„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Americký prezident Donald Trump, který jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem „o Ukrajině bez Ukrajiny“, se chová stejně jako západní politici v Mnichově v roce 1938, kdy „nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnosu“, uvedl dnes francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann na sociální síti X. Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil podle stanice CNN i bývalý švédský premiér Carl Bildt.

„Došli jsme do toho bodu války, na který Putin čekal poté, co mu selhal jeho plán na rychlé dobytí Kyjeva. Nejde však o kolaps ukrajinské fronty, ale západní zadní fronty...Vracíme se do roku 1938. V Mnichově bylo Československo nabídnuto Hitlerovi bez představitelů této země. A teď - Trump jedná s Putinem...bez Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Raphaël Glucksmann z frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).

Spojené státy konečně skutečně ublížily Zelenskému, napsala dnes v komentáři ruská státní agentura RIA Novosti, podle které Trump jen jednoduše Zelenského informoval o přijatých rozhodnutích a o tom, že našel společnou řeč s ruským prezidentem. „Znamená to, že formulace ‚ani slovo o Ukrajině bez Ukrajiny', což byla posvátná kráva pro Zelenského, Evropskou unii a předchozí americkou vládu, už neexistuje. Navíc názor Kyjeva a Bruselu Trumpa vůbec nezajímá,“ usoudil komentář RIA Novosti.

Populární list Komsomolskaja pravda zašel podle AP ještě dál, když v komentáři napsal, že „Trump podepsal rozsudek smrti Zelenskému“ a celému ukrajinskému režimu. „Nastal čas, aby Moskva a Washington spolupracovaly nad nejdůležitějšími problémy světa. Oba prezidenti sdílejí přístup ke společným záležitostem, jejichž základem je zdravý rozum (...) Je to rekviem pro ‚Nic o Ukrajině bez Ukrajiny',“ usoudil komentátor, podle kterého se zhroutil mýtus o Rusku jako vyvrženci světové politiky.

Počet lidí, kteří jsou na Ukrajině a v Rusku nezvěstní v důsledku války, se za uplynulý rok zdvojnásobil a dosáhl 50.000. S odvoláním na Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) o tom dnes informovala agentura Reuters.

„Počet pohřešovaných, které zdokumentoval MVČK, před rokem činil 23.000. O rok později se tento počet více než zdvojnásobil; MVČK doložil zhruba 50.000 případů nezvěstných osob,“ řekl Dusan Vujasanin z úřadu Ústřední pátrací agentury při MVČK. Přibližně 90 procent nezvěstných tvořili vojáci a ženy, uvedl Vujasanin. Neupřesnil ale, kolik nezvěstných připadá na jednotlivé národnosti.

Česko loni od ledna do listopadu vyvezlo do Ruska víno a vinný mošt v hodnotě přes 60 milionů korun, více exportovalo jen na Slovensko. Vývoz vína do Ruska meziročně vzrostl o 46,8 milionu korun, v roce 2021 vývoz činil 1,35 milionu korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, v údajích není započtené perlivé víno, kterého bylo loni v uvedeném období z ČR do Ruska vyvezeno v hodnotě 352.000 korun. Svaz vinařů ČR na dotaz ČTK uvedl, že hodnoty exportu jsou pro něj nejen u Ruska zarážející a bude chtít jednat s Generálním ředitelstvím cel.

Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině by se měla účastnit také Evropa, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters. Zelenskyj reagoval na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance.

„Žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat, jakákoli dohoda bude vyžadovat účast Ukrajiny i Evropy,“ řekla Kallasová novinářům po příjezdu do sídla NATO. Evropa bude podle ní pokračovat v podpoře Ukrajiny, jakákoli rychle uzavřená dohoda „nezastaví zabíjení“, dodala.

Musíme zajistit, aby se ruský prezident Vladimir Putin již nikdy v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území, uvedl šéf NATO Mark Rutte během společného prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr poděkoval všem státům NATO za neustálou podporu, kterou válkou zmítané zemi poskytují. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynou brzy tři roky.

„Musíme dosáhnout toho, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, až začnou mírové rozhovory. A zajistit, že až mírové rozhovory skončí, výsledek bude trvalý, tedy že Vladimir Vladimirovič Putin se už nikdy v budoucnosti nepokusí obsadit ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny. To je klíčové,“ prohlásil Rutte před začátkem schůzky s ukrajinskou stranou. „Abychom se tam dostali, musíme posílit vojenskou pomoc Ukrajině,“ dodal šéf NATO.

Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu. Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským kolegou Vladimirem Putinem řekl, že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tu rozpoutala před téměř třemi lety Moskva.

Podle Fica o Ukrajině rozhodnou Trump s Putinem a nikdo jiný. „Prezidentovi Putinovi zůstane území na Ukrajině, které vojensky kontroluje, a záruka, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO,“ uvedl Fico, který na sociální síti také sdílel fotku ze společné schůzky s Putinem. Ukrajina podle Fica přijde o třetinu území, nerostné bohatství a na jejím území budou cizí armády.

Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Za studenou sprchu označil dnes list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu,“ píše komentátor listu o „míru s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.

Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila jakkoli oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, připomněl deník.

Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy neočekává úplné vynechání Evropy z jednání o míru na Ukrajině. Středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem odráží Trumpův specifický přístup k zahraniční politice, uvedl na dotaz ČTK. Rektor Ostravské univerzity a amerikanista Petr Kopecký se domnívá, že by Ukrajina jen stěží přijala řešení dojednané jen Ruskem a USA.

Neměli bychom dělat kompromisy narušující územní celistvost nebo suverenitu Ukrajiny. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Šéf ukrajinské diplomacie také zdůraznil, že strategickým cílem Ukrajiny je členství v NATO.

O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

„Není přehnané dojít k závěru, že Trump zradil EU, když (předtím) po tři roky byly dialog a porozumění mezi Bruselem a Washingtonem klíčové pro obranu Kyjeva,“ píše španělský list El Mundo po telefonátu, o němž dopředu nevěděli ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani evropští spojenci.

Kremlu imponuje postoj nové administrativy Spojených států, odhodlané udělat vše, aby ukončila válku na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Středeční telefonický rozhovor Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa pokládají v Kremlu za velice důležitý, protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly, dodal Peskov podle agentury TASS.

Rusko předalo Ukrajině osm dětí. Se svými příbuznými se setkaly na moskevském velvyslanectví Kataru, který předání dětí zprostředkoval, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se ještě nevyjádřila. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska či na okupovaná území. Nazpět se jich podle úřadů podařilo dostat asi čtyři stovky.

Ukrajina zvýšila dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu ze Slovenska, odkud začala znovu odebírat surovinu minulý týden. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve kritizoval vládu v Kyjevě za ukončení tranzitu plynu na Slovensko, proudí na Ukrajinu ruský plyn. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, nakupuje podle dřívějších informací plyn v zahraničí po sérii ruských raketových útoků na její plynárenská zařízení.

Dodávky plynu ze Slovenska na Ukrajinu ve středu stouply na 12,2 milionu metrů krychlových, zatímco v předchozích dnech dosahovaly kolem sedmi milionů metrů krychlových. Na dovoz plynu ve směru ze Slovenska využívá Ukrajina záložní plynovod, prostřednictvím kterého Slovensko v roce 2014 zahájilo zpětné dodávky suroviny do sousední země jako součást tehdejší evropské reakce na přerušení toku plynu z Ruska pro ukrajinské odběratele.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 140 dronů, z nichž se 85 podařilo sestřelit a dalších 52 bezpilotních strojů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Nálety dronů způsobily škody v Oděské a Charkovské oblasti, dodalo. Podle médií ruské drony útočily na dunajský přístav Reni, ležící na jihu Ukrajiny u hranic s Rumunskem a Moldavskem, kde se podle tamních úřadů zřítily dva ruské drony.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 83 ukrajinských dronů: 37 nad Brjanskou, po 12 nad Kurskou a Lipeckou oblastí, devět nad Tverskou a tři nad Belgorodskou, Kalužskou, Smolenskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad Rostovskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny...jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit,“ poznamenala šéfka německé diplomacie. „Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.

Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to před dnešním jednáním Severoatlantické rady NATO v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu.

Ruské drony při útoku na Ukrajinu narušily vzdušný prostor Moldavska, na zemi pak vybuchly, uvedla dnes na platformě X prezidentka Maia Sanduová. Není to první případ svého druhu, ruské drony a střely v minulosti narušily i vzdušný prostor Rumunska a Polska, které jsou členskými státy NATO. Moldavské ministerstvo zahraničí si podle médií předvolalo ruského velvyslance, aby protestovalo.

„Ruská válka proti Ukrajině opět přešla do Moldavska. Drony šáhed narušily náš vzdušný prostor, dva explodovaly na naší půdě a ohrozily životy Moldavanů,“ napsala Sanduová. „Rusko nerespektuje žádné hranice, útočí na civilisty, šíří teror. Jeho válka proti Ukrajině je zločinná. Nechte nás, mírumilovné národy, na pokoji,“ vzkázala do Moskvy.

Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není zradou Ukrajiny, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth před jednáním v Bruselu. Hegseth zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu hovořil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je „zastavit zabíjení a zajistit mír“. Donald Trump je podle něj „nejlepší vyjednavač na této planetě“.

Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že na něj ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) uvalila sankce. Obvinil zároveň svého nástupce v úřadu prezidenta Volodymyra Zelenského z toho, že za tímto krokem stojí. Napsala to agentura Reuters. Zelenskyj ve svém pravidelném poselství národu bez podrobností uvedl, že RNBO učinila rozhodnutí, které zveřejní dnes.

Porošenko krok Rady národní bezpečnosti a obrany proti své osobě označil za protiústavní a politicky motivovaný. Politik, jenž stojí v čele největšího opozičního bloku v ukrajinském parlamentu, podrobnosti sankcí nezveřejnil, ale tvrdil, že za akcí stojí osobně současná hlava státu, píše Reuters. „Zelenskyj dnes zasadil kolosální ránu naší vnitřní jednotě, která... byla naší hlavní zbraní v boji proti agresorovi,“ uvedl Porošenko s odkazem na válku, kterou proti Ukrajině rozpoutalo před takřka třemi roky Rusko.

 Ministři obrany Severoatlantické aliance budou dnes v sídle NATO v Bruselu jednat o další podpoře Ukrajině a zvýšení obranných výdajů jednotlivých zemí. Schůzce bude předsedat generální tajemník NATO Mark Rutte, poprvé se jednání zúčastní i nový americký ministr obrany Pete Hegseth. Česko bude zastupovat ministryně Jana Černochová.

 Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se pravděpodobně setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura Reuters nebo stanice BBC.

Trump si telefonoval také se Zelenským. "Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní", sdělil Trump s odkazem na mnichovskou bezpečnostní konferenci.

Prezidentská kancelář zveřejnila snímky z jednání Volodymyra Zelenského s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. 

Bessent na společné tiskové konferenci řekl, že dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o vzácných nerostech by mohla po skončení války Ukrajině zaručit bezpečnost jako součást širší mírové dohody, kterou plánuje prezident Trump. Svou návštěvu v Kyjevě označil za důkaz, že Trumpova vláda je odhodlána válku rychle ukončit, a za signál, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi.

Kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny (UDCG), které se zúčastnilo více než 50 zemí včetně Česka, projednala další podporu Ukrajině v podobě vojenského materiálu nebo navyšování kapacit ukrajinského obranného průmyslu. Informovalo o tom české ministerstvo obrany na svém webu.

Na jednání Ramsteinské skupiny, jak se UDCG také nazývá, poprvé dorazil i nový americký ministr obrany Pete Hegseth. Českou republiku zastupovala ministryně Jana Černochová, která spojence vyzvala, aby zvážili poskytnutí peněz na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu, čímž by se zvýšila role Evropy v podpoře této Ruskem napadené země. Důležité je podle ní také posilovat ukrajinský obranný průmysl, aby země mohla sama zásobovat svou armádu.

Hegseth na schůzce potvrdil, že Spojené státy "nikam neodchází", budou se i nadále angažovat v evropské bezpečnosti a budou také dál podporovat Ukrajinu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenkyj označil na sociálních sítích rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za smysluplný. "Nikdo nechce mír víc než Ukrajina. Společně s USA plánujeme naše další kroky k zastavení ruské agrese a zajištění trvalého a spolehlivého míru. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat," napsal mimo jiné Zelenskyj. Také s ním by se měl Trump setkat osobně.

I had a meaningful conversation with @POTUS. We long talked about opportunities to achieve peace, discussed our readiness to work together at the team level, and Ukraine’s technological capabilities—including drones and other advanced industries. I am grateful to President Trump… pic.twitter.com/2SIOTX3jEp

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 12, 2025

Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustí Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. 

Trump označil dohodu o výměně vězňů za skutečně spravedlivou a řekl, že je jiná, než jaké byly v předchozích letech. Odmítl však říct, zda kvůli Fogelově propuštění jednal přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla AP. Dnes americký prezident oznámil, že měl s Putinem dlouhý hovor a že chce s Moskvou úzce spolupracovat.

Americký ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že je nereálné očekávat, že by Ukrajina mohla obnovit své hranice z roku 2014. Rusko v roce 2014 napadlo východní ukrajinský region Donbas a anektovalo Krym.

Během projevu na summitu v Ramsteinu Hegseth uvedl, že USA si rovněž přejí vidět Ukrajinu „suverénní a prosperující“. „Musíme začít tím, že uznáme, že návrat k hranicím Ukrajiny před rokem 2014 je nereálný cíl. Honba za tímto iluzorním cílem pouze prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámila podle Reuters kancelář ukrajinského prezidenta. Lídři spolu mluvili přibližně hodinu nedlouho poté, co Trump oznámil, že telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se dohodl, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví. Trump následně oznámil, že o dialogu s Putinem ihned bude Zelenského informovat.

 „Ano,“ odpověděl mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov na otázku novinářů, zda hovor mezi Zelenským a Trumpem proběhl. „Právě skončil,“ upřesnil poradce Zelenského Dmytro Lytvyn.

Ministr financí USA Scott Bessent se jako první z Trumpovy administrativy v Kyjevě setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jednali o vzácných kovech, píše Reuters.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině, dohodli se na setkání.

Od loňského února do konce roku ČR poskytla Ukrajině napadené Ruskem bezplatně materiál ze státních hmotných rezerv za 6,8 milionu korun bez DPH.

USA výměnou za Američana Fogela propustí Rusa Vinnika obviněného z praní špinavých peněz, informuje Reuters s odvoláním na amerického činitele.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová soudí, že je důležité, co Spojené státy dělají, pokud jde o Ukrajinu, a nikoli neustálá prohlášení, která se objevují. Kallasová to dnes uvedla v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku tak reagovala na dotaz ohledně prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), informovala agentura Reuters.

Hegseth na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu také uvedl, že Evropa bude muset poskytnout „drtivou“ část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj již nebudou tolerovat „nevyvážené vztahy“ v rámci aliance, napsala agentura AFP.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, nástupkyně sovětské KGB. Vysoce postaveného důstojníka osobně zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedla tajná služba v komuniké.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že je potřeba, aby se evropští spojenci více podíleli na pomoci Ukrajině. Rutte to dnes řekl na tiskové konferenci před čtvrteční schůzkou ministrů obrany NATO v Bruselu. Šéf aliance se na jednání poprvé setká s novým americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.

Před ruským vojenským soudem v Rostově na Donu dnes začal proces s osmi obžalovanými z útoku na Krymský most v říjnu 2022. Na lavici obžalovaných jsou občané Ruska, Ukrajiny a Arménie, kterým hrozí doživotí za teroristický útok, uvedla ruská média. Ruští vyšetřovatelé označili za organizátora útoku šéfa ukrajinské tajné služby SBU Vasyla Maljuka.

Velká část Evropanů vidí Spojené státy pod novým prezidentem Donaldem Trumpem spíše jako "partnera z nutnosti" pro Evropskou unii než spojence, který sdílí stejné hodnoty a zájmy. Vyplynulo to z listopadového průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) v 11 zemích EU, Británii, Švýcarsku a na Ukrajině. Ani v jednom ze států přitom za spojence USA neoznačila více než polovina dotázaných, a to ani v zemích Washingtonu tradičně blízkých, jako je Británie nebo Dánsko.

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes představil europoslancům pracovní plán EK na rok 2025. Prioritou bude zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie za pomoci odbourávání byrokracie i pokračující podpora Ukrajiny, kterou před téměř třemi lety vojensky napadlo Rusko.

„Naší prvořadou prioritou zde nadále zůstává stát s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné,“ řekl Šefčovič.

Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustily ruského občana. Podle tiskových agentur to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jméno propuštěného odmítl sdělit, dokud nebude tento člověk na území Ruska. To bude pode mluvčího „v následujících dnech“. Bílý dům výměnu vězňů popsal jako diplomatické tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení války na Ukrajině.

„Oceňujeme, co Putin udělal,“ řekl Trump po Fogelově úterním příletu do vlasti. „Právě teď se cítím jako nejšťastnější muž na Zemi,“ uvedl Fogel.

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.

„To není možné,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. „Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území,“ zdůraznil podle agentury Interfax. „Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány,“ dodal Peskov.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s listem The Guardian. Kyjev by se podle něj vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.

V Severní Koreji se léčily stovky ruských vojáků zraněných na Ukrajině. Státním sdělovacím prostředkům to řekl ruský velvyslanec v Pchjongjangu Alexander Macegora, který tak zpřístupnil nové podrobnosti o podpoře, již KLDR poskytuje ruskému válečnému úsilí, napsal zpravodajský server CNN.

„Jasným příkladem takového bratrského vztahu (mezi Ruskem a Severní Koreou) je (léčba a) rehabilitace stovek zraněných vojáků ... v korejských sanatoriích a nemocnicích,“ řekl Macegora ruskému státnímu listu Rossijskaja gazeta.

Dodal, že KLDR zajistila ruským vojákům bezplatnou péči. „Když jsme našim (severokorejským) přátelům nabídli, že jim alespoň část nákladů nahradíme, upřímně se urazili a požádali nás, abychom to už nikdy nedělali,“ řekl Macegora. Uvedl také, že loni v létě byly v KLDR na prázdninách děti ruských vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině.

Ruský raketový útok na Kyjev si dnes brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Dříve se hovořilo o třech zraněných. 

„Rusko uskutečnilo raketový úder na Kyjev a Kyjevskou oblast,“ napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Takto chce válku ukončit,“ doplnil v narážce na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země na Ukrajinu útočí už tři roky.

Rovněž v Černihivské oblasti na severu země utrpěli zranění dva lidé při náletu ruského dronu na objekt kritické infrastruktury, vzniklý požár se k ránu podařilo uhasit, uvedly tamní úřady.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde dnes útočili Rusové.

Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci na dnešek směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket. Starosta Kličko uvedl, že mezi zraněnými je i devítileté dítě. Požáry podle úřadů zasáhly několik obytných a administrativních budov. Jaké škody způsobily, DPA neuvedla.

Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně tři zraněné. Na několika místech způsobil požáry, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Mluvčí ruské diplomacie podle BBC odmítla slova ukrajinského prezidenta, který řekl, že by v případných jednáních nabídl Moskvě výměnu území.

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev. „Vyměníme jedno území za druhé," řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita," dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.

Zelenskyj dále v rozhovoru řekl, že pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru. „Ozývají se hlasy, které říkají, že Evropa by mohla nabídnout bezpečnostní záruky bez Američanů, a já vždycky říkám ne," řekl ukrajinský prezident během rozhovoru v Kyjevě. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami," dodal.

Ukrajinské drony během noci na dnešek znovu napadly rafinérii v ruském Saratovu. Podle zdrojů agentury Reuters rafinérie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.

„Zásah ropné rafinérie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. „Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády,“ dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Společnost Rosněfť na žádost agentury Reuters o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. „Není to nic vážného,“ uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.

Rusko propustilo z vězení Američana Marka Fogela, kterého ruský soud dříve uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na 14 let.  Dohodu o propuštění podle Bílého domu vyjednal mimo jiné zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff, který dnes navštívil Moskvu. Moskva zatím tuto informaci nepotvrdila, ruská státní agentura TASS cituje v této souvislosti Bílý dům.

„Prezident Trump, Steve Witkoff a prezidentovi poradci vyjednali výměnu, která představuje projev dobré víry ze strany Rusů a znamení, že jdeme správným směrem k ukončení brutální a hrozné války na Ukrajině,“ řekl podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Podle agentury AP už nesdělil, co výměnou poskytli Rusům Američané. Předchozí výměny vězňů obvykle zahrnovaly propuštění Rusů vězněných na Západě.

V Černihivské oblasti dva falešní policisté unesli dva brance z vojenského autobusu. „Dne 9. února kolem 2:00 přijala policie hlášení od armády, že v okrese Černihiv řidič osobního auta Audi odřízl autobus s vojenským personálem na silnici. Z auta vystoupili dva mladíci v civilu, představili se jako policisté a ukázali své ‚identifikace‘. Muži požadovali, aby jim starší člen skupiny vojáků předal dva brance. V případě odmítnutí a pokusu o odpor vyhrožovali oběti střelbou, přičemž jeden z nich se držel za ruku na pouzdru se zbraní,“ informuje ukrajinská policie. „Po vyvedení obou mužů z autobusu je útočníci posadili do auta a odjeli neznámým směrem.“

Za „osvobození“ dvou mobilizovaných dostali falešní policisté dvakrát pět tisíc dolarů (celkem ke čtvrt milionu Kč). Oba útočníky a jednoho uprchlého brance už policie zadržela. „Nejzávažnější sankce článků stanoví trest odnětí svobody až na osm let,“ konstatuje na webu.

Ruský vojenský letoun Su-24MR narušil nad teritoriálními vodami polský vzdušný prostor, v němž setrval 72 sekund. Oznámila to polská armáda na síti X.

Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. 

Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím „poměrných příspěvků“.

Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. „Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady,“ dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkla agentura Reuters.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj – tedy vrátí Rusku část Kurské oblasti, kterou drží ukrajinská armáda. Ale dodal, že neví, kterou část Ruskem okupovaného území bude Ukrajina požadovat na oplátku. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ řekl v rozhovoru pro britský The Guardian.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého (36 666 Kč měsíčně). Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.

„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.

Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12.605 civilistů, dalších nejméně 29.178 lidí utrpělo zranění.

„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.

Rusko se snaží zničit naši zemi, ale snaží se o to marně, uvedl během svého prohlášení v Evropském parlamentu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Ukrajinský politik vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku u příležitosti blížícího se třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, a poděkoval europoslancům i celé EU za podporu, kterou zemi poskytuje.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) se dnes zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Ruské úřady porušily uloženými tresty jejich právo na svobodný projev. Moskvě soud nařídil stěžovatele odškodnit, stojí v rozhodnutí. Mezi stěžovateli byly i nezávislý ruský list Novaja Gazeta či stanice Dožď. Obě média musela v Rusku kvůli zásahům úřadů zastavit činnost.

Prezident Petr Pavel se v pátek a v sobotu zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, oznámil dnes na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Na akci dorazí i například americký viceprezident J.D. Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle šéfa konference Christopha Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou. Do Mnichova naopak vyrazí americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.

Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12.300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.

Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.

Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 124 drony a až 19 raketami, uvedl Kyjev. Poškozena byla zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.

Ukrajinské protivzdušné obraně se během noci podařilo sestřelit ruskou raketu Iskander-M a také 79 ze 126 ruských dronů. Dalších 35 bezpilotních letounů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. O jedné oběti ruského ostřelování v uplynulých 24 hodinách informoval šéf východoukrajinské Doněcké oblasti Vadym Filaškin; civilista byl podle něj zabit u Pokrovska a další tři lidé vyvázli se zraněním. Další zraněné hlásí i jiné ukrajinské oblasti.

Slovensko má právo zvažovat nad metodami, jak zastavit zahraniční dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl slovenský premiér Robert Fico v nahrávce zveřejněné na sociální síti. Fico už dříve opakovaně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že Kyjev po skončení platnosti příslušné smlouvy s ruskou stranou ukončil na začátku ledna přepravu ruského plynu přes ukrajinské území.

Ukrajina po ruských útocích na její plynárenská zařízení začala minulý týden znovu odebírat plyn také prostřednictvím záložního plynovodu ze Slovenska, dodavateli jsou podle Fica zahraniční firmy. Kyjev rovněž zvýšil dovoz suroviny z Polska a Maďarska.

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi.

Polsko kvůli dnešnímu rozsáhlému útoku aktivovalo stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor.

Kvůli rozsáhlému ruskému útoku na ukrajinského energetiku dochází k nouzovému vypínání elektřiny, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka a energetickou společnost Ukrenerho.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc. 

Ruskému bombardování v neděli večer čelily i města Kramatorsk a Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Úřady původně informovaly o šesti raněných, ale tento počet dnes zvýšily: v Kramatorsku přišel o život dvaapadesátiletý muž a 12 lidí utrpělo zranění, dalších pět lidí bylo zraněno v Kosťantynivce, napsala Ukrajinska pravda. Bombardování poškodilo také více než stovku různých budov, včetně desítek obytných a rodinných domů.

Finské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že si předvolalo ruského velvyslance ve Finsku kvůli možnému vletu ruského stroje do finského vzdušného prostoru. Incident se stal v pátek, informuje agentura Reuters.

„Ruské letadlo je podezřelé z toho, že několik minut letělo ve finském vzdušném prostoru,“ uvádí finská diplomacie. Stroj Finové pozorovali nad Finským zálivem západně od města Hanko.

Ruské letectvo dnes svrhlo deset řízených bomb na vesnici Tavrijske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, při bombardování přišel o život devětadvacetiletý muž. Oznámil to šéf oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého bomby také poškodily soukromé domy, hospodářská stavení a automobily.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu dopadá i na charitativní větev katolické církve či norskou síť podporující humanitární operace v desítkách zemí světa, informují dnes zahraniční zpravodajské agentury. Katolická organizace Caritas Internationalis sdělila, že krok bude mít katastrofální následky. Agentura Reuters zjistila, že Trumpovo rozhodnutí již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.

Ruské těžařské společnosti Nornickel, která je předním světovým dodavatelem rafinovaného niklu a palladia, se v loňském roce propadl čistý zisk o 37 procent na 1,8 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard Kč). Za poklesem stály západní sankce a nízké ceny kovů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.

Společnost Nornickel není přímým terčem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu. Tyto sankce nicméně přiměly některé západní odběratele k odklonu od ruských kovů, zkomplikovaly platby a omezily firmě Nornickel přístup k západním zařízením. Nornickel se nyní snaží přesměrovávat svůj prodej na trhy v Asii, napsala agentura Reuters.

Evropská investiční banka podepsala dohodu, v rámci které půjde na ukrajinské investice skoro miliarda eur. Krok učinila ve chvíli, kdy se USA připravují utnout rozvojové projekty v zemi, píše server The Kyiv Independent.

Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.

V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal (WSJ) na svých internetových stránkách na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.

Kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny, které nabízí brněnský spolek Vesna, mohou dál pokračovat díky podpoře dárců. Lidé od konce ledna přispěli na transparentní účet 150.000 korun, řekla dnes ČTK ředitelka spolku Barbora Antonová. Vesna hledala financování na započaté kurzy poté, co americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.

Dodávky zemního plynu na Slovensko ve směru z Maďarska v závěru minulého týdne stouply. Ze Slovenska zase začal opět proudit plyn také na Ukrajinu, která na začátku letošního roku ukončila tranzit ruské suroviny do Evropy po vypršení platnosti příslušné smlouvy. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream.

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.

Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.

Ve Washingtonu se intenzivně diskutuje o tom, že se Trumpova administrativa chystá v nejbližší době představit návrhy, jak by se dala ukončit ruská válka proti Ukrajině. Kellogg však dementoval spekulace, že se Spojené státy chystají návrh na ukončení války představit již tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.

Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.

„Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině,“ řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.

Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider.

Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.

Prokremelští vojenští blogeři minulý týden zveřejnili záběry vojáků s osly a tvrdí, že byli nasazeni jako pomocníci při přepravě. Business Insider nemohl nezávisle ověřit pravost těchto záběrů.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijede do Moskvy na oslavy 80. výročí Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Ty se uskuteční 9. května. Podle ruských médií to dnes ve státní televizi Rossija-24 řekl ruský velvyslanec v Pekingu Igor Morgulov. Čínská strana informaci o cestě prezidenta do Moskvy nekomentovala, píše server Meduza.

Morgulov řekl, že Si přijal pozvání přijet na oslavy konce druhé světové války do Moskvy a zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina do Číny na slavnosti, které chystá k 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války. Ty se uskuteční začátkem září.

Agentura Kjódó píše, že Rusko a Čína v posledních letech prohlubují vzájemné vztahy. Peking se například postavil proti sankcím, které západní země uvalily na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu. Za loňský rok se Si s Putinem osobně setkali třikrát.

Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů.

Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.

V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Letecká základna Schwesing na severu Německa, kde se s protiraketovými systémy Patriot učí zacházet ukrajinští vojáci, se zřejmě stala cílem pokusu o špionáž s nasazením dronů. S odvoláním na interní zprávu německého ministerstva obrany o tom informoval deník Süddeutsche Zeitung. Na tomto letišti mezi 9. a 29. lednem zaznamenali šest incidentů, kdy nad ním byly spatřeny profesionální drony neznámého původu.

Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase brzy od rána.

Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz ohlásil, že v následujících dnech do Evropy zamíří americký ministr zahraničí Marco Rubio, šéf Pentagonu Pete Hegseth i viceprezident J.D. Vance. Waltz zdůraznil, že jakmile válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí, bude se muset dalšího řešení tohoto konfliktu ujmout Evropa. „Co se týče bezpečnostních záruk, půjde přímo o věc Evropanů,“ řekl poradce.

Zahájení sportovních her pro vojenské invalidy Invictus v kanadském Vancouveru: Za ukrajinským týmem se přišel podívat patron her, princ Harry.

Dělostřelci 24. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny na frontové linii u Časiv Jaru.

Pobaltské energetické systémy se po odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí Evropské unie, uvedl lotyšský prezident.