„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.
„Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat,“ prohlásil Emmanuel Macron, prezident Francie, jež v létě pořádá olympijské hry. V rozhovoru pro stanici BFM hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.
Mluvčí Kremlu Peskov reagoval, že Kyjev „zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně“. Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil. „To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ,“ dodal s tím, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Olympijské příměří zcela nevyloučil.
Německý kancléř Olaf Scholz na dnešní schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označil ruskou agresi vůči Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Prezidenta vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení konfliktu. Válka má podle něj dopady na „klíčové zájmy“ Německa a narušila celosvětové dodávky energií a potravin. Ruské akce rovněž „porušují Chartu OSN a zásady nedotknutelnosti hranic“, zdůraznil Scholz.
„Čína podporuje veškeré úsilí směřující k mírovému řešení krize a podporuje také svolání mezinárodní mírové konference, v příhodnou dobu, se souhlasem Ruska a Ukrajiny, za účasti všech zainteresovaných stran,“ komentoval dnes prezident Si. „Čína je připravena na tom spolupracovat s příslušnými stranami, včetně Německa."
„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita... Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pře mezi americkými Republikány a Demokraty o pomoci Ukrajině a Izraeli.
„Ukrajina nebude mít šanci vyhrát válku bez pomoci Spojených států. Poměr dělostřelectva na frontě je dnes 1:10 a poměr letectva je 1:30," dodal v rozhovoru pro americkou veřejnoprávní televizi PBS.
Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.
Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.
Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech.
Slovenský premiér Robert Fico dnes odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu.
„Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže,“ řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.
Podle Fica slovenské vládní strany ve slovenské sněmovně patrně nepodpoří opatření z migračního paktu. „S vysokou pravděpodobností celá vládní koalice nebude souhlasit na půdě parlamentu s tímto legislativním balíkem,“ řekl slovenský premiér po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem.
Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky. „Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky.
Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Belgorodské oblasti.
"Ruská armáda útočí letadly a dělostřelectvem na Doněckou oblast - jsou mrtví a zranění. Policie dokumentuje následky ostřelování," tweetuje Národní policie Ukrajiny.
Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.
Za poslední den ztratil protivník 920 lidí, 9 tanků, 13 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
„Urputný odpor Ukrajinců brání Rusákům, aby plně kontrolovali dočasně dobytá území. A vždycky bude,“ tweetuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Rusák nemůže Ukrajince porazit. Takový národ se porazit nedá,“ píše ve svém každodenním hlášení o jaderné situaci na Ukrajině.
Dobré ráno!
Americká Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Hlasovat by o nich zákonodárci mohli do konce týdne, uvedl v pondělí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.
Vážení čtenáři, zpravodajství z války na Ukrajině pro dnešní den končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině. Nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila, řekl premiér Petr Fiala po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Fiala také řekl, že Biden několikrát ocenil českou podporu Ukrajiny, konkrétně snahu zajistit pro Ukrajince dělostřeleckou munici.
V gruzínském parlamentu dnes opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než 5 000, agentura AFP na 10 000.
„Ne ruskému zákonu!“ skandovali demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. „Odmítáme tento protievropský zákon. Je to kopie drakonického ruského zákona,“ řekla AFP studentka Maka Kvirikadzeová. „Gruzie nebude přijata do EU s tak protidemokratickými zákony, a proto nesmíme dovolit, aby prošly. Gruzie patří do Evropy, už nikdy nebude zadním dvorkem Ruska,“ dodal další demonstrant, profesí zubař. „Gruzie se nepoddá opětovné sovětizaci,“ zdůraznila na sociální síti prezidentka Salome Zurabišviliová, která je oddanou stoupenkyní sblížení s EU, ale její pravomoci jsou velice omezené, uvedla AFP, jejíž reportér viděl, že policie zadržela nejméně čtyři demonstranty.
V dnešní situaci je nutná hluboká bezpečnostní spolupráce demokratických zemí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) americkému prezidentovi Joe Bidenovi během dnešní schůzky v Bílém domě. Vyzval k pokračování podpory Ukrajiny.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) česká muniční iniciativa dává Západu čas na to, aby se přizpůsobil nové situaci, v níž „válka mění náš svět“. „Musíme si zvyknout na to, že odpovědná bezpečnostní politika musí zahrnovat výrazně větší investice do obrany k odstrašení útočníka,“ napsal český premiér pro deník The Financial Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že íránský útok na Izrael ukázal, že vytvořit účinnou protivzdušnou obranu vůči agresorovi je možné. Připomněl, že se tak stalo i přesto, že Izrael stejně jako Ukrajina není členem NATO. „K tomu není třeba aktivace článku 5, stačí politická vůle,“ napsal ukrajinský prezident s odkazem na pátý článek Severoatlantické smlouvy, na jehož základě je útok na jednoho člena aliance považován za útok na všechny.
Baletní představení, ve kterých měli v Jižní Koreji vystoupit přední tanečníci ruského Velkého divadla, byla zrušena den před premiérou. Informoval o tom organizátor vystoupení, kterého citovala agentura Reuters. Zrušení na poslední chvíli následuje měsíc poté, co bylo v březnu v Soulu zrušeno představení baletu, v němž měla vystoupit Světlana Zacharovová, ruská primabalerína narozená na Ukrajině, která patří mezi stoupence ruského prezidenta Vladimira Putina.
Alla Pugačovová se stala hlavní sovětskou popovou hvězdou ještě v 70. letech. V novém Rusku se několikrát pokoušela odejít ze scény. Po vypuknutí války Ruska proti Ukrajině emigrovala. Ale i nyní, stejně jako dříve, o ní bouřlivě diskutují, už kvůli jejímu postoji proti válce, píše ruská redakce serveru BBC News. K dnešním 75. narozeninám zpěvačky se dotázala kritiků a expertů, čím to je, že si Pugačovová u ruské veřejnosti udržuje tak významnou roli už skoro půl století.
Česko má nasmlouváno 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, na zajištění dalších 300 000 kusů pracuje. Napsal to dnes český premiér Petr Fiala (ODS) v příspěvku v britském listu Financial Times (FT) zveřejněném během jeho návštěvy Spojených států. Evropa musí nejen podporovat Ukrajinu prostřednictvím podobných iniciativ, ale také posílit vlastní obranu, uvedl také Fiala.
Úspěšná obrana před masivním vzdušným útokem Íránu ze strany Izraele ukazuje, co nyní Ukrajina potřebuje. Podle agentury AP to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Nedávné ruské letecké útoky Ruska zaměřené na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další cíle způsobily rozsáhlé škody, přičemž ukrajinští představitelé dlouhodobě naléhají na západní spojence, aby Kyjevu poskytli více systémů protivzdušné obrany.
Raketový útok dnes na Krymu zasáhl velitelské centrum, kde se nacházeli vysoce postavení ruští armádní představitelé, píše ukrajinská platforma Suspilne.
Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o zásahu vzdělávací instituce v obci Lukjanci, která se nachází u hranic s Ruskem. Rusko na jaře zintenzivnilo své vzdušné útoky a Charkovská oblast čím dál více nese jejich tíhu, podotkla agentura Reuters. Vliv má na to podle ní nedostatek protivzdušné obrany na ukrajinské straně a fakt, že region leží hned vedle Ruska.
„Podepsali jsme bezpečnostní dohodu s Lotyšskem, což je další krok k posílení naší obrany proti ruskému teroru. Děkujeme lotyšské vládě a lidu za jejich vytrvalou podporu a ochotu pomoci ukrajinskému lidu,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň uvedl, že Ukrajina již uzavřela devět takových dohod.
We signed a security agreement with Latvia @edgarsrinkevics, which is another step towards strengthening our defence against Russian terror. We thank the government and the people of Latvia for their steadfast support and willingness to help the Ukrainian people.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 15, 2024
Ukraine has… pic.twitter.com/PAV2pZYaVS
Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval Čínu před jakoukoli vojenskou podporou Ruska. Scholz, který je na návštěvě Číny, se tak vyjádřil před úterními jednáními s nejvyššími čínskými představiteli, prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Podle agentury DPA je německý kancléř připraven zdůraznit, že Rusko vede na Ukrajině dobyvačnou válku a nikdo mu v ní nesmí pomáhat.
Vojenský soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na 14 let do vězení muže za spolupráci se zahraniční organizací a za ospravedlňování terorismu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Podle ruských vyšetřovatelů 29letý Vladlen Meňšikov spolupracoval s proukrajinskou Legií Svoboda Rusku, která se staví proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a hlásí se k výpadům z Ukrajiny na ruské území.
Meňšikov byl původně obviněn z toho, že se v jedné vísce u Jekatěrinburgu pokusil o sabotáž na železničních trasách, po kterých jezdí vlaky s vojenskou technikou. Toto obvinění bylo později zrušeno, ale obviněn byl ze dvou jiných trestných činů, ospravedlňování terorismu a spolupráce s Legií Svoboda Rusku, od níž podle soudních dokumentů dostával instrukce. Prokuratura pro Meňšikova žádala 19letý trest odnětí svobody.
Ukrajinská agentura Unian dnes informuje o postupu Ruska za poslední den u dvou obcí – právě u Časiv Jaru a také u Novobachmutivky, odkazuje se při tom na informace ukrajinského projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě. Agentura zároveň podotkla, že je třeba počkat na oficiální zprávy o situaci z generálního štábu.
Ten dnes ráno ve svém pravidelném hlášení o vývoji bojů sdělil, že poblíž Bachmutu odrazili ukrajinští vojáci deset ruských útoků u několika obcí včetně Časiv Jaru. Odražení ruských útoků hlásí také u obcí ležících jižněji, mimo jiné u Novobachmutivky, která se nachází nedaleko Avdijivky. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
V ruské Kurganské oblasti stoupá hladina řeky Tobol, úřady v regionu hlásí téměř 13 000 evakuovaných kvůli záplavám – ať už z vytopených míst, nebo míst ohrožených velkou vodou. Několik čtvrtí v kazachstánském městě Petropavl (rusky Petropavlovsk) je zcela zaplaveno a uzavřeno, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na svědka z místa. Jižní část ruského Uralu a severní část Kazachstánu se potýkají s nejhoršími záplavami za desítky let.
V ruském Kurganu podle Reuters hladina řeky Tobol vystoupala na více než šest metrů a úřady očekávají, že v oblasti povodňová situace kulminuje během dneška.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května, kdy se v zemi tradičně konají oslavy vítězství ve druhé světové válce nad nacistickým Německem. „Z toho vyplývá, že ruské vojenské velení zřejmě předpokládá, že přetrvávající kritický nedostatek munice, s nímž se Ukrajina potýká, umožní ruským jednotkám získat Časiv Jar rychlejším tempem než Bachmut a Avdijivku,“ uvádí ISW ve své pravidelné zprávě o situaci na bojišti během ruské invaze na Ukrajinu.
Ruské armádní velení se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) bude při dobývání města Časiv Jar v Doněcké oblasti snažit využít toho, že se Ukrajina potýká s kritickým nedostatkem munice. Díky tomu mohou Rusové postupovat rychleji než během operací u Bachmutu, který ovládli loni v květnu po mnoha měsících krvavých bojů, nebo u Avdijivky, jež padla do jejich rukou letos v únoru.
Dobré ráno!
Premiér Petr Fiala přiletěl v pondělí krátce před 02:00 SELČ na dvoudenní návštěvu Washingtonu. Má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky.
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos k situaci na Ukrajině, pokračuje opět ráno. Dobrou noc.
„Během minulého týdne použili ruští teroristé proti Ukrajině téměř 130 bezpilotních letounů Šáhid; naštěstí se nám podařilo naprostou většinu z nich zachytit. Použito bylo také více než 80 ruských raket a téměř 700 naváděných leteckých bomb,“ prohlásil ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se válečné zlo nerozšířilo po celém světě, ať už v Evropě, na Blízkém východě, nebo jinde. Jsem vděčný všem, kteří si to uvědomují. Každý, kdo může zachránit životy, tak musí učinit. Každý, kdo má možnost omezit potenciál teroru, tak musí učinit. Ukrajina, Blízký východ i zbytek světa si stejnou měrou zaslouží spravedlivý a spolehlivý mír.“
Andrew Coté, jednatel americké společnosti BRINC Drones, která dodává Ukrajině vybavení, se domnívá, že použití dronů na Ukrajině lze přirovnat k nasazení tanků v první světové válce. „Je to dost patová situace. Pokud jste v otevřeném terénu, tak budete pronásledováni,“ podotkl Coté.
Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a vyzval k úsilí zabránit další eskalaci blízkovýchodního konfliktu. Íránský režim přirovnal k tomu ruskému, oba podle něj „šíří teror a vyžadují rozhodnou a jednotnou reakci světa“. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby se vzpamatovalo, když slyší útočné íránské drony Šáhed, které jsou „nástrojem smrti“ na Blízkém východě i na Ukrajině.
Ruská armáda má v plánu ovládnout město Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny do 9. května, uvedl na sociálních sítích vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Uvedený den se v Rusku obvykle pořádají pompézní oslavy připomínající vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945. Časiv Jar, který leží nedaleko od již ovládnuté Avdijivky, je pod neustálou palbou, upozornil na začátku měsíce starosta města Serhij Čaus.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Tématem rozhovorů českého premiéra s americkou stranou bude i poslední vývoj na Blízkém východě a rozsáhlý letecký útok Íránu na Izrael. Může to ovlivnit program návštěvy. Před odletem do USA to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS), který se má v pondělí v Bílém domě setkat s americkým prezidentem Joem Bidenem. S představiteli Spojených států chce mluvit také o další vojenské podpoře Ukrajiny, bez níž by bylo podle Fialy velmi obtížné, ne-li nemožné, zastavit ruskou agresi, které Ukrajina už přes dva roky čelí.
Dva lidé zemřeli a jeden byl zraněn a převezen do nemocnice po útoku u města Kachovka v části ukrajinské Chersonské oblasti, která je aktuálně v rukou Rusů. Na platformě Telegram to dnes oznámil Vladimir Saldo, šéf správy Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Útok podle Salda mířil na obytné domy a provedla jej ukrajinská armáda.
Vstup Ukrajiny do NATO je otázkou „kdy“, nikoli „pokud“. Podle zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana Ukrajina v budoucnu určitě vstoupí do NATO, pokud budou splněny politické podmínky. „Samozřejmě, že vidíte nuance ze strany spojenců, ale nevidíme velké rozdíly, pokud jde o pokračování podpory Ukrajiny, respektive investujeme do naší vlastní obrany,“ řekl Geoana. Napsal o tom The Kyiv Independent.
Americký Institut pro studium války si podle listu The Times of Israel (ToI) všiml, že noční íránský útok měl společné rysy s tím, jakým způsobem nyní Rusko při své agresi na Ukrajině používá drony a střely. "Rusko na Ukrajině experimentovalo s kombinacemi balistických střel a střel s plochou dráhou letu společně s íránskými drony," podotkl institut.
Ruské síly se možná připravují na rozsáhlou ofenzivu na konci jara nebo léta, jejímž cílem je dobýt další území v částečně okupovaných ukrajinských oblastech, napsal dnes deník The Financial Times s odkazem na nejmenované ukrajinské a západní představitele. Informoval o tom The Kyiv Independent.
Ruský útok na sanitku zranil jednu osobu v Charkovské oblasti. Ruské síly shodily výbušninu z dronu z pohledu první osoby (FPV) na sanitku na cestě do Petropavlivky a zranily jejího 58letého řidiče, informovala dnes vojenská správa Charkovské oblasti.
Tři lidé dnes zemřeli při ruských útocích na vesnice Netajlove a Novoselydivci v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedla oblastní prokuratura. Ostřelování tam podle ní zasáhlo rodinné domy. Ve vesnici Očeretyne ve stejném regionu podle ní ostřelování poškodilo bytový dům natolik, že se zřítila celá jeho část nad prostředním vchodem, oznámil také úřad a zveřejnil fotografii poničeného domu.
Oběti jsou šedesátiletý pár a 66letá žena. Ve vesnici Očeretyne se záchranářům podařilo ze sutin poškozeného bytového domu vyprostit 43letou ženu. Zranění utrpěla na jiném místě vesnice ještě 90letá obyvatelka, sdělila také prokuratura.
Ozbrojené síly Ukrajiny vztyčily ukrajinskou vlajku na levém břehu Chersonské oblasti. Video zveřejnil starosta okupovaného města Olešky Jevhen Ryščuk.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že se ruským silám podařilo dobýt vesnici Pervomajske u již ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Rusko v posledních měsících oznámilo dobytí několika malých vsí v této oblasti. Únorové ovládnutí Avdijivky bylo jeho posledním velkým územním ziskem.
„Ruský teror proti ukrajinským městům a infrastruktuře způsobuje nesmírné utrpení,“ uvedl dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Dodal, že Berlín usiluje o co nejrychlejší nákup dalších systémů Patriot.
Ukrajina dostane od Německa další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes spolkové ministerstvo obrany. Podle německých médií dosud Berlín poslal Kyjevu dva takovéto systémy a třetí chce doručit bez prodlení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí označil za projev podpory v „klíčovém okamžiku“.
Ukrajině ještě nedošly střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, je jich ale nedostatek, sdělil deníku The Guardian poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Novinář deníku Bild ve čtvrtek s odvoláním na svůj zdroj uvedl, že střely k těmto dvěma zásadním systémům Ukrajině už prakticky došly.
„Rozhodně jich je nedostatek,“ sdělil Podoljak ohledně množství raket k systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T.
Německo posílí protivzdušnou obranu Ukrajiny dalším systémem Patriot, oznámila vláda. Podle DPA Berlín zatím poslal dva a třetí chce dodat okamžitě. „Vzhledem k dalšímu nárůstu počtu ruských leteckých útoků na Ukrajinu se německá vláda rozhodla dále posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ cituje N-TV prohlášení německého ministerstva obrany.
Ruské válečné tažení na Ukrajině je v Lotyšsku, které s Ruskem sdílí hranici, před evropskými volbami zásadním tématem. Podle bývalého ministra obrany pobaltské země a někdejšího europoslance Artise Pabrikse současná mezinárodní situace učiní z nově zvoleného Evropského parlamentu krizovou instituci, která se bude muset zabývat posílením bezpečnosti. Rusko, které na Ukrajinu vyslalo své jednotky pro rozsáhlou invazi v únoru 2022, svými kroky možná i zvýší zájem o nadcházející evropské hlasování, řekl v rozhovoru s ČTK Pabriks.
Ukrajinské ostřelování města Tokmak, které leží na jihu Ukrajiny a je okupováno ruskými silami, si vyžádalo nejméně deset obětí na životě, tvrdí představitel tamní Ruskem ustanovené správy Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij). Páteční útok na Tokmak podle ruské okupační správy zasáhl rezidenční oblast. Podle Balyckého na místě stále pokračuje pátrání po přeživších a obětech v sutinách domů.
„Záchranáři ze sutin vyprostili těla dospělého a dítěte,“ napsal dnes kolem poledne Balyckyj na platformě Telegram. Bilance útoku tím podle něj stoupla na deset lidí.
Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti zranil dva lidi, uvedla včera Státní pohotovostní služba.
Ukrajina zahájila raketový úder na okupovaný Luhansk. Místní média informují o úderu na místo, kde stála ruská vozidla poblíž továrny na výrobu strojů. Čeká se na oficiální potvrzení.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Situace na ukrajinské východní frontě se v posledních dnech výrazně zhoršila. Rusko po březnových prezidentských volbách zesílilo ofenzivu, napsal dnes vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj na platformě Telegram. Postup Rusům podle Syrského usnadňuje teplé a suché počasí, protože tanky mohou rychleji postupovat otevřenou krajinou.
„Navzdory značným ztrátám nepřítel stupňuje své úsilí nasazováním nových obrněných jednotek, což vede k občasným taktickým úspěchům,“ napsal Syrskyj. Velitel slíbil posílit nejvíce ohrožené oblasti. Navzdory zprávám médií o nedostatku munice na ukrajinské straně Syrskyj napsal, že „byly doplněny zásoby bezpilotních letounů všech typů, protitankových raket a přesunuty další rezervy sil a techniky.“
Pouliční umělec Bandit namaloval nástěnnou malbu na nádvoří, kde v březnu roku 2022 ruské síly nechaly v Buči mrtvá těla osmi mužů. Podívejte se na nové snímky.
Ruské síly včera zaútočily na 12 komunit podél hranice Sumské oblasti a způsobily více než 100 explozí, informuje The Kyiv Independent.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Washington a Londýn zakázaly burzám s kovy přijímat nový hliník, měď a nikl z ruské produkce a zakázaly dovoz těchto kovů do USA a Velké Británie. O pátečním rozhodnutí dnes informovala agentura Reuters. Cílem opatření je kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu omezit příjmy z vývozu těchto kovů z Ruska.
Rusko je významným producentem hliníku, mědi a niklu. Hlavní ruští producenti kovů Rusal a Nornickel a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář zatím nereagovaly.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že Ukrajina a Západ by měly zahájit jednání s Ruskem. „Dnes nastal okamžik, aby si především Ukrajinci sedli k jednacímu stolu a konečně se dohodli,“ řekl podle kanálu Nexta TV.
Čína podle Spojených států podporuje ruskou válku na Ukrajině tím, že Moskvě poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií pro drony a řízené střely, díky čemuž Rusko může navyšovat svou zbrojní výrobu. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele o tom dnes informovaly agentury AP a Reuters.
Podle nejmenovaných činitelů v roce 2023 pocházelo přibližně 90 procent ruské mikroelektroniky z Číny, a Rusko ji používalo mimo jiné k výrobě raket, tanků či letadel. Také téměř 70 procent ruského dovozu obráběcích strojů v posledním čtvrtletí loňského roku pocházelo z Číny. Čínské a ruské subjekty dále podle poznatků amerických zpravodajských služeb společně pracují na výrobě bezpilotních letounů v Rusku či na zlepšení ruských satelitních kapacit využitelných na Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden o problematice v nedávném telefonátu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Pokračuje plánovaná rotace jednotek, které plní úkoly v bojových oblastech od začátku invaze v plném rozsahu,“ informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. „Přestože ruští okupanti nadále vyvíjejí tlak v mnoha oblastech, byly nalezeny příležitosti k střídavému vysílání brigád k odpočinku. Zároveň je přijímán soubor opatření k posílení brigád, které nadále plní bojové úkoly na frontě. Toto rozhodnutí bylo učiněno mimo jiné po přezkoumání počtu některých jednotek, které nejsou zapojeny do bojových operací. Tisíce vojáků byly poslány k bojovým jednotkám.“
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska provedlo test mezikontinentální balistické střely. Test podle něj proběhl úspěšně a jeho výsledky potvrzují vysokou spolehlivost „ruských raket při zajišťování strategické bezpečnosti Ruské federace“. O jakou střelu konkrétně šlo, ministerstvo neupřesnilo.
Portál Meduza v souvislosti s oznámením o testu napsal, že různé telegramové kanály dříve upozorňovaly na fotografie a videozáznamy zachycující neidentifikovaný objekt na obloze. Kanál Ostorožno novosti uvedl, že raketu nebo stopy po ní zaznamenali obyvatelé Volgogradské, Astrachaňské nebo Orenburské oblasti na jihu Ruska.
Raketa byla vidět i z oblastí Blízkého východu.
OBRAZEM: Technici opravují tepelnou elektrárnu u Charkova. Jednu z největších elektráren na Ukrajině nedávno zničily ruské útoky.
Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Průzkum se uskutečnil od konce ledna do 11. března a zúčastnilo se ho 966 obyvatel Česka starších 15 let.
Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost ČR ji označilo 64 procent respondentů. „Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z období června a července 2023 v případě vnímání ohrožení evropské bezpečnosti a bezpečnosti České republiky poněkud snížilo,“ uvedlo CVVM. U ohrožení bezpečnosti ČR zaznamenal průzkum pokles o šest procentních bodů, v případě evropské bezpečnosti o čtyři procentní body.
Na severu Moskvy dnes vybuchl automobil Toyota Land Cruiser Prado, jeho majitel byl zraněn, oznámila ruská média s odvoláním na místní úřady. Za volantem vozu byl bývalý důstojník ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Prozorov, v Rusku psán Vasilij Prozorov, který přeběhl na ruskou stranu, napsala ruská státní agentura TASS.
„Vybuchlo auto zrádce,“ napsal list Ukrajinska pravda. Dodal, že Prozorov byl vyhozen ze SBU v roce 2018.
Auto na parkovišti před obytným domem explodovalo v okamžiku, kdy řidič nastartoval motor. V tu chvíli explodovala nálož nastražená pod vozem. Ruští kriminalisté případ vyšetřují jako pokus o vraždu.
Nizozemsko letos poskytne Ukrajině dodatečnou vojenskou podporu ve výši jedné miliardy eur (25,4 miliardy Kč); celkově se tak nizozemská pomoc vyšplhá na tři miliardy eur (76 miliard Kč). Na příští rok má Nizozemsko pro zemi, která se už přes dva roky brání ruské agresi, připraveny taktéž tři miliardy eur. Na síti X to napsal nizozemský premiér Mark Rutte.
Kreml dal dnes najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko během války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina současně před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou. Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než dvěma lety.
Vláda v Budapešti vyzývá maďarské firmy, aby více obchodovaly s Ruskem. Maďarsko-ruská hospodářská spolupráce má dlouhou a úspěšnou tradici a po maďarských výrobcích je v Rusku poptávka, napsal ve čtvrtek na sociální síť Facebook maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že vláda v tom podniky plně podporuje. Firmy mají podle Szijjártóa s ruskými podniky spolupracovat jen v oblastech, na které se nevztahují západní sankce uvalené na Rusko poté, co tato země před více než dvěma lety napadla sousední Ukrajinu.
Generální ředitel Antverpského světového diamantového centra (AWDC) Ari Epstein ve čtvrtek nečekaně rezignoval. Uvedla to správní rada v dnešním prohlášení. Mluvčí AWDC uvedl, že 48letý Epstein si nepřál sdělovat důvody svého náhlého odchodu, ale belgické finanční noviny De Tijd mluví o konfliktu mezi belgickou vládou a diamantovým sektorem kvůli sankcím na ruské diamanty, upozornila agentura Reuters.
Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích.
„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy,“ prohlásil De Croo podle belgických médií. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Petrem Fialou a dalšími evropskými lídry.
Policie v Ruskem okupované části východní Ukrajiny pátrá po americkém občanovi Russellu Bentleymu, který v uplynulých letech bojoval po boku proruských separatistů a šířil kremelskou propagandu. Ruská média o něm píší jako o válečném zpravodaji.
V Belgorodské oblasti protivzdušná obrana dnes dopoledne sestřelila dalších pět dronů. Gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov na telegramu napsal, že jeden z bezpilotních letounů v Belgorodu narazil do administrativní budovy. Dva muži v důsledku toho utrpěli zranění a záchranáři je převezli do nemocnice.
Bratislava bude mít načas zájem o dobré vztahy s Kyjevem, je ale otázkou, na jak dlouho, upozornil list Ukrajinska pravda v komentáři ke čtvrteční schůzce vlád obou zemí, vedených premiéry Robertem Ficem a Denysem Šmyhalem. Fico si momentálně vybral „mír s Ukrajinou“, ale otázka zní, zda ukrajinskou kartu, tolik zabírající na slovenské voliče, vytáhne už před červnovými volbami do Evropského parlamentu, anebo si ji ponechá do příštích parlamentních voleb. Odpověď podle deníku závisí i na tom, zda se Fico bude chtít vyvarovat krize ve vztazích s Bruselem.
Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.
„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.
Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.
Pokud se po letošních volbách dostanou v Británii k vládě opoziční labouristé, zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle webu stanice BBC to ve čtvrtek prohlásil jejich šéf Keir Starmer, který se dnes chystá navštívit výrobnu britských jaderných ponorek. Británie v současnosti dává na obranu 2,1 procenta HDP a patří v Severoatlantické alianci k výrazným podporovatelům Ukrajiny.
Pět ukrajinských dronů v Rostovské a Belgorodské oblasti zneškodnila podle tvrzení ruského ministerstva obrany v noci na dnešek ruská protivzdušná obrana. Uvedla to agentura Reuters.
Podle Moskvy šlo o „sérii pokusů o teroristické útoky na cíle na ruském území“. Nad Rostovskou oblastí systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři drony. Podle gubernátora tohoto regionu na jihozápadě Ruska Vasilije Golubjeva se to stalo v Novošachtinsku. „Podle předběžných údajů nejsou oběti ani škody,“ napsal na telegramu. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že Golubjev neuvedl, na jaký cíl drony mířily.
Rusko dnes nad ránem podniklo další útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vlna úderů nebyla ale tak masivní jako předchozí noc.
Škody jsou hlášeny z okolí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Trosky sestřeleného dronu tam dopadly na blíže neupřesněný energetický objekt, který začal hořet. Hasiči požár likvidují, píše server Ukrajinska pravda.
Rusové při poslední sérii útoků nasadili jednu raketu Ch-59 a 17 útočných dronů typu Šáhed, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 16 šáhedů zničila. Stalo se to nad územím Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti. Z posledního regionu byly hlášeny výbuchy a zejména v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny platil poplach kvůli nebezpečí raketových útoků, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Následky útoků se upřesňují, informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici.
Dobré ráno, v letadle plně naloženém vojenským vybavením ve středu přicestovali do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala ve čtvrtek večer podle agentury Reuters nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce.
Nigerská televize odvysílala záběry vykládání vojenského nákladního letounu, zatímco poblíž postávali lidé v uniformách. „Jsme tu, abychom vycvičili nigerskou armádu... a rozvíjeli vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Nigerem,“ řekl muž v maskáčové uniformě, kterého RTN označila za jednoho z ruských instruktorů.
Od roku 2022 přišlo v důsledku ruských útoků o končetiny nejméně 30 ukrajinských dětí. Na rozdíl od dospělých potřebují děti nové protézy nejméně jednou ročně a často se při přizpůsobování protézám a nové realitě potýkají s psychickými problémy.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že USA podepsaly dohodu o poskytnutí 138 milionů dolarů na modernizaci ukrajinské protivzdušné obrany.
Šéf MAAE varuje před eskalací v souvislosti s útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží. Nedávné útoky na Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu znamenaly „významnou eskalaci“ nebezpečí pro jadernou bezpečnost na Ukrajině, uvedl ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek.
„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.
Nizozemsko přidělí Ukrajině dalších 400 milionů eur (asi 10,147 miliard korun), čímž zvýší svůj celkový příslib pro rok 2024 na více než 2,4 miliardy eur (60,89 miliard korun), uvedla nizozemská zpravodajská stanice RTL.
Ruská armáda z velké části nahradila své ztráty na Ukrajině, a to mnohem rychleji, než se předpokládalo, uvedl v písemném prohlášení pro Kongres generál Christopher Cavoli, vrchní velitel americké armády v Evropě.
V běloruské vazbě zemřel jednapadesátiletý Aljaksandr Kulinič, kterého úřady obvinily z urážky autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka. Oznámila to dnes lidskoprávní organizace Vjasna, podle níž je Kulinič šestý politický vězeň, jenž zemřel v Bělorusku za mřížemi. Podle oficiálních údajů zemřel na ischemickou chorobu srdeční, napsalo Rádio Svoboda.
Agentura AP poznamenala, že Kulinič byl ve vazební věznici ve městě Brest, která je známá tvrdým zacházením s opozičními aktivisty. „Vyzývám naše mezinárodní partnery, aby přijali opatření, která zabrání dalším ztrátám na životech,“ napsala na síti X v souvislosti s Kuliničovou smrtí běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.
Donald Trump odmítl pozvání Zelenského k návštěvě Ukrajiny, píše New York Post. Mluvčí volební kanceláře amerického exprezidenta označil nabídku za „nevhodnou“, protože bývalý americký prezident „není vrchním velitelem ozbrojených sil“.
Polsko disponuje raketami protivzdušné obrany sovětské výroby, které mohou být odeslány na Ukrajinu. Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal již o možném převodu.
Ukrajina už nemá skoro žádné střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, tvrdí novinář a analytik deníku Bild Julian Röpcke, který se odvolává na svůj anonymní zdroj. Oba systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní, aby mohla ochránit svůj vzdušný prostor před ruskými střelami, upozornil novinář, na jehož analýzy vývoje bojů se často odvolávají ukrajinská média.
„Ukrajině došly střely Patriot a Iris-T. Většina dalších zásob prostředků protivzdušné obrany je vyčerpána nebo zničena,“ napsal Röpcke na sociální síti X.
Ukrajinští dělostřelci u Kreminny v Doněcké oblasti. „Ray“ z Azovské brigády připravuje munici pro houfnici OTO-Melara Mod 56 italské výroby.
Záplavy v Rusku zasáhly Kurgan, pod vodou se ocitl i jediný ruský výrobce BMP, píše Defense Express. Evakuován by měl být i závod Kurganmašzavod, který je jediným ruským výrobcem nových pěchotních (vyrábějí se zde všechna bojová vozidla BMP-3 a BMP-4) a výsadkových bojových vozidel.
Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.
„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.
Kreml loni zaplatil 58 miliard rublů (asi 15 miliard korun) neziskovým organizacím, aby šířily propagandistické informace určené domácímu publiku, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Podle rozvědky jde o organizace, které se prezentují jako nezávislé na státních strukturách, ale ve skutečnosti na zakázku Kremlu šíří na internetu takzvaně vlastenecký obsah.
Podle rozvědky může být tento obsah skryt v různých blozích, filmech, seriálech, zprávách nebo i počítačových hrách. Cílem takto šířené propagandy je formování loajálních postojů veřejnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ospravedlňování ruské války proti Ukrajině nebo oslavování ruských vojáků. Ruské úřady na šíření takovýchto informací vynakládají více peněz než v minulosti, tvrdí také ukrajinská tajná služba.
„Zvýšení výdajů na skrytou propagandu určenou domácímu publiku může svědčit jak o snížení důvěry k oficiálním a tradičním médiím agresorské země, tak také o snaze Putinovy diktatury zajistit si kontrolu nad internetovým prostorem v Rusku,“ uvedla ukrajinská rozvědka.
