„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Na obnově Ruskem prakticky zcela zničeného ukrajinského města Mariupol se podílejí i německé firmy, zjistil politický magazín Monitor německé veřejnoprávní televize ARD. Rekonstrukce jihoukrajinského města, které mělo před válkou přes 400.000 obyvatel, přitom hraje zásadní roli v ruské válečné propagandě.

Ukrajinský generální štáb později na Facebooku oznámil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci na dnešek 20 útočných dronů, z nichž 11 ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala. Podle prohlášení Syněhubova na samotný Charkov Rusové vypustili nejméně 15 dronů, z nichž některé se podařilo sestřelit. Zásahy byly zaznamenány ve třech čtvrtích, uvedl činitel.

Ruské ministerstvo obrany mezitím na svém kanálu stejné sociální platformy uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila pět ukrajinských bezpilotních strojů - tři nad Belgorodskou oblastí a dva nad Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmiňuje.

Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.

„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance,“ řekl Gruško. Uvedl také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se „předvídatelně a záměrně“ zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na „kritické nule“, z čehož obvinil Washington a Brusel.

Rusové dnes zaútočili na Charkov, toto jsou aktuální snímky z místa.

Ukrajinské úřady upřesnily, že mrtví v Charkově jsou čtyři. "Charkov má za sebou těžkou noc. Na město zaútočily 'šáhedy', které zasáhly obytné domy," napsal starosta Ihor Terechov s poznámkou, že zraněno je 12 lidí. "Mezi zraněnými je také zdravotní sestra záchranné služby, která na místo dorazila s týmem, aby poskytla pomoc," dodal Terechov. Snížení počtu obětí z pěti na čtyři starosta blíže nevysvětlil.

Zraněných je v Charkově nejméně deset lidí, uvedl Syněhubov, který na telegramu zveřejnil i fotografie z místa útoku. Je na nich poškozený vícepatrový dům a ohořelý vůz záchranné služby.

Ruská strana se k incidentu nevyjádřila.

Charkovská i sousední Sumská oblast před oznámením o zásahu v Charkově vyhlásily letecký poplach. Ukrajinské letectvo během noci varovalo před dalšími přesuny ruských dronů nad ukrajinským územím.

Dobré ráno, ruské drony dnes brzy ráno zasáhly obytné domy v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Na místě při jednom z útoků zahynuli tři záchranáři, kteří pomáhali s odklízením následků předchozího úderu, uvedli na telegramu šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a charkovský starosta Ihor Terechov.

„Zahynuli tři lidé, příslušníci záchranných služeb, kteří přijeli odklidit následky ostřelování obytných budov,“ uvedl Terechov. Při útocích celkem zemřelo nejméně pět lidí, dalších nejméně deset je zraněných.

Česká vláda na nynější nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu vyčlenila vyšší stovky milionů korun. V rozhovoru pro televizi CNN Prima News to dnes večer řekl premiér Petr Fiala (ODS). 

Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj „zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“. Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. „Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují,“ podotkl.

K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times, který koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).

Na Ukrajině je přibližně půl milionu mužů ve věku mezi 25 až 27 lety, ale někteří nejsou schopni služby v armádě, jiní vycestovali ze země, další jsou v záloze či mají odklad, řekla agentuře AP analytička Oksana Zabolotná. Odhadla, že nový zákon, který prezident Zelenskyj podepsal, umožní zmobilizovat asi 50 000 mužů. I to však bude krok kupředu, protože průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje okolo 40 let.

Zatímco Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko chystá mobilizaci dalších 300 000 vojáků, Kreml vyjádření Zelenského o chystané mobilizaci v Rusku popřel.

„Není to pravda,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agenturám Interfax a TASS. Ta připomněla, že sám prezident Vladimir Putin opakovaně ujišťoval, že další mobilizace není nutná, protože neustává příliv dobrovolníků do armády.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters uvedlo, že smlouvu s armádou od začátku roku podepsalo 100 000 mužů, z toho 16 000 za posledních deset dní. Ministerstvo tvrdí, že nové rekruty motivuje odhodlání pomstít se za útok v koncertní síni na okraji Moskvy se 144 oběťmi.

Obava, že Slovensko někdo zatáhne do války, není na místě, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v televizním projevu na závěr kampaně před sobotním rozhodujícím kolem přímé volby svého nástupce.

V kampani předseda parlamentu Peter Pellegrini a jeho kolegové ze strany Hlas-sociální demokracie označovali druhého finalistu prezidentské volby Ivana Korčoka jako možného prezidenta konfliktu a války či tvrdili, že by mohl vyslat vojáky bojovat na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené invazi.

„Za pět let ve funkci jsem mohla poznat oba kandidáty na prezidenta a s čistým svědomím a přesvědčením mohu říct, že ani Peter Pellegrini, ani Ivan Korčok nás do žádné války nezatáhnou a ani nevyšlou na Ukrajinu žádného našeho vojáka. Jednak k tomu prezident nemá pravomoc a nemají k tomu ani žádný důvod,“ uvedla Čaputová, která už se o znovuzvolení neucházela.

Čaputová vyjádřila lítost, že součástí kampaně před prezidentskými volbami bylo také „zahrávání si se strachem“ či podsouvání obav, že „je tu někdo jiný, kdo o nás rozhoduje a určuje, kam směřujeme a ke komu budeme patřit“.

„Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny,“ řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. „Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování,“ dodal český velvyslanec.

V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla „určitě lepší“ než jejich dřívější vyjádření. „V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě,“ uvedl Landovský. Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.

„Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní,“ řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle něj šlo o první telefonát od října 2022.

Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice.

Rusko prostřednictvím svých tiskových agentur znovu odmítlo, že by je USA s dvoutýdenní předstihem varovaly před útokem na konkrétní koncertní sál. Agentury TASS, RIA Novosti a Interfax dnes synchronně vydaly tvrzení anonymního zdroje „z kompetentního ruského úřadu“, že tvrzení amerických médií, konkrétně listů The New York Times a The Washington Post, „neodpovídají skutečnosti“.

USA sice skutečně informovaly Rusko o teroristické hrozbě, ale „daná informace byla obecná“, citovala z ruských agentur stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Kreml se vyjádřit odmítl, mluvčí ruské diplomacie americké varování zlehčovala.

USA trvají na tom, že jejich varování bylo „konkrétní, včasné a důvěryhodné“, uvedla americká velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyová již v pátečním prohlášení, dodala BBC.

Šéf NATO Stoltenberg dnes nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.

Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.

„NATO je a zůstane defenzivní aliancí,“ zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO „nedělá stranu konfliktu“, poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. „Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu,“ dodal.

Členské země NATO se shodly na další podpoře Ukrajiny. Nyní budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci Kyjevu. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ukrajinci podle šéfa NATO neustále prokazují svou statečnost. „Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Všichni přítomní na dnešním jednání se podle něj v tento kritický moment shodli na podpoře Ukrajiny. Shodli se rovněž i na tom, že je potřeba pokročit v plánování toho, aby pomoc Kyjevu byla ještě robustnější a více předvídatelná.

Rusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, prohlásil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na dotaz novinářů, kolik vojáků povolá letos do služby Ukrajina, řekl, jich „nebude třeba půl milionu“. Konkrétní počet nesdělil. O den dříve ukrajinský prezident podepsal zákon snižující věkovou hranici pro odvod vojáků do bojové služby z 27 na 25 let, což by mělo pomoci Ukrajině získat větší bojovou sílu.

„Mohu říci, že k 1. červnu se Rusko připravuje na mobilizaci dalších 300.000 vojáků,“ uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, který dnes navštívil Kyjev. Jak k této informaci Zelenskyj dospěl, agentura Interfax-Ukrajina neuvádí.

Soud v dagestánské Machačkale dnes uvalil vazbu na dva občany Tádžikistánu, zadržené kvůli podezření, že patří k mezinárodní teroristické organizaci. Uvedla to ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na mluvčí nejvyššího soudu v autonomní republice na severním Kavkazu.

Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice, uvedla na síti X Kancelář prezidenta republiky. Už předtím se Ciuca setkal se svým českým protějškem Milošem Vystrčilem (ODS) a první místopředsedkyní Sněmovny Věrou Kovářovou (STAN).

„Aktuálně je v rámci iniciativy přislíbeno financování na nákup přibližně 500.000 kusů munice. Detailní částku nebudeme uvádět,“ citovaly dnes Seznam Zprávy ministerstvo obrany. Česko v rámci této iniciativy podle obrany spolupracuje přibližně s 18 zeměmi, s nimiž vedení ministerstva několik týdnů postupně připravuje a podepisuje memoranda o porozumění.

Ruské ostřelování zabilo v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny otce s jedenáctiletým synem, kteří se tajně vrátili do své domovské vesnice poté, co je odtamtud úřady kvůli nebezpečné situaci donutily odjet. V jejich vesnici Novoosynove nedaleko fronty totiž oblastní správa nařídila evakuaci všem rodinám s dětmi. Dnes o tom informovala agentura Unian.

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes 3000 naváděných leteckých bomb, více než 400 střel různých typů a přes 600 útočných dronů Šáhed, uvedl dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje více prostředků protivzdušné obrany, aby se mohla před těmito vzdušnými útoky invazní armády bránit.

„Kvůli tomuto teroru trpí různá ukrajinská města a vesnice. Rusko obzvláště tvrdě zasahuje území u frontové linie a pohraniční hromady,“ napsal prezident. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Zelenskyj konkrétně zmínil druhé největší ukrajinské město Charkov, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic.

Na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. Novinářům v Bruselu to dnes bez podrobností řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300.000 kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná, uvedl již dříve Lipavský.

Německé úřady v baltském přístavním městě Rostock zablokovaly loď s nákladem březové překližky z Ruska, která podléhá sankcím. Dnes o tom informovala veřejnoprávní regionální stanice NDR. Podle informací deníku Ostsee Zeitung je na palubě také mírně obohacený uran. Zásilka, kterou dopravovalo kanadské rejdařství na plavidle registrovaném na Marshallových ostrovech, mířila do Spojených států.

Generální tajemník NATO chce, aby aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jens Stoltenberg to uvedl před dnešním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, dodal Stoltenberg. Česko na dvoudenním zasedání, která si rovněž připomíná 75. výročí založení NATO, zastupuje ministr Jan Lipavský.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich ČTK. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali v letošním roce. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.

Na Ukrajině hrozí zhroucení frontové linie prakticky kdekoli, kde se ruští generálové rozhodnou zaútočit, a vyhlídky jsou z ukrajinského pohledu neradostné, napsal list Politico, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené ukrajinské armádní představitele. Zásadnímu ukrajinskému nezdaru na bojišti by by podle nich nemuselo předejít ani schválení dalšího balíku americké pomoci ve výši 60 miliard amerických dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), na který Ukrajina napjatě čeká už několik měsíců.

Více než dva týdny před tím, než teroristé zaútočili na předměstí Moskvy, sdělila americká vláda ruským představitelům, že cílem by mohla být právě populární koncertní síň Crocus City Hall na okraji metropole. S odvoláním na americké činitele to napsal deník The Washington Post, podle něhož je to v rozporu s dřívějším tvrzením Moskvy, že americká varování byla příliš obecná, aby pomohla útoku předejít.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský raketový útok na Krasnopillju v Sumské oblasti zabil dnes ráno jednoho člověka a dva zranil, uvedla regionální vojenská správa.

Od začátku roku vstoupilo do ruské armády více než 100.000 nových vojáků. Jen za posledních deset dní se ke službě ve speciální vojenské operaci, jak Moskva říká své válce vedené proti Ukrajině, smluvně zavázalo 16.000 občanů. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. To zájem vysvětluje touhou Rusů po pomstě za nedávný teroristický útok u Moskvy, což prý od minulého týdne lidé uvádějí jako hlavní důvod svého vstupu do armády.

Rusko letos v létě spustí masivní útok, očekávají Ukrajjinci. Tamní rozvědka v návaznosti na informace z Ruska tvrdí, že Kreml chce letos do války zapojit bezmála půl milionu dalších lidí a v první řadě tak nahradit těžké ztráty, které okupanti utrpěli v dlouhém boji o Avdijivku. Informuje o tom server RBK Ukrajina.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Setkání se koná 75 let poté, co bylo NATO založeno. Ministři budou jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu a situaci na Ukrajině. Poprvé budou šéfové diplomacií debatovat i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli přerušujeme online přenos k Ukrajině. Pokračuje zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1 300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady. Ukrajinská média nebo agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v ukrajinských tajných službách uvedly, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Druhým cílem byla ropná rafinerie v nedalekém městě Nižněkamsk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer řekl, že ukrajinské reakce „s delším dosahem“ jsou stejně důležité jako pomoc obětem ruských útoků na Ukrajině.

Není jasné, zda útoky způsobily větší škody. Agentura Ria Novosti se omezila na konstatování, že v ropné rafinerii Taneko v Nižněkamsku vznikl požár, který se po dvaceti minutách podařilo uhasit. Podle agentury Reuters ale z analýzy snímků útoku vyplývá, že byla zasažena jednotka sloužící k primární rafinaci. Zdroj z ukrajinské rozvědky také podle Reuters tvrdí, že škody, které nálet na vojenský cíl způsobil, jsou značné.

Rozsah škod v Nižněkamsku i Jelabuze předtím bagatelizoval šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram.

Bezpečnostní otázky patřily mezi témata dnešního telefonického rozhovoru prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga. Oba státníci spolu hovořili poprvé od listopadu, upozornila čínská státní média.

Americké úřady hovořily o „otevřené a konstruktivní diskuzi“ mezi oběma státníky, v níž se prezident Biden vyjádřil i k mnoha kritickým bodům, včetně čínské podpory ruského zbrojařského průmyslu v době války na Ukrajině, čínského postoje k Tchaj-wanu a otázce „nekalých“ obchodních praktik.

Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij se hodlá právní cestou bránit proti tomu, že ho česká vláda nedávno zařadila na národní sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Deníku N prostřednictvím svého advokáta sdělil, že jeho právníci už připravují žalobu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) koncem března rozšířil sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Kromě Marčevského, který podle Deníku N v posledním roce žil v Česku, jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci a negativně ovlivnit bezpečnost země i Evropské unie, řekl minulý týden po jednání vlády novinářům premiér Fiala. Marčevskij s Medvědčukem se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu, uvedl Deník N.

Marčevskij se hodlá proti zařazení na sankční seznam právně bránit. „Sankce, které proti mně zavedla vláda České republiky, jsou nespravedlivé, nezákonné a mám v úmyslu rozhodnutí právně napadnout,“ napsal Marčevskij v prohlášení, které Deníku N poslal přes svého advokáta Leonida Kušnarenka. „Do politických intrik se nechystám zapojit, a ani nechci. Sankce považuji za chybné a neopodstatněné. Budou v budoucnu napadeny a jsem si jist, že je soud zruší,“ sdělil s tím, že jeho právníci už žalobu připravují.

Čečenec Aschab Uspanov, kterého ruská policie zadržela v noci po teroristickém útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy, přišel o život na policejní strážnici. Pravděpodobně jej umučili, napsal dnes s odvoláním na informace ze sociálních sítí ruský zpravodajský portál Novaja gazeta Jevropa. Na sociální síti se objevily záběry zachycující tělo se zjevnými stopami bití. Bezpečnostní složky se dosud k případu nevyjádřily, dodal portál, který působí z lotyšského exilu.

Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Až dosud se deset obviněných se ocitlo před soudem, který je vzal do vazby. Čtyři předpokládaní útočníci byli před soud podle médií předvedeni se zjevnými stopami mučení, k čemuž se mluvčí Kremlu odmítl vyjádřit. Umučený Čečenec možná byl podle portálu právě jedenáctým podezřelým.

O tom, že Uspanov zemřel na policejní strážnici několik hodin po zatčení, informoval také server Agenstvo. Tomu smrt svého syna oznámila Taisa Uspanovová. Podle její verze Uspanova zadrželi policisté, když byl na cestě k manželce, které ještě dvakrát zavolal mobilem. Podruhé ji žádal, aby za ním přijela na policii, a uvedl, že byl na policisty hrubý. Když žena za dvě hodiny přijela, policisté jí řekli, že její muž „už není“. Když se divila, jak je to možné, když s ním před chvíli hovořila, policista podle Uspanovovy matky odvětil: „Hovořilas, ale už nebudeš.“

Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.

Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.

V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.

Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Dnipro dnes utrpělo zranění 13 lidí, uvedl šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Škody jsou na jednom ze vzdělávacích zařízení ve městě. Mezi zraněnými je pět teenagerů. Osm lidí skončilo v nemocnici.

Lysak původně informoval, že děti z poškozené školy byly v době útoku v krytu. Místní činitel Mykola Lukašuk později podle portálu Suspilne uvedl, že studenti mají zranění způsobená úlomky skla, které je zasáhly, když běželi do krytu. Lysak poděkoval pedagogům, kteří se o školáky starali.

„Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. „Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace,“ dodal.

Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský prezident.

Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.

Zelenskyj podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci z 27 na 25 let, oznámila média s odvoláním na web ukrajinského parlamentu.

Rusko kvůli úspěšným ukrajinským útokům na letecké základny bylo nuceno přistoupit k taktice, kdy se snaží nepřítele nalákat na falešné cíle, uvedlo dnes na sociální síti X s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany. Na betonové plochy ruská armáda maluje letadla.

Takovou taktiku Rusko použilo například na základně Kirovskoje na poloostrově Krym, který Ukrajině zabralo před deseti lety. Malby letounů jsou podle britské vojenské rozvědky také na betonových plochách na dalších 12 základnách. „To ukazuje, do jaké míry si Rusko dělá starosti kvůli budoucím ukrajinským útokům a své schopnosti je odrážet,“ uvádí rozvědka. Podotýká však, že na nakreslených letounech přistávají vrtulníky, čímž tato strategie spočívající v oklamání nepřítele přichází vniveč. Ministerstvo obrany k tomu zveřejnilo fotografii, na které na namalovaném bojovém letounu typu Su-30 stojí helikoptéra.

Francie na úrovni EU navrhne zavedení sankcí proti ruským společnostem, které šíří dezinformace, oznámil francouzský ministr zahraničí Séjourné.

Velitelem ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky, se stal viceadmirál Sergej Pinčuk. Oznámil to dnes ministr obrany Sergej Šojgu spolu s dalšími personálními změnami. Hlavním velitelem ruského vojenského námořnictva se stal admirál Alexandr Moisejev a velitelem Severní flotily viceadmirál Konstantin Kabancov, uvedla ruská média s odvoláním na ministrovo vyjádření.

„Kolegové, blahopřeji! Chápete onu obrovskou odpovědnost, která spočívá na vašich bedrech. A doufám, že zvládnete úkoly, které stanovil vrchní velitel ozbrojených sil, ministerstvo obrany a samozřejmě naše země,“ prohlásil Šojgu na poradě s velením ozbrojených sil. Příslušné výnosy o jmenování nových velitelů námořnictva podepsal prezident Vladimir Putin.

O právě takové výměně na čelních postech už se v médiích spekulovalo v dřívějších týdnech, Moskva to dosud nepotvrzovala. Černomořská flotila potupně ustupuje z Krymu, kde má v Sevastopolu své sídlo - ale ukrajinské drony a rakety ji vyhánějí do bezpečnějších přístavů.

Továrna společnosti Nexter ve Versailles navýší výrobní kapacitu houfnic Caesar z aktuálních šesti až na 12 kusů měsíčně. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu to dnes oznámil při návštěvě výrobního závodu spolu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zbraně podle Lecornua poslouží nejen na Ukrajině, která se brání ruské agresi, ale i všem členům NATO, vyplývá z videa ze setkání, které zveřejnila stanice LCI.

Soud v Moskvě dnes uložil známému kritikovi Kremlu a členovi punkrockové protestní skupiny Pussy Riot Pjotru Verzilovovi trest vězení na osm let a čtyři měsíce za vyjádření ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti, rusko-kanadský aktivista žije v emigraci. Informovala o tom agentura Interfax.

Agentura TASS s odvoláním na ministerstvojddravotnictví Tatarstánu napsala, že útok v Jelabuze si vyžádal 13 zraněných, osm z nich skončilo v nemocnici. Podle agentury RIA Novosti jsou mezi zraněnými dva nezletilí.

Telegramový kanál Ostrožono, novosti uvedl, že v Jelabuze je po útoku poškozený komplex ubytoven zřízených pro zaměstnance zvláštní ekonomického zóny a studentů střední školy střední polytechnické školy.

Ukrajinci mohou začít podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Na mezinárodní konferenci v Haagu týkající se obnovy spravedlnosti na Ukrajině to dnes oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Registr se bude v první fázi týkat nemovitostí, později by se měl rozšířit i na další škody, uvedl Kuleba podle agentury Reuters.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson o víkendu nastínil svůj plán pro schválení nových prostředků na podporu Ukrajiny, jejichž vyčlenění několik týdnů blokuje. V televizním rozhovoru zmínil několik požadavků včetně zvrácení nedávného rozhodnutí vlády pozastavit schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG).

„Až se vrátíme... budeme navrhovat (legislativní) produkt, ale budou v něm důležité inovace,“ řekl Johnson televizi Fox News. Odkazoval při tom na aktuální velikonoční prázdniny, po nichž se američtí zákonodárci vrátí do Kongresu na začátku příštího týdne. Podle deníku The New York Times (NYT) se nyní rýsuje scénář, že by balík s dodatečnou pomocí Kyjevu mohl projít do několika týdnů.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odhalila výbušniny v zásilce pravoslavných ikon, které měly původ na Ukrajině a do Ruska měly být dovezeny přes státy Evropské unie. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Podle FSB byl údajný kontraband odhalen na hraničním přechodu Ubylinka z Lotyšska do Ruska. Z Ukrajiny putoval do Ruska přes Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Litvu.

Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.

V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie ve městě Nižněkamsk v Tatarstánu, potvrdila ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle ruských úřadů zranění utrpělo nejméně sedm lidí. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil.

Severoatlantická aliance se v podstatě stala stranou ukrajinského konfliktu a aktivně se podílí na ukrajinském ostřelování ruského území, prohlásil šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, který je považován za vlivného spojence prezidenta Vladimira Putina. V dnes zveřejněném rozhovoru s ruským portálem Argumenty i fakty zároveň 75letou historii NATO označil za krvavou; aliance je podle jeho slov dlouholetým zdrojem nebezpečí, krizí a konfliktů.

„Severoatlantická aliance se de facto stala stranou ukrajinského konfliktu, aktivně se podílí na organizaci ostřelování ruských území neonacisty,“ prohlásil Patrušev. Uvedl také, že na půdě NATO se přijímají rozhodnutí o dodávkách zbraní s čím dál lepšími technickými možnostmi nebo s delším dosahem a že instruktoři aliance v několika zemích cvičí „žoldnéře a diverzanty“ za účelem jejich účasti v protiruských operacích.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Agentuře Reuters to dnes sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180.000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti. Zásah utrpěla rozvodna vysokého napětí, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská armáda.

Ukrajinský server RBK Ukrajina s odvoláním na svůj zdroj napsal, že za operací na ruské továrny stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že útok mířil na závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga. Kyjev se k tomu zatím oficiálně nevyjádřil.

Šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov připustil, že drony zaútočily na průmyslové podniky ve městech Jelabuga a také Nižněkamsk, kde se nachází velká ropná rafinérie, rozsah škod ale ve své zprávě minimalizoval. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram. Zdroj z ukrajinské rozvědky ale podle agentury Reuters tvrdí, že škody, které nálet způsobil na vojenském cíli, jsou značné. Některé ruské telegramové kanály podle portálu Meduza píší, že poškozen byl komplex ubytoven v Jelabuze.

Několik lidí dnes utrpělo zranění při útoku dronů na továrny v ruském Tatarstánu, více než 1000 kilometrů od ukrajinské hranice. Podle tiskových agentur to oznámily místní úřady, které incident spojují s Ukrajinou.

„Dnes ráno byly průmyslové podniky ve městech Jelabuga a Nižněkamsk napadeny drony. Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ napsal šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov na sociální síti Telegram. „Ve městě Jelabuga jsou, bohužel, zranění,“ dodal.

Podívejte se na nové snímky ze vzpomínání na oběti masakru v Buče.

Jsou to dva roky, co se Ukrajincům podařilo osvobodit město Buča a začali odhalovat zvěrstva, která v oblasti Rusové nachápali. Dnes si místní obyvatelé připomínají památku těchto obětí.

Oprava poškozených kontrukcí v Charkově vyjde na více než 10 miliard dolarů. Uvedl to starosta města Ihor Terechov v rozhovoru s portálem Liga.net.

Na Ukrajinu se pomalu vrací západní obchodní řetězce. Další, který oznámil, že se vrátí, je módní řetězec Zara. Otevře dvacet poboček, z toho tři v Kyjevě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se dnes v Praze setká se svým estonským protějškem Margusem Tsahknou. Jednat budou o válce na Ukrajině, ekonomické a bezpečnostní spolupráci nebo digitálních technologiích. Výsledky schůzky okomentují v poledne na tiskové konferenci.

Šéf estonské diplomacie oficiálně navštíví Českou republiku po 12 letech. V únoru 2012 přijal tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg Urmase Paeta. Zároveň pro Tsahknu půjde o první návštěvu Prahy od nástupu do funkce loni v dubnu.

Vážení čtenáři, čerstvé zpravodajství z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno. Dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

Devět lidí utrpělo zranění při ostřelování Belgorodu, ruského oblastního města, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou. Město dnes opakovaně ostřelovali ukrajinští vojáci z raketometu RM-70 Vampire české výroby, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podobná tvrzení účastníků rusko-ukrajinského konfliktu nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Redaktor České televize na sociální síti X zmínil, že Polsko chce podle informací RMF FM vyjednávat se spojenci v NATO o změně obranné taktiky ve vztahu k raketám, které směřují k aliančnímu území.

„Varšava chce debatovat o možnosti je sestřelit - třeba už nad ukrajinským územím. Takovou možnost chce koordinovat s Kyjevem a najít jednotný postup, protože předpokladem je, že trosky (které mnohdy umí napáchat mnohem větší škody) by dopadly na ukrajinské území,“ uvádí. 

„Dnes jsem uspořádal zvláštní setkání, na kterém jsem diskutoval o práci Ukrajiny s NATO na interoperabilitě a perspektivách letošního roku. Přítomen byl celý náš zahraničněpolitický tým, ministr obrany a celý tým mezinárodní spolupráce,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.

„Letošní rok vyvolává několik zásadních otázek ohledně vztahů mezi Ukrajinou a NATO. To se týká jak washingtonského summitu, tak mnoha dalších aspektů spolupráce. Skutečnou bezpečnost v Evropě lze zaručit pouze s Ukrajinou v NATO,“ dodal. 

Odstraňování nebezpečné munice v Charkově.

Moskevský soud dnes poslal do vazby desátého podezřelého v případu teroristického útoku na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Jde o tádžického občana Jakubdžoniho Jusufzodu, uvedly tiskové agentury. Jusufzoda podle vyšetřovatelů několik dní před útokem ze své bankovní karty poslal peníze svému společníkovi, aby zajistil ubytování teroristů. Už po zločinu poslal část peněz jednomu z předpokládaných pachatelů. Je obviněn z teroristického činu a hrozí mu doživotí, napsala ruská státní tisková agentura TASS.

K útoku v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí ruské metropole, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a více než 550 raněných, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Moskva se nicméně střelbu snaží spojovat s Ukrajinou, kterou Rusko před více než dvěma roky napadlo, důkazy pro to ovšem nepředložila. Ukrajina zapojení do teroristického útoku odmítla.

V Kyjevě vznikla pietní zeď k uctění padlých vojáků. 

 V okupovaném Starobilsku na východě Ukrajiny dnes vyletěl do povětří automobil i s místním hodnostářem Valerijem Čajkou, jehož Kyjev označil za kolaboranta. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Zprávu potvrdil Vladimir Černěv, Rusy dosazený starosta ukrajinského města, které leží asi 85 kilometrů od Luhanska a které mělo před válkou přibližně 17.000 obyvatel.

Auto vybuchlo asi půldruhé hodiny po poledni poblíž místní pobočky luhanské univerzity. Na místo se dostavili vyšetřovatelé, kriminalisté, záchranáři a příslušníci Ruské gardy, uvedla ruská média.

Záběry z místa činu na sociální síti zveřejnil mluvčí ukrajinské dobrovolnické armády Jih Sergej Bratčuk, uvedl server RBK-Ukrajina.

Ukrajinská metropole Kyjev od začátku roku čelila náletům více než 180 ruských raket a dronů, uvedla dnes v přehledu zveřejněném na platformě Telegram kyjevská vojenská správa. Ruské síly přitom nasadily i novou hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon). V Charkově na východě Ukrajiny už ruské ostřelování poničilo prakticky veškerou kritickou energetickou infrastrukturu, sdělil ukrajinskému portálu Liga.net v dnes zveřejněném rozhovoru starosta města Ihor Terechov.

Kyjev je v poslední době opět terčem rozsáhlejších náletů. Rusko na město od začátku roku vyslalo 116 řízených střel, 48 dronů a nejméně 12 balistických raket Kinžal a Iskander, vypočítala kyjevská vojenská správa. V pěti případech podle ní na metropoli Rusové útočili nadzvukovými střelami Cirkon.

Ruský plynárenský gigant Gazprom v březnu zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 4,5 procenta oproti předchozímu měsíci. V meziročním srovnání tyto dodávky vzrostly dokonce o zhruba 26 procent. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své výpočty založené na zprávách Gazpromu o tranzitu přes Ukrajinu a na údajích evropské skupiny pro přepravu plynu Entsog.

Dodávky podle těchto údajů v březnu činily v průměru 88,7 milionu krychlových metrů denně, zatímco v únoru to bylo 84,9 milionu a v loňském březnu 70,3 milionu metrů denně. Celkově Gazprom v letošním prvním čtvrtletí vyvezl do Evropy zhruba 7,74 miliardy krychlových metrů plynu, napsala agentura Reuters.

Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek. 

„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X. 

Ukrajina obdržela od Japonska finanční pomoc ve výši 118 milionů dolarů, informuje na sociální síti X The Ukrainian Review. Pomoc je poskytována v rámci projektů Světové banky. „Posílení systému zdravotní péče a záchrana života“ (HEAL Ukraine) a „Oprava bydlení pro obnovu práv a příležitostí lidí“ (HOPE).

Čtyři osoby zadržené v neděli v ruském Dagestánu se podílely na financování útoku v koncertní hale u Moskvy a dodaly teroristům zbraně, uvedl TASS.

Výstava vojenské techniky v Kyjevě 

Čína by měla Rusku adresovat „velmi jasné vzkazy“ ohledně války na Ukrajině. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v Pekingu na společné tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wangem I. Ministři rovněž hovořili o potřebě silných ekonomických vztahů mezi Čínou a Francií.

„Očekáváme, že Čína vyšle do Ruska velmi jasné vzkazy,“ řekl Séjourné, když se zároveň vyslovil pro „rovnováhu sil příznivou pro Ukrajinu“. Dodal, že Čína „zjevně hraje klíčovou roli v nezávislosti a respektování mezinárodního práva, což zahrnuje i suverenitu Ukrajiny“.

V budově kavárny v ruské Voroněži zazněl výbuch, uvedla agentura TASS s tím, že na místo se vydali vyšetřovatelé. O případných obětech neinformovala.

Ruská armáda podle amerického Institutu pro studium války chystá novou ofenzivu. Zřejmě ji ale spustí jen na jedné frontě kvůli problémům s plánováním a dalším omezením, míní analytici.

Rusko nahromadilo rakety Kalibr, podle šéfa ukrajinské tajné služby Kyrylo Budanova je může brzy použít proti Ukrajině. 

Dobré ráno, generální štáb ukrajinských obranných sil v pondělí ráno informoval, že ruské raketové útoky si za poslední den vyžádaly několik mrtvých civilistů. Další lidé byli zraněni. Útoky mířily na civilní infrastrukturu v Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Během 768. dne invaze došlo i k 53 střetům pozemních jednotek na frontě.

„Krvavý teroristický útok v Krasnogorsku z 22. března, který šokoval celý svět, není zdaleka prvním teroristickým útokem proti naší zemi v poslední době. Vyšetřovací akce prováděné příslušnými ruskými orgány naznačují, že stopy všech těchto zločinů vedou na Ukrajinu,“ tvrdí ruské ministerstvo zahraničí.

„Další barbarské teroristické útoky s použitím výbušných zařízení stály život novináře D. A. Dugina a M. J. Fomina (V. Tatarského), vedly k těžkému zranění spisovatele E. N. Prilepina a smrti jeho řidiče A. I. Šubina, k úmrtí pěti lidí v důsledku výbuchu na Krymském mostě a ke zranění 42 osob při výbuchu v kavárně v Petrohradě,“ píše ministerstvo na Telegramu. „Vraždy a zranění civilistů včetně dětí doprovázely nálety teroristické organizace Ruský dobrovolnický sbor (RDK),“ zmiňuje příspěvek i útoky ruských protikremelských partyzánů útočících z území Ukrajiny.

„V této souvislosti předalo ruské ministerstvo zahraničí ukrajinským orgánům požadavky podle Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků a Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu na okamžité zatčení a vydání všech osob, které se na uvedených teroristických útocích podílely. Mezi tyto požadavky patří zatčení šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) V. Maljuka, který 25. března cynicky přiznal, že Ukrajina zorganizovala bombový útok na Krymský most v říjnu 2022,“ píše ministerstvo.

„Ruská armáda vyslala nejméně dvě bezpilotní pozemní vozidla vyzbrojená granátomety, která zřejmě přímo zaútočila na ukrajinskou 53. mechanizovanou brigádu,“ tweetuje korespondent magazínu Forbes David Axe. „Roboti prohráli.“

Ukrajinské námořní síly podle svého mluvčího vyhnaly prakticky celou Černomořskou flotilu z okupovaného Krymu, plavidla se stáhla na východ do bezpečí, například do přístavu Novorossijsk.

„Většina jednotek, pokud vezmete ty, jež odpalují rakety, je prakticky celá přemístěna, až na jednoho s prominutím břídila, který stále ještě nevystřelil jedinou střelu, přestože je považován za raketový křižník. To teď mluvím o Cyklonu,“ řekl v ukrajinských televizních zprávách Dmitrij Pletenčuk. Zůstaly podle něj ty bojové jednotky, „kterých jim není líto nebo pro které prostě není místo na základně v Novorossijsku“. Nedávno Pletenčuk připomněl, že ruská flotila přišla o většinu velkých výsadkových lodí, ze 14 zbývá pět.

„Když naši vojáci vyhnali Rusko z Buče, Irpině, Boroďanky, z celé Kyjevské oblasti a pak ze Sumské a Černihivské oblasti, každý mohl vidět, že to byla vítězství nejen ukrajinské odvahy a zbraní, ale také lidské morálky,“ připomíná druhé výročí osvobození městeček v kyjevské aglomeraci prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nechť celý svět nikdy nezapomene na cenu této bitvy a na zlo, které zastavujeme zde, na naší půdě, když Ukrajinci zastavují a vyhánějí ruské okupanty.“

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla podle Ukrinformu české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance.

ČTĚTE: Platili politikům za chválu Ruska. Při zásahu na proruskou síť v Praze pomohla i ukrajinská SBU

Francie dodá Ukrajině stovky starých obrněných vozidel a nové střely země-vzduch. Listu La Tribune to řekl ministr obrany Sébastien Lecornu s tím, že prezident Emmanuel Macron ho po hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským požádal, aby připravil další balík vojenské pomoci, ve kterém bude i staré, ale stále funkční francouzské vybavení.

„Ukrajinská armáda potřebuje bránit velmi dlouhou frontovou linii, což vyžaduje obrněná vozidla. To je naprosto klíčové pro mobilitu vojska a je to součástí ukrajinských požadavků,“ řekl francouzský ministr obrany. Paříž chce podle něj poskytnout Kyjevu stovky obrněných vozidel VAB letos nebo zkraje příštího roku. Francouzská armáda postupně nahrazuje tisíce těchto obrněnců, které byly poprvé uvedeny do provozu ke konci 70. let minulého století, novým víceúčelovým vojenským transportérem.

Lecornu dodal, že Francie se také chystá poslat Ukrajincům novou várku raket země-vzduch Aster 30 do systémů protivzdušné obrany SAMP/T, které Paříž poskytla napadené zemi dříve. Aster 30 dokáže zachytit bojové letouny, drony a střely s plochou dráhou letu v dosahu 120 kilometrů. 

Ruské ministerstvo obrany podle serveru Meduza uvedlo, že nad Belgorodskou oblastí ráno protivzdušná obrana zničila deset střel raketometu Vampire české výroby. Z útoku obvinila Kyjev. Podle gubernátora Belgorodské oblasti byla zraněna jedna civilistka, která utrpěla popáleniny při požáru, jenž vypukl v domě po ostřelování. To si podle úřadů vyžádalo mimo jiné škody na budovách a autech v oblastní metropoli Belgorodu a dalších obcích.

Papež František dnes v tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi hovořil o válkách ve světě. Znovu vyzval k zaručení přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy a také k propuštění rukojmích, které tam Hamás od října drží. 

„Zmrtvýchvstalý Kristus otevírá cestu míru pro trpící skupiny obyvatel v těchto regionech,“ řekl papež. Volal po ukončení bojů, a to zejména kvůli dětem. „Kolik utrpení vidíme v jejich očích. Jejich pohledy se nás ptají: Proč? Proč tolik smrti? Proč tolik ničení?“ řekl papež.

V poselství, které si přišlo na Svatopetrské náměstí podle AFP poslechnout na 60.000 lidí, vyzval František k respektování mezinárodního práva také ve válce na Ukrajině a vybídl Rusko a Ukrajinu k výměně zajatců. 

Buča si připomíná dva roky od osvobození. Město v kyjevské aglomeraci okupovali Rusové v prvních týdnech „speciální vojenské operace“ a dopouštěli se tam do té doby nevídaných zvěrstev. Místní v neděli na hřbitově zavzpomínali na padlé vojáky.

Při ruských vzdušných úderech a ostřelování Ukrajiny zahynuli v noci na dnešek dva lidé: jeden ve Lvovské a další v Charkovské oblasti. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení 18 ze 27 ruských střel a útočných dronů. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho oznámila, že cílem ruského útoku byla energetická zařízení včetně elektrických rozvoden na jihu země.

Šéf správy západoukrajinské Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj informoval o zabitém muži při úderu ruských střel na stejné zařízení kritické infrastruktury, které se stalo cílem Rusů už minulou neděli a v pátek. O jaký objekt se jedná, neupřesnil. Poškozena je podle jeho slov administrativní budova.

Šéf východoukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o sérii ostřelování regionu a uvedl, že při ruském útoku zemřel v obci Borova devatenáctiletý muž a další sedmadvacetiletý civilista byl zraněn.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.

Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 000 branců, na jaře 147 000 lidí. Nemají prý jít na Ukrajinu, mohou k tomu ale podepsat kontrakt.

„Zdravím Ukrajince a všechny křesťany, kteří dnes slaví Velikonoce. Je to svátek, který nám připomíná sílu ducha, jenž nedovolí temnotě zvítězit. Nedovolí, aby byla zastíněna vůle. Spojuje rodiny, národy a kontinenty,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Kéž jsou dnes vyslyšeny všechny modlitby za ochranu před zlem. Kéž víra sjednotí všechna dobrá srdce a posílí ty, kdo brání své domovy. A kéž se přiblíží skutečný mír pro celou naši Ukrajinu a všechny národy, které trpí válkami. Přeji vám pokojné Velikonoce!“