„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Český prezident Petr Pavel dnes v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněnmí Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.

Na dotaz novinářů Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.

Zajatci se vracejí domů. Ruské ministerstvo obrany ukázalo fotografii z autobusu, který veze ruské vojáky osvobozené v rámci rusko-ukrajinské výměny zajatců.

Slovensko podle premiéra Fica možná nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině.

Ruské bezpilotní letouny v Kropyvnyckém zasáhly rezidenční budovy včetně výškových domů, uvedl šéf místní správy Rajkovyč. Mezi zraněnými jsou podle něho i děti.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na dnešek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo sestřeleno 54, v sousední Voroněžské oblasti pak 40, uvedl podle AFP úřad. 

Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu.

Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi, informovala agentura AFP. Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu bavil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o ruské agresi na Ukrajině, konkurenceschopnosti, ale i o obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Úterní telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl kýžené výsledky, zdá se, že Putin hraje svoji hru a nemíní ustoupit ze svých základních požadavků. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je ale podle něj dobře, že má situace vývoj a jednání budou pokračovat. Následně Fiala po dnešním telefonátu Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ocenil dialog mezi oběma státníky a věří, že Ukrajina bude naplno zapojena do řešení.

„Zatím to nepřineslo ty kýžené výsledky, což by bylo příměří s výhledem na dlouhodobý a trvalý mír,“ uvedl Fiala k telefonátu Trumpa s Putinem. Je podle něj potřeba věřit, že se Ukrajina míru a spravedlivého řešení dočká. „Protože určitě by nebylo v zájmu Evropy a v zájmu bezpečnosti Evropy, aby ruská agresivní politika byla ve finále úspěšná,“ dodal premiér.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné.

„Shodli jsme se, že Ukrajina a Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci s cílem dosáhnout skutečného ukončení války a trvalého míru. Věříme, že společně s Amerikou, s prezidentem Trumpem a pod americkým vedením lze trvalého míru dosáhnout ještě letos,“ uvedl ukrajinský prezident.

Trump v rozhovoru se Zelenským navrhl, že USA převezmou kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami a zajistí tak jejich bezpečnost, uvedl Bílý dům.

Evropa si musí jasně stanovit priority, vedle bezpečnosti a obrany musí být silnější i ekonomicky a dokázat konkurovat dalším ekonomikám v globálním prostředí. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl novinářům před odletem do Bruselu na jednání Evropské rady, jejímž hlavním tématem má být právě konkurenceschopnost Evropské unie. Nereálné ekologické cíle či harmonogramy nesmí podle Fialy ohrožovat prosperitu, proto je třeba přehodnotit Green Deal.

Summit EU, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se má vedle konkurenceschopnosti věnovat i tématu ruské agrese na Ukrajině, obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU.

Americký prezident Donald Trump v dnešním rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl, že pomůže Ukrajině s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Shodli se rovněž na pozastavení útoků proti energetickým objektům. Trump dále slíbil, že vrátí domů ukrajinské děti unesené do Ruska. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za americkou podporu. Podle agentur Reuters a AFP to dnes v prohlášení uvedl Bílý dům. Ten označil telefonát dvou státníků za fantastický.

A tady jsou další nové snímky z výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Tentokrát s ukrajinskými vojáky.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR budou moci získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440.000 korun. Příslušné nařízení dnes schválila vláda, informovala o tom na svém webu. Podle podmínek bude moci být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky. K návrhu vypracovanému ministerstvem vnitra mají výhrady Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých tyto podmínky splňuje úzký okruh uprchlíků.

Rusko a Ukrajina si při výměně zorganizované Spojenými arabskými emiráty předaly shodně po 175 zajatcích, informovala dnes ruská tisková agentura TASS s odkazem na vyjádření ruského ministerstva obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků, což ruské ministerstvo označilo za gesto dobré vůle.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce. Podívejte se na snímky, kde jsou vidět Rusové.

Dnešní telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským označil americký prezident Donald Trump za velmi dobrý. Na sociální síti Truth Social také poznamenal, že se ve zhruba hodinové diskuzi snažil sladit požadavky a potřeby Ukrajiny i Ruska. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který před více než třemi roky zahájil válku proti Ukrajině, hovořil Trump v úterý.

Více čtěte zde

Zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440.000 korun. Příslušné nařízení schválila vláda.

Dnes odpoledne poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz na síti X oznámil, že hovořil se svým ruským protějškem Jurijem Ušakovem "o Trumpových snahách ukončit válku na Ukrajině". Dohodli se podle Waltze, že se v nadcházejících dnech v saúdskoarabském Rijádu sejdou "technické týmy" a budou se věnovat "implementaci a rozšíření částečného příměří", které Putin přislíbil Trumpovi.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Rusa Alexandra Frančettiho, jenž by si měl v Česku odpykat desetiletý trest za podíl na anexi Krymu. Naopak vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a zpřísnil Frančettimu výkon trestu. Věznici s ostrahou tak v rozsudku nahradilo zařízení se zvýšenou ostrahou. Verdikt je dostupný na úřední desce. České úřady momentálně neví, kde se Rus nyní nachází.

Telefonát Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského probíhá právě teď, uvedl Bílý dům. Zelenskyj řekl, že doufá, že Trump zvýší tlak na ruské osoby a subjekty porušující americké sankce. Řekl také, že Putin využije každou příležitost, aby se plnému příměří na Ukrajině vyhnul. Finský prezident novinářům řekl, že mluvil s republikánským senátorem Lindseym Grahamem, který chce požádat Senátu USA o zostření sankcí proti Rusku, pokud Moskva nepřijme příměří s Ukrajinou.

Fotografie vyměněných válečných zajatců sdílel na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Domů se vracejí naši vojáci, seržanti a důstojníci – bojovníci, kteří bojovali za naši svobodu v řadách ozbrojených sil, námořnictva, národní gardy, sil územní obrany a pohraniční stráže. Bránili Ukrajinu na různých frontách – v Mariupolu, u Azovstalu, v Doněcku, Luhansku, Chersonu, dále Charkov, Mykolajiv, Záporoží, Sumy a Kursku," napsal.

Today is another day when Ukraine brings its people back. 175 of our defenders have been released from Russian captivity. Another 22 defenders are returning home through measures beyond exchanges. Among them are severely wounded warriors and those whom Russia persecuted for… pic.twitter.com/r8vI7BiYxn

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 19, 2025

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 175 válečných zajatcích, informovala agentura TASS. Moskva podle ní navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že ruská vojska dokončují porážku nepřítele v Kurské oblasti, napsala dnes agentura Interfax. Do Kurské oblasti na západě Ruska při ofenzivě v srpnu loňského roku pronikly ukrajinské jednotky, nyní z něj ale podle médií ustupují.

"Naše jednotky nedávno provedly řadu rychlých, poměrně odvážných a účinných operací a dokončují porážku uskupení nepřátelských vojsk v Kurské oblasti," řekl Putin na zasedání generální prokuratury. "Podle práva Ruské federace jsou všichni vojenští příslušníci ukrajinské armády a zejména zahraniční žoldnéři, kteří se nacházeli na našem území a spáchali řadu trestných činů proti civilnímu obyvatelstvu, klasifikováni jako teroristé," prohlásil.

Vlnu nesouhlasu členů Senátu vyvolalo vystoupení nezařazené senátorky Daniely Kovářové na dnešní schůzi. Řekla v něm mimo jiné, že Česko není ve válce a že se neděsí Putina ani toho, že by za několik let stanul na pražském Staroměstském náměstí. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila její slova mimo jiné za nepřátelský akt vůči ČR i jejím občanům. Slova zazněla během projednávání informace vlády o jejích pozicích a programu jednání Evropské rady, které se uskuteční tento čtvrtek a pátek v Bruselu.

Ruské úřady zveřejnily fotografie města Sudža v Kurské oblasti. Snímky údajně pochází z 13. března a zachycují zkázu po několikaměsíčních bojích.

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany dnes v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila program, který dokumentuje možné ruské válečné zločiny, včetně hromadných únosů ukrajinských dětí do Ruska. Píše o tom list The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele obeznámené s opatřením. Krok znemožnil předávání důkazů prokurátorům, kteří vedou řadu trestních řízení, včetně případu u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

ICC předloni v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina právě kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Česko je připraveno pomáhat Moldavsku při čelení negativním důsledkům vyplývajícím z ruské agrese na Ukrajině, uvedla prezidentská kancelář.

Mluvčí Kremlu dnes podle státní agentury TASS prohlásil, že ruská armáda sestřelila sedm vlastních dronů mířících na Ukrajinu poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý dohodli na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku. Ruské ministerstvo obrany krátce před tím prohlásilo, že stroje už byly ve vzduchu, když přišel Putinův rozkaz k zastavení útoků.

Váleční blogeři zveřejnili video z Hostomelu po nočním ruském útoku.

Hostomel. Morning. After the russia's night drones attack.

Video: Podrobnosti pic.twitter.com/brnb8kNTjW

— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) March 19, 2025

Rusko musí podle finského prezidenta Alexandera Stubba prokázat, že chce skutečný mír. A pokud odmítne, je podle něj nutné Ukrajinu posílit a zároveň zvýšit tlak na Rusko, aby k jednacímu stolu usedlo. "Historická zkušenost ukazuje, že jakoukoli slabost Rusko využije," řekl finský prezident, jehož země s Ruskem, respektive Sovětským svazem svedla dvě války, a to takzvanou zimní na přelomu let 1939 a 1940, na kterou navázala válka pokračovací. Finsko tehdy přišlo o značné území, uchovalo si ale nezávislost.

Stubb dnes zdůraznil, že Ukrajina má právo se bránit a že toto právo nelze nijak omezovat. Kyjevu slíbil další výraznou podporu. Na návštěvě ve Finsku je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po delší době ho doprovodila manželka Olena.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude dnes mluvit s americkým protějškem Donaldem Trumpem, očekává podrobnosti z jeho telefonátu s Putinem. Kyjev chce vyslat tým k jednání o příměří.

Dohoda s Ruskem o pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu ve válce na Ukrajině je ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa zjevným ústupkem jeho ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, píše deník The Washington Post (WP). Příměří je totiž limitovanější, než širší zastavení bojů, o které Trump usiloval, a se kterým už souhlasil minulý týden Kyjev. Omezená dohoda, které vůdci USA a Ruska dosáhli během jejich úterního telefonátu, podle WP svědčí o tom, jak obtížné pro Trumpa může být ukončení války na Ukrajině navzdory jeho předvolebnímu slibu, že tak učiní do 24 hodin.

Z úterního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války na Ukrajině. Novinářům to dnes při příchodu na jednání vlády řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vyvíjení diplomatických kroků namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen důstojný mír pro Ukrajinu.

"Je důležité, že ti lidé spolu mluví, ale telefonát, byť z toho jásají asi v Moskvě i ve Washingtonu, asi nepřinesl reálně vůbec nic pro problémy, které tady dneska máme. Pro Ukrajinu, pro ten konflikt," řekl Jurečka.

Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.

Ruská agrese na Ukrajině, konkurenceschopnost, ale i obrana, migrace či návrh nového víceletého rozpočtu EU budou mezi tématy summitu Evropské unie, který ve čtvrtek začíná v Bruselu. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států.

Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem přinesl sliby, výměny zajatců i bizarní návrh hokejového utkání. Bývalý velvyslanec v Moskvě a Washingtonu Petr Kolář, který je také poradcem prezidenta Petra Pavla, však varuje, že Putin hraje svou obvyklou manipulační hru. Ruské požadavky jsou podle něj výsměch. Přesto věří, že Trump bude hovor prezentovat jako svůj triumf. Celý článek čtěte ZDE

Regionální úřady v Sumské oblasti podle agentury Reuters informovaly o poškození dvou tamních nemocnic kvůli ruským útokům, které sice nezpůsobily žádné zranění, ale vynutily si evakuaci pacientů a nemocničního personálu. Při útoku na Kyjevskou oblast utrpěl zranění šedesátiletý muž a několik domů bylo poškozeno, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie.

Noční útoky na Ukrajinu dokazují, že dohoda, které dosáhl americký prezident Donald Trump v úterním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nic neznamená. V rozhovoru na veřejnoprávní stanici ZDF to dnes prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Putin podle něj hraje hry a Trump na to bude muset dříve či později zareagovat.

Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR).

Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech".

Jednání o příměří na Ukrajině začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedl v úterý zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten se v minulých týdnech v Saúdské Arábii v rámci americké delegace účastnil rozhovorů jak s ruskými, tak ukrajinskými představiteli, píše agentura AFP. Americkou delegaci v Džiddě povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, řekl Witkoff, aniž by sdělil, s kým bude delegace jednat.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ukrajinské letectvo.

Moskva oznámila noční sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem. Kyjev už v noci informoval o ruském vzdušném útoku na Ukrajinu.

Úterní ruské noční útoky na Ukrajinu podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin de facto odmítl návrh na úplné příměří, píše agentura Reuters. Svět by měl podle Zelenského odmítnout jakékoliv Putinovy snahy o protahování války. Ruská armáda na Ukrajinu vypustila více než 40 dronů, dodal Zelenskyj. Rusko zaútočilo několik hodin po dlouhém telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, z něhož vzešel návrh na zastavení útoků obou znepřátelených stran na energetickou infrastrukturu.

Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na Ukrajině. Další příval zpráv vás tu bude čekat zase zítra brzy ráno, prozatím přejeme dobrou noc. 

„Mnoho státníků od začátku války mluvilo se zločincem Putinem. Výsledek? V lepším případě nic, v horším masivní vraždy civilistů. Telefonát s Donaldem Trumpem? Buď změna vykoupená ústupky Ukrajiny, nebo potvrzení, že staré diktátory a teroristy novým kouskům nenaučíš,“ uvedl na sociální síti X poslanec Marek Ženíšek k dnešnímu ostře sledovanému telefonátu Putina s Trumpem. 

Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, řekl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moci mluvit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o jeho dnešním telefonickém hovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

„Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ řekl Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.

Rusko odmítlo příměří, na Ukrajinu právě útočí ruské drony, tvrdí o výsledku dnešního telefonického rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putina zdroje serveru RBK-Ukrajina z ukrajinské prezidentské kanceláře.

„Zatímco čekáme na podrobnosti z americké strany, tak právě v tuto chvíli máme v zemi šáhedy (ruské drony íránské konstrukce) a je vyhlášen letecký poplach kvůli nebezpečí raketového útoku. Zatím dohody nefungují,“ řekli portálu v prezidentské kanceláři. Připomněli, že Ukrajina původně navrhla uzavřít příměří ve vzduchu a na moři, ale Američané navrhli postoupit ještě dál a navrhli úplný klid zbraní, na 30 dnů.

Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, řekl Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moct mluvit s Trumpem.

Na ruských a vzápětí i na ukrajinských sociálních sítích se dnes objevila nepotvrzená zpráva o zahájení evakuace obyvatel jednoho z pohraničních okresů Belgorodské oblasti na západě Ruska, údajně kvůli pokusu ukrajinských jednotek o vpád do regionu. Úřady se dosud k tomuto tvrzení nevyjádřily a o žádné evakuaci oficiálně neinformovaly. Gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o ostřelování dotyčného okresu z ukrajinské strany. Ruské ministerstvo obrany večer obvinilo Ukrajinu, že se výpadem do Belgorodké oblasti pokusilo vytvořit negativní pozadí k telefonátu prezidentů Ruska a USA a diskreditovat mírové iniciativy Donalda Trumpa. Podle Kyjeva naopak Rusko koncentrovalo svá vojska u hranic s Ukrajinou, jejíž armáda proti ruským silám v Belgorodské oblasti zasáhla, aby tak odstranila případné ohrožení sousední Charkovské a Sumské oblasti.

Trump naznačil, že trvalá mírová dohoda by mohla zahrnovat územní ústupky ze strany Kyjeva a kontrolu nad ukrajinskou jadernou elektrárnou Záporoží, jak uvádí agentura Reuters. 

„Skončil telefonní rozhovor válečného zločince v čele Ruska a prezidenta USA obviněného z více jak 90 trestných činů s narcistní poruchou osobnosti a kognitivními schopnostmi dítěte. Svět je v dobrých rukou, mír je na dosah,“ okomentoval ostře sledovaný hovor politolog Jiří Pehe na sociální síti X. 

Dnešní telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velmi dobrý a produktivní, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Potvrdil také dohodu o okamžitém příměří pokud jde o útoky na energetiku a infrastrukturu. Chce, aby se brzy podařilo uzavřít příměří úplné.

Celé prohlášení Bílého domu k telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem:

Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o potřebě míru a příměří ve válce na Ukrajině. Oba vůdci se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem. Zdůraznili také potřebu zlepšit bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Krev a poklady, které Ukrajina i Rusko v této válce utrácely, by bylo lepší utratit za potřeby jejich lidu.

Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se shodli, že mírové hnutí zahájí příměří v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technická jednání o provádění námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání okamžitě začnou na Blízkém východě.

Vedoucí představitelé hovořili široce o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále diskutovali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou jednat s ostatními, aby zajistili co nejširší uplatnění. Oba vůdci sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být v pozici zničit Izrael.

Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovský přínos. To zahrnuje obrovské ekonomické dohody a geopolitickou stabilitu, když bylo dosaženo míru.

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří, řekl končící německý kancléř Olaf Scholz k hovoru Trump–Putin.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínku pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.

Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské přínosy... To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.

„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvádí se podle stanice Sky News v prohlášení k telefonátu, které obdržela od Bílého domu.

Donald Trump podpořil myšlenku Vladimira Putina pořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími NHL a KHL.

Na ruské sociální síti sdílel ruský reportér další kusé informace. Putin měl prohlásit, že je připraven spolupracovat se svými americkými partnery na dosažení komplexního a udržitelného urovnání. 

Podle informací Kremlu je klíčovou podmínkou zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Prezidenti měli souhlasit, že zůstanou v kontaktu o všech vznešených otázkách, a vyslovili vzájemný zájem o normalizaci bilaterálních vztahů. 

Ruský prezident Vladimir Putin během dnešního telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě.

Ruská média zatím uvolnila několik informací z jednání. Podle listu Kommersant padla během telefonátu dohoda, že Rusko si s Ukrajinou vymění zítra (ve středu) zajatce, každá strana propustí 175 osob. Podle agentury RIA Putin pozitivně reagoval na myšlenku, aby se po dobu 30 dní ustaly útoky na energetickou infrastrukturu. A řešily se prý také vzájemné vztahy. 

Putin v rozhovoru s Trumpem o Ukrajině souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše Reuters. Hovořili o Ukrajině, Putin informoval o blížící se výměně zajatců, prezidenti se vyslovili pro normalizaci vztahů, oznámil Kreml.

Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev v příspěvku na X řekl, že „svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem“ díky Putinovu a Trumpovu vedení. Kreml se zatím oficiálně nevyjádřil.

Hovor mezi Putinem a Trumpem proběhl „velmi dobře“, uvedla CNN s odkazem na nejmenovaný ruský zdroj, který o hovoru věděl. Zástupce náčelníka štábu Bílého domu Dan Scavino také dříve řekl, že hovor „proběhl dobře“, jak píší další světová média včetně The Kyiv Independent. 

Jeden z představitelů Bílého domu řekl televizi NBC News, že rozhovor mezi Trumpem a Putinem skončil. Hovor trval více než hodinu a půl, nejspíše přes dvě hodiny. 

Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa skončil, oznámil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur.

„Společně s první dámou jsem na oficiální návštěvě u našich přátel a principiálních spojenců – Finska,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Klíčovými tématy jsou podpora obrany, investice do ukrajinské zbrojní výroby a evropská integrace Ukrajiny, finské zkušenosti s vývojem systému civilní obrany a výstavbou krytů, posílení sankcí proti Rusku a koordinace úsilí o spravedlivé ukončení války. Evropa musí být u jednacího stolu a o všem, co se týká evropské bezpečnosti, by se mělo rozhodovat společně s Evropou,“ dodal prezident. 

Program první dámy Oleny Zelenské se zaměřuje na spolupráci v oblasti vzdělávání.

„Update: Hovor stále probíhá,“ informoval na Twitteru Dan Scavino z Bílého domu o telefonátu Trump-Putin hodinu a půl po jeho začátku.

„Kreml nechal během hovoru s Trumpem stát před svou kanceláří Putinova osobního interního reportéra Pavla Zarubina,“ tweetuje Max Seddon, šéf ruské kanceláře Financial Times, a repostuje Rusovo video. „Celý svět čeká na výsledky!“ říká Zarubin.

Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Uvedené body označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.

Jermak svůj příspěvek na Telegramu zveřejnil před ohlášeným telefonátem amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten dal opakovaně najevo, jako podmínky pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, požaduje „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. 

Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé. Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.

Firmy k odchodu z ruského trhu zvolily různé přístupy. Některé své ruské podniky odprodaly, jiné předaly klíče stávajícím manažerům a další se svých podniků v Rusku i veškerého majetku zcela vzdaly. Některé, například francouzská automobilka Renault, americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's nebo německý výrobce chemických přípravků Henkel, mají sjednány opce umožňující koupit prodávaný majetek zpět. Podrobnosti ale většinou tají.

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu.

CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).

Opatření dnes poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.

Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem začal zhruba před hodinou, ve tři hodiny středočeského času, uvedl Dan Scavino, asistent Trumpovy šéfky kanceláře.

„Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jsou v Bílém domě, kde se očekává telefonát mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ hlásí CNN.

„Načasování vystoupení Vladimira Putina na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě bylo zajímavé,“ hlásí BBC. „Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova tam dorazil asi půl hodiny před časovým úsekem, během něhož se měl uskutečnit jeho telefonický rozhovor s Trumpem - 13:00-15:00 greenwichského času.„ Ve 13:52 ruská státní tisková agentura Tass uvedla, že prezident Putin místo opustil, tedy 52 minut po očekávaném začátku telefonátu. „Toto načasování lze snadno chápat jako vzkaz: 'Mám na práci důležitější věci, počkejte'," konstatuje BBC.

V minulosti se Putin častokrát opozdil na klíčové schůzky se státníky i třeba na vlastní tiskové konference. Minulý čtvrtek americký vyslanec Steve Witkoff údajně dorazil do Moskvy krátce po poledni místního času, ale s Putinem se mohl setkat až pozdě večer, dodává BBC.

„Hovoříme o začínající zásadní proměně bezpečnostního světového řádu, která bude bezpochyby redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority a která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot,“ uvedl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Preferencí ČR a Evropy podle něj bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se USA rozhodnou jít jinou cestou.  

Co se týče zajištění bezpečnosti v Evropě, za zásadní Pavel považuje pokračovat v podpoře Ukrajiny k tomu, aby bylo dosaženo co nejspravedlivějšího míru. „Aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora a v podstatě kapitulaci oběti,“ dodal.

Na konferenci svazu průmyslu dostal Vladimir Putin dotaz na jeho nadcházející telefonát s Donaldem Trumpem - jeho mluvčí Dmitrij Peskov zmínil načasování cca mezi 16. a 18. hodinou moskevského času (14-16 středoevropského. „Neposlouchejte ho,“ pronesl Putin asi žertem, když se ho moderátor ptal, zda se kvůli jeho dlouhé účasti na konferenci telefonát nezpozdí.

Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. 

„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu.

Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.

„Prezident Pavel velmi brzy navštíví Kyjev a setká se s naším prezidentem,“ uvedl dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Hlavy státu podle něj proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.

Kamyšin na celodenní konferenci na Hradě poděkoval za podporu při více než tři roky trvající ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Zmínil, že Ukrajina za tu dobu dokázala prakticky „od nuly a za rachotu zbraní“ vybudovat svůj obranný průmysl. „Náklady války jsou tisíce zabitých a zraněných, miliony dočasně přesídlených. Můžete se jim vyhnout, pokud máte dostatečně silné vedení. A já vím, že ho máte,“ uvedl.

Vladimir Putin promluvil na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě.

Opět označil sankce uvalené na Rusko v důsledku jeho invaze na Ukrajinu za „nelegitimní“. Podle ruského prezidenta bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti,“ cituje ho BBC.

Ukrajinský ministr strategického průmyslu Smetanin dnes v Praze předal poradci pro národní bezpečnost Pojarovi Řád knížete Jaroslava Moudrého.

„Myslím si, že Rusko nás považuje za slabé. A to je nebezpečné, protože Rusko útočí vždycky na slabé, nikdy na silné,“ řekl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost náčelník generálního štábu Karel Řehka. 

Rusko je pro ČR nejvíc zásadní a urgentní hrozba, byť ne jediná, řekl Řehka. „Ta doba, kolik máme času na přípravu, se vyhnout problému, se postupně zkracuje,“ podotkl. Odhaduje, že na to, aby to Rusy lákalo, udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě vážné problémy, potřebují i méně než pět let.

Zabránit se tomu dá obranou a odstrašením, uvedl Řehka. To vyžaduje reálné kapacity a schopnosti a reálnou vůli je použít. „Nemyslím si, že Rusko úplně věří, že máme jako Evropa vůli a jednotu se mu stavět,“ řekl. K tomu, aby to Rusko pochopilo a začalo tomu věřit, podle něj v Evropě nyní směřují iniciativy například ve vztahu k Ukrajině. 

„Takže: Rusko rázně odmítlo jednoho Trumpova vyslance (Kellogga), dalšího vyslance (Witkoffa) nechalo osm hodin čekat, odmítlo příměří a Trumpovi nařídilo, že jeho úkolem je dát Rusku to, co chce. To je asi to, co Trump myslí pod pojmem 'respekt',“ tweetuje americký profesor historie Timothy Snyder.

Senát se zřejmě kvůli zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem postaví za opatření k posílení národní bezpečnosti zemí EU a jejích vnějších hranic. Na opatření by se nevztahovalo právo na azyl nebo zákaz hromadného vyhošťování. Vláda by podle senátního bezpečnostního výboru měla opatření na evropské úrovni podpořit a zároveň podniknout konkrétní kroky k posílení národní bezpečnosti. Senátní evropský výbor dnes doporučil rámec pro opatření vzít na vědomí i s ohledem na ohlášenou novelu azylového zákona.

Výjimečná opatření mají být podle sdělení Evropské komise „přiměřená a vhodná k řešení hrozby, kterou Rusko a Bělorusko představují, a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné“. Zároveň „musí být cílená, přizpůsobená konkrétním okolnostem a omezena pouze na nezbytně nutnou dobu“.

Britský premiér Keir Starmer telefonicky informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o diskusích takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Rozhovor mezi Starmerem, který se staví do čela koalice ochotných, a Trumpem se podle dnešního prohlášení mluvčího britské vlády uskutečnil v pondělí pozdě večer, tedy jen několik hodin před dnešním připravovaným rozhovorem mezi šéfem Bílého domu a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Zopakoval, že všichni musí spolupracovat na tom, aby Ukrajina byl v co nejsilnější pozici, aby si zajistila spravedlivý a trvalý mír,“ řekl Starmerův mluvčí o tématu telefonátu mezi britským premiérem a Trumpem.

Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. S odkazem na průzkum portálu The Bell to uvádí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.

Po změně americké zahraniční politiky a neurčitých náznacích Američanů, že se sankce zruší, začali ruští představitelé hovořit o brzkém návratu západních společností do Ruska. V jejich podání dokonce jako by to byl Západ, kdo o něj usiluje, píše polský deník.

Úřady západní firmy varují, že nebudou vítány s otevřenou náručí. Ministerstva a zákonodárci pro ně připravují drakonické podmínky, které je zavazují získat místní partnery nebo předat veškeré technologie. Šéf výboru pro finanční trhy dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov slíbil, že americké platební firmy Visa a Mastercard začnou v Rusku znovu nabízet své služby, protože ztratily velký trh a chtějí se na něj vrátit.

Ruský šachový velmistr a exilový disident Garri Kasparov tweetuje „nejnovější ruský vtip“, jak uvádí. „Trump v posmrtném životě dostane povolení vrátit se na jednu hodinu na Zemi. Vejde do baru v New Yorku a zeptá se barmana, jak se daří Americe. Udivený muž povídá: 'Wow, pane, to díky vám máme tu nejúžasnější říši! Grónsko, Panama a Kanada!' 'To je skvělé‚ a co Evropa?‘ 'No jo, ti nám taky nemohli odolat!‘ 

'Krása,' chválí si Trump. 'No, už se musím vrátit, kolik vám dlužím?' 'Jeden rubl a padesát kopějek,' odpoví barman.“

Ukrajinské vzdušné síly oznámily útok celkem 137 ruských dronů a uvedly, že 63 z nich sestřelily a dalších 64, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých strojů se nezmiňují.

Kvůli ruskému dronovému útoku v noci vypukly v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti požáry ve dvou podnicích, informoval šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak bez bližších podrobností. Úder se podle něj obešel bez zraněných.

V Kyjevě spadly trosky dronu do areálu školy, uvedl na telegramu náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Žáci byli podle něj v době poplachu v krytech.

Probuzený ruský imperialismus prahne po obnovení sféry vlivu, kam v očích Moskvy patří i ČR, míní ministr zahraničí Jan Lipavský. S koncem války na Ukrajině nezmizí: „Konec palby, až přijde, bude jistě dobrou zprávou, ale i naše vlastní dějiny nás učí, že každý kompromis, který ponechá agresorovi prostor k nějakému dalšímu útlaku nebo nátlaku, bude jen přestávkou před další konfrontací,“ řekl na bezpečnostní konferenci na Hradě.

Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity, bez záruk proti dalším útokům Moskvy, bude podle Lipavského zdrojem geopolitických rizik a neklidu pro celý evropský kontinent, především pro jeho východní a střední část. „My poneseme náklady tohoto geopolitického neklidu. Může to být další uprchlická vlna před novým ruským násilím, může to být určitá riziková přirážka pro investice do tohoto regionu, celá řada dalších důsledků,“ poznamenal.

Ústavní soud zrušil rozsudek nad protivládním aktivistou Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká.

Vrabel tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček a varoval před odvetným ruským útokem. „Takže jestli vám nedochází, o co se snaží paní ministryně Jana Černochová, a nechává vás to klidně sedět na židli, tak seďte na gauči a užijte si těch posledních pár měsíců života,“ řekl Vrabel v živém vysílání na sociálních sítích.

ÚS poukázal na to, že Vrabelův výrok byl spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu. Vrabel totiž kritizoval plánovaný nákup letounů F-35, které jsou schopné nést jaderné hlavice. „Projev nelze zjednodušeně prohlásit za nepravdivý ve smyslu skutkové podstaty šíření poplašné zprávy,“ řekl Langášek. V ústavní stížnosti Vrabel tvrdil, že výrok je vytržen z kontextu. Šlo prý o nadsázku a vyjádření názoru.

V EU bude podle ministryně obrany Jany Černochové obrana vždy soupeřit s dalšími agendami a bude ve stínu oblastí, kvůli kterým unie vznikla, hlavně ekonomiky a průmyslu. „To není nezbytně špatně, bez těchto odvětví by totiž nebyla ani žádná obrana. Ale pořád to staví obranu do pozice juniorní agendy. Na rozdíl od NATO jako čistě obranné organizace,“ uvedla.

Role EU je podle ní i tak v oblasti bezpečnosti nepopiratelná. „EU má nástroje, jak obranu výrazně posílit - průmyslové, finanční, legislativní,“ podotkla na Hradě na konferenci k bezpečnosti. Je ráda, že Evropská komise přichází s návrhy výrazných investic do obrany, a to i za využití společné půjčky.

Ruský rubl dnes výrazně zpevňuje, dopoledne se dostal pod 82 rublů za dolar a byl nejsilnější od konce loňského června. Rubl kvůli západním sankcím zavedeným po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v posledních třech letech oslaboval, od začátku letošního roku ale soustavně zpevňuje. Vývoj kurzu nicméně kvůli mnoha omezením neodráží nabídku a poptávku tak jako před válkou na Ukrajině.

Krátce před 10:00 SEČ se rubl prodával v kurzu 81,40 rublu za dolar, a proti pondělí tak vykazoval růst o 2,5 procenta. Na začátku roku se dolar prodával i za více než 110 rublů, ruská měna tak letos k dolaru zpevnila už o více než 28 procent. Na konci roku 2021, tedy krátce před začátkem války na Ukrajině, se dolar prodával zhruba za 75 rublů.

Prezidenti Putin a Trump spolu podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou hovořit dnes mezi 14:00 a 16:00 středoevropského času o Ukrajině a normalizaci vztahů obou zemí.

Páteří české obrany bylo, je a bude NATO, řekla na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě ministryně obrany Jana Černochová. Varovala před jeho nahrazením ryze evropským řešením, například na bázi EU.

Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.

Evropská unie podle Fialy nyní musí dát na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se na počítání jiných veličin. „Vědeckých patentů, vzniklých start-upů, inovací, vyrobených moderních letadel nebo třeba dronů,“ řekl. Nepřátelé svobodného světa podle něj totiž nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici. „Zkušenosti posledních let jsou nemilosrdné. Rusko nezastaví. Trvá mu zhruba čtyři až šest let, než se po jedné válce připraví zase na další,“ řekl.

„Trumpova administrativa zvažuje uznání ukrajinského Krymu za ruské území jako součást budoucí dohody o ukončení války Moskvy s Kyjevem,“ informoval web Semafor s odkazem na dva obeznámené zdroje. „Představitelé administrativy podle obou osob rovněž diskutovali o možnosti, že by USA vyzvaly Organizaci spojených národů, aby učinila totéž.“