„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Ruské speciální jednotky zlikvidovaly vězně v dobyté věznici u Volgogradu, kteří zajali několik zaměstnanců věznice a zabili dva lidi. Všichni čtyři teroristé, kteří prý patřili k Islámskému státu, byli při útoku zlikvidováni, uvedla Národní garda Ruské federace. Útok údajně trval 30 minut, rukojmí byli propuštěni.
Indický premiér Naréndra Módí vyprávěl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, jak se před měsícem setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snažil se ho přesvědčit, aby zastavil válku.
„Minulý měsíc, když jsem navštívil Rusko, jsem Putinovi jasně řekl, že problémy nelze vyřešit na bojišti. Jediným způsobem řešení problémů je dialog a diplomacie. A tímto směrem bychom se měli ubírat a neztrácet čas. Obě strany si budou muset společně sednout a hledat způsoby, jak tuto krizi překonat,“ řekl.
Během návštěvy indického premiéra Naréndry Módího na Ukrajině byly dohodnuty dohody o spolupráci mezi Ukrajinou a Indií v oblasti zdravotnictví, zemědělství, humanitární a kulturní oblasti.
„Dnes jsme se dohodli na čtyřech dokumentech mezi Ukrajinou a Indií během historické návštěvy premiéra Módího. Tyto dohody se týkají oblasti zdravotnictví, zemědělské spolupráce, humanitárních vztahů a kultury,“ uvedl Zelenskyj.
Zelenskyj rovněž dodal, že bylo připraveno také společné prohlášení „o budování strategického partnerství mezi našimi zeměmi, obchodu mezi našimi národy a obranné a technické spolupráci“.
„Zabíjeli jsme ty, kteří zde utlačovali, obtěžovali a mučili muslimy. Někteří odnášejí knihy, rohože, někteří byli oholeni. Berou nám to, co nám právem patří,“ prohlásili teroristé, kteří se údajně zmocnili věznice v ruské Volgogradské oblasti.
Teroristé natočili video z obsazeného území, na kterém nedaleko leží zraněný zaměstnanec Federální vězeňské služby. Tvrdí, že vedení věznice šikanovalo muslimské vězně.
Zřejmě tři trestanci v nápravné kolonii v ruské Volgogradské oblasti dnes vzali zatím nejasný počet rukojmích. Informuje o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na vězeňskou službu. Podle agentury TASS byl jeden z pracovníků věznice zabit, další jsou zranění. Incident se stal během zasedání disciplinární komise.
Na ruských telegramových kanálech se objevilo neověřené video, na kterém útočníci o sobě tvrdí, že jsou příslušníky teroristické organizace Islámský stát a že ovládli věznici. Podle kanálu Baza žádají vrtulník a dva miliony dolarů (asi 45 milionů korun), jinak rukojmí zabijí. Na záběrech také leží na zemi zakrvácení zranění nebo zabití lidé v uniformách.
Teroristé požadují vrtulník, která má přistát přímo na střešě věznice. K tomu chtějí ještě dva miliony dolarů. Vyhrožují, že pokud bude vrtulník pronásledován, rukojmí zabijí, píší propagandisté.
Indický premiér Naréndra Módí přijel na Ukrajinu, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se vůbec o první oficiální návštěvu indického premiéra v napadené zemi. Rusko a Indie jsou na globální scéně považováni za partnery.
Ukrajinská armáda oficiálně potvrdila zničení ruského trajektu v přístavu Kavkaz v ruském Krasnodarském kraji.
Generální štáb estonské armády ve své zprávě uvedl, že vpád Ukrajinců do ruské Kurské oblasti bylo provedeno nekonvenčními metodami – brzy ráno, za podpory dělostřelecké palby a elektronického boje, aby se snížilo riziko pro jejich jednotky.
Podle zdrojů je od 22. srpna v důsledku nekonvenční operace pod kontrolou Ukrajiny přibližně 800–900 km2 území Kurské oblasti.
Kdykoli je to možné, odříznou Ukrajinci zásobovací trasy. Například byl takto zničen třetí most přes řeku Sejm, který spojuje Rylsk, Kurčatov a Kursk. To komplikuje manévrování ruských sil a vytváří přirozenou překážku pro ochranu boků ukrajinské armády.
Ruský miliardář Michail Fridman žádá po Lucembursku 16 miliard dolarů (361 miliard Kč). Soudní dvůr Evropské unie totiž v dubnu rozhodl, že Fridman byl zapsán na unijní sankční seznam bezdůvodně. Požadovaná částka podle Fridmana představuje hodnotu zmrazeného majetku a odškodné, píše deník Le Monde. Požadavky ruského podnikatele, jehož mnohé aktivity měly sídlo právě v Lucemburku, teď lucemburské úřady prověřují.
Dobré ráno, Spojené státy pošlou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 125 milionů dolarů (2,82 miliardy korun), informovala ve čtvrtek večer agentura AP s odvoláním na nejmenované americké představitele. Nový balík pomoci podle nich zahrnuje střely protivzdušné obrany, munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, Javeliny a další protitankové střely, systémy a vybavení pro boj s drony, systémy elektronického boje, dělostřeleckou munici ráže 155 a 105 milimetrů, vojenská vozidla a další vybavení.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.
Úřady podle Kommersantu dnes zhruba na hodinu a půl uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodinu byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.
Trajekt, v jihoruském přístavu Kavkaz, který zasáhla ukrajinská raketa, se nakonec potopil. Železniční trajekt byl naložen 30 cisternami s pohonnými hmotami. Většinu posádky se podařilo zachránit, a po dvou pohřešovaných se ještě pátrá, tvrdí ruská média.
Ukrajinský prezident se v Sumské oblasti setkal s tamními vojenskými veliteli. Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti.
Americké úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT), který se odvolává na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.
Ruské mediální společnosti včetně odnoží agentury RIA nebo televize RT jsou ve Spojených státech na seznamu zahraničních agentů. Vyšetřování amerických spolupracovníků přichází poté, co zpravodajské služby přišly s hodnocením, že ruská státní média spolupracují s ruskými rozvědkami při snahách o ovlivňování voleb po celém světě.
To podle Američanů zahrnuje i listopadové prezidentské volby v USA. „Podle činitelů i veřejných vyjádření se propagandistická mašinerie Kremlu potřetí postavila za Trumpovu kandidaturu a vytváří webové stránky a falešná videa s cílem očernit prezidenta (Joea) Bidena a nově také (viceprezidentku Kamalu) Harrisovou,“ uvádí NYT.
Ministerstvo spravedlnosti nedávno oznámilo, že ve spolupráci se zahraničními partnery zablokovalo síť stovek falešných účtů na sociální síti X, která šířila ruskou propagandu. Vláda tehdy operaci spojila nejen s ruskou tajnou službou FSB, ale také s televizí RT, dříve známou jako Russia Today.
Třetí ukrajinská útočná brigáda postupuje podle svého oficiálního oznámení v Charkovské oblasti. „Hlavním úkolem je vytlačit ozbrojené síly Ruské federace za státní hranice Ukrajiny v Charkovské oblasti. Tento úkol splníme,“ oznámil velitel brigády plukovník Andrij Bileckyj.
Objevily se první údajné pozemní záběry škod po dnešním možném útoku dronu na ruskou leteckou základnu Marinovka ve Volgogradské oblasti. Žádné oficiální kanály zatím útok nepotvrdily. Fotografie naznačují poškození hangárů. „Uvnitř těchto hangárů byla zaparkována ruská vojenská letadla,“ tvrdí zatím nepotvrzené zdroje.
Ruský vojenský soud zrušil jako neplatný kontrakt dánského rappera Nicklase Hoffgaarda s ruským ministerstvem obrany, které Hoffgaarda poslalo do války proti Ukrajině. O verdiktu dnes informoval server Mediazona, který se odvolává na svého zpravodaje v soudní síni a na záznam na webu soudu.
Dán přicestoval do Ruska loni v létě, protože obdivoval ruského prezidenta Vladimira Putina a nesouhlasil s evropskými hodnotami. Aby rychleji získal povolení k pobytu, podepsal kontrakt s ministerstvem obrany v domnění, že si sám bude moci vybrat místo služby. Přál si sloužit jako pohraničník na Sibiři, řekl jeho advokát Roman Petrov.
Dána ale poslali do války proti Ukrajině, a tak se ocitl v okupovaném Luhansku. Hoffgaard si stěžoval, že jej ruští vojáci šikanovali, nutili jej pít vodku a obviňovali ho, že je západní špion. Rozhodl se proto napadnout kontrakt u soudu. Trval na tom, že smlouvu podepsal, aniž tušil, co vlastně podepisuje, protože neumí rusky. U první instance prohrál, ale odvolací soud mu dal za pravdu.
Ruské tankery, na něž Evropská unie uvalila sankce, jsou stále v provozu. Plují ale pod vlajkami jiných států a vyvážejí do zemí mimo EU. Upozornila na to agentura Reuters, a to na základě dat společnosti LSEG. Západní státy zavedly proti Rusku sérii sankcí za to, že ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.
Tanker Saga, který v minulosti nesl jméno NS Spirit, pluje pod vlajkou Barbadosu. Podle dat jej Rusové 8. srpna naložili 33.000 tunami ropných produktů v přístavu Vysock u severního pobřeží Finského zálivu. Tanker aktuálně směřuje k Suezskému průplavu, což by mohlo naznačovat, že míří do Asie.
Plavidlo Kavja, dříve nesoucí jméno Hana, se aktuálně plní naftou v Primorsku. Kam bude dodávka směřovat, se dosud neví.
Lodě ze sankčního seznamu nemohou vplout do přístavů členských států EU, ale to jim nebrání vykládat svůj obsah jinde. Dříve byly minimálně dva tankery ze sankčního seznamu zaměřeného na Írán vyloženy v čínských přístavech. Podle Reuters přepravovaly ruský topný olej.
Lodě Serenade (dříve NS Stream), N Cerna (dříve Canis Power) a Success (dříve SCF Amur), které byly rovněž zařazeny na sankční seznam EU, se podle údajů LSEG aktuálně nacházejí v Marmarském moři.
Mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ČTK sdělila, že škola neměla možnost zjistit pravou totožnost ruského agenta Pavla Rubcova, který jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na fakultě. Po odhalení případu podle ní univerzita přijala opatření zvyšující odolnost proti ovlivňování.
„Velmi nás mrzí, že agent cizí země oklamal organizátory i účastníky letní školy na půdě FF UK, a to bez ohledu na to, že jsme tehdy neměli reálnou možnost zjistit, kdo Pablo González skutečně byl,“ sdělila dnes ČTK mluvčí fakulty Ina Palacká. Organizační tým podle ní neměl kapacity ani pravomoci k detailnímu prověřování lektorů na úrovni, která by umožnila odhalit takové skryté záměry.
„Podstatné je, že od té doby, co byl případ Pabla Gonzáleze odhalen, UK přijala konkrétní opatření na zvýšení institucionální odolnosti proti nelegitimnímu ovlivňování,“ uvedla Palacká. „Bezpečnostní odbor rektorátu má specializovanou manažerku protivlivové bezpečnosti a síť koordinátorů na jednotlivých fakultách,“ sdělila mluvčí.
Objevují se informace o dronovém zásahu letecké základny Marinovka ve Volgogradské oblasti Ruska. Značné množství destrukce je vidět na fotografiích v okolí hangárů a severně od nich. Žádná ze stran se zatím k možnému úderu nevyjádřila.
„Trajekt převážející palivo se potopil v přístavu Kavkaz,“ informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Loď byla s největší pravděpodobností zasežena ukrajinským úderem.
Ruské okupační úřady podle Kommersantu dnes zhruba na půldruhé hodiny uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodiny byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ovládla servery několika ruských televizních stanic, na kterých pak odvysílala informace o ruské invazi na Ukrajinu. Dnes to oznámila ukrajinská tisková agentura UNN. Zároveň uvedla, že ruské protiopatření vyústilo v pozastavení vysílání devíti stanic, HUR si však udržela přístup na jejich servery.
„Ukrajinským kybernetickým specialistům se podařilo odvysílat třikrát v hlavním čase videa na stanicích Pervouralsk TV, Evrazija 360, Evrazija Pervij kanal a dalších. Některé kanály jsou součástí holdingu místního oligarchy Andreje Komarova,“ poznamenala UNN.
Ruští experti se pokusili situaci napravit, což skončilo pozastavením vysílání devíti ruských stanic, zároveň ale nedokázali zabránit Ukrajincům v přístupu na televizní servery. Podle informací UNN se k dnešním ránu podařilo částečně obnovit vysílání jen stanic Evrazija 360 a TV-3.
Rusové provedli raketový úder na město Nikopol a sousední obce na levém břehu Dněpru v Dněpropetrovské oblasti. S informací přišel deník Dnipro Dnes. „Agresor zaútočil na obce Nikopol, Marhanetska, Červonohryhorivska a Myrivska. Jedna 81letá žena byla zraněna. Bude ošetřena ambulantně. Byly poškozeny čtyři soukromé domy, pětipatrová budova a elektrické vedení. Vznikly dva požáry, které uhasili záchranáři,“ napsal deník.
Jeden mrtvý a 6 zraněných v důsledku ruského bombardování v Bohoduchově v Charkovské oblasti. Oznámil to server Ukrajinska pravda. Mrtvým je 57letý muž, který zemřel v důsledku bezprostředního dopadu rakety v jeho blízkosti. „Mezi zraněnými jsou 15letý chlapec, 50letý muž a ženy ve věku 28 a 45 let. Věk dalších dvou zraněných žen se v současné době zjišťuje,“ uvedl server s odkazem na oblastní vojenskou správu.
.
V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.
České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na dotaz ČTK uvedlo, že situaci kvůli ekonomické bezpečnosti dlouhodobě monitoruje. „V případech, kdy dochází k transakcím, ze kterých by mohlo plynout bezpečnostní riziko pro ČR, MPO investice prověřuje,“ sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.
Zásah v přístavu Kavkaz v Krasnodarském kraji již oficiálně potvrdily i ruské úřady. „V přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár poté, co Ukrajinci zasáhli trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami,“ oznámily.
Ukrajinské kanály na sociální síti Telegram tvrdí, že úder v ruském přístavu Kavkaz údajně zasáhl trajekt Akvatrader naložený palivem. Z poloostrova Taman nedaleko přístavu nadále stoupá dým. Údaje o úderu na přístav Kavkaz a zásahu zakotveného plavidla bez dalších podrobností potvrzuje i pro-kremelský kanál SHOT.
Nad jadernou elektrárnou na severu Německa operují ruské drony. Informoval o tom deník Bild. Podle Bildu jde o bezpilotní letouny Orlan-10, které nad oblastí prolétají vysokou rychlostí už od 8. srpna. „V posledních dnech byly opakovaně zaznamenány drony, které létaly vysokou rychlostí nad průmyslovou oblastí v Brunsbüttelu. Policejní stanice a státní zastupitelství jsou v pohotovosti,“ napsal deník.
V šesti příhraničních okresech ruské Brjanské oblasti probíhá cvičení pro případ evakuace civilního obyvatelstva. Agentuře Ria Novosti to sdělil tamní gubernátor. „V regionu je připraveno 12 dočasných ubytovacích středisek,“ dodal. Podle nepotvrzených zpráv ruských vojenských blogerů se ukrajinské jednotky pokusily během dneška a včerejška o několik průlomů státní hranice právě v této oblasti.
Na Tamaňské poloostrově, který se nachází na jihozápadě evropské části Ruska v západním předhůří Kavkazu, byl spatřen kouř. V Sevastopolu zní poplach a doprava přes Kerčský most je zastavena, informuje na síti X televize Nexta.
Jeden z 26 aktérů nedávné výměny vězňů mezi Ruskem a Západem Pavel Rubcov jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V Praze se stýkal s představiteli ruské opozice, o kterých jako ruský agent předával informace velícím důstojníkům, zjistil Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Na webu iROZHLAS.cz dnes uvedl, že Rubcov se dokonce podílel na výběru studentů, kteří se mohli letní školy v Praze zúčastnit. ČTK zjišťuje vyjádření vedení fakulty.
Španělsko-ruský novinář Rubcov alias Pablo González byl mezi desítkou prominentních vězňů, které si Kreml vybral výměnou za 16 vlastních vězňů. Předtím strávil dva a půl roku ve vazbě poté, co ho polské úřady v únoru 2022 zadržely čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ oznámila tehdy polská vláda.
V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.
Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise (EK) musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Ukrajina se zatím k Putinovu obvinění nevyjádřila. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny pronikla do Kurské oblasti. Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
„Nepřítel se dnes v noci pokoušel na jadernou elektrárnu zaútočit,“ řekl Putin, aniž by o tom předložil důkazy. Dodal, že Rusko o věci informovalo MAAE a že ta slíbila na místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes Putinovi řekl, že situace v elektrárně je stabilní.
Americké úřady spustily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.
Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) před několika dny zavítali k Dimitrimu Simesovi, který kdysi působil jako neformální poradce exprezidenta Richarda Nixona a v roce 2016 byl součástí volebního štábu exprezidenta Donalda Trumpa. Druhým terčem prohlídek byl Scott Ritter, bývalý zbrojní inspektor OSN a kritik americké zahraniční politiky, který byl v roce 2011 odsouzen za sexuální delikty.
Indický premiér Nárendra Módí je podle svého polského kolegy Donalda Tuska připravený zapojit se do rychlého a spravedlivého ukončení války na Ukrajině. Tusk za to dnes Módímu poděkoval na společné tiskové konferenci během návštěvy šéfa indické vlády ve Varšavě.
„Jsme přesvědčeni, že Indie může odehrát velmi důležitou roli na cestě k ukončení konfliktu na Ukrajině," uvedl Tusk. Polsko patří mezi země, které Ukrajinu, jež se půldruhého roku brání ozbrojené ruské invazi, nejvíce podporují.
Z Varšavy Módí pojede na Ukrajinu. Agentura AP připomíná, že Kyjev šéfa indické vlády kritizoval poté, co minulý měsíc navštívil Moskvu, kde se objímal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Módí Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině veřejně neodsoudil a vyzývá k mírovému vyřešení konfliktu. Také dnes ve Varšavě řekl, že „podporuje dialog a diplomacii“.
Ukrajinská armáda obsadila ještě jednu obec v ruské Kurské oblasti, zajala další ruské vojáky a v ukrajinské Sumské oblasti mezitím ubylo ruského ostřelování i jeho civilních obětí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle svého vyjádření navštívil Sumskou oblast, kde jednal s hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské správy regionu Volodymyrem Arťuchem.
Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. „Navštívil jsem pohraničí Sumské oblasti a jednal s hlavním velitelem Syrským a náčelníkem oblastní vojenské správy,“ napsal Zelenskyj v příspěvku, který doprovodil videem, na němž je vidět, jak se zdraví s oběma činiteli a poté spolu jednají v jakési místnosti.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi příští týden navštíví Kurskou jadernou elektrárnu na jihozápadě Ruska, informovala dnes agentura AFP. Obavy ohledně jejího provozu vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny vnikla do Kurské oblasti.
„Tuto návštěvu můžeme potvrdit,“ řekl AFP mluvčí MAAE. Bez dalších podrobností uvedl, že se uskuteční příští týden. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu řekla, že Grossi potvrdil, že je připravený koncem srpna navštívit Kurskou jadernou elektrárnu.
Ruské ministerstvo obrany minulý týden obvinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu. Kyjev toto tvrzení popřel.
Kurská jaderná elektrárna leží v Kurčatovu několik desítek kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. V provozu jsou v ní dva bloky, dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už dříve odstavené.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 MAAE varuje před hrozbou jaderné havárie, a to zejména v Záporožské jaderné elektrárně. Tu krátce po začátku války obsadily ruské jednotky a od té doby ji Rusko kontroluje. Odstavená elektrárna je terčem opakovaných útoků, z nichž se bojující strany vzájemně obviňují.
Ruské ozbrojené síly zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, uvedl gubernátor ruského regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem a na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.
„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedl ve středu večer Bogomaz na platformě Telegram. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ poznamenal ruský gubernátor. Dnes ráno informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem.
Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace. K tomuto závěru podle agentury Bloomberg došla rozvědka amerického ministerstva obrany (DIA). Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června.
Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit 10.000 dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.
Na vojenské letiště Marinovka v ruské Volgogradské oblasti zaútočily bezpilotní letouny, vznikl tam požár. Volgogradské letiště je kvůli hrozbě útoku bezpilotních letounů uzavřeno.
Humanitární zásilku zahrnující starší sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby a zdravotnický materiál poslalo o víkendu do ukrajinského města Dubno olomoucké hejtmanství. O transport se postarali strážníci z Uničova na Olomoucku a dobrovolní hasiči z nedalekého Šumvaldu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS).
„Humanitární pomoc Olomouckého kraje je důkazem solidarity a odhodlání pomoci lidem v nouzi na Ukrajině. Pomáháme od začátku války, a to nejen posláním sanitek, ale také nemocničních lůžek. Těch jsme například do Rovenské oblasti poslali už přes dvě stovky, a to z nemocnic v Prostějově, v Přerově, ve Šternberku a v Šumperku,“ uvedl Horák. V neděli vypravená zásilka obsahovala kromě sanitky i zdravotnický materiál. Stranou podle Horáka nezůstali regionální producenti potravin. Společnost Adriana z Litovle přispěla těstovinami a Hanácká kyselka z Dolních Moštěnic poskytla minerální vodu.
Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti dnes propukl požár, když se do areálu zřítil ukrajinský dron. Na telegramu to uvedl gubernátor oblasti Andrej Bočarov.
Oheň podle agentury TASS hoří v areálu patřícímu ministerstvu obrany, útok si nevyžádal žádné oběti. Bližší informace zatím nejsou k dispozici.
Dobré ráno, na vysílání českých expertů do civilních struktur Evropské unie a mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí chce ministerstvo zahraničí dát v letech 2025 až 2027 vždy 120 milionů korun, stejně jako v dosavadním tříletém období. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválila vláda a který má ČTK k dispozici.
Pokračující ruská agrese proti Ukrajině podle ministerstva zahraničí ukazuje, že součástí mezinárodního bezpečnostního prostředí budou i nadále nestabilita a konflikty za hranicemi EU, které mají negativní dopady na naši bezpečnost.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase zítra ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat o 12 až 15 miliard dolarů (zhruba 270 až 337 miliard Kč) vyšší zahraniční pomoc, než dříve předpokládala. Oznámila to dnes náměstkyně ukrajinského ministra financí Olha Zykovová. Kyjev dříve uváděl, že bude napřesrok potřebovat zahraniční pomoc ve výši 22,7 miliardy dolarů (510 miliard Kč), píše agentura Reuters.
Ukrajina posiluje jednotky bránící klíčové město Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je ohroženo pokračujícím ruským náporem. Ve večerním videovystoupení to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Apeloval současně také na dodávky dělostřelecké munice od západních partnerů.
„Pochopili jsme, co podniká (v Doněcké oblasti) nepřítel, a posilujeme naše síly,“ řekl Zelenskyj. „Je velmi důležité, aby partneři skutečně plnili své závazky. Je to zásadní pro obranu,“ zdůraznil po poradě s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským.
Nizozemí nakoupí a pošle na Ukrajinu 50 radarů, které dokáží detekovat drony. Informuje o tom The Kyiv Independent.
Fotbalisté Ukrajiny odehrají úvodní domácí zápas nového ročníku Ligy národů 7. září proti Albánii v Praze. Svěřenci trenéra Serhije Rebrova kvůli válečnému konfliktu s Ruskem nemohou nastupovat k mezistátním utkáním ve své zemi a pro úvodní duel skupiny B1, v níž je i česká reprezentace, našli azyl na stadionu Sparty na Letné. Dějiště zápasu zveřejnila UEFA.
Obrazem: Ukrajinští vojáci v Doněcké oblasti
Drony útočí na Murmanskou oblast Ruské federace již čtvrtý den v řadě, uvádí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Pracovníci místních podniků byli evakuováni kvůli útoku dronem. Letiště Murmansk a Apatity nepřijímají a nevypouštějí letadla. Byla zavedena omezení vzdušného prostoru, dodává také server.
Podle serveru Ukrajinska pravda budují Rusové podél Kerčského mostu, který spojuje Rusko a okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, paralelní konstrukci. Pravděpodobně má samotný most chránit. „V květnu Rusové doplnili opevnění kolem Kerčského mostu na ochranu před drony. Okupanti se pravděpodobně domnívají, že tím mohou stavbu ochránit před ukrajinskými námořními drony, které mají výkonnou útočnou část pro vyhození takových staveb do povětří,“ napsal server.
V Chersonu byly ve 14 hodin slyšeny výbuchy. „Naši zpravodajové hlásí, že v Chersonu jsou slyšet výbuchy,“ píší lokální média.
Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka byl do bojových operací v Kurské oblasti na straně ukrajinské armády nasazen minimálně jeden tak T-72EA, který Ukrajině věnovala Česká republika.
Dokument, kterým Ukrajina dnes přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), podle agentur Ukrinform a Unian stanoví, že země po dobu sedmi let po ratifikaci nebude uznávat jurisdikci ICC, pokud se bude záležitost týkat ukrajinských občanů. Není jasné, jak přesně bude toto pravidlo fungovat, neboť Ukrajina už ICC udělila právo vyšetřovat zločiny spáchané na ukrajinském území, podotkla Jevropejska pravda.
Poslankyně Jevhenija Kravčuková na facebooku upozornila, že Ukrajina využila v tomto ohledu možnosti odvolat se na článek 124 Římského statutu, jenž tento krok umožňuje. Zmíněný článek praví, že přistupující stát může prohlásit, že po dobu sedmi let od vstupu statutu v platnost nepřijímá jurisdikci ICC, pokud je údajný trestný čin spáchán jeho státními příslušníky nebo na jeho území. Tato klauzule se týká válečných zločinů. ICC má mandát stíhat jednotlivce za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločin agrese.
Přistoupení Ukrajiny k Mezinárodnímu trestnímu soudu je jednou z podmínek pro vstup Ukrajiny do Evropské unie, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Podle zpravodajů serveru Suspilne jsou v Ivano-Frankivsku slyšet zvuky výbuchů. Na západě Ukrajiny se již dopoledne pohyboval jeden z dronů, které nad území sousední země v noci vyslal ruský agresor.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo útoky ukrajinský jednotek u Komarovky, Koreněva, Malé Lokni a Ruské Konopelky v Kurské oblasti. „Pokusy nepřátelských útočných skupin zaútočit na zmíněné osady byly zmařeny,“ tvrdí ruská agentura RIA Novosti.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace v pondělí oznámilo, že Kurskou oblast už opustilo 122.000 lidí. Dnes pak TASS s odvoláním na zdravotnické služby informoval, že ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti si vyžádala smrt 31 lidí a že dalších 143 utrpělo zranění.
Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes na síti Telegram napsal, že ukrajinský dronový útok si dnes v regionu vyžádal jednoho mrtvého a dva zraněné. Bezpilotní prostředek podle něj odhodil výbušninu na vůz, ve kterém tito lidé cestovali.
Ukrajinské síly podle prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dobyly v Kurské oblasti na západě Ruska více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí. Americký Institut pro studium války (ISW) dnes informoval, že ukrajinští vojáci pokračují v tomto regionu v útocích, kde od té doby zaznamenali postup. Podle snímků s ověřenou polohou pronikli na východě do města Koreněvo a na severovýchodě se k městu přiblížili. Postoupili také severně u obce Russkoje Porečnoje, kde ale rozsah pokroku ISW nedokázal prozatím ověřit. Vpád do ruského pohraničí v Kurské oblasti Zelenskyj zdůvodnil snahou vytvořit nárazníkovou zónu.
Ruské úřady odložily místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti, do které vpadla ukrajinská armáda. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ukrajinským silám se podle dostupných informací daří v ruské Kurské oblasti postupovat, naopak na východě Ukrajiny pod náporem ruských vojáků ustupují. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese v Doněcké oblasti.
Ruské volební orgány sdělily, že místní volby se budou konat, jakmile bude možné zajistit bezpečnost hlasujících. Naopak volby gubernátora Kurské oblasti se uskuteční v původním termínu od 28. srpna do 5. září.
„Místní obyvatelé hlásí, že v Selidove v Doněcké oblasti hoří místní trh,“ oznámily tamní úřady na telegramu. Zatím není známo, zda došlo k zásahu. Selidove však zřejmě ostřelovaly ruské jednotky.
Čínský premiér Li Čchiang je podle tamního ministerstva zahraničí na cestě do Moskvy. Míří zřejmě na pravidelné setkání se svým protějškem Michailem Mišustinem. „Čínsko-ruské vztahy v nové éře ukazují novou sílu a život, posilují vzájemnou politickou důvěru, prohloubení spolupráce v různých sférách vztahů, hluboké přátelství a těsnou a efektivní mezinárodní koordinaci,“ uvedlo ministerstvo.
Jeden z devatenácti ruských dronů, které se nepodařilo ukrajinským obráncům v noci sestřelit, se vrátil do vzdušného prostoru Ruské federace. Oznámilo to ukrajinské letectvo.
Předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová ve svém projevu na pietním aktu k uctění památky obětí srpnové invaze z roku 1968 uvedla v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině, že podobně jako před 56 lety dochází k úplnému matení pojmů. Okupace je podle ní falešně vydávána za realitu, či dokonce normu, se kterou je třeba se smířit.
V okrese Kamenec Podolský v Chmelnycké oblasti Ukrajiny byl spatřen bezpilotní letoun. Podle očitých svědků letí na západ.
Podle ruského válečného blogera uniklo z obklíčení u obce Martynovka v Kurské oblasti 19 vojáků ruských speciálních operačních sil 810. brigády námořní pěchoty, z toho 3 byli zranění. Martynovka se nachází 8 kilometrů na severovýchod od města Sudža a dosud nebyla zahrnuta mezi obcemi pod kontrolou Ukrajinců.
Ruské ministerstvo zahraničí varuje před rostoucím zapojením Lotyšska do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Informovaly o tom saúdskoarabské noviny Ashraq.
„Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu, jeho představitelé se otevřeně hlásí ke Stalinovi a principům sovětského režimu. Nenechme si proto vnutit myšlenku, že by nám s Ruskem bylo lépe,“ varoval prezident republiky Petr Pavel ve svém projevu na pietním aktu za oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Ukrajinský parlament ratifikoval Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), na jehož základě tribunál vznikl. S odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka to dnes napsal server Jevropejska pravda, podle něhož schválení statutu bude znamenat přistoupení Ukrajiny k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Návrh zákona Nejvyšší radě před několika dny předložil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 50 z 69 bezpilotních letounů Shahed přes noc a doposud a jeden stále létá nad Čerkasskou oblastí. „Radiokomunikační jednotky letectva zjistily a sledovaly celkem 72 vzdušných cílů,“ oznámilo právě teď ukrajinské letectvo.
Kyjevská městská správa oznámila, že protivzdušná obrana reaguje na ruský vzdušný úder. „V hlavním městě úřady v noci a ráno vyhlásily hned několik poplachů po sobě,“ napsal server Ukrajinska pravda. Zatím nejsou informace o případných škodách. V Chmelnycké oblasti byly v noci slyšet exploze. Ukrajinské letectvo, které obvykle informuje o počtu vystřelených a sestřelených ruských vzdušných zbraní, zatím noční statistiku neprezentovalo.
Ukrajinské speciální operační síly oznámily, že ve spolupráci s armádou úspěšně zničily pontonové mosty v Kurské oblasti. „Kromě toho byl poškozen ruský polní muniční sklad, vozidlo elektronického boje a také 152mm houfnice,“ napsaly.
Ruská agentura TASS hlásí sestřelení dvou dronů nad Tulskou oblastí, která sousedí s tou Moskevskou. Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev informoval o zlikvidované ukrajinské raketě. „Podle předběžných údajů nedošlo k žádným obětem ani škodám v důsledku dopadajících úlomků,“ napsal. Ruské ministerstvo obrany tyto oblasti ve svém hlášení nezmínilo.
Bezpečnostní služba Ukrajiny oznámila, že neutralizovala skupinu agentů FSB, kteří pátrali po továrnách na bezpilotní letouny v Dněpropetrovské oblasti. Mezi prioritní cíle patřily podniky, které vyrábějí bezpilotní letouny pro obranné síly.
„Rusko od počátku invaze v únoru 2022 zasáhlo na Ukrajině raketami a drony 11.879 zařízení, z nichž většina byla civilních, konkrétně 6203, zbývajících 5676 pak bylo vojenských.“ Na kongresu regionálních představitelů to podle webu listu Ukrajinska pravda prohlásil velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj. Zveřejnění takovéto statistiky není běžné, neboť Ukrajina se k ruským úderům na vojenské objekty většinou nevyjadřuje.
Podle českého prezidenta Petra Pavla se bude na Ukrajině bojovat tak dlouho, dokud se obě strany nepřesvědčí, že vojenskými prostředky nemohou dosáhnout svých cílů. „Jsem spíše názoru, že v jednotkách roků dojde k tomu, že si obě strany uvědomí, že nelze pokračovat dál a dojde k jednání. K tomu by výrazně měly přispět především světové velmoci, a to nejenom Spojené státy, ale i Čína. A dotlačit politicky, ekonomicky, diplomaticky obě země k jednání,“ řekl Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz.
Ukrajina nepotvrdila ztrátu obce Ňju-Jork v Doněcké oblasti. Její dobytí včera ohlásila ruská strana. Podle Ukrajinského generálního štábu se o obec stále bojuje. „Nepřítel postoupil v Pivničném, Družbě, Zavetném, a také u Novohrodivky a Hryhorivky,“ uvedl štáb.
V Komyšanech v Chersonské oblasti byly v důsledku ruského ostřelování zraněny 2 osoby. „Čtyřiasedmdesátiletý muž byl převezen do nemocnice s poraněním způsobeným výbuchem, pohmožděninami a střepinami v trupu, rukou a nohou. Také 72letá žena byla hospitalizována s poraněním způsobeným výbuchem, pohmožděninami a střepinami v oblasti dolních končetin,“ oznámily místní úřady.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny hlásí noční útok na pozice protiletadlových raketových systémů S-300 v Novošachtinsku v Rostovské oblasti. „Podle výsledků objektivní kontroly byly na určených místech pozorovány výbuchy. Přesnost zásahu se zkoumá,“ uvedl štáb na telegramu.
Minulou noc protiletecká obrana Ruska zničila 45 ukrajinských dronů, oznámilo dnes podle BBC ruské ministerstvo obrany. „Jedenáct bezpilotních letounů bylo zničeno nad Moskevskou oblastí, dalších 23 nad Brjanskou oblastí, šest nad Belgorodskou oblastí, tři nad Kalužskou oblastí a dva nad Kurskou oblastí,“ uvedlo ministerstvo.
Ruská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila 11 dronů, které směřovaly k Moskvě, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole.
Česko v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti nabízí své schopnosti v energetice, dopravní infrastruktuře, ve zdravotnictví, vodním hospodářství, tradičním strojírenství nebo i technickém školství. V těchto sektorech má vlastní know-how a potřebné zkušenosti. V rozhovoru to ČTK řekl český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech.
Ruští vojáci nerabují jenom na Ukrajině, ale i na svém vlastním území. Čtyři z nich byli přistiženi bezpečnostními kamerami, jak vykrádají obchod s mobilními telefony ve městě Gluškovo v Kurské oblasti. Využili chaosu, který způsobila ukrajinská invaze. Celý článek čtěte ZDE.
Vážení čtenáři, to je pro dnešek z našeho zpravodajství o válce na Ukrajině vše. Znovu se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.
Čtrnáctiletý chlapec, zraněný u dětského hřiště při ruském ostřelování obce Malokaterynivka v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, zemřel v nemocnici, oznámil dnes šéf oblastní správy Ivan Fedotov. Ukrajinská policie již dříve uvedla, že při ostřelování Malokaterynivky byly zraněny čtyři děti ve věku od 11 do 17 let, jakož i osmnáctiletá dívka.
