.

Uvažovat o zapojení vojáků do situace na Ukrajině je předčasné. Největší garancí je posílení ukrajinské armády. Jen to může zajistit mír, míní premiér Petr Fiala (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už dnes jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.

Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu, uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.

Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.

Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.

„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.

Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.

EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.

„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.

Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.

Rusko během noci na dnešek vypustilo proti Ukrajině z plavidel v Černém moři střely s plochou dráhou letu, varovalo na sociální síti Telegram ukrajinské letectvo a vybídlo obyvatele ohrožených regionů k rychlému vyhledání úkrytů.

Rusko také zaútočilo na východ země balistickými raketami a vzlétly ruské strategické bombardéry, které proti ukrajinským městům vypouštějí řízené střely. Letecký poplach vyhlásily úřady v Kyjevě a dalších regionech, uvedla ukrajinská média.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Volodymyr Zelenskyj dnes večer uvedl, že v pondělí bude v Saúdské Arábii jednat s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. „Poté můj tým zůstane v Saúdské Arábii, aby pracoval s našimi americkými partnery,“ uvedl Zelenskyj, aniž uvedl konkrétní den jednání. Dodal, že Ukrajina je „připravená pracovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu (...) pro mír“.

Už dva roky je prezident Petr Pavel u moci. O tom, jak je hodnotí, promluvil v bilančním rozhovoru na České televizi s moderátorem Michalem Kubalem. Hovořil zejména o současné bezpečnostní situaci, jež silně ovlivňuje výkon jeho prezidentské funkce. Podle něj Evropa v současnosti nemá jinou možnost, než se probrat a postavit na vlastní nohy.

Celý článek si můžete přečíst zde

Norsko více než zdvojnásobí svou letošní pomoc Ukrajině, jež tak dosáhne 85 miliard norských korun (181 miliard Kč), shodli se lídři vlády a opozice.

Ukrajina by měla podle Pavla dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Je třeba pokračovat v její integraci do EU a výhledově i do NATO, řekl v ČT. Domnívat se, že by se Rusko spokojilo s částí Ukrajiny a ponechalo vývoj v Evropě na EU, případně na NATO, je naivita, uvedl prezident.

Dohodnutý mír musí být podle Pavla co nejspravedlivější pro Ukrajinu, je však podle něj nutné si přiznat realitu na bojišti a dosáhnout nějaký kompromis. Ve vztahu k agresorovi by jím mělo být i přijetí faktu, že v tuto chvíli prostě není možné osvobodit všechna okupovaná území bez dalších obrovských ztrát na životech především Ukrajinců, dodal.

Vláda Nového Zélandu zbavila funkce svého diplomata v Británii poté, co Philip Goff zpochybnil historické znalosti amerického prezidenta Donalda Trumpa, píše stanice BBC a server The Guardian. Trump si totiž v Oválné pracovně v Bílém domě znovu vystavil bustu britského válečného premiéra Winstona Churchilla a Goff, který připodobnil Trumpovy snahy o rychlé ukončení ruské agrese na Ukrajině k mnichovské dohodě z roku 1938, na to reagoval otázkou, zda Trump historii vůbec rozumí. Krok novozélandské vlády se setkal s kritikou, mimo jiné ze strany bývalé premiérky země Helen Clarkové.

Evropská unie by měla rychle najít finance na posílení obrany a bezpečnosti svých členských zemí a umožnit jim, aby mohly do svých armád investovat bez obav z porušování unijních dluhových a rozpočtových pravidel. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři 27 zemí EU na mimořádném summitu věnovaném evropské obraně a podpoře Ukrajiny.

Lídři 26 zemí EU se shodli na textu slibujícím další podporu Ukrajině napadené Ruskem. Nesouhlasil maďarský premiér Orbán, sdělil unijní činitel.

Vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff dnes řekl novinářům, že připravuje jednání s ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii. Podle médií či agentury AFP by se tak mohlo stát příští týden. Cílem schůzky, které by se podle zpravodajského serveru Axios měl účastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, by podle Witkoffa mělo být vypracování rámce pro mír a počáteční zastavení bojů.

Premiér Petr Fiala (ODS) se chce příští čtvrtek sejít s předsedy všech stran zastoupených ve Sněmovně. Tématem schůzky budou bezpečnostní otázky a posílení obranyschopnosti Česka v reakci na aktuální mezinárodní situaci. Fiala to dnes uvedl na síti X. Už v pondělí se na Pražském hradě mimořádně sejde Fiala s prezidentem Petrem Pavlem a dalšími nejvyššími ústavními činiteli k diskusi o zahraniční politice.

Všechny země NATO musí ihned zvýšit výdaje na obranu, řekl dnes v Bruselu po společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance polský prezident Andrzej Duda. Ruský prezident Vladimir Putin by se jinak mohl rozhodnout, že po Ukrajině napadne další zemi, dodal. Duda je v Bruselu na mimořádném summitu států Evropské unie věnovaném bezpečnosti kontinentu a pomoci Ukrajině. Polsko nyní unii předsedá.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Albánii s prezidentem Bajramem Begajem, premiérem Edim Ramou a se svým protějškem Iglim Hasanim hovořil o vzájemné spolupráci, evropské integraci země, vývoji ve Spojených státech či ruské agresi proti Ukrajině. Lipavský to řekl novinářům na závěr prvního dne své cesty na západní Balkán. V pátek navštíví Černou Horu.

Volodymyr Zelenskyj se setkal s králem Filipem Belgickým. Podívejte se na aktuální snímky.

Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska Juraj Blanár a Péter Szijjártó podporují kroky americké administrativy a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa ohledně války na Ukrajině, neboť dávající šanci mírovému řešení konfliktu. Šéfové slovenské a maďarské diplomacie to řekli novinářům po dnešní společné schůzce v Bratislavě. Szijjártó obvinil EU, že chce pokračování války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před třemi lety.

Podívejte se na nové fotografie ze summitu o Ukrajině, který se koná v Bruselu.

„Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda,“ napsal na síti X český premiér Petr Fiala po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů se Zelenským, který následně jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“. Již před začátkem summitu ukrajinský prezident vyjádřil vděk za evropskou podporu, kterou podle něho Kyjev vnímá zvláště po vyhrocení jeho vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti poslal na 15 let do vězení šestapadesátiletou zaměstnankyni tamní jaderné elektrárny, kterou shledal vinnou z pokusu o sabotáž na elektrickém vedení a spolupráce s ukrajinskou tajnou službou. Informovaly o tom dnes například server Ukrajinska pravda nebo Meduza. Vyjádření ženy není podle dostupných informací k dispozici.

Nyní šestapadesátiletá Natalija Šulhová čelila obvinění okupačních úřadů z pokusu o sabotáž pod taktovkou ukrajinské tajné služby. Podle tvrzení ruské prokuratury se v červnu loňského roku pokusila vyhodit do povětří elektrické vedení ve městě Enerhodar, načež ji zadržely ruské bezpečnostní složky.

 Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech - především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.

 Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré. V Paříži se také setkal s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, kterou ve svém příspěvku na platformě X označil za příští prezidentku.

„Moje setkání ve Francii potvrdilo, že ačkoli se možná neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že musíme posílit obranyschopnost evropských národů a že toto úsilí by mělo posílit pravomoci členských států, a nikoli bruselských byrokratů,“ uvedl dnes ke svému středečnímu setkání v Paříži s francouzským prezidentem Orbán na síti X.

Prvořadým úkolem Evropské unie je zabezpečit své hranice, zejména ty s Ruskem a Běloruskem. Dnes to při příchodu na mimořádný summit EU k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny prohlásil polský premiér Donald Tusk. Evropa také podle něj musí uspět v novém závodě ve zbrojení, aby posílila svou bezpečnost proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Zbrojení jako jasnou prioritu vidí také dánská premiérka Mette Frederiksenová.

„Nemyslím si, že máme mnoho času. (Musíme) Evropu vyzbrojit. Za obranu a odstrašení utrácejme, utrácejme, utrácejme,“ řekla podle deníku The Guardian Frederiksenová.

Belgie dodá Ukrajině stíhačky F-16 v roce 2026, řekl premiér. Zdržení způsobuje čekání na stroje F-35, které je nahradí.

Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu EU o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to dnes v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.

Premiér Petr Fiala odlétá na mimořádné jednání Evropské rady v Bruselu. „Evropa čelí historické zkoušce a musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu,“ uvedl na facebooku před odletem na summit.

Za hrozbu pro Rusko označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku. Oba ruští činitelé přitom odmítli možnost rozmístění evropských vojáků po případném příměří na Ukrajině, která se už tři roky brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS.

Shoda na podpoře Ukrajiny nebude asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech EU, odkázal premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na postoje Slovenska a Maďarska.

Pokud se EU neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, uvedl Fiala. EU se musí snažit o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Pro Evropu je to naprosto nutné, dodal český premiér.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyrazil jednat do Polska. Přivítal ho jeho protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz.

Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou klíčové pro obranu Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

„Máme prostředky rozvědných služeb, které lze využít k pomoci Ukrajincům,“ řekl podle agentury Lecornu. Dodal také, že sdílení informací americké rozvědky s Ukrajinou je pozastaveno od středečního odpoledne.

Litva dnes odstoupila od smlouvy o zákazu kazetové munice. Zdůvodňuje to bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem, informuje agentura AFP. Krok odsoudily lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch. Litva zároveň avizovala odstoupení od mezinárodní smlouvy o zákazu protipěchotních min.

Země, která sousedí s Ruskem, krok odůvodňuje snahou o zvýšení své bezpečnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Parlament Litvy opuštění od dohody odhlasoval už loni v červenci, ale vláda od ní mohla formálně odstoupit až po půl roce. Litva je tak vůbec první zemí, která od mezinárodní dohody zakazující kazetovou munici odstoupila. Podepsala ji v roce 2008.

Kazetová munice je kontroverzní, protože se rozpadá ještě ve vzduchu na velký počet malých náloží, které mohou zasáhnout velkou plochu a způsobit ničivé škody. Problematická je především kvůli riziku zamoření zasažených oblastí nevybuchlými náložemi, které poté zvyšují civilní ztráty.

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval novým ruským velvyslancem ve Spojených státech diplomata Alexandra Darčijeva. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která se odvolává na příslušný dekret Kremlu.

To, že se Darčijev stane novým šéfem ruské diplomatické mise v USA, oznámila Moskva na konci února. V únoru na jednání amerických a ruských diplomatů Darčijev převzal od americké strany oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením.

Kariérní diplomat Darčijev působil v letech 2005 až 2010 na ruském velvyslanectví ve Washingtonu jako rada. Od října 2014 do ledna 2021 byl ruským velvyslancem v Kanadě, nyní vede severoamerický odbor na ruském ministerstvu zahraničí.

V Charkově, druhém největším ukrajinském městě, trosky sestřeleného dronu poškodily střechu, výtahovou šachtu, technické zázemí a fasádu obytného domu. Šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov uvedl, že na místě vypukl požár. Poškozených je také osm aut a okna v okolních domech.

Volodymyr Zelenskyj informoval o zásahu hotelu v Kryvém Rihu na Telegramu. Zasáhla ho dle něj balistická střela Rusů. „Těsně před útokem se v hotelu ubytovali dobrovolníci jedné z humanitárních organizací - občané Ukrajiny, USA a Británie. Přežili, protože se stihli dostat dolů ze svých pokojů. Ale čtyři lidé bohužel zahynuli,“ uvedl na platformě Telegram.

„Nelze činit žádné pauzy v tlaku na Rusko, aby zastavilo tuto válku a teror proti životu,“ dodal Zelenskyj.

Čtyři lidé zemřeli a více než 30 dalších utrpělo zranění při vzdušném útoku, který provedlo Rusko ve středu večer na ukrajinské město Kryvyj Rih, informovaly dnes ráno místní úřady.

Střela zasáhla čtyřpatrový hotel. Krátce před tím se v něm ubytovali zahraniční humanitární pracovníci ze Spojených států a Británie, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož tito lidé přežili.

„Záchranáři nadále rozebírají trosky,“ uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zničené je schodiště v hotelu. Mezi zraněnými je jedno dítě. Většina z nich skončila v nemocnicích, 14 pacientů je ve vážném stavu. Kromě hotelu je poškozených 14 bytových domů, pošta, více než dvě desítky aut nebo 12 obchodů. 

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů a dvě balistické střely, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj sestřelila 68 bezpilotních letounů, dalších 43 přístrojů - které označilo za imitace útočných dronů - zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylém dronu se ukrajinské vzdušné síly nezmiňují. Škody jsou v Charkovské, Sumské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti.

Dobrý den. Prezidenti a premiéři zemí EU se dnes v Bruselu sejdou k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy je nejisté pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem.

Na summit, kde bude Česko zastupovat premiér Petr Fiala, přijede podle unijních činitelů osobně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Americký viceprezident J. D. Vance v reakci na plány Evropanů na mírovou vojenskou misi na Ukrajině zpochybnil význam vojáků ze států, které 30 či 40 let nebojovaly. Vysloužil si za to ostrou kritiku. Výrok se dotknul mimo jiné Britů, jejichž média na dnešních titulních stránkách označila viceprezidenta za klauna či blbce. Britský premiér Keir Starmer dnes v parlamentu v očividné narážce na amerického prezidenta řekl podle deníku The Guardian, že v Iráku a Afghánistánu padlo 643 Britů. Kritika zazněla také z Francie nebo Estonska. Vance mezitím uvedl, že jeho slova se netýkala Británie a Francie.

Ruský soud dnes uložil trest 19 let vězení britskému občanovi, který bojoval na straně ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti, částečně kontrolované ukrajinskými jednotkami. Dvaadvacetiletého Jamese Andersona vojenský soud shledal vinným z terorismu a žoldnéřství, informovala agentura AFP s odvoláním na tiskovou službu soudů v Kurské oblasti.

Lotyšská vláda se rozhodla předat Ukrajině dalších 31 automobilů, které byly zabaveny opilým řidičům. Vozidla jsou nyní majetkem státu, a tak je lze bezplatně předat Ukrajině. Uvedl to dnes lotyšský server LSM, ze kterého citovala i ukrajinská média.

Lidé se v Bruselu shromáždili na podporu Ukrajiny. Podívejte se na nové snímky.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.

Bílý dům přehodnocuje pozastavení financování pro Ukrajinu, řekla jeho mluvčí. Rozhovory mezi USA a Ukrajinou o nerostných surovinách pokračují.

Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu byl podle amerikanisty a rektora Ostravské univerzity Petra Kopeckého dost jednostranně adresován Trumpovým příznivcům, o svých oponentech se prezident vyjadřoval hanlivě. Politolog to dnes sdělil ČTK. Překvapil ho prostor, který Trump věnoval chvále miliardáře Elona Muska a jeho kroků. V jednacím sále podle něj byla vidět nebývale vyhrocená atmosféra mezi republikány a demokraty.

Kopecký od projevu očekával poselství, jehož cílem by byla snaha o sjednocení rozdělené americké společnosti. „Ve skutečnosti byl projev dost jednostranně adresován Trumpovým příznivcům. O svých oponentech se vyjadřoval hanlivě,“ podotkl expert. Překvapilo ho, kolik prostoru věnoval prezident chvále kroků Elona Muska, kterého Trump pověřil hledáním finančních úspor a zvýšením efektivity vládních úřadů. „Ty totiž nejsou příliš populární. Obliba Elona Muska je také nízká a stále klesá,“ dodal.

Slovensko ještě nikdy nezablokovalo zásadní rozhodnutí na úrovni Evropské rady, které se týkalo pomoci Ukrajině či protiruských sankcí. Apel premiéra Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) na Kyjev na obnovu tranzitu plynu ale hájí národní zájmy a je legitimní, řekl po dnešním jednání zemí slavkovského formátu v ČR slovenský prezident Peter Pellegrini. Fico v pondělí pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině v případě, že státníci nepodpoří požadavek Bratislavy, aby Unie vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu. Novinářům to dnes sdělil činitel EU, na něhož se odvolává agentura AFP.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak dnes uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů. Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že vývoj jde pozitivním směrem.

„Diskutovali jsme o dalších krocích na cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Vyměnili jsme si rovněž názory na bezpečnostní otázky a sbližování postojů v rámci dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy,“ napsal Jermak. „Naplánovali jsme setkání našich týmů v blízké budoucnosti, abychom v této důležité práci pokračovali,“ dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) věří tomu, že se podaří vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy narovnat. Zároveň platí, že je potřeba pracovat na evropské bezpečnosti a obraně. Řekl to dnes novinářům před odletem do Albánie a Černé Hory, kde chce také jednat o otázce bezpečnosti celé Evropy v aktuálním geopolitickém kontextu.

Čtyři pětiny těl Ukrajinců repatriovaných z ruských věznic mají na sobě příznaky mučení, napsal dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření expertů a představitelů úřadů, která zazněla ve filmu zveřejněném ukrajinským ministerstvem vnitra.

„Na 80 procentech těl, které nám (Rusové) vrátili z vazebních věznic, vězeňských táborů a podobných zařízení, nalézáme stopy mučení. Mučení je použití fyzického násilí, použití určitých nástrojů, které například vedou elektrický proud, ale jde také dokonce o to, že připraví člověka o životně nezbytné potřeby, jako je potrava či lékařská pomoc,“ uvedla Inna Padejová, které má na starosti pitvy mrtvých těl.

Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil dnes premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Prezidenti Česka, Slovenska a Rakouska dnes ve Slavkově u Brna jednali o vývoji války na Ukrajině, možnostech mírového jednání, vztazích mezi Evropou a Spojenými státy či situaci v Evropské unii. Na tiskové konferenci po jednání s Peterem Pellegrinim a Alexanderem Van der Bellenem to řekl český prezident Petr Pavel.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde byl pohřben ukrajinský voják.

Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha je opět v Rusku, kde se setkal s šéfem zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonidem Sluckým. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS, podle níž slovenský politik vyjádřil vděčnost za příležitost přijet do země a tvrdil, že Evropa ztrácí partnery, zatímco Rusko získává nové přátele.

„Západ prohrává, Rusko vítězí. A Evropa ztratila všechny své partnery, včetně Spojených států. A Rusko neustále získává nové a nové přátele a partnery: Čínu, Brazílii, země Afriky a Asie,“ cituje TASS Blahu v odkaze na rozsáhlou ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala před třemi roky.

Pokud někdo odstřihne Ukrajinu od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může to mít podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedozírné následky. V reakci na oznámení, že Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, to ministryně před dnešním jednáním vlády řekla novinářům.

Rusko podle prezidenta Vladimira Putina téměř dokončilo vydávání pasů obyvatelům okupovaných území Ukrajiny, informovala dnes agentura AFP. Kyjev i Západ to označují za nezákonné porušení ukrajinské suverenity.

Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.

Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve,“ uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na „významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině“.

Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery „podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru“.

Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.

Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.

USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.

Z Oděské a také Chersonské oblasti jsou po nočních úderech a ostřelování hlášeni dva zabití civilisté. Sedmasedmdesátiletý muž podle úřadů zahynul ve vsi nedaleko Oděsy a pětapadesátiletý muž v Chersonu. Další lidé jsou zranění.

Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS dnes ohlásilo mimo jiné údery na ukrajinská vojenská letiště, ropné sklady, výrobní místa a kontrolní stanoviště pro drony nebo základnu člunů. Konkrétní místa neuvedlo. Informovalo také o dobytí obce Pryvilne v ukrajinské Doněcké oblasti.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, píše, že se ukrajinským vojákům podařilo zatlačit Rusy u vesnice Zapadne v Charkovské oblasti a také u vsi Uspenivka v Doněcké oblasti.

Běloruský prezident Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. 

„Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským,“ řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. „Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete,“ dodal běloruský vůdce, který je u moci už od roku 1994 a letos v lednu znovu vyhrál prezidentské volby. Ty ale podle opozice i EU opět nebyly svobodné. V zemi jsou zakázána nezávislá média a řada opozičních politiků je buď ve vězení, nebo v exilu.

Prezident Petr Pavel přivítal dnes na zámku ve Slavkově u Brna slovenského prezidenta Petera Pellegriniho a rakouského prezidenta Alexandera van der Bellena. Jednat mají o politické situaci ve světě i vzájemné přeshraniční spolupráci.

Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se bude týkat posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.

Ministr zahraničí Jan Lipavský bude kandidovat na podzim 2025 do Sněmovny za ODS na pražské kandidátce Spolu. Svou kandidaturu vysvětlil i převratnými událostmi v mezinárodním prostředí v posledních letech a měsících. Zmínil v té souvislosti válku na Ukrajině, ruskou informační válku a sabotáže namířené proti ČR i Evropě. Oslabuje mezinárodní řád a do určité míry i transatlantická vazba, míní.

„Bude proto záležet, zda ve Sněmovně převáží síly, které chtějí jednotnou, bezpečnou a prosperující Evropu, nebo síly, které rizika spojená s Ruskem zesměšňují,“ míní.

Dostal Trump dopis od Zelenského, nebo ne? Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'.“

Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.

Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. Moskvě ovšem není jasné, s kým usednout ke stolu, poznamenal Dmitrij Peskov a připomněl Zelenského výnos z roku 2022 zakazující vyjednávání s ruskou stranou.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody.

O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Moskva zesílila vzdušné útoky na Ukrajinu, přestože ve Washingtonu a Moskvě sílí rétorika o potenciálních rozhovorech ohledně zastavení bojů, upozornila agentura AFP.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský deník Daily Mail.

Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová dnes uvedla, že Paříž pracuje na obnovení vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou s cílem dosáhnout „trvalého a pevného míru“. „Navrhli jsme příměří ... Francie a Evropa se snaží obnovit spojení mezi Spojenými státy a Ukrajinou,“ řekla Primasová francouzské televizi LCI.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) uvedli, že změní kvůli výdajům na obranu ústavní opatření známé jako dluhová brzda a vytvoří zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč)

Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko chválil v rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči Ukrajině. Napsala to dnes agentura Reuters. Lukašenko se k Trumpovi pochvalně vyjadřoval po páteční roztržce v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Lukašenko, který patří k nejbližším spojencům Moskvy, označil Trumpovu zahraniční politiku za vynikající. „Jen kvůli jeho (Trumpově) administrativě se otázka konce války (na Ukrajině) stala tak naléhavou,“ řekl Lukašenko v rozhovoru, který poskytl internetovému komentátorovi Mariovi Nawfalovi.

Lukašenko mluvil po páteční hádce v přímém přenosu mezi Trumpem a Zelenským. „Je pro nás přínosné, že ukázal Zelenskému jeho místo,“ řekl Lukašenko, který se přitom ještě nedávno vyjadřoval kriticky ke krokům americké diplomacie. Před dvěma týdny označil jednání mezi americkou a ruskou delegací v Rijádu za snahu Spojených států vrazit klín mezi Rusko a Čínu.

Prezident USA Trump prohlásil, že „neúnavně“ pracuje na ukončení brutálního konfliktu. Zelenskyj podle Trumpa napsal: „Opravdu si vážíme toho, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit“.

Trump dnes ve svém projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska.

Dobré ráno. Prezident USA Donald Trump má za sebou hodinu a půl dlouhý projev v Kongresu. V jeho průběhu se dostal i k míru na Ukrajině, ve který doufá. „Podpořili jsme obranu Ukrajiny mnoha, mnoha miliardami dolarů bez jakékoliv záruky. Chcete, aby ta válka pokračovala dalších pět let? Pocahontas by řekla ano,“ uvedl k válce na Ukrajině Trump. Podle něj si Ukrajinci vzali peníze „jako sladkost“.

„Dva tisíce lidí je zabito každý týden, ještě víc, mladí lidé, kteří jsou Rusové, mladí lidé, kteří jsou Ukrajinci, a já chci, aby to skončilo,“ říkal Trump.

„Je čas zastavit tuto šílenost, toto zabíjení, je čas ukončit tuto válku. Pokud chcete ukončit válku, musíte hovořit s oběmi stranami,“ apeloval Trump. 

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Sledujte nás zase od zítřejšího brzkého rána.

Podle kanadského premiéra Justina Trudeau rozpoutal americký prezident Donald Trump obchodní válku proti Kanadě. „Proti nejbližšímu partnerovi a spojenci. Proti příteli,“ uvedl na sociální síti X. „Jsme zodpovědní, ale budeme bojovat zpátky,“ dodal. Trump mu vzkázal v odpovědi, že ale tuto válku prohraje. 

Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.

Chování Trumpa a jeho viceprezidenta J.D. Vanceho během pátečního jednání se Zelenským v Oválné pracovně kritizovala řada spojenců USA, americká administrativa přesto trvala na tom, že jediný, kdo by se měl omluvit, je ukrajinský prezident.

Zelenskyj, jehož země na frontě čelí těžké situaci a ruskému postupu, od té doby učinil několik vstřícných kroků a dnes například uvedl, že je připraven pod Trumpovým silným vedením pracovat na dosažení trvalého míru. Evropští politici zase v sérii telefonátů apelovali na obě strany, aby se znovu pokusily o dohodu.

USA a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše Reuters. Trump chce dohodu oznámit v projevu v Kongresu.

Britský premiér Keir Starmer uvítal odhodlání Volodymyra Zelenského dosáhnout míru ve válce s Ruskem. Uvedl to premiérův úřad poté, co si Starmer dnes odpoledne telefonoval s ukrajinským prezidentem.

Starmer informoval Zelenského o svém pondělním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zdůraznil, že „je nezbytné, aby všechny strany co nejdříve pracovaly na trvalém a bezpečném míru pro Ukrajinu,“ a dodal, že „nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina“.

Premiér si myslí, že Evropa byla až moc zvyklá na to, že za nás bezpečnostní otázky řeší USA. „Část Evropanů žila v přesvědčení, že svět je bezpečný a že stačí, když budeme chtít žít v míru (...) Zatímco jsme se starali o Green deal, tak Vladimír Putin zbrojil,“ rozpovídal se na České televizi. 

„O to bezpečí se musíme postarat,“ dodal s tím, že jinak prostě nemá smysl řešit jiné otázky, jako jsou ty v oblasti životního prostředí. Později v pořadu ještě dodal, že „kdo si myslí, že svět je bezpečný, je naivní.“ 

Fiala zopakoval, že je nynější prioritou stanovit si přesné kroky, jak bezpečnost posílit. Jednou z nich je navýšení rozpočtu na obranu. „A to až na 3 % DPH, což není jednoduchý úkol, ale je to nutný úkol a na evropské úrovni musíme přijmout určitá opatření. Je to mimo jiné i o odstranění některých překážek, abychom do toho mohli investovat,“ uvedl premiér s tím, že toto navýšení musí samozřejmě probíhat postupně. 

Zmrazení vojenské pomoci Ukrajině uprostřed války značí, že USA Kyjev opouštějí a nechávají zvítězit agresora, tedy Rusko. Podle agentury Reuters to dnes v parlamentu řekl francouzský premiér François Bayrou. Podle něj je nyní na odpovědnosti Evropy, aby co nejrychleji a nejúčinněji výpadek dodávek amerických zbraní pro Ukrajinu nahradila.

Francouzský premiér tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Spojených států Donald Trump v noci na dnešek rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.

„Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru,“ napsal Zelenskyj. Ve svém příspěvku také uvedl, že „nikdo z nás nechce nekonečnou válku“ a že „nikdo nechce mír více než Ukrajinci“. Ukrajina je podle něho připravena co nejdříve přijít k jednacímu stolu, aby se přiblížila k trvalému míru.

Po páteční roztržce s americkým prezidentem Trumpem a jeho viceprezidentem J.D. Vancem během schůzky v Oválné pracovně dnes Zelenskyj napsal, že „je načase věci napravit“.

„Chtěli bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ uvedl ukrajinský prezident. Přitom dal najevo, že Ukrajina je připravena kdykoliv a v jakémkoliv vhodném formátu podepsat se Spojenými státy dohodu o vzácných nerostech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl propuštění válečných zajatců, jež Ukrajina a Rusko drží, a příměří na nebi a na moři. Šlo by o zákaz dronů, raket nebo bombardování.

Z vězeňského tábora na Sibiři vyšla na svobodu 63letá protiválečná aktivistka Natalja Filonovová, která byla odsouzena k téměř třem letům za mřížemi kvůli obvinění, že během protestu proti mobilizaci do války proti Ukrajině „zbila“ policisty propisovačkou, napsal dnes zpravodajský server Meduza. Filonovovou na svobodě uvítali ochránci lidských práv.

Jednání v Bílém domě neproběhlo tak, jak mělo, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X ke schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem, jež skončila sporem. Vyslovil politování, že se tak stalo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X uvedl, že on a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením prezidenta USA Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Vyjádřil vděk za podporu ze strany USA.