Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o vrbětické kauze a česko-ruském diplomatickém napětí. Nabízíme vám souhrn událostí dnešního dne, další novinky přineseme k tomuto tématu opět zítra.

• V dosud nevídané diplomatické roztržce rozhodlo ministerstvo zahraničí o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka. ČR počet diplomatů a dalších pracovníků na ruské ambasádě v Praze srovná podle současného stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Rusko má čas na stažení 63 pracovníků do konce května. Ruské ministerstvo zahraničí v reakci oznámilo, že Rusko přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“, počty tak budou stejné. Většina opozice postup vlády chválí, nelíbí se komunistům. Solidaritu ČR v souvislosti s výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích, za kterými podle zjištění českých tajných služeb byla ruská vojenská rozvědka GRU, dnes vyjádřily země NATO. Tři ruské diplomaty vypovědělo Slovensko.
• Ve čtvrtek v poledne vypršela lhůta, do které Rusko mělo podle požadavku ČR umožnit návrat všech vyhoštěných českých diplomatů na ambasádu v Moskvě. Ruská strana na požadavek do 12:00 neodpověděla. Velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) dostal informaci, že Rusko přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“, počty tak budou stejné.
• Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu dříve vyhoštěných zůstalo sedm diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků, uvedl Kulhánek v České televizi (ČT). Prahu bude muset podle něj opustit 63 zaměstnanců ruské ambasády s rodinami.
• Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že předneslo Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků české ambasády v Moskvě s přihlédnutím k rozdílným počtům zaměstnanců, kteří jsou najímáni přímo na místě. Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti zhruba 110 ruských občanů, ruská ambasáda v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 občanů ČR.
• „Nechci nic zbytečně eskalovat, to není role ministra zahraničí, ale Česko je sebevědomá země a tak se bude chovat,“ oznámil Kulhánek na tiskové konferenci. Český postup podle něj není namířen proti ruskému národu. „Doufali jsme, že Rusko uzná nepřiměřenost své reakce, ale náš návrh, jak uklidnit situaci, zůstal bez odpovědi,“ doplnil premiér Andrej Babiš (ANO). O postupu je podle něj plně informovaný prezident Miloš Zeman a podporuje jej.
• Podle Kulhánka za Českem stojí celá Evropská unie a Severoatlantická aliance. NATO je podle společného prohlášení vážně znepokojeno destabilizačními aktivitami Ruska na území aliance. Na jednání aliančních diplomatů zazněl požadavek na podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě či na předvolání ruských velvyslanců v členských zemích, uvedl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
• Česko se snaží docílit také toho, aby spojenci vyhostili část ruských diplomatů. Slovenský premiér Eduard Heger už oznámil vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, informaci o vyhoštění tří slovenských diplomatů z Ruska tamní ministerstvo zahraničí zatím nepotvrdilo. Babiš na twitteru uvedl, že mu v telefonickém rozhovoru přislíbila solidaritu německá kancléřka Angela Merkelová. Rusko by za útok ve Vrběticích mělo zaplatit, prohlásil podle serveru EUobserver mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
• Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Praha v diplomatickém konfliktu s Moskvou postupuje na objednávku a její počínání nemá nic společného s diplomacií. Podle ní Praha „předvádí performanci“ a nesnaží se „normalizovat práci diplomatů“.
• Případ Vrbětice stále nekomentoval Zeman, jeho mluvčí dřív uvedl, že se prezident vyjádří v neděli. Pokud chce být ČR svobodným a suverénním státem, musí být hrdá, aby dokázala chránit svou integritu a suverenitu, napsal prezidentovi kardinál Dominik Duka. Pražští zastupitelé na začátku svého dnešního jednání uctili minutou ticha památku obětí ruské agrese. Akt se týkal všech obětí, nejen výbuchu ve Vrběticích, při kterém zemřeli dva lidé.
• Před ruským velvyslanectvím v Praze od dnešní noci hlídkují policisté. Podle mluvčí pražské policie Evy Kropáčové dohlížejí na bezpečnost v okolí ambasády. Bližší podrobnosti nesdělila. Podle zpravodajky ČTK byl dnes odpoledne před ruskou ambasádou klid. Rusko jako bezpečnostní hrozbu vnímá většina Čechů, zjistil průzkum agentury Median pro Český rozhlas.
• Současná krize v česko-ruských vztazích by v případě dopadu na vzájemné obchodní vztahy postihla podle analytiků oslovených ČTK především jednotlivé strojírenské a potravinářské firmy. Celkový dopad na ekonomiku by však nebyl nijak dramatický. Není třeba se totiž obávat ani případného zastavení dodávek zemního plynu nebo ropy z Ruska díky nastaveným obchodním vztahům, které se týkají celé EU. Navíc by přerušení dodávek spíše poškodilo celosvětově důvěryhodnost Ruska jako dodavatele těchto surovin, uvedli analytici.
• Lidí z Ruska v ČR přibývá. Na konci března jich tu žilo 44 300, více než polovina trvale. Od roku 2004 se počet Rusů ztrojnásobil, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Rusové také tvoří po Slovácích druhou nejpočetnější skupinu cizinců studujících na vysokých školách v Česku. Loni na vysokých školách v ČR bylo 7526 Rusů, čtyřicetinásobně víc než před 20 lety.

Bílý dům nevylučuje další sankce na Rusko. „Vyhrazujeme si právo v budoucnu oznámit další sankce,“ oznámila mluvčí prezidenta Joea Bidena Jen Psakiová. „Ale naším cílem je, aby se s Alexejem Navalným nakládalo humánně, byl v bezpečí a byl propuštěn.“

Podle Tomáše Prouzy by případná diplomatická roztržka měla větší dopad na turistiku než na průmysl. Ruští cestovatelé patří mezi nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků. Předloni jich přijelo zhruba 564.000 a mezi návštěvníky z ciziny obsadili šesté místo. Důležití jsou především pro lázně, kam přijíždějí na delší dobu, vracejí se, značné jsou také jejich útraty. Záležet bude nyní podle Prouzy, jak si poradí ministerstvo zahraničí a zda bude dostatečná kapacita na vydávání víz.

Ruští turisté nyní do České republiky nemohou přijíždět, vydávání víz bylo kvůli pandemii koronaviru pozastaveno.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza neočekává kvůli diplomatickému konfliktu České republiky a Ruska vznik „hospodářské války“. Rusko si to podle něj nemůže dovolit; podle něj dobře rozumí tomu, že pokud by nastavilo bariéry pro český vývoz do své země, bude čelit obdobným překážkám ze strany celé Evropské unie. „To si Rusové nebudou moci ekonomicky dovolit.“ 

Partneři ze Severoatlantické aliance vyslovují Česku podporu. „Polsko a všichni spojenci NATO vyjadřují hluboké obavy o destabilizačních činech, jež Rusko nadále vykonává v euroatlantickém prostoru, a stojí v plné solidaritě s Českou republikou,“ tweetovala například stálá delegace Polska při NATO.

Za Litvu se připojil zahraniční výbor parlamentu a ministerstvo zahraničí. „Neakceptujeme narušitelskou a destabilizační činnost Ruska,“ dodal dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. „Jsme NATO,“ deklamovalo stručně ministerstvo zahraničí Estonska.

Ruská strana zdůrazňuje, že mezi velvyslanectvími panuje disproporce, pokud jde o jejich zaměstnance najaté přímo na místě, tedy ruské občany v Rusku a občany ČR v Praze. Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti okolo 110 ruských občanů. Patří pod ně totiž formálně například také komplex Českého domu s ubytovacími kapacitami a restaurací nebo konzuláty v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Ruské velvyslanectví v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 občanů ČR.

„Slovensko vždy stálo při Česku. Rozhodnutí vyhostit 3 členy ruské ambasády v Bratislavě odráží podporu pro našeho nejbližšího souseda a spojence a naši rozhodnou opozici vůči podvratným aktivitám zahraničních služeb, jež hrozí podrývat naši bezpečnost,“ uvedla na twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

„Na nic se neohlížející podpora Evropské unie otevřeně zpolitizovanému počínání Prahy je velmi nebezpečná, protože podporuje víru v beztrestnost a vytváří klamný dojem, že je vše dovoleno,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Zacharovová. Moskva podle ní vychází z toho, že si v EU uvědomují možné následky takové politické linie. „Hovořit z pozice síly, využívat jazyk ultimát není v současné diplomacii dovoleno nikomu,“ zdůraznila v prohlášení reagujícím na výroky šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella na podporu českých kroků vůči ruským diplomatům.

„Přejeme si budovat vztah s Ruskem na vzájemné důvěře,“ napsal na twitter slovenský premiér Eduard Heger k oznámení o vypovězení tří ruských diplomatů v rámci solidarity s Českem. 

Slovensku za jeho dnešní krok poděkoval předseda české vlády Andrej Babiš. „Moc děkujeme. Velice si vážím toho obrovského gesta a postoje Slovenské republiky,“ napsal Babiš na twitteru s tím, že mu tu informaci zavolal protějšek Eduard Heger.

„Obvinění proti pracovníkům Velvyslanectví Ruské federace ve Slovenské republice z jakékoliv nezákonné činnosti, tím spíše z činnosti zaměřené proti Slovenské republice, jsou absolutně neopodstatněná,“ odmítá ruská ambasáda vypovězení tří svých diplomatů. „Rozhodnutí slovenské vlády se dá těžko pokládat za něco jiného než krok v rozporu s historicky dobrými vztahy.“

„Když dává nějaká velmoc malé zemi ultimátum, tak to bývá smutné, když dává malá země velmoci ultimátum, tak je to směšné. Obojí většinou končí špatně,“ řekl v Událostech, komentářích Petr Drulák, někdejší náměstek ministra zahraničí a exvelvyslanec ve Francii.

Postup České republiky označil za chybný. „Dopustili jsme se diplomatických a geopolitických chyb, bez ohledu na chování Ruské federace. My jsme se nechovali v souladu s rozumnou diplomacií.“

Ruské ministerstvo zahraničí předneslo českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků české ambasády v Moskvě s přihlédnutím k rozdílným počtům zaměstnanců, kteří jsou najímáni přímo na místě. Plyne to z prohlášení, které bylo zveřejněno na webu ministerstva.

„Rusko bude muset rychle a adekvátně zareagovat na provokativní kroky Slovenska,“ vyjádřil se předseda zahraničního výboru ruské dumy Leonid Slutskij o vypovězení tří ruských diplomatů ze Slovenska.

„Zachovat klid a být Rusem,“ komentovala v angličtině svou aktuální fotografii - z brífinku, na němž kometovala mj. diplomatickou roztržku po vrbětické krizi - mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. 

Podobný snímek na Instagramu pak uvedla slovy „Opravdu miluji svou práci, zvláště ve čtvrtek.“

„Během svého působení ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO jsem na vlastní kůži zažil ušlechtilý princip 'jeden za všechny, všichni za jednoho', který tvoří základ kolektivní obrany naší aliance," vyjádřil se ke krizi Petr Pavel, někdejší náčelník Generálního štábu Armády České republiky a pozdější vysoký představitel Severoatlantické aliance. “Bylo mi ctí a výsadou povzbuzovat solidaritu, hledat konsenzus a prosazovat společné postoje, které stojí za všemi stanovisky a kroky aliance. Teď, když byl jeden ze členů aliance napaden, jak víme z důkazů, a je vystaven nepřátelskému tlaku, obracím se na spojence, aby samostatně i společně podnikli kroky v duchu kolektivní bezpečnosti a vzájemné solidarity. Nyní jsme svědky masivního navyšování přítomnosti ruských sil na hranicích Ukrajiny, souběžně s agresivním, nepřátelským a pokračujícím provokativním chováním Ruska."

Současná krize v česko-ruských vztazích by v případě dopadu na vzájemné obchodní vztahy postihla především jednotlivé strojírenské a potravinářské firmy. Celkový dopad na ekonomiku by však nebyl nijak dramatický. Není třeba se obávat ani případného zastavení dodávek zemního plynu nebo ropy z Ruska díky nastaveným obchodním vztahům, které se týkají celé EU. Navíc by přerušení dodávek spíše poškodilo celosvětově důvěryhodnost Ruska jako dodavatele těchto surovin, uvádějí obchodní analytici, které oslovila ČTK. 

Německá kancléřka Merkelová telefonicky jednala s Babišem o ruském pozadí incidentu ve Vrběticích, českému premiérovi přislíbila solidaritu.

Rusko předneslo českému velvyslanci Pivoňkovi žádost, aby byl snížen počet zaměstnanců české ambasády v Moskvě, napsala agentura TASS.

„Paní Zacharovová je svrchovaný profesionál, dokáže odkomunikovat cokoliv, ale zjevně nedostala žádné pokyny,“ hodnotí Vladimír Votápek v podstatě prázdné vystoupení mluvčí ministerstva zahraničí. „Zdá se, že vláda nebyla za ten den připravit postup a stanovisko. Můžeme to číst, že nás přehlíželi, možná jsme pro ně nepatrní. Ale stanovisko nepřipravili, snad vyhodnocují možné reakce našich spojenců.“

„Nejde o vyhoštění konkrétních osob, nýbrž o omezení počtu personálu ambasády,“ vysvětluje Vladimír Votápek, analytik a bývalý generální konzul v Petrohradě; Rusko si může rozhodnout, koho v Praze ponechá. „Je to chytrý krok,“ pochválil vládu v České televizi. Nelze ho totiž vyložit jako nepřátelský, plně ho umožňují diplomatické zvyklosti.

Věří, že dnešek vejde do historie mezinárodních vztahů: „Vzácné a nečekané selhání ruské zahraniční služby v přímém přenosu. Velmoc tu krizi prokaučovala, z přestřelky odchází poražená. V diplomatické rovině ruské straně moc nezbývá, pokud nechce vyhostit velvyslance nebo rovnou přerušit vzájemné vztahy.“

Kauza pěti Čechů obviněných za podporu separatistů v ukrajinské občanské válce: v případě odsouzení za trestný čin teroristického útoku hrozí obviněným až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení, uvedl Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

V Česku postupně přibývá lidí z Ruska. Na konci března jich v zemi s povolením pobývalo přes 44 300. Víc než polovina z nich žije v zemi trvale. Od roku 2004, kdy republika vstoupila do Evropské unie, se počet Rusů a Rusek v ČR ztrojnásobil. Tvoří sedm procent lidí ze zahraničí s povoleným pobytem a čtvrtou nejpočetnější cizineckou komunitu. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Pokud věří, že se slovenskému velvyslanectví bude komfortně pracovat bez tří svých diplomatů a že to přispěje vzájemným vztahům, mají na to právo,“ komentoval krok Bratislavy místopředseda zahraničního výboru ruské dumy Alexej Čepa. Moskva tak souměrně vyhostí tři slovenské diplomaty, cituje ho Interfax.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová: „My budujeme vztahy se světem na principu úcty k mezinárodnímu právu. Víme, že nikdy neumožníme jiným zemím, aby podrývaly naši suverenitu. Jsme připraveni spolupracovat s partnery, řešit složité otázky, víme, že mohou přemýšlet o věcech jinak. Přitom jsme ale zřetelně sdělili, že existují červené linie, které nikdo nesmí narušovat. A skutečně jsme velmi dlouho byli trpěliví; jsme nadále mírumilovný národ, ale už odpovídáme bez romantické představy v plané naději na zdravý rozum. Reagujeme tak, jak je to správně dle mezinárodního práva a jak je to výhodné pro nás.“