„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D. Místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček, který se s ministryní v debatě setkal, řekl, že ANO bude chtít věc projednat ve Sněmovně. S podezřením již dříve přišel místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Server Aktuálně.cz ve čtvrtek 6. února napsal, že elitní vojáci nelegálně vozili drony na Ukrajinu. Drony pocházejí ze sbírky, na jejímž organizování se podílel například herec Ondřej Vetchý. Server uvedl, že trestní řízení týkající se součinnosti armády se spolkem Skupina D se bezprostředně týká speciálních sil. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková serveru sdělila, že se prověřuje „možné neoprávněné nakládání s majetkem ministerstva obrany a možné využívání příslušníků armády nad rámec úkolů ozbrojených sil“. Podle informací Aktuálně.cz šlo třeba o to, že vojenský materiál provázeli na Ukrajinu příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ale neměli pro to povolení Parlamentu.
„Všechna podezření právě šetří orgány činné v trestním řízení a já jsem za to ráda, protože to je jediná možnost, jak dostaneme nějaké rozhřešení nebo rozsudek, jestli došlo k nějakému porušení, nebo ne,“ řekla ministryně. „Ta obvinění samozřejmě vážná jsou,“ dodala ministryně a zdůraznila, že je proto nemůže nechat být. Ministryně již loni informovala, že věc prověřuje inspekce ministerstva obrany. Věc v tuto chvíli podle ní vyšetřuje vojenská policie.
V Kanadě se pořádají hry Invictus - sportovní soutěže válečných invalidů. Dorazil i ukrajinský tým, sestávající se letos z 35 sportovců s handicapem.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny vesnici Orichovo-Vasylivka, uvedlo dnes na síti Telegram bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Vesnice se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Bachmutu, který Rusové dobyli předloni. Podle posledního sčítání lidu, které je ale z roku 2001, měla vesnice 227 obyvatel. Ukrajinská strana se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.
Postup ruských sil na východě Ukrajiny je vykoupen ztrátami, které ukrajinský generální štáb za uplynulý den odhadl na 1460 vojáků.
„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl Donald Trump. „On chce, aby lidé přestali umírat. Všichni ti mrtví. Velmi mladí, obdivuhodní lidé. Jsou jako vaše děti, dva miliony z nich - a pro nic,“ řekl Trump americkému listu New York Post s tím, že s ruským prezidentem telefonoval; nespecifikoval, kdy.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
americký prezident Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Putinem o ukončení války na Ukrajině, řekl to listu New York Post.
Vážení čtenáři, jsme rádi, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme klidnou noc.
Obrazem: Ruští vojáci na Ukrajině. Ruské ministerstvo nespecifikovalo, kde a co dělají.
V Rusku zemřel vojenský velitel Konstantin Nagajko, který se podle Kyjeva v říjnu 2023 podílel na útoku na ukrajinskou ves Hroza. Podle ukrajinských médií o tom informovala vojenská rozvědka (HUR). V Hroze zemřelo 59 lidí, kteří přišli na smuteční shromáždění. Nagajko začátkem ledna utrpěl zranění při výbuchu ve městě Šuja v Ivanovské oblasti.
Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že „zemřel kapitán Konstantin Nagajko ..., válečný zločinec, který se podílel na útocích balistickými raketami proti území Ukrajiny, zejména na vraždě 59 civilních obyvatel v obci Hroza v Charkovské oblasti“. HUR poznamenala, že po lednovém výbuchu ruští chirurgové Nagajkovi nepomohli a že „Ukrajinci se dočkají odplaty za každý válečný zločin, který proti nim byl spáchán“.
Ruské drony v noci na dnešek útočily na Kyjev a Kyjevskou oblast. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily obytné domy a auta. Jinde také hořela tráva. Podle úřadů se nikomu nic nestalo. V severoukrajinské Sumské oblasti po dronovém útoku shořel rodinný domek.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko nad ukrajinské území poslalo 139 dronů. Protivzdušná obrana jich 67 sestřelila, dalších 71 se ztratilo zřejmě v důsledku použití prostředků elektronického boje.
V ruském Rostově na Donu se podle místních telegramových kanálů v noci na dnešek ozvalo nejméně pět výbuchů, píše ruskojazyčný servis BBC. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar později uvedl, že při dronovém útoku bylo poškozeno 14 obytných domů a záchranáři evakuovali 68 lidí. Rozbila se skla v oknech, v jednom z domů je poničené plynové potrubí. BBC uvádí, že lidé se v komentářích na sociálních sítích u oficiálního příspěvku o následcích útoku ptali na to, proč nefungovaly výstražné systémy, a také se zajímali o dostupnost krytů.
Šlo o první rozsáhlý útok na Rostov na Donu od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu, kvůli kterému bylo nutné evakuovat lidi. V září 2023 se v centru města nedaleko sídla správy Jižního vojenského okruhu zřítil dron. Poškozeny byly tehdy okolní budovy a automobily.
Drony útočily rovněž na stanici přečerpávající ropu u vesnice Čertkovo na západě Rostovské oblasti. Zda na ní vznikly nějaké škody, není jasné. Podle úřadů se nikomu nic nestalo.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se v USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi, uvedlo MZV.
„Silné zabezpečení má vždy mnoho prvků a na každém z nich záleží. Ukrajina má jedny z největších strategických surovinových rezerv v Evropě a ochrana Ukrajiny znamená také ochranu těchto zdrojů. Zdroje, které mohou posílit buď náš stát a naše partnery - nebo Rusko a jeho spojence,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Uran, titanové a manganové rudy, prvky vzácných zemin, lithium, zemní plyn a desítky dalších zdrojů, které utvářejí geopolitiku,“ vypočítal Zelenskyj a zmínil, že to hlouběji probral s reportéry agentury Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
téměř tři a půl desetiletí po vyhlášení nezávislosti na tehdejším Sovětském svazu dnes Estonsko, Lotyšsko a Litva ukončí elektrické připojení k Rusku a Bělorusku. Odpojí se od sítě BRELL, která je dědictvím Sovětského svazu, a 24 hodin budou fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie, čemuž bude ve Vilniusu přihlížet i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, uvedla agentura AP.
„Jedná se o fyzické odpojení od posledního zbývajícího prvku naší závislosti na ruském a běloruském energetickém systému,“ sdělil již dříve AP litevský prezident Gitanas Nausėda.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování ukrajinského zpravodajství, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.
„Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami. „V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,1 procenta, což bylo více, než se čekalo. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistici současně revidovali směrem vzhůru údaj o růstu za rok 2023 rovněž na 4,1 procenta. Výhled na letošní rok však není tak příznivý, tempo růstu má zpomalit a inflace v zemi zůstane vysoká.
Ruské ministerstvo hospodářství očekávalo, že hrubý domácí produkt za loňský rok vzrostl o 3,9 procenta. Prognóza ruské centrální banky pak počítala se zvýšením HDP o 3,5 procenta až čtyři procenta, upozornila agentura Interfax.
„Je to více, než jsme očekávali,“ řekl podle AFP ruský premiér Michail Mišustin na dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že významný podíl na této expanzi měly vojenské výdaje, které podpořily růst zpracovatelského průmyslu.
Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že v příštím týdnu bude mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Nadále chce podle agentury Reuters hovořit také s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Pokud jde o Pásmo Gazy, jeho plán na americké převzetí této oblasti prý nespěchá.
Se Zelenským chce Trump mluvit mimo jiné o vzácných kovech. V pondělí se prezident USA nechal slyšet, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům právě tyto nerosty.
Ukrajina doufá, že sankce uvalené Donaldem Trumpem na Mezinárodní trestní soud (ICC) nezabrání potrestat předpokládané ruské válečné zločince, píše AFP. ICC dřív vydal zatykač na Vladimira Putina.
Evropská komise loni v prosinci rozhodla o další podpoře členských států v boji proti hybridním hrozbám a na posílení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem vyčlenila dodatečných 170 milionů eur. „Ochrana hranic se týká Evropy, je to evropská výzva, takže potřebuje evropské řešení. Je to Evropa, kdo má rozhodovat, kdo přijde do Evropy a ne Putin a Lukašenko s pomocí pašeráků,“ uvedla předsedkyně Evropské komise s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Dodala také, že na pomoc s ochranou východní hranice EU by měly v budoucnosti zamířit další finance.
„Ukrajinský námořní koridor zůstává funkční navzdory všem válečným problémům a neustálým útokům Ruska na naše přístavy. Za poslední rok a půl bylo tímto koridorem přepraveno 100 milionů tun nákladu. Ukrajinský vývoz se dostal do 53 zemí v Asii, Africe, Evropě a Americe,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Tento výsledek pociťuje nejen Ukrajina, ale i příslušné země, které naše potravinářské výrobky spotřebovávají. Vzhledem k tomu, že se Ukrajina v této válce brání, přispívá provozem námořního koridoru také k celosvětové potravinové bezpečnosti. Odolnost našeho námořního sektoru se netýká jen ekonomiky - jde o obranu lidstva.“
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Toreck leží v Doněcké oblasti a je označován za strategicky důležité město. Rusko se o jeho dobytí pokouší už od podzimu loňského roku.
Tranzit ruské ropy přes území Ukrajiny ropovodem Družba loni klesl o 15 procent na 11,5 milionu tun, což je v přepočtu 230 300 barelů za den. S odkazem na dva zdroje obeznámené s údaji ruského ministerstva energetiky to píše list Vedomosti. Nejvíce ropy směřovalo do Maďarska, pak na Slovensko a do České republiky.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly ve čtvrtek v noci zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Počet útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu vzrostl, bezpečnostní situace tam zůstává vážná. Prohlásil to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po setkání s ředitelem ruské společnosti Rosatom Alexejem Lichačovem v Moskvě. Ukrajinskou Záporožskou JE od prvních dnů invaze okupuje Rusko a obě strany konfliktu se navzájem obviňují z jejího ostřelování.
Rusko označilo norské internetové noviny The Barents Observer (TBO) za nežádoucí a zakázalo jim v zemi působit. Server údajně podporuje protiruské sankce i přítomnost sil NATO u ruských hranic, napsala s odvoláním na médium agentura Reuters.
„Značná část publikovaných materiálů má jasně protiruský charakter. Zaměřují se na podněcování protestních nálad mezi obyvatelstvem v severoruských regionech, zpřísňování protiruských sankcí a nutnost posilování vojenské přítomnosti NATO u našich hranic,“ uvedl podle TBO ruský generální prokurátor.
„(Rozhodnutí) je důkazem toho, že represivní orgány Kremlu vědí, že odvádíme dobrou práci. Novinařina není zločin, zločinem je zakázání svobodných médií a svobody projevu. O důležitých událostech na ruském severu budeme informovat i nadále,“ řekl šéfredaktor TBO Thomas Nilsen.
Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh novely trestního zákoníku i již schválený tzv. lex Ukrajina, zřejmě dozná změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po kritice opozice i odborníků podal pozměňovací návrh. Ten mimo jiné výslovně stanoví, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné tehdy, pokud bude „neoprávněné“. Návrh dnes poskytlo ministerstvo spravedlnosti.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzívě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila. Kyjev zatím zprávy o nové ofenzívě nekomentoval.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak se zmocněncem nového amerického prezidenta pro Ukrajinu Keithem Kellogem hovořil o jeho nadcházející návštěvě napadené země, setkání na blížící se mnichovské bezpečnostní konferenci, vývoji situace na bojišti nebo bezpečnosti ukrajinských civilistů. „Spravedlivý a trvalý mír je pro Ukrajinu prioritou,“ napsal. V dalším obecnějším příspěvku pak uvedl, že Kyjev očekává Kelloga na Ukrajině v únoru a zopakoval, že Ukrajina potřebuje silné záruky, aby se zabránilo případné další ruské agresi.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, podle běloruského kanálu Nexta uvedl, že Trump plánuje přitvrdit sankce proti Rusku, aby tím oslabil ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle prezidenta jsou aktuálně příliš slabé, na škále od 1 do 10 leží na úrovni 3.
Administrativa Donalda Trumpa zrušila pracovní skupinu, která se zaměřovala na majetek sankcionovaných ruských oligarchů. Šlo o program amerického ministerstva spravedlnosti spuštěný v roce 2022.
Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny. Takhle vojáci opravují drony.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi pokládá třetina Ukrajinců růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting.
Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické.
Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme opět sledovat od zítřejšího rána.
Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese a expanze Číny. Na síti X to dnes uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Washingtonu. Lipavského čekají i schůzky s dalšími kongresmany.
Lipavský se dnes také zúčastnil první konference o transatlantických vztazích pod hlavičkou Globsecu od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „USA potřebují spojence a Evropa je potřebuje také. Musíme být ale tvrdší. Česká vláda vydává na obranu dvě procenta HDP a my jsme připraveni dělat víc,“ řekl podle ministerstva zahraničí Lipavský v projevu.
Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.
O jmenování Mussagalejeva náměstkem ministra regionální a informační politiky informoval gubernátor Denis Pasler. Učinil tak v rámci programu Čas hrdinů. Ten je zaměřen na podporu účastníků války, kterou vede Rusko proti Ukrajině a která trvá už téměř tři roky. Válečná zkušenost se novému náměstkovi podle šéfa regionu bude hodit, protože má mít na starosti i koordinaci společenských organizací při podpoře válečných veteránů a jejich rodin.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom sám francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda. Francouzské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Moskvu ke změně rozhodnutí a uvedlo, že pokud tak neučiní, bude následovat odpověď.
„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.
Americký prezident Donald Trump se podle nepotvrzených zpráv pokusí donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby v rámci mírového plánu souhlasil s příměřím s Ruskem do Velikonoc. Trump, který dlouhodobě tvrdí, že by byl schopen vyjednat ukončení brutální invaze na Ukrajinu během jediného dne, se prý snaží ukončit válku do 100 dnů, informuje britský web Daily Mail.
O pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu jednali na Ukrajině zástupci ministerstva obrany s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Úřad to uvedl v tiskové zprávě. Tématem byly také nové společné projekty ČR a Ukrajiny na podporu ukrajinské armády. Jak už ve středu informoval Umerov, jde například o výrobu útočných pušek Bren 2, u které bude možné nově využít dánský model financování.
Keith Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, v rozhovoru pro Fox News 6. února odmítl možnost, že by Ukrajina znovu získala status jaderné mocnosti. „Šance, že získají zpět své jaderné zbraně, je někde mezi mizivou a nulovou,“ řekl Kellogg. „Buďme upřímní, oba víme, že se to nestane.“
Jeho poznámky navazují na nedávné komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naznačil, že pokud bude vstup Ukrajiny do NATO nadále blokován, měly by USA poskytnout alternativní bezpečnostní záruky, včetně jaderných zbraní. „Prezident řekl, že jsme vládou zdravého rozumu,“ dodal Kellogg. „Když to někdo navrhuje, zvažte výsledek nebo potenciál - použijte zdravý rozum."
V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.
Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině
Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně „parametrů realizace“ projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.
Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Novela nabyde účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Britská vláda si předvolala ruského velvyslance kvůli případu britského diplomata, kterému Rusko loni v listopadu odebralo akreditaci. Dnes o tom informovalo britské ministerstvo zahraničí. Moskva odebrání akreditace a následné diplomatovo vyhoštění zdůvodňovala obviněním ze špionáže.
Britská vláda označila předvolání za odpověď na listopadový incident, který označila za nevyprovokovaný a neopodstatněný. "Spojené království nepřipustí vydírání svých pracovníků tímto způsobem, proto přijímáme reciproční opatření," uvedlo ministerstvo zahraničí. Varovalo rovněž, že pokud Rusko podnikne další kroky, bude to považovat za eskalaci a odpovídajícím způsobem zareaguje.
Návratové centrum, které by mělo ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, by mohlo v Praze vzniknout do června letošního roku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který o vzniku centra minulý týden jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Cílem centra, které už vzniká i v Německu a v budoucnu by mohlo být například i v Polsku, je motivovat uprchlíky, aby se na Ukrajinu vrátili kvůli poválečné obnově.
V centru by podle Rakušana měli pracovat především sami Ukrajinci, ale také například pracovníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tzv. unity huby by měly uprchlíkům nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Ministr doplnil, že zatím není určené, kde se bude centrum nacházet, důležité ale podle něj je, aby šlo o dostupný a důstojný prostor.
Rusko vytváří speciální jednotky zaměřené na bezpilotní systémy. Do roku 2030 plánuje nabrat až 210 000 příslušníků tohoto nového útvaru, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.
Ukrajina i Rusko po celou dobu konfliktu intenzivně investovaly do dronových technologií, které výrazně mění taktiku moderního vedení války. „Jsme si vědomi plánů nepřítele, které předpokládají nábor 210 000 vojáků do 277 vojenských jednotek do roku 2030,“ řekl Syrskyj.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.
„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. „Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil,“ napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.
Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.
Kyjev už dříve získal letouny F-16. Ty se staly prvními stíhačkami západní konstrukce poskytnutými zemi, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi.
Za šest měsíců bojů v ruské Kurské oblasti dosáhly ruské ztráty téměř 40 000 osob, více než 16 000 ruských vojáků bylo zabito, informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly během operace údajně také zajaly 909 ruských vojáků.
„Kurská ofenzíva zůstává příkladem náhlých, asymetrických a úspěšných akcí ukrajinských obranných sil, které jim umožnily způsobit těžké ztráty přesile nepřítele a převzít iniciativu na bojišti,“ dodal generální štáb.
Obrazem: Ruští vojáci navrácení v rámci výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Novinářům to dnes řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz, detaily neuvedl. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
O možnosti dovážet ruský plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream hovořil slovenský premiér Robert Fico při své lednové návštěvě Turecka. Později ale upozornil na stávající vytíženost této přepravní trasy. Slovensko má smlouvu s Gazpromem o dodávkách plynu do roku 2034. Kontrakt počítá s tím, že Rusko plyn dopraví na Slovensko. Ferencz řekl, že SPP tuto smlouvu nevypoví.
Ruské útoky v několika ukrajinských regionech zabily během uplynulého dne nejméně jednoho civilistu a zranlly 24 osob, informovaly regionální úřady.
Rusko přes noc vypustilo okolo 77 bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 56 dronů nad devíti oblastmi. 18 dalších bylo ztraceno, aniž by způsobily škody.
Ázerbájdžán dodá Ukrajině humanitární pomoc ve výši 1 milionu dolarů v podobě zařízení na podporu energetické sítě země, oznámila kancelář ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva.
Obrazem: Pohřeb obětí ruského útoku na obytnou budovu v Poltavě z 1. února
Ukrajinské drony útočily také v Rostovské a Astrachaňské oblasti, informovaly úřady v těchto regionech. Nikomu se podle nich nic nestalo. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila celkem 28 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Dnes o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že na letišti ruská armáda skladuje drony typu šáhed a vypouští je z něho k útokům proti ukrajinskému území. Využívá jej ale i pro údržbu letounů podílejících se na bojových operacích v ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Primorsko-Achtarsk leží na východním pobřeží Azovského moře.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Spojené státy musejí udělat první krok ke zlepšení vztahů s Ruskem poté, co mu roky nenaslouchaly a vedly chybnou politiku s cílem dosáhnout „strategické porážky“ Moskvy. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Založit zahraniční politiku na potřebě „dosáhnout s Bílým domem dohody za každou cenu“ by podle něho bylo chybou.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na nejhorší úrovni za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá bezmála tři roky. Reuters ale píše, že od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se ruský prezident Vladimir Putin o novém americkém prezidentovi vyjadřuje jako o chytrém a pragmatickém člověku. Řekl, že by se s Trumpem rád brzy sešel.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme opět sledovat od zítřejšího rána.
Nejméně tři oběti na životech - dvě v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a jednu u černomořského přístavu Oděsa na jihu země - si vyžádaly ruské útoky, uvedly dnes večer ukrajinské úřady.
Dva lidé přišli o život při ruském bombardování města Družkivka u Kramatorska na východě Ukrajiny, uvedli na sociální síti Telegram záchranáři ze Státní služby pro mimořádné situace. Původně informovali o jednom mrtvém a dvou raněných, ale v průběhu dne našli v rozvalinách obytného domu zasaženého ruskou bombou další mrtvé tělo. Mezitím odklidili 12 tun sutin. Ruské bombardování poškodilo sedm obytných domů a způsobilo požár v místním podniku, který hasiči mezitím uhasili.
„Pokračujeme v práci na sankcích proti Rusku, které se zaměřují na ty, kdo pomáhají financovat jeho válku proti Ukrajině. Dnes jsem o tom jednal s ministrem zahraničí Spojeného království během jeho návštěvy Ukrajiny,“ napsal Volodymyr Zelenskyj. Podle něj je zásadní pokračovat v tlaku na Putinovu stínovou flotilu tankerů, která přepravuje ropu po celém světě a financuje ruský teror a válku. Spojené království je jedním z lídrů, kteří proti této flotile zasahují. Sankce by však měly jít nad rámec tankerů a společností, které se na nich podílejí - musí se zaměřit také na kapitány těchto plavidel a všechny osoby s nimi spojené, uvedl na sociální síti X. Ukrajina již podle Zelenského taková opatření přijala a pracuje na jejich rozšíření v jurisdikcích svých partnerů.
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedený model financování podle ukrajinských médií znamená, že příspěvky zahraničních partnerů umožní přenesení výroby na Ukrajinu, což přispívá k posílení obranyschopnosti země i ukrajinské ekonomiky.
Ozbrojené síly členských států EU stále nejsou schopny se v rámci nynější sedmadvacítky rychle přesouvat. V nové zprávě o vojenské mobilitě v EU to dnes uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD) sídlící v Lucemburku. Organizaci vojenských přesunů mohou podle něj provázet významná zpoždění, způsobená například byrokratickými překážkami, ale také dalšími okolnostmi.
„Jeden členský stát EU v současné době vyžaduje, aby bylo povolení k přeshraničnímu přesunu oznamováno 45 dní předem. Tentýž členský stát však v naléhavých případech vydal povolení k přesunům vojenského vybavení na Ukrajinu do jednoho dne,“ všimli si auditoři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
Ruský vojenský soud odsoudil v nepřítomnosti na doživotí ukrajinského plukovníka Mykolu Dzjamana za to, že zhruba před rokem vydal rozkaz k sestřelení ruského vojenského letounu včasné výstrahy A-50. Při zničení letadla, kterých má Rusko jen hrstku a jehož cenu ruský tisk odhadl na více než 300 milionů dolarů (asi 7,24 miliardy Kč), zahynulo všech deset členů posádky. O rozsudku dnes podle serveru Meduza informovali ruští vyšetřovatelé. Podle portálu Mediazona byl verdikt vynesen již minulý měsíc.
Ukrajinské ozbrojené síly svého času uvedly, že letoun A-50, sloužící k navádění ruských bombardérů při náletech na Ukrajinu, sestřelily 23. února 2024 nad Azovským mořem. Podle ruské verze letoun hlídkoval nad Krasnodarským krajem na jihozápadě země. Ruský soud odsoudil velitele ukrajinské 138. protiletecké brigády za „terorismus“, protože podle ruské verze vojenský letoun letěl v hloubi ruského území.
Jeden člověk zahynul a čtyři další utrpěli zranění při explozi poblíž vojenského náborového střediska v západoukrajinské Chmelnycké oblasti. Informovala o tom dnes ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, podle níž zemřel muž, který u střediska ve městě Kamjanec-Podilskyj (Kamenec Podolský) výbušninu odpálil. Šéf ukrajinské policie následně z podobných útoků obvinil Rusko a jeho tajné služby. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Exploze dnes zazněla kolem 13:00 místního času (12:00 SEČ). Policie na facebooku uvedla, že příčiny a okolnosti výbuchu poblíž střediska pro nábor a sociální podporu zjišťuje a na místě působí záchranné složky i vyšetřovatelé. Suspilne s odvoláním na své zdroje píše, že mrtvý byl civilista. „Mezi zraněnými jsou dva lékaři - voják a žena, která je zaměstnankyní úřadu,“ řekl ukrajinské stanici vedoucí lékař místní nemocnice Borys Syrota.
Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
„Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.
„V důsledku vyjednávacího procesu bylo vráceno 150 ruských vojáků z území kontrolovaného kyjevským režimem. Na oplátku bylo předáno 150 válečných zajatců ukrajinské armády,“ uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.
S americkými spojenci je nutné v rámci Severoatlantické aliance (NATO) jednat o tom, jak bude zajištěna širší bezpečnost v Evropě i po válce na Ukrajině. Po dnešním jednání s portugalským protějškem Marcelem Rebelem de Sousou v Praze to uvedl prezident Petr Pavel. Obě hlavy států se podle něj shodují v podpoře Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské invazi.
Nejen že Česko i Portugalsko odsoudily ruskou agresi, ale zároveň začaly ihned Ukrajinu podporovat všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, uvedl Pavel. V bezpečnostním zájmu Evropy podle něj je, aby nezvítězila politika síly, ale práva.
Kreml dnes označil prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je připraven na přímá jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, za prázdná slova. Informovala o tom agentura AFP. Ukrajinský prezident v dřívějším rozhovoru uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s Putinem o ukončení války, kterou před téměř třemi lety rozpoutala Moskva. Na jednání by podle něj měli být i další účastníci.
„Zatím to nelze považovat za nic jiného než za prázdná slova,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům. Opakoval poté argument Ruska, že Zelenskyj nemůže mluvit s ruským prezidentem poté, co v roce 2022 podepsal dekret, který jednání s Putinem zakazuje.
Německo podezřívá ruské tajné služby ze sabotáže, spojuje s nimi téměř tři stovky poškozených aut po celém Německu, uvedl Der Spiegel.
Série ukrajinských útoků prostřednictvím dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.
Gubernátor Astrachaňské oblasti Igor Babuškin uklidňoval obyvatele, aby nepropadali panice poté, co regionální metropoli zahalil oblak zemního plynu. „Zemní plyn není na otevřených prostranstvích zdraví škodlivý - v blízké budoucnosti se stav atmosférického vzduchu normalizuje,“ uvedl Babuškin. Plyn byl podle něj cítit v důsledku prací na obnovení produkce v plynárenském závodu. Podle zdrojů agentury Reuters podnik pravděpodobně na několik měsíců pozastaví výrobu motorových paliv.
Britský ministr zahraničí David Lammy dorazil do Kyjeva. Domácí protějšek Andrij Sybiha mu na ústředním náměstí ukázal výstavu ukořistěné ruské vojenské techniky i Pamětní zeď padlých obránců Ukrajiny.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vítá dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že možný vstup Ukrajiny do NATO je pro Moskvu odůvodněným zdrojem obav. Možnost členství Ukrajiny v paktu je jedním z důvodů, kterým Rusko ospravedlňuje svou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je na ministerské úrovni v kontaktu s Trumpovou administrativou ohledně Ukrajiny a že tyto kontakty v poslední době nabraly na intenzitě.
Trump v lednu vyjádřil pochopení pro ruský postoj, že Ukrajina by neměla být součástí NATO, a kritizoval končícího demokratického prezidenta Joea Bidena za to, co označil za změnu postoje Spojených států v otázce členství Ukrajiny v NATO.
„Najednou prezident Trump poprvé, v jednom ze svých prvních projevů, v němž kritizoval postoj Bidenovy administrativy k ukrajinské krizi, bez obalu řekl, že jednou z hlavních chyb by bylo zatažení Ukrajiny do NATO,“ řekl Lavrov. „Poprvé byl problém NATO označen za něco, o čem jsou Spojené státy připraveny vážně diskutovat,“ dodal.
„Je důležité, že jsme na Ukrajině začali více vyrábět,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kapacity domácího zbrojního průmyslu a výzbroj armády. „Dohromady zhruba 40 procent k roku 2025 tvoří domácí výroba. A to dodává nikoliv klid, ale morálně větší jistotu, že nezůstaneme s prázdnýma rukama,“ uvedl podle agentury Unian v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.
Zelenskyj zdůraznil, že podpora partnerů je stále velmi důležitá. Dodávky zbrojní pomoci podle něj pokračují, byť za poslední rok či půl druhého roku se z různých důvodů zpožďovaly. „Ale časem dorazily, což umožnilo podpořit naši armádu (...) a bránit se nepříteli,“ dodal. Příspěvek USA na obranu Ukrajiny podle něj nyní dosahuje 30 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí, včetně Fialy, před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.
Z pondělního jednání má Fiala dojem, že s velkou pravděpodobností nastane posun. „To má paradoxně velký význam i pro soukromé financování obranného průmyslu. EIB je v tomto směru jakousi referenční institucí pro řadu soukromých bank, takže tento posun by určitě byl důležitý,“ poznamenal před poslanci.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odložila plánované střídání svých pracovníků v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně, neboť jí Moskva neposkytla bezpečnostní záruky.
„Není to poprvé, co Kreml použil vydírání jako nástroj k zastrašování mezinárodních expertů a podkopávání jejich nezávislosti,“ uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. „Nedovolíme, aby Rusko ohrožovalo nezávislost a nestrannost agentury za účelem dosažení svých zločinných cílů,“ dodal.
Rusko se zmocnilo největší evropské jaderné elektrárny krátce po začátku své rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pracovníci MAAE působí v elektrárně od září téhož roku s cílem dohlížet na její bezpečnost.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Ruské vítězství v konfliktu si nejčastěji z těchto tří zemí přejí Slováci, tam takovou variantu podporuje 17 procent obyvatel. V Česku vyjádřilo Rusku podporu sedm procent dotázaných a v Polsku čtyři procenta. Ukončení války formou dočasného míru, aniž zvítězí jedna strana, v Česku podporují téměř dvě pětiny lidí, na Slovensku třetina a v Polsku pětina respondentů.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Série ukrajinských útoků s pomocí dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.
„Požár byl zkrocen, nejsou žádné oběti,“ oznámil na platformě Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Neupřesnil však, který sklad se konkrétně vznítil, ani jak rozsáhlé jsou škody.
Přesun části výcviku ukrajinských vojáků na Ukrajinu je čistě politickým rozhodnutím, vojensky si ho ale náčelník generálního štábu Karel Řehka představit umí velmi jednoduše. Požadavek Ukrajinců na přesun části výcviku z jiných zemí na Ukrajinu chápe, chápe ale také legitimitu diskuse, která se musí před potenciálním rozhodnutím vést na politické i alianční úrovni.
„To jsou všechno věci, které je potřeba na té vyšší úrovni, třeba i na té alianční úrovni a na té politické úrovni, promyslet. Ale za nás, za vojáky, úplně v pořádku prostě, pokud někdo rozhodne, tak my s tím problém nemáme,“ řekl. Česká armáda podle něj působila už v daleko horších podmínkách a nebezpečnějších prostředích.
Před potenciálním rozhodnutím je podle něj třeba vést debatu o všech eventualitách, například jaká by byla reakce a dopady, pokud by byli čeští nebo další alianční vojáci na ukrajinském území terčem ruského útoku. „Jak bychom reagovali, k jaké eskalaci to může vést a podobně, protože tohle jsou všechno legitimní věci, které se musí vydiskutovat předtím,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
„Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme,“ citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.
Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online přenosu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
V bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350.000 mrtvých a 600.000 až 700.000 zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.
Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněcké oblasti.
Počet zraněných po ruském útoku na Izjum vzrostl na 55, zemřelo 5 lidí. Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.
Většina zraněných podle radnice pochází z řad pracovníků a pracovnic daňové správy a odboru péče o děti. Raketa podle úřadů také poškodila 170 bytů, ve kterých rozbila okna a dveře.
Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.
Sarkisjan zahynul v pondělí při výbuchu v hale moskevského obytného komplexu Alyje parusa (Nachové plachty). Vyšetřovatelé pracují s verzí, podle které sebevražedný atentátník přivedl k výbuchu výbušné zařízení, které sám přinesl. „Prověřuje se verze, že sám (atentátník) byl Armén,“ uvedl zdroj.
Ukrajinské úřady zveřejnily snímky zachycující následky ruského úderu na Izjum. Vyžádal si nejméně pět obětí, zraněných jsou desítky.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
„Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA),“ prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.
EU, Ukrajina a 37 zemí daly právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině, uvedla Evropská komise.
Podezřelými z ubití ukrajinského bezdomovce v Bratislavě, který minulý týden zraněním podlehl, jsou členové soukromé bezpečnostní služby (SBS). Policejní inspekce vyloučila, že by se na fyzickém útoku podíleli policisté, informovala dnes ČTK její mluvčí Andrea Dobiášová. Navzdory tomu jsou uvedení policisté podezřelí ze zneužití pravomocí a vnitřních předpisů policie.
Slovenská televize TA3 v pondělí informovala, že z napadení bezdomovce v nákupním centru jsou podezřelí jak příslušníci SBS, tak policisté. Vyšetřování případu pak převzala policejní inspekce, která ho následně předala krajskému ředitelství policie v Bratislavě. To v případu vede stíhání pro podezření z trestného činu zabití.
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
O vyšetřování původně informovala sama Ukrajinska pravda. Důvodem se stala zpráva z konce ledna, podle které šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov na neveřejné schůzce velení ozbrojených sil s vedením parlamentu a poslaneckých klubů "s chladným úsměvem" varoval, že "pokud do léta nezačnou seriózní jednání (o ukončení války), mohly by začít procesy velice nebezpečné pro samu existenci Ukrajiny". Alespoň tolik serveru řekl anonymní zdroj, kterým podle portálu byl jeden z účastníků schůzky.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50.000 vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
„Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky,“ cituje Ukrajinska pravda zdroj. „Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací,“ dodal.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii, začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět „určité rotace“ vojáků.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu.
„Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny,“ uvedl Grossi.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubů z Ruska a Běloruska na svých akcích i pro sezonu 2025/26. Představitelé federace se i nadále domnívají, že není bezpečné je začlenit do turnajů. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.
„Vzhledem k tomu, že současné bezpečnostní podmínky neumožňují splnit nezbytné požadavky na organizaci turnajů zaručující bezpečnost všech, musí IIHF až do odvolání zachovat současný stav,“ uvedla federace po dnešním jednání Rady IIHF.
Mezinárodní federace vyloučila Rusko a Bělorusko ze svých soutěží v únoru 2022 po začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Od té doby každoročně prodlužuje jejich vyřazení z vrcholných akcí. Nyní je jisté, že se obě reprezentace nepředstaví ani na seniorském světovém šampionátu ve Švýcarsku v roce 2026.
