„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
V ruské Kurganské oblasti stoupá hladina řeky Tobol, úřady v regionu hlásí téměř 13 000 evakuovaných kvůli záplavám – ať už z vytopených míst, nebo míst ohrožených velkou vodou. Několik čtvrtí v kazachstánském městě Petropavl (rusky Petropavlovsk) je zcela zaplaveno a uzavřeno, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na svědka z místa. Jižní část ruského Uralu a severní část Kazachstánu se potýkají s nejhoršími záplavami za desítky let.
V ruském Kurganu podle Reuters hladina řeky Tobol vystoupala na více než šest metrů a úřady očekávají, že v oblasti povodňová situace kulminuje během dneška.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května, kdy se v zemi tradičně konají oslavy vítězství ve druhé světové válce nad nacistickým Německem. „Z toho vyplývá, že ruské vojenské velení zřejmě předpokládá, že přetrvávající kritický nedostatek munice, s nímž se Ukrajina potýká, umožní ruským jednotkám získat Časiv Jar rychlejším tempem než Bachmut a Avdijivku,“ uvádí ISW ve své pravidelné zprávě o situaci na bojišti během ruské invaze na Ukrajinu.
Ruské armádní velení se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) bude při dobývání města Časiv Jar v Doněcké oblasti snažit využít toho, že se Ukrajina potýká s kritickým nedostatkem munice. Díky tomu mohou Rusové postupovat rychleji než během operací u Bachmutu, který ovládli loni v květnu po mnoha měsících krvavých bojů, nebo u Avdijivky, jež padla do jejich rukou letos v únoru.
Dobré ráno!
Premiér Petr Fiala přiletěl v pondělí krátce před 02:00 SELČ na dvoudenní návštěvu Washingtonu. Má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky.
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos k situaci na Ukrajině, pokračuje opět ráno. Dobrou noc.
„Během minulého týdne použili ruští teroristé proti Ukrajině téměř 130 bezpilotních letounů Šáhid; naštěstí se nám podařilo naprostou většinu z nich zachytit. Použito bylo také více než 80 ruských raket a téměř 700 naváděných leteckých bomb,“ prohlásil ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se válečné zlo nerozšířilo po celém světě, ať už v Evropě, na Blízkém východě, nebo jinde. Jsem vděčný všem, kteří si to uvědomují. Každý, kdo může zachránit životy, tak musí učinit. Každý, kdo má možnost omezit potenciál teroru, tak musí učinit. Ukrajina, Blízký východ i zbytek světa si stejnou měrou zaslouží spravedlivý a spolehlivý mír.“
Andrew Coté, jednatel americké společnosti BRINC Drones, která dodává Ukrajině vybavení, se domnívá, že použití dronů na Ukrajině lze přirovnat k nasazení tanků v první světové válce. „Je to dost patová situace. Pokud jste v otevřeném terénu, tak budete pronásledováni,“ podotkl Coté.
Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a vyzval k úsilí zabránit další eskalaci blízkovýchodního konfliktu. Íránský režim přirovnal k tomu ruskému, oba podle něj „šíří teror a vyžadují rozhodnou a jednotnou reakci světa“. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby se vzpamatovalo, když slyší útočné íránské drony Šáhed, které jsou „nástrojem smrti“ na Blízkém východě i na Ukrajině.
Ruská armáda má v plánu ovládnout město Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny do 9. května, uvedl na sociálních sítích vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Uvedený den se v Rusku obvykle pořádají pompézní oslavy připomínající vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945. Časiv Jar, který leží nedaleko od již ovládnuté Avdijivky, je pod neustálou palbou, upozornil na začátku měsíce starosta města Serhij Čaus.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Tématem rozhovorů českého premiéra s americkou stranou bude i poslední vývoj na Blízkém východě a rozsáhlý letecký útok Íránu na Izrael. Může to ovlivnit program návštěvy. Před odletem do USA to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS), který se má v pondělí v Bílém domě setkat s americkým prezidentem Joem Bidenem. S představiteli Spojených států chce mluvit také o další vojenské podpoře Ukrajiny, bez níž by bylo podle Fialy velmi obtížné, ne-li nemožné, zastavit ruskou agresi, které Ukrajina už přes dva roky čelí.
Dva lidé zemřeli a jeden byl zraněn a převezen do nemocnice po útoku u města Kachovka v části ukrajinské Chersonské oblasti, která je aktuálně v rukou Rusů. Na platformě Telegram to dnes oznámil Vladimir Saldo, šéf správy Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Útok podle Salda mířil na obytné domy a provedla jej ukrajinská armáda.
Vstup Ukrajiny do NATO je otázkou „kdy“, nikoli „pokud“. Podle zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana Ukrajina v budoucnu určitě vstoupí do NATO, pokud budou splněny politické podmínky. „Samozřejmě, že vidíte nuance ze strany spojenců, ale nevidíme velké rozdíly, pokud jde o pokračování podpory Ukrajiny, respektive investujeme do naší vlastní obrany,“ řekl Geoana. Napsal o tom The Kyiv Independent.
Americký Institut pro studium války si podle listu The Times of Israel (ToI) všiml, že noční íránský útok měl společné rysy s tím, jakým způsobem nyní Rusko při své agresi na Ukrajině používá drony a střely. "Rusko na Ukrajině experimentovalo s kombinacemi balistických střel a střel s plochou dráhou letu společně s íránskými drony," podotkl institut.
Ruské síly se možná připravují na rozsáhlou ofenzivu na konci jara nebo léta, jejímž cílem je dobýt další území v částečně okupovaných ukrajinských oblastech, napsal dnes deník The Financial Times s odkazem na nejmenované ukrajinské a západní představitele. Informoval o tom The Kyiv Independent.
Ruský útok na sanitku zranil jednu osobu v Charkovské oblasti. Ruské síly shodily výbušninu z dronu z pohledu první osoby (FPV) na sanitku na cestě do Petropavlivky a zranily jejího 58letého řidiče, informovala dnes vojenská správa Charkovské oblasti.
Tři lidé dnes zemřeli při ruských útocích na vesnice Netajlove a Novoselydivci v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedla oblastní prokuratura. Ostřelování tam podle ní zasáhlo rodinné domy. Ve vesnici Očeretyne ve stejném regionu podle ní ostřelování poškodilo bytový dům natolik, že se zřítila celá jeho část nad prostředním vchodem, oznámil také úřad a zveřejnil fotografii poničeného domu.
Oběti jsou šedesátiletý pár a 66letá žena. Ve vesnici Očeretyne se záchranářům podařilo ze sutin poškozeného bytového domu vyprostit 43letou ženu. Zranění utrpěla na jiném místě vesnice ještě 90letá obyvatelka, sdělila také prokuratura.
Ozbrojené síly Ukrajiny vztyčily ukrajinskou vlajku na levém břehu Chersonské oblasti. Video zveřejnil starosta okupovaného města Olešky Jevhen Ryščuk.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že se ruským silám podařilo dobýt vesnici Pervomajske u již ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Rusko v posledních měsících oznámilo dobytí několika malých vsí v této oblasti. Únorové ovládnutí Avdijivky bylo jeho posledním velkým územním ziskem.
„Ruský teror proti ukrajinským městům a infrastruktuře způsobuje nesmírné utrpení,“ uvedl dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Dodal, že Berlín usiluje o co nejrychlejší nákup dalších systémů Patriot.
Ukrajina dostane od Německa další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes spolkové ministerstvo obrany. Podle německých médií dosud Berlín poslal Kyjevu dva takovéto systémy a třetí chce doručit bez prodlení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí označil za projev podpory v „klíčovém okamžiku“.
Ukrajině ještě nedošly střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, je jich ale nedostatek, sdělil deníku The Guardian poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Novinář deníku Bild ve čtvrtek s odvoláním na svůj zdroj uvedl, že střely k těmto dvěma zásadním systémům Ukrajině už prakticky došly.
„Rozhodně jich je nedostatek,“ sdělil Podoljak ohledně množství raket k systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T.
Německo posílí protivzdušnou obranu Ukrajiny dalším systémem Patriot, oznámila vláda. Podle DPA Berlín zatím poslal dva a třetí chce dodat okamžitě. „Vzhledem k dalšímu nárůstu počtu ruských leteckých útoků na Ukrajinu se německá vláda rozhodla dále posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ cituje N-TV prohlášení německého ministerstva obrany.
Ruské válečné tažení na Ukrajině je v Lotyšsku, které s Ruskem sdílí hranici, před evropskými volbami zásadním tématem. Podle bývalého ministra obrany pobaltské země a někdejšího europoslance Artise Pabrikse současná mezinárodní situace učiní z nově zvoleného Evropského parlamentu krizovou instituci, která se bude muset zabývat posílením bezpečnosti. Rusko, které na Ukrajinu vyslalo své jednotky pro rozsáhlou invazi v únoru 2022, svými kroky možná i zvýší zájem o nadcházející evropské hlasování, řekl v rozhovoru s ČTK Pabriks.
Ukrajinské ostřelování města Tokmak, které leží na jihu Ukrajiny a je okupováno ruskými silami, si vyžádalo nejméně deset obětí na životě, tvrdí představitel tamní Ruskem ustanovené správy Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij). Páteční útok na Tokmak podle ruské okupační správy zasáhl rezidenční oblast. Podle Balyckého na místě stále pokračuje pátrání po přeživších a obětech v sutinách domů.
„Záchranáři ze sutin vyprostili těla dospělého a dítěte,“ napsal dnes kolem poledne Balyckyj na platformě Telegram. Bilance útoku tím podle něj stoupla na deset lidí.
Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti zranil dva lidi, uvedla včera Státní pohotovostní služba.
Ukrajina zahájila raketový úder na okupovaný Luhansk. Místní média informují o úderu na místo, kde stála ruská vozidla poblíž továrny na výrobu strojů. Čeká se na oficiální potvrzení.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Situace na ukrajinské východní frontě se v posledních dnech výrazně zhoršila. Rusko po březnových prezidentských volbách zesílilo ofenzivu, napsal dnes vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj na platformě Telegram. Postup Rusům podle Syrského usnadňuje teplé a suché počasí, protože tanky mohou rychleji postupovat otevřenou krajinou.
„Navzdory značným ztrátám nepřítel stupňuje své úsilí nasazováním nových obrněných jednotek, což vede k občasným taktickým úspěchům,“ napsal Syrskyj. Velitel slíbil posílit nejvíce ohrožené oblasti. Navzdory zprávám médií o nedostatku munice na ukrajinské straně Syrskyj napsal, že „byly doplněny zásoby bezpilotních letounů všech typů, protitankových raket a přesunuty další rezervy sil a techniky.“
Pouliční umělec Bandit namaloval nástěnnou malbu na nádvoří, kde v březnu roku 2022 ruské síly nechaly v Buči mrtvá těla osmi mužů. Podívejte se na nové snímky.
Ruské síly včera zaútočily na 12 komunit podél hranice Sumské oblasti a způsobily více než 100 explozí, informuje The Kyiv Independent.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Washington a Londýn zakázaly burzám s kovy přijímat nový hliník, měď a nikl z ruské produkce a zakázaly dovoz těchto kovů do USA a Velké Británie. O pátečním rozhodnutí dnes informovala agentura Reuters. Cílem opatření je kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu omezit příjmy z vývozu těchto kovů z Ruska.
Rusko je významným producentem hliníku, mědi a niklu. Hlavní ruští producenti kovů Rusal a Nornickel a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář zatím nereagovaly.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že Ukrajina a Západ by měly zahájit jednání s Ruskem. „Dnes nastal okamžik, aby si především Ukrajinci sedli k jednacímu stolu a konečně se dohodli,“ řekl podle kanálu Nexta TV.
Čína podle Spojených států podporuje ruskou válku na Ukrajině tím, že Moskvě poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií pro drony a řízené střely, díky čemuž Rusko může navyšovat svou zbrojní výrobu. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele o tom dnes informovaly agentury AP a Reuters.
Podle nejmenovaných činitelů v roce 2023 pocházelo přibližně 90 procent ruské mikroelektroniky z Číny, a Rusko ji používalo mimo jiné k výrobě raket, tanků či letadel. Také téměř 70 procent ruského dovozu obráběcích strojů v posledním čtvrtletí loňského roku pocházelo z Číny. Čínské a ruské subjekty dále podle poznatků amerických zpravodajských služeb společně pracují na výrobě bezpilotních letounů v Rusku či na zlepšení ruských satelitních kapacit využitelných na Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden o problematice v nedávném telefonátu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Pokračuje plánovaná rotace jednotek, které plní úkoly v bojových oblastech od začátku invaze v plném rozsahu,“ informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. „Přestože ruští okupanti nadále vyvíjejí tlak v mnoha oblastech, byly nalezeny příležitosti k střídavému vysílání brigád k odpočinku. Zároveň je přijímán soubor opatření k posílení brigád, které nadále plní bojové úkoly na frontě. Toto rozhodnutí bylo učiněno mimo jiné po přezkoumání počtu některých jednotek, které nejsou zapojeny do bojových operací. Tisíce vojáků byly poslány k bojovým jednotkám.“
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska provedlo test mezikontinentální balistické střely. Test podle něj proběhl úspěšně a jeho výsledky potvrzují vysokou spolehlivost „ruských raket při zajišťování strategické bezpečnosti Ruské federace“. O jakou střelu konkrétně šlo, ministerstvo neupřesnilo.
Portál Meduza v souvislosti s oznámením o testu napsal, že různé telegramové kanály dříve upozorňovaly na fotografie a videozáznamy zachycující neidentifikovaný objekt na obloze. Kanál Ostorožno novosti uvedl, že raketu nebo stopy po ní zaznamenali obyvatelé Volgogradské, Astrachaňské nebo Orenburské oblasti na jihu Ruska.
Raketa byla vidět i z oblastí Blízkého východu.
OBRAZEM: Technici opravují tepelnou elektrárnu u Charkova. Jednu z největších elektráren na Ukrajině nedávno zničily ruské útoky.
Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Průzkum se uskutečnil od konce ledna do 11. března a zúčastnilo se ho 966 obyvatel Česka starších 15 let.
Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost ČR ji označilo 64 procent respondentů. „Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z období června a července 2023 v případě vnímání ohrožení evropské bezpečnosti a bezpečnosti České republiky poněkud snížilo,“ uvedlo CVVM. U ohrožení bezpečnosti ČR zaznamenal průzkum pokles o šest procentních bodů, v případě evropské bezpečnosti o čtyři procentní body.
Na severu Moskvy dnes vybuchl automobil Toyota Land Cruiser Prado, jeho majitel byl zraněn, oznámila ruská média s odvoláním na místní úřady. Za volantem vozu byl bývalý důstojník ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Prozorov, v Rusku psán Vasilij Prozorov, který přeběhl na ruskou stranu, napsala ruská státní agentura TASS.
„Vybuchlo auto zrádce,“ napsal list Ukrajinska pravda. Dodal, že Prozorov byl vyhozen ze SBU v roce 2018.
Auto na parkovišti před obytným domem explodovalo v okamžiku, kdy řidič nastartoval motor. V tu chvíli explodovala nálož nastražená pod vozem. Ruští kriminalisté případ vyšetřují jako pokus o vraždu.
Nizozemsko letos poskytne Ukrajině dodatečnou vojenskou podporu ve výši jedné miliardy eur (25,4 miliardy Kč); celkově se tak nizozemská pomoc vyšplhá na tři miliardy eur (76 miliard Kč). Na příští rok má Nizozemsko pro zemi, která se už přes dva roky brání ruské agresi, připraveny taktéž tři miliardy eur. Na síti X to napsal nizozemský premiér Mark Rutte.
Kreml dal dnes najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko během války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina současně před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou. Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než dvěma lety.
Vláda v Budapešti vyzývá maďarské firmy, aby více obchodovaly s Ruskem. Maďarsko-ruská hospodářská spolupráce má dlouhou a úspěšnou tradici a po maďarských výrobcích je v Rusku poptávka, napsal ve čtvrtek na sociální síť Facebook maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že vláda v tom podniky plně podporuje. Firmy mají podle Szijjártóa s ruskými podniky spolupracovat jen v oblastech, na které se nevztahují západní sankce uvalené na Rusko poté, co tato země před více než dvěma lety napadla sousední Ukrajinu.
Generální ředitel Antverpského světového diamantového centra (AWDC) Ari Epstein ve čtvrtek nečekaně rezignoval. Uvedla to správní rada v dnešním prohlášení. Mluvčí AWDC uvedl, že 48letý Epstein si nepřál sdělovat důvody svého náhlého odchodu, ale belgické finanční noviny De Tijd mluví o konfliktu mezi belgickou vládou a diamantovým sektorem kvůli sankcím na ruské diamanty, upozornila agentura Reuters.
Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích.
„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy,“ prohlásil De Croo podle belgických médií. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Petrem Fialou a dalšími evropskými lídry.
Policie v Ruskem okupované části východní Ukrajiny pátrá po americkém občanovi Russellu Bentleymu, který v uplynulých letech bojoval po boku proruských separatistů a šířil kremelskou propagandu. Ruská média o něm píší jako o válečném zpravodaji.
V Belgorodské oblasti protivzdušná obrana dnes dopoledne sestřelila dalších pět dronů. Gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov na telegramu napsal, že jeden z bezpilotních letounů v Belgorodu narazil do administrativní budovy. Dva muži v důsledku toho utrpěli zranění a záchranáři je převezli do nemocnice.
Bratislava bude mít načas zájem o dobré vztahy s Kyjevem, je ale otázkou, na jak dlouho, upozornil list Ukrajinska pravda v komentáři ke čtvrteční schůzce vlád obou zemí, vedených premiéry Robertem Ficem a Denysem Šmyhalem. Fico si momentálně vybral „mír s Ukrajinou“, ale otázka zní, zda ukrajinskou kartu, tolik zabírající na slovenské voliče, vytáhne už před červnovými volbami do Evropského parlamentu, anebo si ji ponechá do příštích parlamentních voleb. Odpověď podle deníku závisí i na tom, zda se Fico bude chtít vyvarovat krize ve vztazích s Bruselem.
Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.
„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.
Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.
Pokud se po letošních volbách dostanou v Británii k vládě opoziční labouristé, zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle webu stanice BBC to ve čtvrtek prohlásil jejich šéf Keir Starmer, který se dnes chystá navštívit výrobnu britských jaderných ponorek. Británie v současnosti dává na obranu 2,1 procenta HDP a patří v Severoatlantické alianci k výrazným podporovatelům Ukrajiny.
Pět ukrajinských dronů v Rostovské a Belgorodské oblasti zneškodnila podle tvrzení ruského ministerstva obrany v noci na dnešek ruská protivzdušná obrana. Uvedla to agentura Reuters.
Podle Moskvy šlo o „sérii pokusů o teroristické útoky na cíle na ruském území“. Nad Rostovskou oblastí systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři drony. Podle gubernátora tohoto regionu na jihozápadě Ruska Vasilije Golubjeva se to stalo v Novošachtinsku. „Podle předběžných údajů nejsou oběti ani škody,“ napsal na telegramu. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že Golubjev neuvedl, na jaký cíl drony mířily.
Rusko dnes nad ránem podniklo další útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vlna úderů nebyla ale tak masivní jako předchozí noc.
Škody jsou hlášeny z okolí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Trosky sestřeleného dronu tam dopadly na blíže neupřesněný energetický objekt, který začal hořet. Hasiči požár likvidují, píše server Ukrajinska pravda.
Rusové při poslední sérii útoků nasadili jednu raketu Ch-59 a 17 útočných dronů typu Šáhed, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 16 šáhedů zničila. Stalo se to nad územím Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti. Z posledního regionu byly hlášeny výbuchy a zejména v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny platil poplach kvůli nebezpečí raketových útoků, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Následky útoků se upřesňují, informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici.
Dobré ráno, v letadle plně naloženém vojenským vybavením ve středu přicestovali do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala ve čtvrtek večer podle agentury Reuters nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce.
Nigerská televize odvysílala záběry vykládání vojenského nákladního letounu, zatímco poblíž postávali lidé v uniformách. „Jsme tu, abychom vycvičili nigerskou armádu... a rozvíjeli vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Nigerem,“ řekl muž v maskáčové uniformě, kterého RTN označila za jednoho z ruských instruktorů.
Od roku 2022 přišlo v důsledku ruských útoků o končetiny nejméně 30 ukrajinských dětí. Na rozdíl od dospělých potřebují děti nové protézy nejméně jednou ročně a často se při přizpůsobování protézám a nové realitě potýkají s psychickými problémy.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že USA podepsaly dohodu o poskytnutí 138 milionů dolarů na modernizaci ukrajinské protivzdušné obrany.
Šéf MAAE varuje před eskalací v souvislosti s útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží. Nedávné útoky na Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu znamenaly „významnou eskalaci“ nebezpečí pro jadernou bezpečnost na Ukrajině, uvedl ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek.
„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.
Nizozemsko přidělí Ukrajině dalších 400 milionů eur (asi 10,147 miliard korun), čímž zvýší svůj celkový příslib pro rok 2024 na více než 2,4 miliardy eur (60,89 miliard korun), uvedla nizozemská zpravodajská stanice RTL.
Ruská armáda z velké části nahradila své ztráty na Ukrajině, a to mnohem rychleji, než se předpokládalo, uvedl v písemném prohlášení pro Kongres generál Christopher Cavoli, vrchní velitel americké armády v Evropě.
V běloruské vazbě zemřel jednapadesátiletý Aljaksandr Kulinič, kterého úřady obvinily z urážky autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka. Oznámila to dnes lidskoprávní organizace Vjasna, podle níž je Kulinič šestý politický vězeň, jenž zemřel v Bělorusku za mřížemi. Podle oficiálních údajů zemřel na ischemickou chorobu srdeční, napsalo Rádio Svoboda.
Agentura AP poznamenala, že Kulinič byl ve vazební věznici ve městě Brest, která je známá tvrdým zacházením s opozičními aktivisty. „Vyzývám naše mezinárodní partnery, aby přijali opatření, která zabrání dalším ztrátám na životech,“ napsala na síti X v souvislosti s Kuliničovou smrtí běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.
Donald Trump odmítl pozvání Zelenského k návštěvě Ukrajiny, píše New York Post. Mluvčí volební kanceláře amerického exprezidenta označil nabídku za „nevhodnou“, protože bývalý americký prezident „není vrchním velitelem ozbrojených sil“.
Polsko disponuje raketami protivzdušné obrany sovětské výroby, které mohou být odeslány na Ukrajinu. Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal již o možném převodu.
Ukrajina už nemá skoro žádné střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, tvrdí novinář a analytik deníku Bild Julian Röpcke, který se odvolává na svůj anonymní zdroj. Oba systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní, aby mohla ochránit svůj vzdušný prostor před ruskými střelami, upozornil novinář, na jehož analýzy vývoje bojů se často odvolávají ukrajinská média.
„Ukrajině došly střely Patriot a Iris-T. Většina dalších zásob prostředků protivzdušné obrany je vyčerpána nebo zničena,“ napsal Röpcke na sociální síti X.
Ukrajinští dělostřelci u Kreminny v Doněcké oblasti. „Ray“ z Azovské brigády připravuje munici pro houfnici OTO-Melara Mod 56 italské výroby.
Záplavy v Rusku zasáhly Kurgan, pod vodou se ocitl i jediný ruský výrobce BMP, píše Defense Express. Evakuován by měl být i závod Kurganmašzavod, který je jediným ruským výrobcem nových pěchotních (vyrábějí se zde všechna bojová vozidla BMP-3 a BMP-4) a výsadkových bojových vozidel.
Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.
„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.
Kreml loni zaplatil 58 miliard rublů (asi 15 miliard korun) neziskovým organizacím, aby šířily propagandistické informace určené domácímu publiku, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Podle rozvědky jde o organizace, které se prezentují jako nezávislé na státních strukturách, ale ve skutečnosti na zakázku Kremlu šíří na internetu takzvaně vlastenecký obsah.
Podle rozvědky může být tento obsah skryt v různých blozích, filmech, seriálech, zprávách nebo i počítačových hrách. Cílem takto šířené propagandy je formování loajálních postojů veřejnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ospravedlňování ruské války proti Ukrajině nebo oslavování ruských vojáků. Ruské úřady na šíření takovýchto informací vynakládají více peněz než v minulosti, tvrdí také ukrajinská tajná služba.
„Zvýšení výdajů na skrytou propagandu určenou domácímu publiku může svědčit jak o snížení důvěry k oficiálním a tradičním médiím agresorské země, tak také o snaze Putinovy diktatury zajistit si kontrolu nad internetovým prostorem v Rusku,“ uvedla ukrajinská rozvědka.
Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu nebo v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.
„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.
„FSB pravidelně dostává informace o účasti západních tajných služeb, především britských, na přípravě ukrajinských speciálních jednotek. Odhalili jsme kurátorskou roli, kterou hrají britské speciální jednotky ve valné většině teroristických a diverzních akcí proti lodím Černomořské flotily a proti Krymskému poloostrovu,“ citovala agentura TASS představitele ruské tajné služby FSB.
Ruská služba také prohlásila, že britské síly využívají Ukrajinu jako cvičnou plochu a že na ukrajinské vojáky pohlížejí jako na „materiál“ pro testování nových zbraní a taktik. Podle dalšího tvrzení FSB se Britové „nenamáhají“ s detailním promýšlením operací. Příkladem takovéto nepropracované operace je podle FSB zmařený plán, v němž britské síly počítaly s vyloděním ukrajinských vojáků na Tendrivské kose v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.
Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po dnešním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.
Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu. Dnes to v debatě ve Spolkovém sněmu prohlásilo několik vládních i opozičních poslanců, kteří debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě, podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.
Sociálnědemokratický poslanec Dirk Wiese v souvislosti s Bystroněm odkázal na přísloví o zaplacené loajalitě. „Už (německý teolog) Martin Luther rád citoval lidovou moudrost ‚koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jistě ji zná i Petr Bystroň z AfD,“ řekl Wiese. „Před chlebem z Ruska bych ale byl velmi opatrný, protože může být nebezpečný,“ poznamenal. Dodal, že Bystroň také dozajista zná varování z dětství, že bychom si neměli nic brát od cizích lidí.
„Alexej Navalnyj napsal autobiografii,“ tweetuje mluvčí nedávno zemřelého politika Kira Jarmyšová. „Začal v Německu, když se zotavoval z otravy, a skončil ve vězení. Kniha vyjde 22. října.“
Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na dnešním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy.
Slovenský ministerský předseda na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu. „Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl na tiskové konferenci Fico.
Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.
„Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části,“ popsal jeden z cílů dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu prezident Petr Pavel.
Prezident hostitelské země Gitanas Nauséda hovořil o nutnosti zaměřit se na obnovu Ukrajiny a také o podpoře napadené země i Moldavska v cestě do Evropské unie.
Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Řecko uskupení rozšířilo teprve loni, k iniciativě se tehdy přidružily také Moldavsko a Ukrajina.
Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.
Z návrhu zákona byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají.
Hlavním úkolem novinky je podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty, zástupci vojenských správ je už nebudou muset „lovit“ a „odchytávat“ na ulicích, jak se dosud někdy stávalo.
„Navždy nás opustil Karel Štindl, bývalý velvyslanec v Polsku a na Ukrajině, znalec Ruska a východní Evropy a mimořádně erudovaný diplomat a skvělý člověk,“ ohlásil na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský. „Zůstává vzorem pro řadu našich kolegů. Upřímnou soustrast rodině a pozůstalým.“
Prezident Petr Pavel se v Litvě sešel s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Ten mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.
Lotyšský a ukrajinský prezident Edgars Rinkēvičs a Volodymyr Zelenskyj právě podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu mezi svými zeměmi. „Počítá s roční vojenskou podporou Lotyšska pro Ukrajinu ve výši 0,25 % HDP. Lotyšsko se také zavázalo na 10 let pomáhat Ukrajině s kybernetickou obranou, odminováním a bezpilotními technologiemi a také podporovat vstup Ukrajiny do EU a NATO,“ tweetuje Zelenskyj. „Jsem vděčný našemu příteli a partnerovi, Lotyšsku. To je přesně ta specifičnost a předvídatelnost, kterou náš boj za svobodu a nezávislost vyžaduje.“
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko zavzpomínal na dobu před dvěma lety. „Slavné pozůstatky zničené ruské kolony obrněnců západně od Kyjeva, právě teď,“ tweetuje s videem vraků.
Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří.
„Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.
Dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na této schůzce zastupuje prezident Petr Pavel.
Podle Zelenského jsou dnes „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.
„Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také pro každý národ sousedící s Ruskem a pro všechny, kdo si váží mezinárodního práva,“ uvedl ukrajinský prezident. V Litvě byl naposledy v lednu, loni v červenci se ve Vilniusu připojil k summitu NATO.
Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.
Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.
Německý exkancléř prohrál soud s deníkem Bild. Gerhard Schröder si stěžoval na publikování rozhovoru s ruským právníkem a disidentem Alexejem Navalným, jenž ho v něm označil za „Putinova poslíčka“, který „chrání vrahy“ a „dostává tajné platby“.
Cílem rozsáhlého nočního ruského útoku na Ukrajinu bylo poškodit kritickou infrastrukturu v pěti regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské síly použily více než čtyři desítky střel a přibližně stejný počet dronů a Zelenskyj opět apeloval na spojence své země, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu. O poškození elektráren a rozvoden v pěti regionech informuje podle agentury Reuters také provozovatel přenosové soustavy.
„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj na telegramu a na adresu západních partnerů dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu a další zbraně, a ne „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuse.
Polská armáda v noci kvůli ruským útokům na západ Ukrajiny aktivovala vše potřebné k ochraně polského vzdušného prostoru, uvedla Varšava.
Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v několika oblastech Ukrajiny, uvedl její ministr energetiky. Zasaženy byly mj. dvě elektrárny.
Kvůli válce museli z rodné země utéct, řada z nich by se ráda vrátila, ale nemá kam... Ukrajinští uprchlíci se proto po více než dvou letech snaží začlenit do české společnosti. Pracují na místech, kde jsou zapotřebí. Celý článek čtěte ZDE
Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.
Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska. Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno.
Na Slovensku budou dnes společně jednat členové slovenské a ukrajinské vlády za účasti premiérů obou zemí, Roberta Fica a Denyse Šmyhala. Schůzka se uskuteční necelého půl roku po nástupu do úřadu nynějšího Ficova kabinetu, který Ukrajině bránící se ruské invazi zastavil vojenskou pomoc ze slovenských státních zásob. Fico a Šmyhal společně jednali už letos v lednu v ukrajinském Užhorodu. Slovenský premiér dříve nešetřil kritikou na adresu východního souseda.
Český prezident Petr Pavel se dnes zúčastní summitu iniciativy Trojmoří v litevském Vilniusu. Plánuje také několik bilaterálních jednání, například s estonským protějškem Alarem Karisem. Pavla doprovodí podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, která se zúčastní obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Dobré ráno, z ruské Murmanské oblasti v noci na dnešek vzlétlo nejméně sedm ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které zaútočily na Ukrajinu. Vedení ukrajinského letectva o tom informovalo na platformě Telegram a vyzývalo obyvatele, aby neignorovali sirény hlásící letecký poplach. Nejméně deset zásahů kritické infrastruktury v Charkovské oblasti nad ránem oznámil šéf správy oblasti Oleh Syněhubov. V Zaporožské oblasti jsou slyšet výbuchy.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online k Ukrajině končí. Těšíme se na shledanou zase od rána.
Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska.
Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. To je i Girkinův případ. Advokát nicméně podle agentury RBK sdělil, že o jeho klienta má jako o velitele zájem jedna z jednotek v takzvané Doněcké lidové republice, což je mezinárodně neuznaný útvar vyhlášený na východní Ukrajině proruskými separatisty a později anektovaný Ruskem.
Girkina, známého také pod přezdívkou Strelkov, letos v lednu soud poslal za výzvy k extremistické na čtyři roky za mříže. Ruská justice se na tohoto stoupence ruské invaze na Ukrajinu zaměřila poté, co na platformě Telegram kritizoval ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost ve válce.
