„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Rusko sestřelilo 11 dronů, které Ukrajina v noci vyslala nad Kurskou oblast a další tři ruské regiony, uvedla RIA s odvoláním na ministerstvo obrany.
Mexiko pozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové, která proběhne v této latinskoamerické zemi 1. října. Píše o tom dnes ruský list Izvestija s odvoláním na mexické velvyslanectví v Rusku.
„Prezidentu Putinovi byla zaslána pozvánka k účasti Ruska na inauguraci prezidentky Sheinbaumové,“ uvedl podle listu zástupce mexického velvyslanectví. „Ruský prezident se rozhodne, zda se ceremoniálu zúčastní osobně, nebo zda pověří jiného vysoce postaveného představitele, aby tak učinil jeho jménem,“ dodal.
Obdržení pozvánky Izvestiji potvrdilo také ruské velvyslanectví v Mexiku. Tamní ministerstvo zahraničí později agentuře Reuters sdělilo, že mexická vláda zaslala diplomatické nóty s pozváním na inauguraci Sheinbaumové všem zemím, s nimiž udržuje vztahy, i mezinárodním organizacím, jichž je členem.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský dron zasáhl vůz záchranné služby u města Sudža v ruské Kurské oblasti, zabil řidiče a zdravotníka a jednoho lékaře zranil, uvedl dnes v noci podle agentury Reuters tamní gubernátor Alexej Smirnov. Ten již během úterý na svém telegramovém účtu informoval o snahách ukrajinských vojáků proniknout na území Kurské oblasti, která sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí.
Smirnov uvedl, že včetně dvou členů posádky sanitky v bojích na ruské straně zahynulo pět lidí a nejméně 20 dalších bylo zraněno. Nejmenovaný zástupce pro lidská práva podle Reuters řekl, že mezi zraněnými je také šest dětí.
Agentura Reuters poznamenala, že není schopna tyto zprávy ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, Kyjev se k nim bezprostředně nevyjádřil. Obě strany konfliktu popírají, že by se ve válce, kterou rozpoutala Moskva v únoru 2022 svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu, zaměřovaly na civilisty.
Ruské ministerstvo obrany v úterý potvrdilo, že na ruské pozice na hranici s ruskou Kurskou oblastí zaútočilo až 300 ukrajinských vojáků s nasazením 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel. Ruská armáda do oblasti přesunula posily, aby tento útok, zřejmě jeden z největších ukrajinských výpadů na ruské území od začátku války, odrazila.
„Nepřítel dnes zahájil další pokus o proniknutí na území ruské Kurské oblasti,“ uvádí se v posledním prohlášení ministerstva obrany v Moskvě. „Na nepřítele je vedena dělostřelecká palba a údery armádního letectva i bezpilotních letounů,“ dodal resort ve zprávě.
Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Přejeme klidnou noc.
Telegramový kanál Astra napsal, že podle ruských válečných blogerů si proniknutí ukrajinských vojáků do Kurské oblasti vyžádalo na ruské straně „ztráty na personálu i na technice“. Konkrétně jde o vrtulník Ka-52. O tom, že ukrajinští vojáci nad Sumskou oblastí sestřelili ruský vrtulník, informovala i správa tohoto regionu. Na telegramu se objevily zprávy také o několika zajatých ruských vojácích, mezi nimiž jsou údajně i ti, kteří jsou u armády v rámci povinné vojenské služby.
„Ruští váleční korespondenti lžou o kontrole situace v Kurské oblasti. Rusko hranici nemá pod kontrolou,“ uvedl během dne podle ukrajinské agentury Unian Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi.
Situace kolem ukrajinského zákazu tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil je zpolitizovaná. Maďarsko a Slovensko v červenci obdržely stejný objem ropy jako před zákazem. Řekl to dnes ukrajinské mediální společnosti NV šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksij Černyšov.
Ukrajina koncem června uvalila sankce na Lukoil. Zakázala mu jakoukoli činnost na ukrajinském území a zabránila přepravě jeho ropy do slovenských a maďarských rafinerií. Slovensko minulý měsíc uvedlo, že zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud mu Kyjev neobnoví dodávky ropy od Lukoilu.
„Tato situace je zpolitizovaná zvenčí, to můžeme vidět. Vidíme veřejné výzvy představitelů Maďarska a Slovenska, stejně jako hrozby přerušení dodávek pohonných hmot a elektřiny,“ řekl Černyšov. Dodal, že v červenci byl přes Ukrajinu přepraven více než jeden milion tun ropy, tedy stejně jako o měsíc dříve.
Vlna zatýkání kvůli korupčním skandálům v ruské armádě pokračuje. Mluvčí federální kriminální ústředny, Vyšetřovacího výboru, Svetlana Petrenková oznámila zadržení bývalého náčelníka výstrojní správy ministerstva obrany Vladimira Demčika kvůli podezření, že před lety přijal úplatek ve výši čtyř milionů rublů (asi milion korun podle aktuálního kurzu). Soud mezitím vyhověl žádosti vyšetřovatelů o vzetí podezřelého do vazby.
Vyšetřovatelé podle mluvčí zjistili, že firma, od které Demčik na jaře 2017 úplatek přijal, na oplátku získala během dvou let 26 kontraktů pro ozbrojené síly v celkové výši víc než 574 milionů rublů (asi 152,4 milionu Kč podle aktuálního kurzu).
Čtyřmilionový úplatek podle listu Kommersant převyšoval roční příjem, které Demčik a jeho manželka přiznali v roce 2016.
Další utužování cenzury médií v Rusku: Úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby zpomalili YouTube na 128 kilobitů za sekundu, hlásí nezávislý server Meduza. To dostačuje jen na sledování videí ve velmi nízké kvalitě.
Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o poškození civilních budov, včetně polikliniky v severozápadní části města v důsledku zásahu raketou Iskander. Dva lidé podle něj vyhledali lékařskou péči s akutní stresovou reakcí. Později úřady upřesnily, že zranění utrpělo celkem osm lidí, včetně osmiměsíčního dítěte. Na místě, které raketa zasáhla, vypukl požár. Záchranáři z trosek vyprostili pět lidí. Škody jsou na obytných domech i užitkových stavbách nebo na vysokoškolských kolejích.
Sedm let za mřížemi navrhla obžaloba u soudu s ruským blogerem Andrejem Kuršinem za kritiku armády. Jiný ruský soud odsoudil novináře Dmitrije Kolezeva v nepřítomnosti k 7,5 roku vězení za šíření lživých informací o ozbrojených silách. O obou případech dnes informovala ruská redakce britské stanice BBC na svém webu. Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které se odchylují od oficiální verze Moskvy o válce proti Ukrajině, rozpoutané před téměř dva a půl lety.
Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax uvedl, že ruská vojska od poloviny června obsadila 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Pro srovnání, rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních. Kyjev se k ruským prohlášením nevyjádřil.
Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajina se k ruskému tvrzení nevyjádřila.
Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.
Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.
Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.
Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.
"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí německou Nadaci Konrada Adenauera, oznámila dnes agentura Interfax. Toto rozhodnutí, které fakticky znamená zákaz činnosti nadace v Rusku, je spíše symbolické, protože sama nadace po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 pozastavila svou činnost v Rusku a není v zemi přítomna, poznamenala agentura AFP.
„K deklarovaným cílům patří šíření demokracie, podpora evropské jednoty a talentované mládeže. Šíří materiály diskreditující vedení Ruska a jeho domácí a zahraniční politiku, práci justičních orgánů a soudní systém,“ řekl Interfaxu mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Nadace podle něj „otevřeně provokovala“ svou informační politikou a snažila se komplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, izolovat Rusko na mezinárodní scéně a vyostřit vojenskou konfrontaci na ukrajinském bojišti.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ruský podplukovník Irek Magasumov, kterého v červnu ruský vojenský soud poslal na 11 let do vězeňského tábora za vraždu osmnáctileté Ukrajinky, se už o měsíc později znovu ocitl na ukrajinském bojišti. Uvedl to dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na server Tatar-Inform a na video zveřejněné na sociálních sítích. Záběry zachycují Magasumova, přezdívaného v jednotce „Bizon“, při výslechu zajatého ukrajinského vojáka, dodal deník.
„Vojáci jednotky Štorm dobyli pozice nepřítele u Avdijivky a zajali několik vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Upozorňujeme, že první výslech na linii dotyku s nepřítelem vede náš soudruh zvaný Bizon! Vrátil se do speciální vojenské operace a pokračuje v plnění své vojenské povinnosti na nejnebezpečnějších úsecích fronty, společně přibližujeme vítězství,“ napsal k záběrům od východoukrajinského města Pokrovsk zpravodajský kanál, jehož ruský název by se dal do češtiny přeložit jako Vzteklí psi.
Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.
„Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus.
V ruské vazební věznici v Birobidžanu na Dálném východě zemřel v důsledku hladovky pianista a protiválečný aktivista Pavel Kušnir, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření aktivistovy matky Iriny Levinové.
„Vyšetřovatel tajné služby FSB mi oznámil (synovu smrt) 28. července. Kvůli hladovce,“ řekla devětasedmdesátiletá Levinová serveru Mediazona. Úřady příčinu smrti podle serveru dosud neoznámily. „Tvrdí, že se snažili pomoci, že jej připojili na kapačku, že se jej snažili udržet při životě, ale zjevně to nestačilo,“ dodala Kušnirova matka.
Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrainu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.
Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.
Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat. Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informovala, že rozkryla rozsáhlou síť agentů pracujících pro Rusko, kteří připravovali raketové a dronové útoky na šest ukrajinských oblastí. Údajně vyhledávali, kde jsou rozmístěni ukrajinští vojáci, a shromažďovali informace o kritické infrastruktuře.
Příslušník ruské tajné služby FSB naverboval pomocí platformy Telegram devět lidí z různých částí Ukrajiny. „Tito občané podporující aktivity státu-agresora souhlasili s tím, že spolupracovníkovi FSB budou dodávat informace vojenského charakteru,“ cituje server Ukrajinska Pravda prohlášení SBU. Údajní agenti také sledovali přesuny vojenské techniky po silnicích a po železnici a předávali do Ruska souřadnice vodních a tepelných elektráren. Kromě toho podle SBU informovali o následcích ruských útoků v ukrajinských městech a přikládali k tomu fotografie a videa. Předávali do Ruska údaje o přeletech letadel a práci ukrajinské protivzdušné obrany.
Součástí sítě byly dvě úřednice pracující v místních samosprávách. Jedna z nich působila v městské radě v Dnipru, druhá vedla jeden z odborů na městském úřadu v Južném v Oděské oblasti. Osm lidí už ukrajinské úřady obvinily z vlastizrady.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o 28 lidí z Běloruska kvůli pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik prokurátorů, soudců nebo ředitelů věznic a detenčních zařízení.
Zmrazení majetku a zákaz cestovat na území Evropské unie nově postihne dva zástupce šéfa Hlavního odboru pro boj s organizovaným zločinem a korupcí ministerstva vnitra. EU tuto běloruskou instituci popisuje jako jeden „z hlavních orgánů odpovědných za politické pronásledování v Bělorusku, včetně svévolného a nezákonného zatýkání a špatného zacházení s aktivisty a členy občanské společnosti, včetně mučení“.
Sankcionovaní soudci mají podle EU na svědomí politicky motivované rozsudky, mimo jiné nad občany, kteří protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám v roce 2020 nebo jen vyjádřili svůj nesouhlas s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech 24 bezpilotních letounů, které nad její území vyslala ruská armáda. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Drony jeho příslušníci zneškodnili nad Kyjevskou, Vinnyckou, Kirovohradskou, Charkovskou, Sumskou, Poltavskou a Dněpropetrovskou oblastí.
Ukrajinská média v noci na dnešek uváděla, že v Kyjevské oblasti se ozývají výbuchy, protivzdušná obrana pracovala v okolí města Bílá Cerkev (Bila Cerkva). Výbuchy byly kolem půlnoci hlášeny také z Charkova, píše server RBK Ukrajina. Bylo to krátce poté, co armáda varovala, že nad městem jsou drony nepřítele. Informace o případných škodách nejsou k dispozici.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině.
Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.
Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.
Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj promluvil o čerstvých dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu. Podle něj pomůžou Ukrajincům sestřelovat více ruských raket a letounů, prohlásil podle serveru The Kyiv Independent.
Podle Peskova Vladimir Putin dalece převyšuje mentální schopnosti ostatních ruských představitelů a prokazuje odborné znalosti téměř ve všech tématech. „Řekne vám všechno o strojírenství nebo obecně o čemkoli. To je jedinečné. Nedokážu vám vysvětlit, jak a odkud to pochází, ale je to fakt,“ podělil se o své myšlenky Peskov. „Operuje s tolika daty a informacemi a pracuje se stejnou účinností jak brzy ráno, tak po půlnoci,“ řekl Peskov.
Na Ukrajinu dorazily stíhačky F-16, při této příležitosti byl přítomen i Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajina obdržela první západní stíhací letouny F-16, na které čekala déle než dva roky, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal ale, že jich není dost. Kyjev o stroje americké výroby žádal od začátku ruské invaze v únoru 2022 v naději, že ukončí ruskou převahu ve vzduchu, a Ukrajina tak lépe ochrání svá města a vojáky před neustávajícím ruským bombardováním.
Stíhačky F-16 vyrobila firma Lockheed Martin. Považují se za perlu v koruně rozsáhlého seznamu vojenského vybavení, které Ukrajina požaduje od svých podporovatelů ve snaze odrazit postup ruských sil na svém území.
„Uspořádali jsme stovky schůzek a jednání“ se spojenci, abychom získali tyto letouny a posílili protivzdušnou obranu země, a „často jsme v reakci na to slyšeli slova 'je to nemožné',“ řekl Volodymyr Zelenskyj při slavnostním ceremoniálu na neznámém místě na Ukrajině.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí další vesnice na východě Ukrajiny - konkrétně obce Novoselivka Perša, která se nachází asi 20 kilometrů západně od Avdijivky v Doněcké oblasti. Kyjev se k prohlášení Moskvy nevyjádřil. Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin informoval o povinné evakuaci dětí a rodičů z několika obcí regionu kvůli ruskému bombardování.
Rusko pro své vojenské snahy na Ukrajině, konkrétně v Charkovské oblasti, využívá i zahraniční dobrovolníky. Jde mimo jiné o obyvatele Egypta, uvedla dnes ukrajinská operačně-taktická skupina „Charkov“. „Ve Vovčansku nepřítel zintenzivnil letecký průzkum pomocí bezpilotních letounů a přesouvá personál (…) Nepřítel verbuje zahraniční dobrovolníky, zejména egyptské občany, aby vedli bojové akce,“ sdělila skupina.
Podívejte se na snímky ukrajinských žen, jak cvičí obranu své země. Svou skupinu nazvaly „Bucha Witches“ (Čarodějnice z Buči) s odkazem na město, kde Rusové na začátku války podnikli masakr.
Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala dnes stanice BBC na svém webu.
Loni v létě čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. „Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo,“ popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout - chtěla ho varovat.
„Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon,“ uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané „šíření nepravdivých zpráv“ o ruské armádě.
Při ranním útoku ukrajinských dronů zahynula v příhraniční obci Šebekino žena, uvedl dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letouny podle něj v Šebekinu zasáhly obytné domy, v dalších dvou obcích dopravní prostředky, v nich nebyl nikdo zraněn. Kyjev se k jeho prohlášení nevyjádřil.
Od letošního dubna mohou Ukrajinci podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Zatím jde jen o ztráty týkající se poškození či zničení domů či bytů. Vyplnit jednoduchý formulář na internetových stránkách či v aplikaci trvá pouhých deset až 20 minut a lidé tam mohou nahrát jakékoli dokumenty, fotografie či důkazy, které mají k dispozici, řekl v rozhovoru s ČTK Markijan Ključkovskyj, ředitel registru škod, který sídlí v nizozemském Haagu.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci dvou ukrajinských bezpilotních letounů nad Belgorodskou oblastí. Moskva v těchto svých hlášeních obvykle neinformuje o dronech, které její protivzdušná obrana nezachytila. V současné době nejsou dostupné informace o případných škodách nebo obětech útoků v Rusku.
Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne ráno na svém webu s odkazem na železniční společnost Ukrzaliznycja napsala, že v Poltavské oblasti byla při útoku poškozena železniční infrastruktura - koleje, trolejové vedení a další zařízení. Žádné oběti nejsou hlášeny.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Ukrajina byla jednou z prvních zemí, které evakuovaly své občany z Libanonu. Celkem bylo evakuováno 21 žen a 9 dětí. V současné době jsou evakuovaní občané Ukrajiny v bezpečí v Polsku.
Ukrajinské vojákyně trénují nedaleko Kyjeva. Podívejte se na nové snímky.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajinská armáda oznámila, že u Ruskem okupovaného Krymu potopila ruskou ponorku a poškodila protiraketový systém S-400 ruské armády. Na facebooku o tom dnes informoval generální štáb ukrajinské armády.
Britská policie obvinila další dva lidi v souvislosti s březnovým žhářským útokem na ukrajinský podnik v Londýně, do kterého bylo údajně zapojeno Rusko. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Moskva už dříve podíl na žhářském útoku na východě britské metropole odmítla.
Americké ministerstvo zahraničí povolilo prodej útočných vrtulníků AH-1Z Viper a souvisejícího vybavení a služeb Slovensku. Podle webu European Security & Clearance to ve středu oznámila americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Obchod za odhadovaných 600 milionů dolarů (13,9 miliardy Kč) ještě musí schválit Kongres.
Slovensko je čtvrtou zemí, která uvedené vrtulníky nakupuje. Dalšími jsou Česká republika, Bahrajn a Nigérie.
Americká vláda Slovensku nabídla, že mu prodá 12 letounů AH-1Z se slevou v březnu 2023. Učinila tak poté, co Bratislava poslala své vyřazené stíhačky MiG-29 na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda dopoledne s odvoláním na ukrajinské regionální činitele také napsala, že v pátek při ruských útocích zahynulo na Ukrajině několik civilistů, jeden člověk zemřel v Chersonské oblasti, tři v Doněcké oblasti a jedna žena v Charkovské oblasti. Všechny tři regiony protíná frontová linie.
„Ruské bojové letectvo musí být zničeno, ať je kdekoliv, všemi účinnými prostředky. Je také docela spravedlivé udeřit na ruská letiště. Potřebujeme toto společné rozhodnutí s našimi partnery,“ uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o šesti stovkách leteckých bomb, které podle něj Rusové svrhli z letadel na jeho zemi jen v uplynulém týdnu. Kyjev opakovaně žádá své západní spojence o povolení použít jejich zbraně k útokům na vojenské cíle v Rusku.
Russian combat aviation must be destroyed wherever it is, using any effective means. It is also quite fair to strike Russian airfields. We need this joint decision with our partners—a security decision.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 3, 2024
This is the only way to ensure protection for our people. This week alone,… pic.twitter.com/hxB11vFbnO
Ruský telegramový kanál Astra informoval o útoku drony na vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. „Svědci se domnívají, že soudě podle detonací tam hoří muniční sklad nebo palivové nádrže,“ uvedl portál.
Ruské ministerstvo obrany na telegramu informovalo o ukrajinském útoku bezpilotními letouny a hlásí zachycení a zničení 36 dronů nad Rostovskou, 17 nad Orelskou, devět nad Belgorodskou, osm nad Kurskou, dva nad Rjazaňskou, jeden nad Voroněžskou oblastí a po jednom bezpilotním letounu nad Krasnodarským krajem a nad Azovským mořem.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele informuje o zásahu blíže neupřesněného infrastrukturního zařízení ruským dronem ve Vinnycké oblasti ve střední části Ukrajiny. V regionu předtím byly slyšet exploze. Výbuchy se podle serveru ozvaly také z Oděsy na jihu země, místní novináři informovali o práci protivzdušné obrany v Oděské oblasti.
U Charkova se dnes ráno ozvaly exploze. Na telegramu o tom informoval starosta města Ihor Terechov, výbuchy se podle něj odehrály na předměstí.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ukrajina potvrdila, že na tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko neuplatňuje sankce, pokud vlastníkem té ropy není Lukoil, uvedl Dombrovskis.
Ruský opoziční politik Ilja Jašin, jenž byl součástí čtvrteční výměny vězňů mezi Moskvou a Západem, dnes v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Na tiskové konferenci vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten podle agentury Reuters řekl, že je propuštění uchránilo od smrti. Kara-Murza uvedl, že o chystané výměně dopředu nevěděl.
„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl Jašin novinářům v Bonnu. „Co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska,“ prohlásil Jašin, který dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu.
Turecko díky své roli při výměně vězňů mezi Ruskem a Západem ukázalo, že je na něj spolehnutí a je potřeba s ním počítat navzdory častým neshodám mezi Ankarou a ostatními členy a spojenci NATO, řekl agentuře AFP badatel Sinan Ülgen z think-tanku Carnegie Europe. Spolehlivost a důvěryhodnost Turecka po výměně 26 vězňů na letišti v Ankaře dnes rovněž vyzdvihl vedoucí tiskového odboru turecké prezidentské kanceláře Fahrettin Altun.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Podle prohlášení ukrajinského ministerstva obrany se v Istanbulu za účasti ukrajinského ministra obrany, první dámy země a několika dalších vysoce postavených představitelů uskutečnilo slavnostní spuštění nově postavené protiponorkové válečné lodi pro ukrajinské námořnictvo.
Ministerstvo v pátek na svém účtu X oznámilo, že ministr obrany Rustem Umerov a první dáma Ukrajiny Olena Zelenská se zúčastnili slavnostního spuštění lodi Hetman Ivan Vyhovskyi v istanbulských loděnicích Tuzla.
Americký novinář Evan Gershkovich v žádosti o milost požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o rozhovor. V článku o propuštění svého dopisovatele z ruského vězení to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Gershkovich je jedním ze tří amerických občanů, které Rusko propustilo z vězení v rámci čtvrteční výměny vězňů se západními zeměmi. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov rozhovor zcela nevyloučil.
Před svým propuštěnímGershkovich musel podle WSJ vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.
„Pokud takovou žádost dostaneme - posoudíme ji,“ řekl podle agentury TASS Peskov ohledně Gershkovichově žádosti. Podle mluvčího však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.
Rusko-španělský novinář Pablo González, který byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, se chce vrátit do Španělska. Podle agentury EFE to po propuštění řekl jeho advokát Gonzalo Boye. González, který vystupuje i pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, byl předán ve čtvrtek Rusku. Dnes jeho propuštění uvítaly španělské asociace novinářů i španělská vicepremiérka Yolanda Díazová.
González je potomkem antifašistických bojovníků, kteří emigrovali do Sovětského svazu po nástupu diktatury Franciska Franka. Podle španělského tisku se narodil v Moskvě a jeho otec nadále v Rusku žije. González se však před několika lety usadil v Baskicku. V únoru 2022, jen pár dní po začátku války na Ukrajině, ho polské úřady zadržely, protože se domnívaly, že vyvíjel špionáž ve prospěch Ruska.
Podle Gonzálezova advokáta se jeho klient chystá vrátit do Španělska. Nějakou dobu však zůstane v Rusku, kde se podrobí lékařským prohlídkám a setká se s rodinou.
Děti ruského páru odsouzeného ve Slovinsku za špionáž, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy, nevěděly, že jsou Rusové. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Děti Arťoma a Anny Dulcevových „zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary“, řekl dnes Peskov. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci, a dodal, že nemluví rusky.
Rus Vadim Krasikov odsouzený v Německu za vraždu, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Západem a Ruskem, byl příslušníkem ruské tajné služby FSB. Na tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého Krasikov sloužil u elitní jednotky Alfa. Informovala o tom agentura TASS.
O Krasikovově příslušnosti k FSB se v médiích spekulovalo, byl o ní přesvědčen i německý soud, který jej poslal na doživotí do vězení. Rusko to ale až dosud oficiálně nepotvrdilo.
Maďarsko se ve věci tranzitu ropy nemůže spoléhat na Chorvatsko, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura MTI píše, že tak reagoval na dopis místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, podle kterého nejsou dodávky ropy pro Maďarsko a Slovensko kvůli ukrajinským sankcím na ruskou ropnou společnost Lukoil v ohrožení, protože může využít ropovod z Chorvatska.
Slovensko a Maďarsko přestaly ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu dostávat poté, co Kyjev v červnu ruský ropný gigant přidal na svůj sankční seznam. Tím zdůvodňuje, proč není tranzit ropy možný.
Polsko se výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem účastnilo jako loajální spojenec USA, řekl dnes podle agentury PAP náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Dodal, že jde o strategický krok, který se může ukázat pro Polsko jako výhodný, když by potřebovalo podporu od Spojených států.
Polsko propustilo Pavla Rubcova, údajného důstojníka ruské tajné vojenské služby GRU vydávajícího se za španělského novináře. Polské úřady ho zadržely v roce 2022. Výměna vězňů se uskutečnila ve čtvrtek v Ankaře a týkala se celkem 26 lidí a sedmi zemí.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová varovala Maďarsko, že jeho rozhodnutí zmírnit vízová omezení pro Rusy a Bělorusy představuje potenciální bezpečnostní hrozbu.
Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu. Jestliže se její obavy nevyřeší, Evropská komise podle ní podnikne určité kroky, citovala Johanssonovou agentura Reuters.
Televize Nexta zveřejnila záběry z letiště v turecké Ankaře, kde se odehrála výměna vězňů mezi Ruskem, Spojenými státy a ostatními zeměmi.
Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského Krymu tvrdí, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nejméně čtyři ukrajinské drony v oblasti Sevastopolu. Jejich trosky dopadly na město, nikoho však nezranily, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Michail Razvožajev.
Americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová uvítali ve Spojených státech novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, které propustilo Rusko v rámci největší výměny vězňů od konce studené války. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Přílet trojice završil akci, při níž se do Německa a USA dostalo 16 lidí vězněných Ruskem výměnou za osm osob z věznic v západních zemích.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí dvě organizace z České republiky a dvě z Německa. Uvedla to ruská agentura TASS. Podle ní se v případě Česka jedná o spolek Kulturus a iniciativu Za vaši a naši svobodu. Rozhodnutí prokuratury znamená faktický zákaz činnosti pro tyto organizace na ruském území.
Rozhodnutí se týká také německých organizací Russland hinter Gittern a MRR-Fund gemeinnützige UG. Čtveřice organizací má podle prokuratury společné vedení a podílí se na aktivitách proti Rusku.
Skupina Za vaši a naši svobodu podle Moskvy poskytuje „materiální pomoc bojovým jednotkám ozbrojených sil Ukrajiny“. Spolek Kulturus podle ruských úřadů organizuje akce namířené proti Rusku. Spolek například pořádá v Praze festival ruské kultury a v březnu uspořádal uctění památky kritika režimu prezidenta Vladimira Putina Alexeje Navalného v den jeho pohřbu v Moskvě.
V ukrajinské vládě se připravují změny, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu 1. srpna. „Začátkem července list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje z prezidentského týmu informoval, že Zelenskyj zvažuje odvolání premiéra Denise Šmyhala, který je ve funkci od roku 2020,“ připomíná The Kyiv Independent.
„Ruská média informují o požáru největší ropné rafinerie v Rusku. Podle místních médií hoří jedna z rafinérských jednotek a plocha požáru dosáhla 300 metrů čtverečních,“ hlásí na Twitteru influencer Anton Heraščenko. „Omská ropná rafinerie je největší v Rusku. Její kapacita je 22 milionů tun ropy ročně a počet zaměstnanců přesahuje 3 500.“
Ukrajina má po měsících prostojů zase velvyslance v Česku. Z Polska se sem přesunul Vasyl Zvaryč. „Jsme velmi rádi, že jsme zde v České republice - nádherné zemi s bohatou historií, kulturou a krásnými lidmi, kteří jsou solidární s naším bojem za svobodu a evropskou volbu. Budeme pracovat jako tým, aby přátelství a spolupráce mezi našimi národy byly ještě silnější,“ ohlásil se na Twitteru.
„Dokud se blokování dodávek ropy nevyřeší, považujeme situaci za vážnou a ohrožující energetickou bezpečnost Slovenska,“ uvedlo slovenské ministerstvo zahraničí. Bratislava nesouhlasí s postojem Evropské komise, že by se neměla cítit ohrožena ukrajinskými sankcemi na ruskou ropnou společnost Lukoil, od níž Slovnaft kupuje ropu.
Slovensko a Maďarsko rozhodnutí Kyjeva umístit Lukoil na ukrajinský sankční seznam kritizují. Tvrdí, že tento krok jim brání v nákupu ropy pro jejich rafinerie a ohrožuje zásobování pohonnými hmotami.
Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si právě vyměňují vězně, uvádí světová média s odvoláním na své zdroje. Součástí rozsáhlé výměny jsou podle stanice BBC dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan a rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která před zadržením žila v Česku. Turecko bez dalších podrobností uvedlo, že nyní koordinuje výměnu vězňů; americké ani ruské úřady se zatím nevyjádřily. O velké výměně vězňů mezi USA a Ruskem se spekuluje už několik dní.
Podle médií se výměny kromě Ruska a USA účastní také Německo, Slovinsko a některé další země. Nejmenovaný americký představitel řekl stanici CNN, že očekává, že američtí představitelé si Whelana a Gershkoviche brzy převezmou. Není zatím jasně, koho propustí USA a další západní země.
Dodávky ropy do Maďarska a na Slovensko zřejmě nejsou v bezprostředním ohrožení, protože ukrajinské sankce na ruskou ropnou společnost Lukoil nemají vliv na tranzit ropy přes Ukrajinu do Maďarska. Podle agentury Reuters to v dopise adresovaném ministrům zahraničí Maďarska a Slovenska uvedla Evropská komise (EK).
Ruské ozbrojené síly jsou připraveny sestřelit stíhačky F-16, které Kyjevu poskytli západní spojenci. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Letouny, jejichž první várka podle médií už dorazila na Ukrajinu, nijak nezmění situaci na bojišti, doplnil Peskov podle agentury TASS.
„Neexistuje žádná 'kouzelná pilulka', žádný všelék... Tyto letouny se objeví, postupně jich bude ubývat, budou sestřeleny, zničeny,“ řekl Peskov, podle kterého nově dodané stíhačky „samozřejmě nebudou mít zásadní vliv na dynamiku vývoje na frontě“.
Kremelský mluvčí na tiskové konferenci také ujistil, že ruští vojáci dostanou za zničení letounů západní výroby odměny.
Lidé přišli podpořit zemřelé ukrajinské sportovce během olympijských her v Paříži. Podívejte se na nové snímky.
Ukrajina se dnešním dnem dostala do krátkodobé platební neschopnosti. Ministerstvo financí uvedlo, že pozastavuje splátky úroku z dluhu, protože dokončuje s věřiteli proces restrukturalizace dluhopisů. Není pravděpodobné, že by tento krok vyvolal na dluhových trzích nějaké obavy, protože kvůli blížící se restrukturalizaci byl nevyhnutelný, uvedla agentura Reuters.
Ve středu skončila platnost dvouleté dohody mezi věřiteli a Ukrajinou o pozastavení splátek dluhu. Kyjev by tak dnes měl splatit 34 milionů USD (803,2 milionu Kč), což jsou úroky z dluhopisu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že platby dočasně pozastaví. Umožňuje jí to nový zákon o pozastavení splátek dluhu až do 1. října, který ve středu podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
Moldavsko vyhostilo jednoho ruského diplomata a předvolalo si ruského velvyslance v Kišiněvě aby vzneslo formální protest poté, co zadrželo dva úředníky kvůli obvinění z velezrady a spiknutí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení moldavského ministerstva zahraničí.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajinské letectvo v noci na dnešek opět varovalo před hrozícími útoky ruských dronů a střel. Exploze se ozvaly z Dnipra či Záporoží. Nejméně jeden bezpilotní letoun sestřelila protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí, uvedly úřady tohoto regionu. Další podrobnosti zatím ukrajinská armáda nezveřejnila.
Hlasitý výbuch, který okolo půlnoci mohli slyšet obyvatelé Dněpropetrovské oblasti, byl prací protivzdušné obrany. Sestřelený dron si nevyžádal žádné zraněné, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Škody v oblasti ale podle Lysaka napáchalo ruské ostřelování z raketometů, které mířilo na město Nikopol a okolí. Oblast se nachází na březích Dněpru, jehož východní stranu okupují ruská vojska.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z konfliktu na Ukrajině.
Ruské ozbrojené síly přes noc útočily v Nikopolské oblasti různými druhy zbraní, poškozeny byly tři podniky a elektrické vedení, zveřejnila agentura Ukrinform.
„Agresor nenechal v noci na pokoji Nikopolskou oblast. Použil raketomet Grad, několikrát vystřelil z těžkého dělostřelectva, použil kamikadze bezpilotní letouny. Zasaženy byly oblasti Nikopol, Červonogrigorivska, Mirivska, Pokrovska a Marganets,“ uvedl na Telegramu Serhij Lysak, šéf Dněpropetrovské oblasti.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Ruská ekonomika zrychlila v prvním pololetí růst na 4,7 procenta z 1,8 procenta ve stejném období loni. Nezaměstnanost v červnu klesla na rekordní minimum 2,4 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z oficiálních statistik. Ruské hospodářství roste do značné míry díky rozsáhlým vládním výdajům na zbrojní výrobu, protože Moskva financuje svou agresivní válku na Ukrajině. Armádní a zbrojní sektor pak zároveň odčerpávají množství pracovních sil.
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků v Záporožské oblasti.
Moskevský soud dnes o měsíc prodloužil vazbu francouzského občana Laurenta Vinatiera, který je stíhán pro podezření ze shromažďování informací o ruské armádě. Spolupracovník švýcarské nevládní organizace byl zatčen a obviněn počátkem června. Jeho vazba byla dnes prodloužena do 5. září. Při čekání na začátek procesu ale může být opět prodloužena, píše agentura AFP.
Několik desítek demonstrantů dorazilo dnes večer do centra Prahy, aby protestovali proti debatě zástupců ukrajinské třetí samostatné brigády s krajany. Akce se koná v divadle X10 v Charvátově ulici. Na protest dohlížejí policisté a antikonfliktní tým. Příslušníci brigády chtějí mluvit s Ukrajinci žijícími v zahraničí o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Odpůrci debaty ji označují za akci nacistickou. Pluk Azov, z jehož veteránů se v roce 2022 zformovala třetí útočná brigáda, jako nacistickou organizaci vykresluje Kreml. Moskva tím ospravedlňovala svou invazi na Ukrajinu jako boj proti nacismu.
Na místě protestu byly dnes vidět české vlajky i jedna sovětská. Nechyběli zástupci komunistické strany a nápisy „KSČM proti fašismu“. Podle jednoho z řečníků „debatuje uvnitř v divadle parta profesionálních vrahů“. „Máme tady politické procesy, máme tady politické vězně,“ tvrdil další z řečníků. „Hanba vládě,“ skandovali demonstranti.
Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad zemí Severoatlantické aliance. Napsaly to dnes agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje obeznámené se záležitostí. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Ukrajina přijetí těchto letadel zatím nepotvrdila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje opatření proti účasti Ruska a Běloruska na letních olympijských hrách v Paříži za nedostatečná, informovala dnes agentura AFP. Zelenskyj to řekl v rozhovoru, který poskytl francouzským médiím. Někteří ruští a běloruští sportovci se účastní olympiády pod neutrální vlajkou.
„Každá země na světě vidí, že sportovci pod neutrální vlajkou pochází z Ruska a Běloruska. Myslím si, že sankce jsou v tomto ohledu polovičaté. Ruských a běloruských atletů je tam (na olympiádě) výrazně méně, ale nikoho to neoblafne. (...) Podívejte se na tu neutrální vlajku. Měly by se tam přidat krvavé skvrny, pod takovou vlajkou by mohli soutěžit, protože to je to, co si zaslouží,“ zhodnotil Zelenskyj a připomněl, že od začátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo 488 ukrajinských sportovců a trenérů.
Sankce, které Kyjev uvalil na ruskou ropnou společnost Lukoil, energetickou bezpečnost Slovenska neohrožují. Na komunikační platformě Telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba přes své území Ukrajina zastavila asi před dvěma týdny. Zdůvodnila to právě tím, že si Lukoil v červnu zařadila na svůj sankční seznam.
