Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

"My, čeští europoslanci napříč politickým spektrem (s výjimkou KSČM a SPD), jsme prosadili deklaraci všech hlavních politických sil v EP, která vyzývá členské státy EU ke společné akci. Řešíme to, co neudělal Jan Hamáček v pondělí," uvedl europoslanec Alexander Vondra (ODS) po unijní výzvě lídrů europarlamentu na podporu Česka.

Policisté z NCOZ v noci zasahovali po celé republice. Někteří ze zadržených měli vyjíždět na Ukrajinu a přidávat se k bojům na straně proruských separatistů, další je pouze podporovali, uvedl Deník N. Podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz NCOZ v noci zadržela pětici Čechů, členů paramilitantních skupin, kteří organizovali výjezdy českých občanů na Ukrajinu bojovat za proruské separatisty.

"Zásahu se účastnily stovky policistů. Dle podezření výjezdy podněcovali zpravodajci GRU z pražské ambasády Ruska, které Česko vyhostilo," uvedly servery.  Po vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v Praze české bezpečnostní složky podle autorů článku pokračují v akci proti ruskému vlivu v Česku.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci.

"Úkony trestního řízení prováděné dnešního dne NCOZ nesouvisí s kauzou výbuchů ve Vrběticích! Informace k dnešní realizaci zveřejní NCOZ během několika hodin," potvrdila Policie ČR na twitteru. České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.

Mezi 18 vyhoštěnými ruskými diplomaty byli představitelé ambasády včetně zástupce velvyslance a 1 žena, uvedl Deník N. Jeden vyhoštěný byl z Brna.

Jedinou vyhoštěnou ženou je údajně třetí tajemnice Marija Veršininová. Zároveň byl vyhoštěn bývalý konzul, nyní zástupce konzula v Brně Valerij Terenťjev, který měl na starosti vydávání víz.

Podle zjištění Deníku N bylo vyhoštěno z ruské ambasády v Česku pět ze šesti prvních tajemníků, z pěti druhých tajemníků zůstávají na ambasádě dva a na polovinu se snížil počet třetích tajemníků. Zemi museli opustit čtyři atašé a zástupce obchodního rady. Deník N zveřejnil kompletní seznam vyhoštěných.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vystoupil s výročním projevem, v jehož úvodu prohlásil, že se zaměří na vnitřní záležitosti Ruska, ale přislíbil, že bude věnovat pozornost také bezpečnosti.  

"Pokud jde o pátou kolonu Ruska, je výrazná aktivita také v okolí Hradčan," rýpla si na twitteru šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v souvislosti se zatýkáním lidí, kteří chtěli na Ukrajině podpořit proruské separatisty.

"Jsem rád, že Evropský parlament zareagoval. Nejsem rád, že musí suplovat naši vlastní diplomacii," uvedl 1. místopředseda Topky Tomáš Czernin v souvislosti s prohlášením lídrů europarlamentních frakcí.

Celé prohlášení lídrů Evropského parlamentu k situaci kolem ČR a Ruska

„Jsme šokování nedávnými zprávami o zapojení ruské zpravodajské služby GRU do výbuchu skladu se zbraněmi v České republice v roce 2014, během kterého byli zabiti dva čeští občané. Ti samí agenti jsou propojeni s otrávením Sergeje Skripala a Julije Skripalové ve Spojeném království v roce 2018. Toto je další útok osob spojených s ruským státem na suverénním území v Evropské unii. Ukazuje to, kam až je Rusko schopno zajít, aby oslabilo Evropu, a potvrzuje to nebezpečné škodlivé chování ruské vlády.

Útok se zapojením ruské zpravodajské služby GRU na evropské občany v jakémkoliv členském státě EU by měl být považován za vážný útok na celou EU. Jedná se o nepřijatelný nepřátelský akt. Vyjadřujeme plně naši solidaritu s Českou republikou a vyzýváme členské státy a Radu, aby rovněž projevily svoji solidaritu přijetím silné společné a konkrétní akce proti Rusku jako odpovědi na tento útok.“

Pod prohlášení se podepsali: Manfred Weber (předseda poslaneckého klubu ELS), Iratxe García-Perezová (předsedkyně poslaneckého klubu S&D), Dacian Cioloș (předseda poslaneckého klubu Obnova Evropy) Philippe Lamberts a Ska Kellerová (předsedové poslaneckého klubu Zelení/ESA), Ryszard Legutko a Raffaele Fitto (předsedové poslaneckého klubu ECR).

Pod prohlášením z Evropského parlamentu na podporu Česka jsou podepsáni lídři tří nejpočetnějších skupin - lidovecké, socialistické a liberální a také zelených a konzervativců. „Předsedové evropských frakcí napříč politickým spektrem našli shodu během velmi krátké doby, je to výraz jasné mezinárodní podpory Česku v této chvíli a já jsem za to velmi ráda,“ uvedla česká liberální místopředsedkyně EP a europoslankyně za ANO Dita Charanzová, která patřila k iniciátorům prohlášení.

Země Evropské unie musí jasně a společně zareagovat na výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, za nímž stála podle zjištění českých tajných služeb ruská vojenská rozvědka GRU. Vyzvali k tomu dnes ve společném prohlášení předsedové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, kteří podpořili Česko v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem.

Útok na obyvatele jakéhokoli členského státu Evropské unie musí být vnímán jako útok na celou EU, shodli se šéfové klubů. Europoslanci se pravděpodobně budou věcí zabývat na plenární schůzi příští týden.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) během nočních zásahů po celé republice zadrželi téměř dvacet lidí v souvislosti s výjezdy na Ukrajinu, uvedl dnes Deník N. Další podrobnosti zatím kriminalisté ani žalobci nesdělili, případ s kauzou Vrbětice ale nesouvisí.

„Mohu pouze uvést, že náš útvar dnešní den provádí úkony trestního řízení. Více podrobností sdělit nemohu, neboť podávání informací z trestního řízení má vyhrazeno Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ řekl Deníku N mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Čeští občané, které v noci zadržela policie, měli organizovat výjezdy na Ukrajinu na straně proruských separatistů. Případ dle ČTK nesouvisí s Vrběticemi.  

Rusko během napjatého mezinárodního dění mezitím tvrdí, že Ukrajina a NATO pokračují ve vojenských přípravách. A vyzývá Kyjev, aby se zdržel kroků vedoucích k eskalaci v Donbasu. Ruská strana se zasazuje za urovnání konfliktu v Donbasu „výlučně mírovou politickou a diplomatickou cestou“, citovala agentura RIA Novosti ředitele odboru mezinárodních vztahů ministerstva zahraničí Pjotra Iljičeva.

„Všechno to vypadá, jako by se snažili podobat nepředvídatelnou a agresivní činností svým nadřízeným za oceánem,“

reagoval na počínání Česka mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Moc dobře vědí a musejí to vzít na vědomí, že budeme reagovat. Čím víc destruktivních kroků budou podnikat, tím víc se jim toho v odpovědi dostane,“ varovala podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová a o české verzi toho, co se stalo ve Vrběticích, podotkla: „Ta verze se po dvou dnech prohýbá pod takovým množstvím fejků a lží ze strany oficiálních českých představitelů, že se mi chce zdůraznit - takovou absurditu jsme už dlouho neviděli.“

Česko opustilo nikoli 18, ale celkem 19 ruských agentů, uvádí Aktuálně.cz.

Podle zjištění serveru se z ČR v tichosti stáhl jeden zpravodajec navíc. A to již na přelomu února a března. Pracoval pro jednu z ruských zpravodajských služeb a také česká rozvědka ho určila coby zpravodajce v rozporu s jeho diplomatickým zařazením, uvádí Aktuálně.cz.

Babišova slova o útoku na zboží naštvala i řadu lidí v anketě Blesku, kterou najdete ZDE. „Útok na zboží? To je jako říct u znásilnění, že to byl útok na kalhotky. Zvlášť, když zahynuli dva lidé,“ rýpl si Michal Kubíček z Karviné. „Zbraně nejsou zboží, ale komodita. Útok cizí vojenské jednotky na území cizího svrchovaného státu a to na muniční sklad, to se podle mě rovná aktu vyhlášení války,“ podotkla Šárka Macháčková z Frýdlantu. „Nevěřím Babišovi ani nos mezi očima. Jednou mluví tak, pak zase onak. Dělá si z nás akorát srandu,“ dodává Lenka Maláčová z Ostrova.

Bývalý generální konzul v Moskvě: Babiš nahrává zájmům Rusů

"Pan premiér hledá cesty, jak minimalizovat ten skandál, jak snížit jeho dopad na náladu české veřejnosti. Jinými slovy, jak nahrávat zájmům Ruské federace. V zájmu Ruska je, aby byl jeho zločin co nejvíce rozmlžen a znejistěn. Aby se to nestalo jednoznačným faktem, formujícím veřejné mínění v České republice," upozorňuje pro iRozhlas.cz analytik a bývalý generální konzul v Moskvě Vladimír Votápek v narážce na Babišovo označení útoku ve Vrběticích za "útok na zboží", za což se premiér v úterý na tiskovce ve Sněmovně omlouval - svým způbobem, když z omluvy opět přešel do útoku proti médiím.

"Je to podobné okupaci v roce 1968, kterou veřejnost přes mnohé pokusy Ruska odmítá vnímat jako internacionální pomoc. Stejně tak je žádoucí, abychom si uvědomili, jakým zdrojem rizik pro nás Rusko je. Pan premiér dělá věc, která je přesně opačná. V podstatě dělá damage control (zmírnění škod - pozn. red.), ovšem v zájmu Ruské federace," uvedl Votápek.

"Připadá mi, že se skutečně snaží dělat všechno, jen aby z toho byl co nejmenší skandál, aby naše vztahy s Ruskem byly co nejméně ovlivněny. A po přečtení ruských komentářů vidíme, že tam není ani stín sebereflexe. Oficiální představitelé Ruska mluví o marasmu na české straně, o posluhování Americe. Je to neuvěřitelný útěk od reality, něco, co jsme zažívali naposledy v dobách Sovětského svazu," dodává analytik.

Koho vyhostilo Česko? Ruské diplomaty / agenty prozradily krabice a kufry. Na visačkách jsou jména jako Golikov, Jegorov či Krailin. O koho se jedná a jaké měli na velvyslanectví v Praze funkce? Čtěte ZDE

Muniční sklady jsou v Česku podle stávajících předpisů zabezpečené dobře, v souvislosti s informacemi o výbuchu ve Vrběticích by ale bylo dobré do jejich střežení více investovat. Řekl to prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Areál muničního skladu musí být podle Hynka rozlehlý, protože musí obsahovat bezpečnostní zónu, za níž by se neměly dostat následky výbuchu. Například vrbětický areál je obehnán asi 20 kilometry plotu. Muniční sklady zároveň často bývají umístěné v lese, který dokáže ztlumit tlakovou vlnu vyvolanou výbuchem. Střežit kilometry dlouhý plot v lese je ale nesmírně obtížné po lidské i technické stránce.

Ruský podíl na výbuších ve Vrběticích na Zlínsku a reakce na něj bude hlavním tématem jednání Senátu. Předpokládá se, že horní komora podpoří vládní kroky a bude požadovat razantní kroky vůči režimu Vladimira Putina.

České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že za výbuchy z roku 2014 stojí dva agenti ruské tajné služby. Česko proto vyhostilo z ruské ambasády 18 špionů. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 českých diplomatů, což ambasádu v Moskvě ochromilo. Podle senátního zahraničního výboru by vláda měla postupovat stejně. Podobný krok doporučovali také poslanci.

Klub ODS a TOP 09 chce prosadit žádost, aby parlamenty ostatních evropských zemí Česko v jeho konfliktu s Ruskem podpořily a vyhranily se proti „ruskému terorismu“ na území ČR.

Prezident Miloš Zeman odpoledne jmenuje Jakuba Kulhánka (ČSSD) ministrem zahraničí. Ve funkci nahradí minulý týden odvolaného Tomáše Petříčka (ČSSD). Post šéfa české diplomacie v mezičase zastává vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Kulhánek patří k dlouholetým spolupracovníkům špiček sociální demokracie, radil bývalému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a nyní patří do nejbližšího okolí Hamáčka.

Od poloviny července 2018 pracuje jako Hamáčkův náměstek na ministerstvu vnitra, dříve byl jeho parlamentním poradcem, když Hamáček předsedal Sněmovně. Jako náměstek pracoval také na ministerstvech obrany a zahraničí. Působil i v čínské společnosti CEFC Europe. Kvůli tomu jeho nominaci kritizovala opozice.

Na post ministra zahraničí byl Kulhánek nominován poté, co funkci odmítl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Odvolání Petříčka navrhl Hamáček poté, co nad ním zvítězil ve volbě stranického předsedy. Zdůvodnil to tím, že ČSSD musí působit jednotně. Jeho konec v Černínském paláci dlouhodobě požadoval Zeman.

Pěkné středeční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o vrbětické kauze a o napětí na ose Praha - Moskva. I dnešní den bude zřejmě bohatý na nové události k tomuto tématu.

Vicepremiér a úřadující ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) si na odpoledne předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Chce mu sdělit protest proti postupu Ruska poté, co Česko kvůli možnému zapojení ruských agentů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli podle českých úřadů napojeni na ruské tajné služby.

Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády v Moskvě, čímž podle Hamáčka paralyzovalo její chod. Vicepremiér zároveň v úterý uvedl, že Zmejevskij bude dnes jako první seznámen s případnou další českou reakcí.

„Doporučujeme vládě, aby snížila počet ruských diplomatů na jednoho. To znamená velvyslance,“ řekl večer v ČT bývalý diplomat, dnes senátor Pavel Fischer. 

Podle šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška by považoval za adekvátní reakci vlády, kdyby měla Česká republika v Moskvě stejný počet diplomatů, jako Rusko v Praze. „Česká republika je taková země, která tu nepotřebuje 130 ruských diplomatů,“ je přesvědčený Bartošek. 

Kompletní seznam schválených usnesení Poslanecké sněmovny k výbuchům ve Vrběticích v roce 2014.

Usnesení Poslanecké sněmovny z 98. schůze ze dne 20. dubna 2021.

K otázce vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací v souvislosti s útoky ve Vrběticích a v souvislosti s rozhodnutím vlády vyhostit 18 diplomatů Ruské federace Poslanecká sněmovna

I. 1. odsuzuje teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby, organizované na území České republiky, vedoucí k násilné smrti českých občanů, k rozsáhlému zničení soukromého majetku a veřejných hodnot včetně devastace okolí muničních skladů, které považuje za nepřijatelné porušení svrchovanosti České republiky, mezinárodního práva a akt nepřátelství a agrese;

2. vyslovuje poděkování Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenskému zpravodajství, Policii České republiky a Nejvyššímu státnímu zastupitelství a všem, kteří se podíleli na ztotožňování činnosti příslušníků GRU na území České republiky;

3. souhlasí s vyhoštěním 18 diplomatů Ruské federace.

II. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby

1. zásadně odmítla toto nepřijatelné vměšování Ruské federace do suverenity České republiky vyjádřením tohoto protestu příslušným ruským vládním orgánům a přijetí veškerých opatření ke snížení rizika k provedení dalších operací ruských speciálních jednotek a zajištění ochrany národní bezpečnosti naší země;

2. adekvátně reagovala na kroky Ruské federace, nově nastavila vztahy s Ruskou federací a zásadně omezila početní zastoupení na ambasádě Ruské federace podle principu reciprocity;

3. neumožnila vstup žádným aktérům z Ruské federace, a to ani případným konsorciím nebo strukturálním obchodním spojencům do připravované stavby jaderné elektrárny nebo jiných prvků kritické infrastruktury České republiky;

4. požadovala po Ruské federaci vyvození odpovědnosti za útok na sklad ve Vrběticích a zároveň po ruské straně vyžadovala finanční náhradu a odškodnění za obětí, materiální škody a likvidační práce po útoku.

5. na jednání Severoatlantické rady bez zbytečného odkladu požádala spojenecké země NATO o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace. Česká republika by měla spojence vyzvat zejména ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala.

6. v rámci NATO byla vytvořena iniciativa, která se začne aktivně zabývat snížením vlivu Ruské federace v rámci členských států NATO a Evropské unie a zintenzivnila boj s dezinformacemi.

Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby poskytla součinnost při vymožení adekvátního odškodnění vůči zodpovědným osobám, případně zodpovědnému státu.

Na twitteru se objevil příspěvek údajně od nastupujícího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka ke kauze Vrbětic. „Rusko má i přes proběhlé diplomatické hádky o 21 diplomatů více než my v Ruské federaci, tudíž tu neschledávám žádný kogentní důvod k vyhošťování dalších diplomatů nebo zaměstnanců ambasády,“ stojí v něm.

Máš to však háček... Nejde o pravý účet nového ministra, ale opět falešný profil. 

Až doposud působil Kulhánek jako náměstek ministra vnitra Jana Hamáčka. Právě Hamáček byl dočasně pověřeným ministrem zahraničí. Kulhánka ve středu odpoledne jmenuje šéfem české diplomacie prezident Miloš Zeman.

Ruští agenti se v Česku ubytovali v hotelu a šli si zastřílet.

Dvojice ruských agentů GRU Anatolij Čepiga a Alexander Miškin do Česka přicestovala za použití ruských krycích dokladů se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov. Pod těmito jmény se zapsali i v hotelu v Ostravě, uvedla v úterý ČT, podle které se ubytovali v hotelu Corrado a vyrazili na střelnici, jež k němu patří.

Více se dočtete v článku.

Gebrev odmítá, že mu patřily zbraně v muničních skladech ve Vběticích.

Bulharský překupník zbraní Gebrev ve zveřejněném prohlášení popřel souvislost své firmy EMKO s výbuchy ve Vrběticích. Některé české sdělovací prostředky uvedly, že Gebrev byl prostředníkem, který měl dodat munici na Ukrajinu. Ruské tajné služby se tomu údajně snažily zabránit. O tom, že munice z Vrbětic měla směřovat do Bulharska, hovořil také premiér Andrej Babiš.

„Tvrzení, že munici zničenou teroristickým činem v České republice v roce 2014 měla firma EMKO reexportovat na Ukrajinu, nejsou pravdivá. Společnost EMKO nikdy nevyvážela na Ukrajinu munici pocházející z České republiky. To je zdokumentováno,“ uvádí se v prohlášení.

Gebrev se podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat v roce 2015 stal obětí nezdařeného pokusu o atentát nervově paralytickou látkou novičok. Podezřelým z otravy je údajný důstojník ruské tajné služby GRU Denis Sergejev.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku.

Schválením usnesení schůze Sněmovny k tomuto bodu skončila. Šéf poslanců KDU-ČSL ocenil, jak politici napříč spekterm hlasovali. 

„Usnesení se hlasovala napříč poslaneckými kluby, poslaneckými stranami a hnutími. Poslali jsme jasný vzkaz, že jsme hrdá země, která nebude tolerovat, aby na našem území, kdokoliv páchal teroristické činy v jakémkoliv zájmu. Jsme hrdá země a budeme se bránit,“ řekl na závěr schůze Bartošek a sálem se rozezněl potlesk. 

Znovu se poslanci sejdou ve středu ráno. 

Sněmovnou neprošlo několik návrhů koalice hnutí STAN a Pirátů. Mezi nimi například to, aby vláda vyzvala k solidaritě a koordinované akci států EU a NATO.

Neprošel napříkald ani bod, aby se po vyšetření celé události obrátila vláda na Evropský soud pro lidská práva. Ani aby stát zajistil pryrotechnický průzkum ve Vrběticích. Vláda rovněž nemá odškodnit poškozené a finanční náklady pak vymáhat po viníkovi. Body prosazoval komunistický poslanec Leo Luzar.