„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu dnes na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zajatec prostřednictvím tlumočníka odpovídá na otázky agenta ukrajinské tajné služby a tvrdí, že mezi jeho spolubojovníky je mnoho raněných. „Obecně je obtížné dát odpovědi ohledně tak velkých počtů,“ řekl voják.
Stejný voják v předchozím videu vyprávěl, jak se 3. ledna ukryl a viděl umírat své spolubojovníky, načež byl o dva dny později zraněn a zajat. Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.
Voják zopakoval, že jim nikdo neřekl, že budou bojovat a proti komu. „Především, jak jsem už řekl, před příjezdem do Ruska jsem nevěděl, že tam budu bojovat, a dokonce jsem ani nevěděl, proti komu bojujeme,“ řekl Severokorejec. Řekl také, že v armádě slouží od svých 17 let, a to u průzkumného praporu. O světě mimo KLDR prý nevěděl mnoho, a to ani o sousední Jižní Koreji. „Já jenom vím, že Jižní Korea má méně hor než Severní Korea,“ řekl zajatec.
Slovenský premiér Fico kritizoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za jeho nedávné prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“.
„Kolik Rusů a kolik Ukrajinců, kolik civilistů ještě musí zemřít, aby někdo nabyl pocit, že Ukrajina je dostatečně silná, aby mohla jednat? Já jsem pro okamžité příměří. Odmítám postoje vícero členských zemí Evropské unie, které podporují pokračování této války. Strategie, která je nastavena pro Ukrajinu, nemá žádný efekt,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.
Fico v Ankaře podle serveru Pravda.sk také prohlásil, že je zastáncem suverénní zahraniční politiky Slovenska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO. „To ale neznamená, že nebudeme hovořit o výzvách, které toto členství přináší. Neznamená to, že nebudeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi, které mají zájem,“ uvedl a prohlásil, že Slovensko z cesty suverénní zahraniční politiky, založené na členství v EU a NATO, nikdy nesejde.
Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Donald Trump dnes výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. V projevu mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, aniž by konkrétně zmínil ruskou agresi na Ukrajině, a zároveň avizoval zavádění nových cel.
„Zastavíme války a přeneseme do násilného a rozervaného světa jednotu,“ tvrdil Trump a zmínil ukončené války i války, „do kterých se nikdy nezapojíme“.
Dnešek je dnem změny a naděje na řešení problémů a ohlášená politika Donalda Trumpa je příležitostí k dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru. Uvedl to dnes na platformě X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v blahopřání novému americkému prezidentovi po jeho inauguraci.
„Dnešek je dnem změny a také dnem naděje na vyřešení mnoha problémů, včetně globálních výzev,“ napsal ukrajinský prezident. Zelenskyj poznamenal, že Trump je vždy rázný a že „politika míru prostřednictvím síly, kterou ohlásil, poskytuje příležitost k posílení amerického vůdcovství a dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru, který je hlavní prioritou“.
„Spolu jsme silnější a můžeme světu a našim dvěma národům zajistit větší bezpečnost, stabilitu a hospodářský růst,“ uzavřel Zelenskyj příspěvek, v němž Trumpovi popřál úspěch.
Stanice CNN s odvoláním na informované zdroje uvedla, že Trump nařídil svému týmu zorganizovat po inauguraci telefonát s Putinem, přičemž tématem hovoru má být také projednání možnosti osobní schůzky obou státníků v nadcházejících měsících s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zatím ale není jasné, zda už byl termín rozhovoru stanoven.
Nastupující prezident už dříve tvrdil, že schůzka s Putinem se domlouvá, ale Kreml sdělil, že s formálními přípravami počká, až bude Trump v úřadu, podotkla CNN. Trumpův návrat do Bílého domu vyvolal na jednu stranu naději na možnost diplomatického řešení rusko-ukrajinské války, ale vedl také k obavám v Kyjevě, že rychlá mírová dohoda by mohla mít vysokou cenu, napsala dříve agentura Reuters.
„Záporožská oblast: Na místě ruského útoku z 18. ledna pokračují pátrací a záchranné operace,“ sdílí videa ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace. „Při ostřelování byl zatím zabit 1 člověk a 12 osob bylo zraněno. Pátrání po další osobě pokračuje.“
Na místě pracují psovodi, 20 záchranářů a 5 vozidel.
Spravedlivý mír na Ukrajině musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.
„Je nemožné očekávat, že by Ruská federace opustila území, která kontroluje. Zdá se, že je nemožná představa, že by Ukrajina byla členským státem NATO,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Dodal, že považuje za přesný Trumpův názor, že dřívější americká administrativa Joea Bidena vyprovokovala Rusko k použití vojenské síly vůči Kyjevu právě kvůli tomu, že začala hovořit o členství Ukrajiny v NATO. „Uvítal bych, pokud by nový americký prezident dal co nejrychleji zadost svému slibu, že udělá všechno pro to, aby v krátké době došlo k zastavení krveprolévání na Ukrajině,“ uvedl slovenský premiér.
„Mnozí se domnívají, že dneškem začíná nová stránka dějin. Je čas, aby demokracie zvítězila nad tyranií,“ tweetuje ukrajinská liberální poslankyně Kira Rudiková v den inaugurace staronového amerického prezidenta. „A USA by nám měly pomoci, aby se tak stalo.“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci.
„Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou,“ řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být „postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu“. Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval. Šéf Kremlu je podle svých slov připraven jednat s Trumpem mimo jiné o Ukrajině, která se už bezmála tři roky brání ruské vojenské agresi, kterou nařídil Putin.
Německý kancléř Olaf Scholz obvinil své protivníky v debatě o dalším balíku pomoci Ukrajině ze lži. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung nikoho nejmenoval. Podle německých médií ale tlačí na schválení další pomoci Ukrajině ještě před volbami ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, který je stejně jako Scholz sociální demokrat. Ochotu schválit balík avizovaly i dvě opoziční strany.
„V současnosti se německému lidu velmi intenzivně a velmi promyšleně lže,“ řekl Scholz. Na otázku, kdo lidem lže, dodal: „Především ti, kteří se snaží, vynechat otázku: Jak to zaplatíme.“ Nezmínil přitom konkrétní jména lidí ani stran.
Časopis Der Spiegel předminulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Baerbocková a Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
Volodymyr Zelenskyj poděkoval bojovníkům, kteří nasazují životy za svobodnou Ukrajinu.
„Dnes si připomínáme hrdinský čin našich „kyborgů“ - 242 dní obrany doněckého letiště. V místě, kde se to zdálo nemožné, se udrželi až do samého konce. Je to příběh o mimořádné odvaze - o lidech, kteří vydrželi tam, kde beton nemohl. Připomínáme si cenu boje za naši svobodu a naši současnost. Čest a sláva všem, kteří bojovali za Ukrajinu,“ napsal na sociální síť X a odkaz doplnil videem.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu nutí západní firmy přehodnotit svůj postoj k Rusku a odpovědět si na otázku, zda má teď smysl z Ruska odcházet. Napsala to dnes agentura Reuters. V Rusku stále působí stovky západních společností. V odchodu jim většinou brání nevýhodné podmínky, část firem ale setrvání v Rusku zdůvodňuje humanitárními důvody. Trump se vrací jako prezident Spojených států s příslibem, že ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Mnoho společností, včetně francouzské automobilky Renault, amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald's a nizozemského pivovaru Heineken, z Ruska odešlo krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s odchodem ze země tyto podniky odepsaly velkou část investic a majetek prodaly s výraznou slevou, aby vyhověly přísným požadavkům ruské vlády.
Jiné firmy ale zůstaly. Výrobci potravin a hygienických produktů, jako je Procter & Gamble, Mondelez či PepsiCo, si přítomnost v Rusku udrželi právě s argumentem humanitárních důvodů. Italské bance UniCredit a rakouské Raiffeisen Bank International v Rusku váznou zisky, ke kterým se nemohou dostat. S odchodem z ruského trhu musí totiž souhlasit Moskva a odchod by byl vykoupen vysokými ztrátami.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní odpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.
Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.
Trojice zadržených důstojníků „nepřipravila obranu pohraničních regionů Charkovské oblasti a ztratila kontrolu nad bojem během druhé ofenzívy ruských vojsk na regionální centrum“, tvrdí ve svém prohlášení SBU, podle níž trojice nevyužila všechny možnosti k zastavení postupu Rusů. „To vedlo k obsazení části území východního regionu Ukrajiny, kde se v současné době odehrávají prudké boje,“ uvádí dále tajná služba.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní zodpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.
Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už třetím rokem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.
Německo hledí na druhý mandát amerického prezidenta Donalda Trumpa s obavami. Bojí se o stav demokracie ve světě, o další pomoc Ukrajině, ale i dopadů na vlastní blahobyt. Německý velvyslanec v USA v uniklém dokumentu varuje před maximálním rozložením systému, mezi německými ekonomy i politiky panuje nervozita kvůli možnému zavedení cel a dopadu na pracovní místa. Zhoršení německo-amerických vztahů po dnešní slavnostní inauguraci očekávají podle průzkumu agentury YouGov dvě třetiny Němců. Výhodou může podle německých médií být to, že na rozdíl od roku 2016 ví Berlín, na co se má připravit.
V ruské Tuvinské republice zadrželi příslušníka vojenské policie kvůli bití zraněných smluvních vojáků obuškem a paralyzérem. Napsaly to dnes nezávislé servery Meduza nebo Mediazona. Ruská státní agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na úřady Tuvinské republiky napsala, že bezpečnostní složky zahájily vyšetřování případů krutého zacházení se smluvními vojáky.
O den dříve se na telegramu rozšířilo video, na němž je vidět, jak člověk ve vojenské uniformě s nápisem „VP“, jaké nosí vojenská policie, surově bije obuškem dva muže a pouští do nich proud z paralyzéru. Uráží je při tom a nutí, aby se svlékli, přičemž jim hrozí znásilněním, popsal portál Ostorožno, novosti, podle něhož video někdo natočil ve vojenském útvaru v Kyzylu v Tuvě na Sibiři, kde jsou umístěni vojáci z 55. motostřelecké brigády. Na záběrech je uvedeno datum 16. ledna 2025.
Washington sdělil Moskvě, že může jmenovat nového velvyslance v USA, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní vyjádření ruského zákonodárce. Washington se k tomu nevyjádřil. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová státní agentuře TASS sdělila, že ruská strana zatím svolení ke jmenování nového velvyslance v USA neobdržela. Předchozí ruský velvyslanec ve Spojených státech svou misi ukončil v říjnu.
Nový velvyslanec by mohl být jmenován v nadcházejících týdnech, oznámil ve státní televizi Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.
„Svolení jsme zatím neobdrželi,“ řekla Zacharovová agentuře TASS.
Karasin nesdělil, kdo by se novým velvyslancem v USA měl stát. Ruský list Kommersant loni v listopadu s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že jím bude Alexandr Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Darčijev v letech 2014 až 2021 působil jako ruský velvyslanec v Kanadě. Vystudoval historii na Moskevské státní univerzitě a hovoří plynně anglicky a francouzsky. Celou svoji kariéru zaměřoval na Spojené státy a Severní Ameriku.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších dvou vsí na východě Ukrajiny. Jednou z nich je obec Ševčenko v Doněcké oblasti, která podle agentur Reuters a AFP leží nedaleko logisticky důležitého města Pokrovsk, o jehož ovládnutí Rusové usilují a postupně se k němu přibližují. Další dobytou vesnicí je podle Moskvy Novojehorivka v Luhanské oblasti. Kyjev se k tvrzením Ruska nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb ve svém hlášení o vývoji bojů na facebooku napsal, že situace na frontové linii zůstává složitá. „Nepřítel, který využívá svou převahu v lidské síle a vybavení, neustále útočí na naše pozice. Ukrajinští obránci vytrvale zadržují nápor okupantů a způsobují nepříteli značné ztráty,“ tvrdí velení ukrajinských ozbrojených sil.
Útok dronů na leteckou továrnu v ruské Kazani.
Rusko na Ukrajinu podle ukrajinského letectva zaútočilo s nasazením více než 141 dronů. Protivzdušná obrana jich sestřelila 93, dalších 47 se ztratilo z radarů, aniž by způsobilo nějaké škody. Dva stroje odletěly nad ruské území. Podle ukrajinského letectva Rusko zaútočilo rovněž balistickou raketou Iskander-M na Sumskou oblast na severovýchodě země. Zda na Ukrajině při nočních ruských útocích vznikly nějaké škody, není zatím jasné.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly však, o jaké závody šlo. Podle informací na telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla.
Rusové podle ukrajinských ozbrojených sil přišli za poslední den bezmála o 1700 vojáků. Úřady do statistik zahrnují jak mrtvé, tak zraněné na frontě.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v pondělí ráno, dobrou noc.
Ukrajinské síly v noci na 18. ledna zaútočily na ropné sklady v ruských oblastech Tula a Kaluga. Uvádí to The Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku (HUR). Podle guvernéra Tulské oblasti na jednom z míst vzplála nádrž, oběti ale nenahlásil.
Britská rozvědka analyzovala postup Rusů v lednu. Pozornost věnuje především tlaku na město Velika Novosilka a připomíná, že právě toto město je v první linii už od počátku války. Rusko už několikrát selhalo v pokusech o jeho dobytí, nyní se o to podle expertů pokusí znovu poté, co si umocnilo pozice v jiných oblastech na severu a na východě - zejména Vugledar a Kurachov.
Nová syrská administrativa zakázala dovoz ruského, íránského a izraelského zboží. Uvádí to The Kyiv Independent s odkazem na tamní ministerstvo financí. Veškeré zboží objevené na pozemních a námořních hranicích bude podle zákazu zabaveno.
Důvodem může být i zlepšení vztahů Ukrajiny a Sýrie poté, co rebelové svrhli Ruskem podporovaný režim. S tím skončilo i několik základen Rusů v Sýrii, které Rusové využívali k operacím v Africe a na Blízkém východě.
Do Kyjeva se v posledních dnech podíval také europoslanec Tomáš Zdechovský. Na sociální síti X sdílel i trošku uvolněnější video - houslový koncert z metra v hlavním městě.
V Kyjevě dnes došlo k výbuchu ve studiu rozhlasové stanice „Armádní FM“. Explodovala zde munice poté, co s ní manipulovala moderátorka. Informoval o tom server Ukrajinska Pravda.
Podle osloveného zdroje se mělo jednat o maketu, kterou do studia přinesl jeden z vojenských hostů. Rozbuška ale byla pravá a moderátorce poškodila ruku, střepiny ji zasáhly i do břicha. Žena byla převezena do nemocnice k lékařské pomoci a její stav je stabilizovaný. Událost se nyní celá vyšetřuje.
Ukrajinská státní pohotovostní služba oznámila 18. ledna, že obdržela tři specializovaná odminovací vozidla ze Slovinska.
Ukrajinská TV Nexta sdílela na sociální síti X videa ze Záporoží a Kyjeva, kde je vidět přímý útok na města, včetně dopadu rakety, požáru a zničených budov i zmařených lidských životů. „Tento týden Rusko zaútočilo na Ukrajinu přibližně 550 údernými drony, téměř 60 raketami různých typů a více než 660 leteckými bombami,“ uvádí k tomu ukrajinský prezidnt Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes podepsal dekret, kterým vstoupí v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o sankcních proti zrádcům. Informuje o tom Unian.
„Blokujeme propagandisty, kteří pracují pro Rusko, lidi, kteří přeběhli k nepříteli, a ty, kteří pomáhají Rusku ve válce,“ uvedla hlava státu s tím, že nadále také odebírá Ukrajina státní vyznamenání. Na sankčním dekteru je 18 lidí, mezi nimi jsou poslanci Nestor Shufrych a Jurij Bojko či třeba Oleg Voloshyn a Leonid Baisarov. Bojko přišel i o zmíněné vyznamenání Hrdina Ukrajiny.
Zatímco pokračuje válka primárně na ukrajinském území, v Rusku probíhá oslava pravoslavného Zjevení Páně. Místní a kněz oslavují mimo jiné koupelí v ledové vodě.
K dnešnímu dni zemřelo na Ukrajině 818 740 ruských vojáků, uváději to ozbrojené složky Ukrajiny. Zničeno mělo být na 35 tisíc vozidel, 331 helikoptér či 20 412 vozidel AFV.
Do Polska dorazilo 28 tanků Abrams americké výroby v nejnovější verzi, oznámila dnes na svém webu televize TVN 24. Celkem budeme mít 250 takových abramsů, uvedl místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladysław Kosiniak-Kamysz. V polské armádě je už 116 abramsů ve starší verzi.
Ruští vojáci dobyli ves Vozdvyženka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. O den dříve oznámilo, že ruská vojska dobyla další dvě vesnice ve stejné oblasti, a to Vremivku a Petropavlivku.
Ukrajina během noci na dnešek čelila náletům desítek ruských dronů. Protivzdušná obrana sestřelila 43 z 61 bezpilotních letounů, dalších 15 dronů se zřítilo, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram.
Slovenský premiér Robert Fico obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc EU Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vrátil ke včerejšímu útoku v Záporoží a v Kyjevě, podle něj Rusové útočili i v Charkovské oblasti.
Today, after the missile strike on Kyiv, debris removal continued throughout the entire day, finishing only by evening. Work is still ongoing in Zaporizhzhia, where rescuers are searching for a person trapped under the rubble. At the same time, emergency crews are working at the… pic.twitter.com/NYJqcNyQaH
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 18, 2025
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy vám přineseme v neděli ráno, dobrou noc.
„Odstraňování trosek po ostřelování Kyjeva pokračovalo celý den a skončilo až večer. Práce ale stále pokračují v Záporoží, kde záchranáři pátrají po osobě uvězněné pod troskami. Na místě raketového úderu v Charkovské oblasti zároveň pracují pohotovostní posádky,“ informoval v sobotu večer během pravidelného videoposelnství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
V Kyjevě i Záporoží došlo k úmrtím, dodává ukrajinská hlava státu a přeje upřímnou soustrast všem rodinám a blízkým obětí. „Údery byly prováděny zejména balistickými střelami. Neustále pracujeme na zabezpečení modernějších systémů protivzdušné obrany pro Ukrajinu – systémů schopných zachytit takové balistické střely. Pracujeme také na tom, aby naše ukrajinská armáda mohla aktivně zasáhnout proti nepřátelským odpalovacím zařízením, včetně těch na ruském území. Jsem vděčný všem našim partnerům, kteří nás v tom podporují,“ dodává.
Kurt Volker, který sloužil jako zvláštní představitel USA pro Ukrajinu během Trumpova prvního funkčního období, předpovídá, že Trump vyzve Putina, aby zastavil vojenské akce, a varuje ho, že výrazně zvýší tlak na Moskvu, pokud ruský vůdce nevyhoví.
Pokud Putin odmítne zastavit nepřátelství, Volker tvrí, že Trump „otevře stavidla“ a umožní Ukrajině půjčit si tolik peněz, kolik chce, a nakoupit vojenské vybavení, které si přeje, a současně zpřísní sankce vůči ruskému ropnému a plynárenskému sektoru.
Nastupující americký prezident Donald Trump vnese do Evropské unie jasno, ale bude to i náročné. Řekl to dnes šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Vyjádřil se tak na berlínském setkání špiček Evropské lidové strany (EPP), tedy největší frakce v Evropském parlamentu, uvedla agentura Reuters. Bývalá dlouholetá kancléřka Angela Merkelová (CDU) na jiné akci křesťanských demokratů v Düsseldorfu vyzdvihla nezbytnost pokračování partnerství s USA.
Merkelová dnes na novoroční recepci regionální organizace CDU v Severním Porýní-Vestfálsku řekla, že transatlantické partnerství je dnes ještě více nepostradatelné než před několika lety. Bez podpory USA a NATO by Ukrajina nemohla po napadení Ruskem zůstat suverénním státem, zdůraznila bývalá kancléřka. Jen s USA a NATO lze dosáhnout toho, že ruský prezident Vladimir Putin „válku nevyhraje a Ukrajina zůstane samostatným státem“, řekla.
V Donětském regionu vznikají operační sály a provizorní nemocnice všude, kde je alespoň nějaká možnost bezpečí. Často tak vojáky a další raněné operují ve sklepech.
Dobrovolníci v Záporožské oblasti dnes vyklízeli trosky z chrámu sv. Andrew. Po ruském ostřelování se některé části zřítily.
Na Rudém náměstí v ruském městě Kursk dnes demonstrovalo několik desítek lidí ze tří okresů Kurské oblasti, ve kterých od začátku loňského srpna bojují ukrajinské jednotky. Demonstranty, kteří si stěžují na problémy s penězi a bydlením, se pokoušel uklidnit úřadující gubernátor Alexandr Chinštejn. S odvoláním na informace z místních médií a sociálních sítí to na svém webu napsal ruský list Kommersant.
„Zůstáváme bezdomovci!“ křičela jedna z protestujících žen. Chinštejn sliboval, že všichni dostanou certifikáty na bydlení. Tvrdil také, že odpovědnost za situaci nesou místní zkorumpovaní úředníci, kterým podle něj hrozí trestní stíhání. Na příští týden slíbil demonstrantům pracovní schůzku a současně jim připomněl, že režim protiteroristické operace, vyhlášený v oblasti po vpádu ukrajinských sil, nedovoluje shromažďovat se v počtu větším než 50 osob.
Ruský tenista Daniil Medveděv dostal pokutu 76.000 dolarů (1,9 milionu korun) za své chování na Australian Open, uvedla agentura AFP.
V utkání prvního kola loňský finalista zničil vzteky kameru na síti, když prohrával se 418. hráčem světa Kisiditem Samredžem z Thajska. Soupeře startujícího na divokou kartu nakonec udolal v pěti setech. V druhém kole už nestačil na Američana Learnera Tiena. Po utkání, které skončilo téměř ve tři hodiny ráno, nepřišel na tiskovou konferenci.
Německou ministryni naštval kancléř: Drsný spor kvůli Ukrajině! Ani se s ním nechtěla vyfotit
Spor uvnitř spolkové vlády hýbe poslední dny německou politikou. Týká se Ukrajiny a další pomoci. Podle časopisu Der Spiegel poskytnutí dodatečného balíku napadené zemi blokuje před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz, k čemuž se negativně staví ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tu dokonce Scholz svým postojem naštval tolik, že se s ním podle deníku Bild odmítla po jednání vlády vyfotit. Vyhrocený moment zachytil fotograf agentury AP.
Ukrajinští vojáci tvrdí, že v noci sestřelili 24 ruských dronů a dvě rakety. Rusko naopak hlásí, že zničilo 46 ukrajinských dronů. Tvrzení znepřátelených stran v podmínkách války nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že nepřítel v noci zaútočil na Ukrajinu 39 drony a čtyřmi raketami Iskander-M či jejich severokorejskou obdobnou KN-23. Letectvo dodalo, že obraně se podařilo sestřelit dvě rakety a 24 dronů, dalších 14 bezpilotních letounů se zřítilo.
Nejméně tři mrtvé a tři zraněné si dnes brzy ráno vyžádal ruský útok v centru Kyjeva. Na síti Telegram to upřesnil náčelník vojenské správy Tymur Tkačenko, který dříve oznámil čtyři oběti na životech. Na hlavní město směřovaly nepřátelské rakety a drony, proti kterým podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Informaci o třech mrtvých potvrdil také Kličko.
Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, a to Vremivku a Petropavlivku v Doněcké oblasti, kam směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy. Na sociální síti to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské velení naopak mluví o dalším útoku na sklad pohonných hmot v hloubi Ruska.
V důsledku útoku podniknutého speciálními silami ve spolupráci s dalšími jednotkami vzplál sklad energetické společnosti Rosněfť v Kalužské oblasti, uvedl generální štáb. Sklad podle něj zásoboval ruské jednotky bojující na Ukrajině. O útoku ukrajinských dronů na průmyslový areál ve městě Ljudinovo informoval už v pátek pozdě večer gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša. Podle sociálních sítí hořel sklad ropy.
Snímky z centra Kyjeva po nočním bombardování. Na místě zesnuli čtyři lidé.
Za jediný den 1340 mrtvých! Tvrdí to ukrajinská obrana s tím, že se jedná o okupanty. Od počátku války v únoru 2022 až do dnešního dne zemřelo podle tvrzení ukrajinské strany celkem 817 160 okupantů. Také bylo zničeno 9803 nepřátelských tanků, 369 letadel a také například 22 579 dronů.
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády. Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO.
Dobré ráno, v důsledku ruského útoku v centru Kyjeva dnes brzy ráno zahynuli čtyři lidé. Na síti Telegram to oznámil šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko. Hlavní město zasáhly ruské rakety, napsala agentura Unian. Proti nepřátelským dronům podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc!
Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.
Tusk si pochvaloval vztahy mezi Polskem a Británii, které označil za blízké a dobré, a hovořil o důvěře mezi zeměmi v „těžkých časech geopolitické nejistoty, radikálních změn a války“ u polských hranic. Ruská válka proti Ukrajině je stále hlavním tématem rozhovorů mezi politickými vůdci, uvedl Tusk. V otázce podpory napadené země bude Varšava s Londýnem podle polského premiéra úzce spolupracovat.
Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
„Kluci, jste hrdinové! Jsme na vás hrdí, jste nejlepší lidé Ruska!“ volali na odsouzené diváci, kterým se podařilo dostat do soudní síně pouze na vynesení rozsudku. „Co by se dalo říci, vše dopadlo podle očekávání,“ poznamenal k novinářům Lipcer. „Díky všem, kdo přišel,“ dodal Kobzev. Soud vyzval všechny přítomné k odchodu ze síně vzápětí poté, co kdosi vykřikl: „Hanba juntě!“, dodala Mediazona. Policie podle portálu zadržela čtyři novináře a jednoho diváka, které posléze propustila bez sepsání protokolů a bez vysvětlení. Nicméně si od nich vyžádala písemné objasnění, proč k soudu přijeli.
Prezident Vladimír Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali dohodu o partnerství mezi Ruskem a Íránem. Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, napsala agentura AP. Podle listu Kommersant úmluva, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně.
Podle agentury Interfax ve smlouvě stojí, že pokud bude jeden ze signatářů napaden, druhý nepomůže agresorovi, ale bude podporovat urovnání sporů na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Dále se ve smlouvě hovoří mimo jiné o spolupráci v oblasti energetiky včetně té jaderné. Moskva a Teherán také chtějí vytvořit platební systém nezávislý na třetích zemích.
Putinova válečná ekonomika běží na výpary, tvrdí komentátor pro The Kyiv Independent. Krize se podle něj prohlubuje ve vícero směrech: inflace roste, vládne nedostatek pracovních sil, docházejí rezervy a zhoršují se technologické možnosti. „Do podzimu 2025 může dojít ke kritickému rozpočtovému schodku,“ uvádí.
Bidenova administrativa tajně financovala ukrajinský průmysl dronů, uvádí prestižní americký server The New York Times a ukrajinský Kyiv Independent. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odtajnila dříve nezveřejněné snahy o podporu ukrajinského průmyslu dronů, včetně finančních prostředků ve výši 1,5 miliardy dolarů zaslaných v září 2024, informoval 17. ledna The New York Times s odkazem na anonymní úředníky. Američtí zpravodajští důstojníci údajně pomáhali při zlepšování schopností ukrajinských dronů a pomáhali navrhovat novou generaci dronů určených k revoluci v moderní válce.
Velvyslanectví Francie, Německa a Spojených států na Slovensku se ve společném prohlášení ohradili proti výrokům místopředsedy slovenské sněmovny Andreje Danka, že jejich země vytvářejí konflikty mezi středoevropskými státy.
Danko během nedávné návštěvy Moskvy v rozhovoru s ruskou státní tiskovou agenturou TASS tvrdil, že konflikty mezi Slováky, Čechy, Poláky a Maďary vytváří Západ: „Němci, Francouzi a Američané se radují, vydělávají na tom,“ uvedl.
„Komentáře pana Danka jsou nekorektní a nepravdivé a neodrážejí přátelské vztahy, které má Slovensko s ostatními členy EU a se svým americkým partnerem,“ napsali velvyslanci v prohlášení, které ambasády zveřejnily na sociální síti.
Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka se dnes sešel v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým mimo jiné jednal o energetice. Šimečka to oznámil na sociální síti X a v tiskové zprávě PS. Uvedl také, že slovenský premiér Robert Fico je v Kyjevě vítán a může tam přijet vyjednávat. Reagoval tak na Zelenského dřívější výzvu adresovanou Ficovi, aby dnes přicestoval do Kyjeva jednat o pozastavených dodávkách plynu z Ruska přes ukrajinské území.
Zelenskyj na síti X diskuzi se Šimečkou označil za konstruktivní a uvedl, že Ukrajina je připravena se Slovenskem vést vzájemně výhodný dialog o energetice.
„Důležitá schůzka s prezidentem Zelenským. Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky. Je připravená jednat. Přesně k tomu nyní vyzývám Roberta Fica,“ napsal na sítí X Šimečka.
Nejméně 12 Indů sloužících v ruské armádě bylo zabito, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí. Podle něj v ruské armádě nadále slouží 18 indických občanů, přičemž 16 z nich Rusko označilo za pohřešované.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a který zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.
Rusko zaútočilo na Kryvyj Rih. Podívejte se na aktuální snímky.
Německý kancléř Olaf Scholz neočekává, že by Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu zastavily vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes na tiskové konferenci po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. Oba předsedové vlád zdůraznili, že jejich země budou Ukrajině pomáhat v obraně proti ruské agresi, jak dlouho to bude nutné.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský hostitel Vladimir Putin dnes v Kremlu zahájili společné jednání, při němž mají podepsat novou dohodu o strategickém partnerství, budící obavy na Západě. Pezeškján podle agentur na začátku schůzky označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a zdůraznil strategický význam vztahů Teheránu s Moskvou.
Vztahy Ruska s Íránem se utužily poté, co Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev a Západ obvinily Teherán, že poskytl Rusku stovky dronů přímo útočích na cíl, což Moskva a Teherán popíraly. V Rusku se mezitím rozběhla výroba dronů íránské konstrukce.
Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Další lidé jsou zraněni, oznámil dnes na sociální síti Telegram Serhij Lysak, který stojí v čele správy Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny. Ruský útok poškodil vzdělávací zařízení a obytné domy, uvedl gubernátor, který zveřejnil záběry z místa zpustošeného výbuchem.
Největší ruská banka Sberbank v loňském roce zvýšila čistý zisk o 4,6 procenta na rekordních 1,56 bilionu rublů (374 miliard Kč). Hospodaření banky podpořil růst firemních půjček a vysoké úrokové sazby, které na konci roku dosáhly 21 procent. Banka to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky jsou podle ruských účetních standardů.
Nastal čas zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, uvedl dnes ve státním rozhlase maďarský premiér Viktor Orbán. EU se podle něj bude muset přizpůsobit nové éře, až se zvolený americký prezident Donald Trump vrátí do Bílého domu, a měla by si vytvořit vztahy s Ruskem nepošramocené sankcemi, prohlásil Orbán podle agentury Reuters. Od Trumpova prezidentství si šéf maďarské vlády, která má velmi komplikované vztahy s Bruselem, slibuje zlatou éru americko-maďarských vztahů, poznamenala agentura.
Ukrajina i v noci na dnešek čelila náletům 50 ruských dronů, ruská vojska také odpálila dvě rakety Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad 11 oblastmi země 33 dronů, dalších devět dronů se zřítilo a jeden odletěl směrem do Rumunska, uvedlo ukrajinské letectvo podle médií.
Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti dnes informoval nezávislý server Mediazona.
Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
Rumunsko uvedlo, že jeho vzdušný prostor byl v noci na dnešek narušen při ruském dronovém útoku na Ukrajinu. Odstartovaly kvůli tomu dvě stíhačky. Pravděpodobná zóna dopadu dronu se nachází v blízkosti hranic mezi Rumunskem a Ukrajinou u města Tulcea, oznámilo podle agentur ministerstvo obrany v Bukurešti.
Ruský prezident Vladimir Putin svou politikou a invazí na Ukrajinu usiloval o obnovení Varšavské smlouvy. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Joe Biden v rozhovoru, který v noci na dnešek odvysílala stanice MSNBC. Podle Bidena Rusko zaznamenalo v bojích velké lidské ztráty, které končící americký prezident odhadl na více než 670 000 zraněných či mrtvých vojáků. Údaj nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Podle britského deníku The Mirror začali severokorejští vojáci vyhazovat seniory z jejich domovů, údajně proto, aby se skryli před ukrajinskými smrtícími drony. Důchodci tak byli vyhnáni do mrazu.
Severokorejští vojáci, kteří pomáhají Rusku bojovat v jeho válce proti Ukrajině, údajně vyhazují seniory z jejich obydlí.
Podle nových zpráv bojovníci vyhazují starší osoby, aby se mohli „skrýt před útoky ukrajinských dronů“. Krutý krok údajně způsobil, že nejzranitelnější byli vyhnáni do mrazů.
Záběry z dronu mají ukazovat, jak Severokorejci vyvádějí starší lidi z jejich domovů. K incidentům údajně došlo blízko frontové linie ve vesnici Machnovka v Kurské oblasti.
Telegramový kanál InformNapalm uvedl: „Severokorejští vojáci vyhnali místní obyvatele (Rusy) z jejich domů, aby se tam ukryli. Místní starší lidé zůstali v mrazu a jejich domovy se staly úkryty pro severokorejské vojáky."
Dnes zveřejněná zpráva HRW kritizuje „zesílené represe“ v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na „liberální demokracie“, které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.
„Události minulého roku podtrhly důležitost obrany mezinárodních lidskoprávních norem a demokratických institucí tváří v tvář zbabělé neochotě mnohých vlád zakročit proti utrpení a utlačování,“ uvádí v předmluvě ke zprávě ředitelka HRW Tirana Hassanová. Dokument popisuje stav lidských práv v asi stovce zemí světa, Česko ani Slovensko mezi nimi nejsou.
Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.
Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.
„Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. „Musíme být ostražití,“ dodal.
Poradci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují rozsáhlou strategii sankcí, která má pomoci vyřešit válku na Ukrajině, píše server Bloomberg. Podle zdrojů agentury Trumpův tým zvažuje dvě základní strategie uvalení sankcí. Debaty se účastní některé osobnosti z budoucí administrativy, bývalí úředníci z Trumpova působení a konzervativní think-tanky.
První přístup počítá se scénářem, kdy je řešení války na Ukrajině „na dohled“, a předpokládá určitá opatření ve prospěch sankcionovaných ropových „baronů“ v Rusku, což by mohlo pomoci uzavřít mírovou dohodu, uvádí se v článku.
Druhá varianta je založena na ještě větším tlaku sankcí a větším vlivu na Moskvu. Podle zdrojů Bloombergu jsou plány Trumpova týmu zatím v počáteční fázi a nakonec budou záviset na rozhodnutí samotného zvoleného prezidenta USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že Ukrajina Rusku vratí útok ruského dronu, k němuž došlo během jeho jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Kyjevě. „My jim také pošleme pozdravy,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz novináře. Starmer na oplátku poznamenal, že útok je připomínkou toho, čemu Ukrajina čelí každý den, a zdůraznil potřebu Ukrajinu podpořit.
Ruské a s Kremlem spřízněné noviny Kommersant informovaly, že Moskva a Podněstří, Ruskem podporovaný separatistický region Moldavska, jednají o možnosti nákupu plynu pro tento region v Evropě prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti.
Tím by se obešel plynovod TurkStream, který byl považován za hlavní možnost poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu. Místo toho se diskutuje o možnosti nákupu plynu na evropském spotovém trhu prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti, přičemž náklady by hradila ruská státní pokladna.
Proslýchá se, že probíhají jednání o nákupu plynu v rámci tohoto systému od ledna do dubna v denním objemu 3 milionů metrů krychlových, což by mohlo stát přibližně 164 milionů dolarů (cca přes 4 miliardy korun).
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě smlouvu o partnerství na sto let. „Dnešek je skutečně historickým dnem, naše vztahy jsou bližší než kdykoli předtím,“ citovala Zelenského po podpisu smlouvy agentura Reuters.
Dohoda podle agentury AP zavazuje obě strany k obranné spolupráci - zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltickém, Černém a Azovském moři - a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Smlouva rovněž zahrnuje systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.
Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny".
Včerejší masivní útok na Ukrajinu byl podle Moskvy odvetou za ukrajinské údery s využitím západních raket na ruském území a za pokus o útok na plynovod. Konkrétně Moskva zmínila nasazení amerických střel ATACMS a britských Storm Shadow a to, že se Ukrajinci začátkem týdne pokusili zaútočit na kompresorovou stanici na plynovodu TurkStream v Krasnodarském kraji. Ukrajinu včera útok donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech.
Do Kyjeva dnes přicestoval kromě britského premiéra Keira Starmera také italský ministr obrany Guido Crosetto. Stalo se tak dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Tento příval aktivit spojila jen jedna záležitost – blížící se inaugurace staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak jen to bude potřeba k zajištění porážky Ruska. Trump již naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.
Polsko sníží dovoz ruského zkapalněného ropného plynu (LPG) o 80 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Polskou organizaci pro zkapalněný plyn. Varšava byla dosud největším dovozcem ruského LPG. Organizace očekává, že po zavedení evropských sankcí na ruský LPG 20. prosince klesne dovoz z Ruska v letošním roce na přibližně 20 000 tun měsíčně z průměrných 100 000 tun měsíčně v loňském roce. Sdružení naopak očekává zvýšení dovozu LPG přes své přístavy a také v kamionech ze zemí, jako jsou Německo či Nizozemsko.
Britský premiér Keir Starmer, který dnes přicestoval na Ukrajinu, novinářům po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin řekl, že je velmi důležité zajistit, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici až nastanou případná vyjednávání o příměří. „To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od té doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ uvedl. Británie patří k největším zastáncům Ukrajiny už od vpádu ruských vojsk před téměř třemi lety. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ doplnil Starmer.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do české společnosti se daří podle těsné většiny občanů ČR. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu, v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. Mnohem více lidí z Ukrajiny, než je schopné zvládnout, Česko přijalo podle 60 procent účastníků průzkumu, přiměřený je jejich počet podle 32 procent. Čísla se loni na podzim proti průzkumu loni na jaře změnila jen mírně – tehdy počet přijatých Ukrajinců považovalo za nezvládnutelný 58 procent Čechů a za přiměřený 35 procent.
V centru ukrajinského hlavního města, do kterého ráno přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.
„V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!" vyzval obyvatele Kličko.
Místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS v Moskvě vychvaloval ruského prezidenta Vladimira Putina a kritizoval Západ a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Danko, jehož cestu do ruské metropole spolu s dalšími pěti vládními poslanci ostře kritizuje slovenská opozice, také vyjádřil přesvědčení, že Putin a nastupující americký prezident Donald Trump letos ukončí válku na Ukrajině.
Slovenská opozice chce hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Roberta Fica, slovenská sněmovna by o návrhu měla začít jednat příští úterý. Opoziční strany mimo jiné tvrdí, že členové vlády svými prohlášeními a návštěvami zpochybňují zahraničně-politickou orientaci země a kabinet umožňuje šíření ruské propagandy. Kritiku opozičních politiků vyvolala zejména prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ukrajina letos vede Globální alianci pro prevenci sexuálního násilí v konfliktech. V Kyjevě se již uskutečnilo první, ustavující, setkání tohoto společenství. „Je to naše příležitost maximálně využít mezinárodní odborné znalosti a podporu a také se podělit o vlastní zkušenosti, jak rychle přejít od závazku k činům. Hlavním cílem je zajistit spravedlivé potrestání zločinců,“ sdělila první dáma Ukrajiny Olena Zelenská na sociální síti X. To je dle ní to, co stovky Ukrajinců, kteří trpěli od ruských okupantů, potřebují nejvíce.
Komunální služby v Kyjevě ve čtvrtek začaly s odstraňováním zničených aut, která v ulicích zůstávají po ruských útocích. Na facebooku o tom informoval nový šéf kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko. Podle něho po městě stojí takových vraků více než tisíc.
Podle Tkačenka mnoho těchto vraků představuje pro fungování města problém, protože omezují průjezd vozidel záchranných složek. Zároveň prý kazí vzhled ulic a dvorků.
Ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 27 ukrajinských dronů, včetně sedmi nad Voroněžskou oblastí, 15 nad Belgrodskou, tří nad Tambovskou a dvou nad Kurskou oblastí, tvrdilo ve čtvrtek ráno ruské ministerstvo obrany. Sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti na jihozápadu evropského Ruska, který zapálily ukrajinské drony, stále hoří, reagovaly ukrajinské úřady.
„Mír skrze sílu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na svém profilu na sociální síti X. „Jsem v Kyjevě s jednoduchým poselstvím ukrajinskému lidu: Naše 100leté partnerství je příslibem, že jsme s vámi nejen dnes nebo zítra, ale po sto let - dlouho poté, co tato válka skončí a Ukrajina bude opět svobodná a prosperující,“ doplnil. Formule »mír skrze sílu« je základem současné ukrajinské diplomacie.
Británie tvrdí, že její stoletý závazek pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko", které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na čtvrtek zničila 34 z 55 ruských dronů, dalších 18 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti. Drony podle místních úřadů poškodily energetickou infrastrukturu v Poltavské oblasti ležící na severovýchodě centrální části země.
Drony byly podle letectva sestřeleny nad 11 oblastmi země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Do odražení náletů se zapojily i stíhačky. Už ve středu večer několik dronů zasáhlo hospodářství v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde poškodily i sklad s více než 2000 tunami kukuřice.
Britský premiér Keir Starmer má dnes dle britských médií v Kyjevě oznámit pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu Ukrajiny ve výši 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun). Od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 000 ukrajinských vojáků také absolvovalo v Británii výcvik.
