„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Americká rodina byla natolik znechucená společenskou situací ve Spojených státech, že se přestěhovala do Ruska, které prý vyznává konzervativní hodnoty. Teď se diví, že otce tří malých holčiček po kraťoučkém výcviku poslali na frontu.
„Bohužel, když se učíte v jiném jazyce a nerozumíte mu, jak se vlastně učíte?“ rozjímala na rodinném kanále na YouTube DeAnna Huffmanová. „Má bohužel pocit, že ho předhodili vlkům, a musí se spoléhat na víru, a to je přesně to, co děláme všichni.“ Kontrakt s ruskou armádou Texasan Derek podepsal ve víře, že bude působit v týlu – jako svářeč, nebo snad reportér. Chtěl si tak urychleně vysloužit občanství. Místo toho ho rázem poslali do frontových bojů na Ukrajinu – a z těch se přestal manželce hlásit…
Pomoci napadené Ukrajině chce také Nizozemsko. Tamní ministr obrany Ruben Brekelmans řekl, že země „významně přispěje" na dodávku systémů Patriot. Podrobnosti ale neuvedl a dodal, že detaily sdělí později, píše agentura Reuters s odkazem na nizozemský list De Telegraaf.
Francouzské firmy jsou připraveny spustit výrobu dronů na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. Francii poděkoval za podporu své země, která se čtvrtým rokem brání ve válce rozpoutané Ruskem. Ukrajina se domluvila s Francií na zřízení fondu ve výši 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy Kč) na podporu kritické infrastruktury a ekonomiky v příštím roce, oznámila po jednání s hostem premiérka Julija Svyrydenková.
Další kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů je naplánováno na středu v Turecku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle tiskových agentur. Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo před více než třemi lety, hlavním výsledkem byly výměny zajatců.
Čína kritizuje nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, které zasáhly i čínské společnosti a banky. Čínské ministerstvo obchodu dnes podle agentury Bloomberg uvedlo, že sankce vážně poškodily obchodní, ekonomické a finanční vazby. Zároveň varovalo, že podnikne nezbytné kroky k ochraně legitimních práv a zájmů čínských firem a finančních institucí.
Rusko představilo továrnu na drony, kterou označuje za největší na světě, a odvysílalo vzácné záběry z podniku, kde se montují smrtonosné útočné drony, jež ruské síly denně odpalují na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AFP. Moskva v posledních týdnech vypustila rekordní počet dronů na ukrajinská města a stupňuje nálety, nehledě na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k zastavení útoků.
Záběry z továrny v neděli odvysílala televizní stanice Zvezda, která patří ruskému ministerstvu obrany. Záběry ukázaly dělníky s rozmazanými obličeji, jak montují černé útočné drony trojúhelníkového tvaru.
Británie uvalila sankce na dvě ruské firmy a 135 ropných tankerů, ze kterých profitují ruský energetický a ropný sektor, uvedla tamní vláda.
Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust dnes informoval o zadržení člověka, který je podezřelý z loňských bombových výhrůžek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku. Eurojust podpořil úřady zapojených zemí v dopadení podezřelého, který byl minulý týden zadržen v ukrajinském městě Dnipro, ale byl propuštěn do doby, než patřičné orgány podniknou případné další kroky, uvádí úřad. Kauza vyvolala pozornost poté, co slovenská policie zveřejnila informaci o zadrženém Ukrajinci dříve, než tak chtěla učinit česká strana. Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) pak informovala o možné ruské stopě.
Agentury přinesly další snímky s následky ruského útoku na Kyjev.
K obraně před ruskými vzdušnými útoky potřebuje Ukrajina podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse pět dalších systémů Patriot. Řekl to podle agentury DPA při videokonferenci kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, které se také přezdívá ramsteinská skupina. Německo se podle agentury DPA nyní chystá Ukrajině dodat dva z devíti svých systémů protivzdušné obrany Patriot, které později nahradí nákupem z USA.
Organizátoři hudebního festivalu na zámku v italské Casertě dnes oznámili, že ruší vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva, které se mělo konat 27. července. Gergijev je přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina a informace o jeho vystoupení vyvolalo kritiku. Organizátoři festivalu Un´estate da Re (Prožít léto královsky) nicméně v prohlášení důvod zrušení vystoupení nesdělili, napsala agentura AFP.
Delegace Ukrajiny a Ruska by se mohly znovu sejít v tureckém Istanbulu tuto středu nebo čtvrtek, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na diplomatické zdroje a portál Independent Türkçe. „Očekává se, že by se jednání mohla zaměřit na humanitární pomoc, výměnu zajatců, bezpečnost kritické infrastruktury a situaci v pohraničních oblastech,“ uvedl ukrajinský zpravodajský server.
V Kyjevě začalo zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramsteinské skupiny. Za Ukrajinu se jednání poprvé účastní ex-premiér Denys Šmyhal v nové funkci ministra obrany. „Zasedání se účastní 52 zemí, včetně členských zemí NATO, EU a dalších spojenců. Cílem skupiny je koordinovat dodávky zbraní, vojenský výcvik a celkovou podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku,“ uvedl server Suspilne.
Hlavní líčení s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír dnes nezačalo. K pražskému městskému soudu totiž dorazily desítky příznivců tohoto uskupení a soudkyně se rozhodla, že z bezpečnostních a provozních důvodů jednání odročí. Příště plánuje soudit s vyloučením veřejnosti včetně médií. O příchodu sympatizantů hnutí netušila předem ani justiční stráž, která na místo narychlo povolala dva policejní těžkooděnce. Návštěvníci se po celou dobu chovali ukázněně, pouze obžalované při jejich odchodu vyprovodili potleskem.
Obžaloba viní skupinu mimo jiné z toho, že vyslala bývalého českého vojáka do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle státního zástupce Martina Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“.
Moskva potvrdila, že je pro třetí kolo hovorů s Kyjevem. „Obě strany zastávají diametrálně odlišné postoje a je třeba spousta diplomatické práce,“ řekl k tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusové zřejmě provedli další úder na město Kramatorsk. „Následky se zjišťují. Podle předběžných informací jsou oběti na životech,“ uvedlo operační velitelství Doněcké oblasti na Telegramu.
Podle místních médií bylo oblastní město Kropyvnyckyj varováno ukrajinským letectvem, že na něj aktuálně míří ruská balistická raketa.
Koncem tohoto týdne se v Istanbulu očekává kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, uveda ruská agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. „Termíny jsou stále v procesu schvalování a budou včas oznámeny,“ uvedl prý zdroj v komentáři ke zprávám tureckých médií, podle nichž by se schůzka mohla konat 23.-24. července.
Členové ukrajinské tajné služby (SBU) a úřadu generálního prokurátora (OHP) podnikli operaci s cílem rozkrýt ruský vliv v protikorupční agentuře (NABU). Zadrželi jednoho z jejích významných detektivů, informují dnes ukrajinská média.
Během této operace zástupci SBU a OHP provedli více než 80 prohlídek na různých místech Ukrajiny. Podle agentury Ukrinform je několik detektivů protikorupční agentury podezřelých z vlastizrady, ilegálního obchodu s Ruskem a korupčních aktivit ve prospěch oligarchů. Jeden z nich údajně předával utajované informace do Ruska prostřednictvím lidí z okolí někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, spojence Moskvy svrženého v roce 2014.
Dvanáct úderů zasáhlo Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V jednom z obytných komplexů jsou vyražená okna, jsou poškozené tramvajové koleje a elektrické vedení. Nikomu se zřejmě nic nestalo.
Polská armáda v noci upozornila, že ruské letectvo podniká další rozsáhlý raketový útok na Ukrajinu a že kvůli bezpečnosti Polska vzlétly polské a spojenecké stíhačky a ve stavu nejvyšší pohotovosti byly systémy protivzdušné obrany i radiolokační systémy. Varšava zároveň ujistila, že šlo o preventivní krok.
Rozsáhlý ruský útok podle agentury Unian směřoval kromě Kyjeva také cíle na západní Ukrajině.
„Bohužel úderů bylo velmi hodně. Je to největší útok od začátku invaze,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv. Rusové útočili s nasazením raket a střel různých typů a použili také drony. Poškozené jsou objekty infrastruktury ve třech vesnicích v regionu, v jedné z nich je blíže neurčený počet lidí utrpěl lehké zranění. Rozsah škod úřady nadále zjišťují, dodal Marcinkiv. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace informovala o čtyřech zraněných, včetně jednoho dítěte.
Podívejte se na snímky škod po nočním ruském útoku na Kyjev.
Při ruském vzdušném útoku byl v noci na dnešek zasažen vchod do jedné ze stanic kyjevského metra. Uvedl to dnes šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Nejméně jeden člověk podle něj v Kyjevě zemřel.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Prezident Volodymyr Zelenskyj 19. července oznámil, že Ukrajina navrhla nové kolo mírových rozhovorů s Ruskem na příští týden.
„Naše cíle jsou jasné“ – Kreml není ochoten slevit z požadavků před navrhovaným 3. kolem mírových rozhovorů. Informuje o tom The Kyiv Independent.
Občanská iniciativa Dárek pro Putina ve veřejné sbírce vybrala 60 milionů korun na nákup šesti houfnic pro ukrajinskou armádu, která víc než tři roky bojuje proti ruské agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na ruského novináře v exilu a bývalé ukrajinské poslance.
Ukrajinský samohybný kanón Bohdana + špičkoví dělostřelci = smrtící kombinace pro protivníka. To píše ukrajinská armáda na síti X. Prohlédněte si fotky níže.
Rusko na Putinův příkaz omezuje zahraniční aplikace pro zasílání zpráv. Informuje o tom The Kyiv Independent
Ruské útoky na Ukrajinu za poslední den zabily 7 lidí a zranily nejméně 28 lidí. Informuje o tom The Kyiv Independent na síti X.
Polsko se v poslední době stalo terčem sabotážních akcí, jež jsou podle jeho představitelů součástí "hybridní války" vedené Ruskem s cílem destabilizovat fungování zemí podporujících Ukrajinu. Ze sabotáží obviňují Rusko i další evropské země, Moskva však tato obvinění odmítá.
Zde jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 20. červenci, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinští partyzáni sabotovali železnici v ruské Tulské oblasti, tvrdí skupina. Píše o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent na síti X.
Švédské bojové vozidlo pěchoty CV-90 je ve výzbroji ukrajinské 21. mechanizované brigády.
Patří mezi nejrychlejší BVP, dosahuje rychlosti až 70 km/h. Jeho pancéřování spolehlivě chrání posádku před nepřátelskou palbou, zatímco kanón ráže 40 mm dokáže zasáhnout cíle na vzdálenost až 3 km. Informuje o tom Obrana Ukrajiny na síti X.
Ukrajina poslala Moskvě návrh na další rozhovory v příštím týdnu, uvedl prezident Zelenskyj. Dodal, že je zapotřebí učinit maximum k dosažení příměří.
Prezident Volodymyr Zelenskyj 19. července oznámil aktualizované složení Ukrajinské rady národní bezpečnosti a obrany.
Ruští vojáci 19. července na výcviku k zdokonalení svých bojových dovedností na jednom z výcvikových prostorů na blíže neurčeném místě na Ukrajině. Podívejte se na fotky níže.
Ukrajinské město Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti zažilo krušnou noc i ráno.
Ruské údery v několika regionech za posledních 24 hodin zabily nejméně sedm lidí a dalších 28 bylo zraněno, uvedly 19. července ukrajinské regionální úřady. Informuje o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent na síti X.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 19. červenci, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo více než 30 raket a 300 bezpilotních letounů, uvedl podle agentury Reuters prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruskojazyčného serveru BBC hlásí sestřelení 87 ukrajinských dronů.
Jihoukrajinská Oděsa se ocitla pod rozsáhlým dronovým útokem ruských sil. Útok si vyžádal nejméně jednu oběť na životě, informoval dnes brzy ráno na telegramu starosta přístavního města u Černého moře. Nejméně jedna vícepodlažní obytná budova se podle něj při útoku ocitla v plamenech.
Starosta Oděsy Hennadij Truchanov uvedl, že na město směřovalo nejméně 20 dronů.
Ukrajina dnes odpoledne a večer čelila dalším ruským dronovým útokům. Terčem byly podle deníku Ukrajinska pravda Sumská a Chersonská oblast, kde údery zranily nejméně pět lidí.
Z Kyjeva jsou hlášeny exploze. Podle novinářů deníku Kyiv Independent došlo v hlavním městě k explozím kolem 21:40 místního času.
Erdogan a Putin v Istanbulu jednali o obnovení rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Útočíme na srdce ruského energetického sektoru spolu s EU,“ řekl britský ministr zahraničí David Lammy. Spojené království snižuje cenový strop ruské ropy na 47,6 dolarů za barel. Informuje o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent na síti X.
Ukrajina vyšetřuje smrt muže odvedeného do války, kterého údajně zabil odvodový důstojník.
Ukrajina a Spojené státy dosáhly politické shody k dohodě o dronech a obě země nyní jednají o amerických investicích do výroby ukrajinských bezpilotních letounů a o americkém nákupu těchto ukrajinských prostředků. Dnes to podle agentury Reuters řekla nová ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden v rozhovoru s listem New York Post prohlásil, že se svým americkým protějškem jedná o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v dnešním telefonickém rozhovoru nabídl hlavě ruského státu Vladimiru Putinovi Istanbul jako dějiště dalších rusko-ukrajinských rozhovorů. Informovala o tom agentura TASS, podle které Erdogan zdůraznil, že je důležité uspořádat třetí kolo jednání. Termín další schůzky ukrajinských a ruských zástupců zatím není znám. Dosavadní dvě kola jednání, která se také konala v Istanbulu, průlom na cestě k příměří nepřinesla.
“Jsme solidární se Spojeným královstvím a jednotní s členskými zeměmi EU a spojenci v NATO," reagovala česká diplomacie na nové britské sankce proti agentům, sabotérům a hackerům ruské vojenské rozvědy GRU. Už v roce 2021 uvedl tehdejší premiér Andrej Babiš, že příslušníci GRU jsou podle českých bezpečnostních složek odpovědní za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Itálii a ČR spojují podobné pohledy na řešení mnoha otázek a výzev, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe. Po jednání s italským protějškem Guidem Crosettem v Římě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Jednali o obranně-průmyslové spolupráci či o společném působení ve vojenských operacích, uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Itálie je pro ČR důležitým partnerem, napsala Černochová. „Spojuje nás nejen legionářská minulost nebo současné působení příslušníků naší Vojenské policie s italskými karabiniéry na misi v Kosovu, ale také podobné pohledy na řešení mnoha dalších otázek a výzev. Ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe,“ uvedla. Tématem jednání ministrů byl také projekt na pořízení 24 amerických letounů F-35. Finální montáž prvních 12 letadel pro ČR se má uskutečnit v italském závodu Cameri.
Součástí osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku, na kterém se dnes shodli zástupci členských států Evropské unie, je i zrušení výjimky na dovoz ruské ropy do Česka. V tiskové zprávě o přijetí sankcí to oznámila Rada EU, tedy členské země bloku. Krok není překvapivý, neboť české ministerstvo průmyslu již loni v listopadu uvedlo, že nevidí důvod výjimku prodlužovat.
„Rada se rozhodla ukončit výjimku pro dovoz ropy z Ruska do Česka,“ uvedla Rada EU. Na ropě z Ruska je Česko nezávislé, a to díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), ke kterému je země připojena přes produktovod IKL.
Rus, kterého česká cizinecká policie zadržela na ruzyňském letišti na základě německého zatykače, je už v Německu. Policisté to dnes uvedli na síti X. Muže, jemuž hrozí až 15 let vězení za drogovou trestnou činnost, odhalili policisté díky databázi otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Německým kolegům jej předali ve středu v centru policejní a celní spolupráce v Petrovicích v Ústeckém kraji.
„K zadržení hledané osoby došlo na základě lustrace otisků prstů v Schengenském informačním systému na pražském letišti. Je to první případ, kdy se nám právě díky otiskům v této databázi podařilo zadržet mezinárodně hledanou osobu,“ sdělil Michael Weiss z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. „Doufáme, že rozšířením dotazů podle otisků prstů v SIS budeme ještě lépe bojovat proti zločincům,“ doplnil.
Zadržený Rus pobýval v Evropě nelegálně přes deset let. Z pražského letiště se snažil pod falešnou identitou odcestovat do Uzbekistánu. Při letištní kontrole se ale podle policie choval podezřele a předložil náhradní ruský doklad, který vydává velvyslanectví v případě ztráty cestovního pasu. Na dokumentu nebyl žádný druh víza, které by muže opravňovalo k pobytu v EU. Policisté proto totožnost cizince ověřili v SIS a zjistili, že na něj Německo vydalo zatykač.
Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že uvalilo sankce na tři jednotky a 18 příslušníků a hackerů ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi nimi jsou osoby zapojené do útoku na divadlo v Mariupolu v roce 2022 a také lidé, kteří před útokem na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v roce 2018 sledovali jeho rodinu. Podle ministerstva jsou lidé spojovaní s GRU zodpovědní také za vlnu kybernetických útoků proti Evropě a jejím demokratickým institucím.
„Příslušníci GRU vedou kampaň s cílem destabilizovat Evropu, podkopat suverenitu Ukrajiny a ohrozit bezpečnost britských občanů,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko podle něj cílí na britská média, poskytovatele telekomunikačních služeb, politické instituce nebo energetickou infrastrukturu.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.
„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.
Češi se nyní více obávají sucha a politiky Ruska, naopak se od posledního měření před čtyřmi lety zmírnily jejich obavy z příchodu migrantů. I nadále považují lidé za největší nebezpečí pro Česko islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin, vyplývá z průzkumu agentury STEM.
Pohled veřejnosti na islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin se za čtyři roky téměř nezměnil. Nadále je lidé vnímají jako největší hrozby. Za velmi velké nebezpečí je zvolila minimálně polovina dotázaných, další pětina je považuje nza velké nebezpečí.
Zatímco v roce 2021 se příchodu uprchlíků velmi obávaly tři čtvrtiny lidí, letos to bylo 58 procent respondentů. Méně obav mají lidé z politiky Číny a cizích zpravodajských služeb. Naopak se za čtyři roky zvýšily obavy lidí z politiky Ruska. Minulý průzkum se konal ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Více obav mají nyní Češi také z politických rozhodnutí Evropské unie a politiky USA.
Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.
Slovensko i po změně názoru na 18. balík protiruských sankcí považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. „Stále jsme přesvědčeni, že mírového ujednání na Ukrajině se dosáhne jen díky diplomatickému úsilí a ne desítkami sankcí, které často více ohrožují samotné evropské státy,“ uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár. Slovensko vyjednalo záruky energetické bezpečnosti od Evropské komise a dřívější blokování nových sankcí bylo důležité pro dosažení alespoň nějaké dohody s cílem zmírnit dopady nepromyšleného odstřižení od ruských energií.
Vládní strana SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají proruskými názory, vyjádřila zklamání, že se Slovensko rozhodlo podpořit nový balík sankcí. Poslanci SNS letos v červnu prosadili ve slovenské sněmovně usnesení, že členové Ficova kabinetu už nemají hlasovat pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Fico i právníci ale uvedli, že toto usnesení není pro vládu závazné.
Ukrajinské letectvo nad ránem oznámilo, že Rusové útočili 35 drony, z nichž 11 protivzdušná obrana sestřelila a dalších šest, které Kyjev označil za imitace úderných dronů, odrazila elektronicky. Nejméně dva lidé na Ukrajině kvůli ruským útokům zemřeli, několik lidí utrpělo zranění.
„V důsledku ruského útoku zahynul ve Stepnohirské hromadě čtyřiašedesátiletý člověk...V několika vícepodlažních budovách vypukl požár,“ napsal šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na platformě Telegram. Rusové podle Federova na Stephnohirskou hromadu útočili řízenými leteckými pumami KAB.
Při útoku ruského dronu v Pavlohradském okrese Dněpropetrovské oblasti zahynul jeden člověk a další dva byli zraněni, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního šéfa Serhije Lysaka a ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja. Podle nich byl zabit strojvedoucí vlaku.
Berlínské nemocnice se připravují na možnost, že vypukne válka a budou muset ošetřovat velké množství zraněných. Podle členky berlínské zemské vlády Iny Czyborraové je tento scénář kvůli válce na Ukrajině pravděpodobnější, než se ještě před rokem 2022 mohlo zdát. Vznikl proto nový plán civilní ochrany, který s válečným konfliktem v německé metropoli počítá. Jeho části jsou ale tajné.
„Máme v Německu a i v Berlíně velmi dobře vybavený a fungující systém, jak se vypořádat s katastrofami, nehodami, přírodním nebezpečím a kriminalitou. Kvůli změně stavu ohrožení ale bylo nutné posílit civilní obranu více, než tomu bylo v minulých letech,“ řekla berlínská senátorka pro zdravotnictví Czyborraová.
„Milionová metropole se stala terčem vojenského útoku, v ulicích se bojuje. Nemocnice nefungují, zároveň je ale třeba ošetřit mnoho zraněných,“ popsala agentura DPA „pochmurný scénář“, na který se v novém plánu Berlín připravuje.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je osmnáctý sankční balík proti Rusku dosud nejtvrdší. „Dále snižujeme válečný rozpočet Kremlu, cílíme na dalších 105 lodí ruské stínové flotily a omezujeme přístup ruských bank k financování,“ uvedla Kallasová na X. „Vyvíjíme větší tlak na ruský vojenský průmysl, čínské banky, které umožňují obcházení sankcí, a blokujeme vývoz technologií používaných v dronech,“ doplnila.
Dosavadní ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se stane tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany, vyplývá z dekretu prezidenta Volodymyra Zelenského. Na ministerstvu jej nahradil skončivší premiér Denys Šmyhal.
Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nový balík protiruských omezení, který míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Putin během květnové schůzky s ruskými podnikateli vybídl úřady, aby „podusily“ zahraniční firmy působící proti Rusku, přestože se úplně nestáhly z ruského trhu, připomněl ruský deník. „Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ zareagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně dva civilisty zabil ruský dron v Pokrovsku, další dva mrtvé a sedm raněných si vyžádalo ruské ostřelování Kramatorska a Kosťantynivky, které se rovněž nacházejí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedl to ve čtvrtek večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu. O dvou raněných - ženě ve věku 85 let a 53letém muži - v Dněpropetrovské oblasti po ruském ostřelování a útocích dronů informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Česká společnost není unavena podporou Ukrajiny, svědčí o tom zájem Čechů přispívajících na obranu Ruskem napadené země. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Ukrinform to prohlásil ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Diplomat ocenil mimo jiné solidaritu Čechů s Ukrajinou od prvních dnů ruské invaze v únoru 2022 či vzájemné hospodářské vztahy, hovořil o přínosu ukrajinských válečných uprchlíků pro české hospodářství a zmínil se také o nadcházejících parlamentních volbách.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jedná se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně. Listu New York Post to řekl Zelenskyj. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a západní zbraně včetně těch amerických jsou pro Ukrajinu klíčové, země zároveň vyvinula drony, se kterými dokáže podnikat útoky hluboko na ruském území.
„Americký lid tuto techniku potřebuje, potřebujete ji mít ve své výzbroji,“ řekl Zelenskyj o nejnovějších ukrajinských dronech, které jsou schopné proniknout do hloubi Ruska a provést tam útoky. „Je to podle mě megadohoda, zisk pro všechny,“ uvedl.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Soud v Rusku poslal za korupci na šest let do vězení generála Vladimira Šesterova. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Šesterova zadrželi kriminalisté loni v srpnu za podvody a rozkrádání státních peněz ve vojenském tematickém parku Patriot.
Šesterov podle vyšetřovatelů společně s někdejším šéfem parku Vjačeslavem Achmedovem, který je ve vazbě, padělali dokumenty ke stavebním pracím v hodnotě 26 milionů rublů (sedm milionů Kč). Šesterov se k obviněním přiznal, ale tvrdil, že z podvodů neměl žádný materiální prospěch. Achmedov, který se zodpovídá v samostatném procesu, se rovněž doznal.
I slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok dnes kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu vyhrožování školám, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok na tiskové konferenci uvedl, že jde o nepotvrzenou hypotézu a zveřejnění takové informace může ohrozit vyšetřování.
BIS reagovala, že nebude komentovat kritiku od slovenských politiků. Podstatné je, že se podařilo chytit pachatele.
Ukrajinským ministrem obrany se stal někdejší premiér Denys Šmyhal, do funkce ho zvolil ukrajinský parlament. V čele úřad dosud stál Rustem Umerov.
Ukrajinský parlament potvrdil ve funkci ministra zahraničí stávajícího šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Ukrajinská vláda prochází obměnou.
Tvrzením, že muž zadržený v souvislosti s vyhrůžkami vůči českým a slovenským školám byl pravděpodobně placen z Ruska, chtěla česká Bezpečnostní informační služba (BIS) zakrýt podstatný fakt, že jde o Ukrajince, uvedl místopředseda slovenské sněmovny a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.
„Jsem znechucen z toho, jak to komunikují zejména partneři z Česka, to je nehorázné,“ řekl k případu Gašpar ve vysílání internetového kanálu Infovojna. Podle něj poslanci slovenského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost už po loňských výhrůžkách školám na Slovensku a v Česku dostali od slovenských bezpečnostních složek informace o ukrajinském pozadí výhrůžek. Gašpar dále tvrdil, že za výhrůžkami nemohl být pouze jeden člověk. „Toto nedělala jedna osoba. Osobně si myslím, že je to skupina lidí, která se snažila rozvrátit politické poměry na Slovensku,“ uvedl.
Jeho kolega z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Erik Kaliňák, který je také šéfem poradců premiéra Roberta Fica, označil ředitele BIS Michala Koudelku za klauna. Naopak slovenská opozice už ve středu kritizovala slovenskou policii a ministra vnitra, že při informování o akci společného policejního týmu Česka, Slovenska a Ukrajiny zamlčeli možnou ruskou stopu v případu.
Ruské jednotky převzaly kontrolu nad třemi vesnicemi ve třech různých ukrajinských oblastech, oznámilo ruské ministerstvo obrany a vyjmenovává Kamjanske v Záporožské oblasti, Dehtjarne v Charkovské a Popiv Jar v Doněcké oblasti.
Moskva považuje celou Záporožskou a Doněckou oblast za součást Ruské federace, stejně jako další částečně okupované oblasti: Luhanskou a Chersonskou oblast. Ruská armáda pravidelně hlásí dobytí, v jejím pojetí „osvobození“, menších ukrajinských vesnic, nejčastěji v Doněcké oblasti, kde se odehrávají nejtěžší boje.
Informace z oblastí bojů nelze nezávisle ověřit. Pokud by se však pravdivost dnešního oznámení potvrdila, znamenalo by to ruský postup na několika frontách proti ukrajinské armádě, která se potýká s nedostatkem vojáků i zbraní, poznamenala agentura AFP.
„Jako opozice nebudeme hlasovat pro novou vládu,“ tweetuje předsedkyně ukrajinské strany Holos Kira Rudiková. „Ale jako Ukrajinci jim přejeme jen úspěchy při řízení země v době války a při zajišťování všeho potřebného pro naši armádu.“
Vládní rošády v Kyjevě: Dosavadní ministr obrany Rustem Umerov se nestane velvyslancem v USA, jak se spekulovalo. Jeho portfolio dostal skončivší premiér Denys Šmyhal. Reprezentovat do Spojených států vyrazí Olha Stefanišynová, dosavadní vicepremiérka, tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další těla zabitých vojáků. Rusko Ukrajině předalo těla více než 1000 ukrajinských vojáků, zatímco obdrželo 19 těl ruských vojáků. Na platformě Telegram to oznámil šéf ruské vyjednávací delegace Vladimir Medinskij. Další výměna těl padlých je součástí dohody, kterou uzavřely delegace Ruska a Ukrajiny v červnu v Istanbulu.
Poslední výměna je součástí červnových přímých jednání o možném ukončení války, které spolu zástupci Ruska a Ukrajiny obnovili v červnu po více než třech letech. Výsledkem rozhovorů však nakonec byla především dohoda na výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků.
Novou ukrajinskou premiérkou se stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament. Devětatřicetiletá ekonomka, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Opoziční poslanec Oleksij Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala pohodlnou většinu ve 450členném zákonodárném sboru. Aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj, který tento krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném.
Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi – Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
Severní Korea dokončila stavbu nového námořního mola v Sohe na severozápadě země, které slouží jako hlavní severokorejské středisko pro vypouštění špionážních satelitů a raketových testů. Dokončení mola dokazují satelitní snímky, o kterých s odvoláním na satelitní společnost ICEYE dnes informovala agentura Reuters.
Molo v Sohe, které je vidět na snímcích, umožňuje přepravu větších raketových komponentů, než bylo dosud možné po železnici, uvedla společnost ICEYE ve svých zjištěních poskytnutých agentuře Reuters. Větší komponenty by umožnily začít ze Sohe odpalovat rakety s větším doletem.
V rámci rostoucích vojenských vazeb s Moskvou pravděpodobně Severní Korea získává od Ruska pomoc se svým satelitním programem výměnou za vyslání vojáků, kteří na straně Ruska bojují proti Ukrajině, uvedli jihokorejští představitelé.
OBRAZEM: Vojáci 3. úderné brigády na cvičišti v Kyjevské oblasti.
Policistům v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska začali jejich velitelé vyplácet odškodnění za úplatky, které odmítli. Tato praxe má posílit neúplatnost strážců zákona, napsala státní agentura TASS, jejíž zprávu převzala další média, včetně ruskými úřady zakázaného serveru The Moscow Times.
„Za neochvějně neúplatný postoj jsou policistům propláceny peníze, které jim nabídli úplatkáři během protizákonné činnosti,“ prohlásil oblastní policejní náčelník Alexandr Rečickij.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním vzkazu označil útok za „strašný, hloupý ruský teror". „V jejich úderech není žádná vojenská logika, pouze snaha připravit o život co nejvíce lidí," řekl Zelenskyj.
„Rusové znovu úmyslně udeřili tam, kde se vždy pohybuje hodně lidí - na nákupní centrum uprostřed města," uvedl gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin na sociálních sítích. „Tentokrát pomocí 500kilogramové letecké pumy." Podle jeho předběžného odhadu bylo poškozeno asi 30 obchodních stánků a přes 300 bytů v okolních výškových obytných domech.
Ukrajinská záchranná služba podle agentury Reuters později uvedla, že zraněno bylo 27 lidí. Filaškin původně hovořil o 14 zraněných.
Na sociálních sítích kolují záběry s následky ruského útoku v Dobropilji.
🤬Russia struck the “Avrora” store in Dobropillia, Donetsk Oblast, with a glide bomb (KAB).
— NEXTA (@nexta_tv) July 16, 2025
There is no official information yet. Reports indicate a large number of dead and injured. pic.twitter.com/l3cGlxhzJJ
Dva lidé zahynuli a dalších 14 bylo zraněno po shození ruské letecké pumy na nákupní centrum v ukrajinské Dobropillji, oznámil šéf Doněcké oblasti.
Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům. Europol to dnes uvedl v tiskové zprávě. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na akci se podílely i české úřady.
„Při celodenním zásahu jsme 15. července zneškodnili infrastrukturu, která využívala stovky počítačových systémů po celém světě, a identifikovali jsme několik podezřelých, včetně hlavních strůjců sídlících v Ruské federaci,“ uvedly evropské agentury ve společném prohlášení. „Velká část centrální infrastruktury skupiny by měla být offline,“ doplnily.
V ruské Voroněžské oblasti podle tamního gubernátora Alexandra Guseva dnes podlehl těžkým zraněním hlavy muž, který po úterním ukrajinském dronovém útoku skončil v kómatu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později na telegramu uvedl, že při cíleném útoku ukrajinského dronu na osobní automobil ve Volokonovském okrese zahynul jeden muž a druhý skončil s mnohočetnými poraněními od střepin v nemocnici.
