Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o vrbětické kauze a napjatých česko-ruských vztazích. Přinášeme souhrn toho, co přinesl pátek:

• Ruské ministerstvo zahraničí po čtvrtečním rozhodnutí Prahy srovnat počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruské v Praze oznámilo, že na velvyslanectvích má zůstat po sedmi diplomatech, dále 25 administrativních sil a 19 zaměstnanců najatých na místě. Český resort zahraničí připustil, že omezení počtu ruských pracovníků na moskevské ambasádě bude velkou komplikací.
• Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu dříve vyhoštěných zůstalo sedm diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků. Prahu bude tedy muset opustit 63 zaměstnanců ruské ambasády s rodinami. Ruská strana uvedla, že srovnat se má i počet zaměstnanců, které ambasády najímají v hostitelské zemi. Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti zhruba 110 ruských občanů, ruská ambasáda v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 českých občanů.
• „Pro Českou republiku tento krok představuje významnou technicko-administrativní komplikaci. Fakt tohoto snížení budeme proto nuceni zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků obou zastupitelských úřadů do budoucna,“ uvedlo ministerstvo.
• Ve sporu s Ruskem se dnes na stranu ČR přidaly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Na znamení solidarity vypověděly tyto země čtyři ruské diplomaty, z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na krok pobaltských zemí zareaguje. Zároveň dnes Rusko oznámilo, že vyhostí pět pracovníků polské ambasády v Moskvě. Jde o reakci na krok Varšavy, která minulý týden vypověděla tři ruské diplomaty v solidaritě se Spojenými státy, které na Rusko uvalily sankce kvůli vměšování do voleb a kybernetickým útokům.
• Ruský list Kommersant napsal, že vztahy mezi Českem a Ruskem spadly na nejnižší bod v novodobé historii a že diplomatický konflikt přestal být výlučně dvoustranný. Ruský politolog Andrej Kolesnikov z moskevského střediska Carnegie řekl, že ČR se v ruských očích stává součástí pomyslné „osy zla“ a rusko-české vztahy se budou dále zhoršovat. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“.
• Česká policie řeší oznámení, že zeď Generálního konzulátu Ruska v Brně někdo pošpinil kečupem. Skvrny od kečupu, který měl symbolizovat krev dvou mrtvých při výbuchu ve Vrběticích, musela o víkendu řešit i ruská ambasáda v Praze.

Další zpravodajství o celé kauze vám nabídneme od sobotního rána. Dobrou noc.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na svém facebookovém profilu rýpe do Česka a jeho spojenců, jmenovitě Británie a tří baltských států, které se Prahy nejsilněji v kauze Vrbětice zastaly. A půjčuje si k tomu citát Karla Čapka.

„Šéf české diplomacie poděkoval na twitteru Estonsku, Lotyšsku a Litvě, které na výraz solidarity s Českem oznámily vyhoštění ruských diplomatů. Kolik českých klasiků mi v těchto dnech přišlo na mysl. Nyní lze citovat (Karla) Čapka: Kobylky jsou přírodní pohroma, ačkoliv pokud je (kobylka) sama, není vůbec strašná. Totéž...,“ uvedla mluvčí ministerstva a nedodala už spiklenecky konec aforismu.

V originále zní moudro takto: „Kobylka není egyptskou ranou; egyptskou ranou jsou teprve kobylky, protože jich je mnoho. Podobně je tomu s hlupáky.“

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o opatřeních proti zemím, které se k Rusku nechovají přátelsky. Má omezovat pracovní kontrakty ambasád států, jejichž seznam má následně vypracovat vláda. „Prezidentský dekret byl podepsán v době nového diplomatického skandálu po obviněních České republiky vůči Rusku,“ dodává deník Kommersant.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá nepsanou tradicí, povede na Slovensko. Kulhánek to večer oznámil na twitteru po telefonátu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.

Polskému ministrovi zahraničí poděkoval za slova podpory, které Rau vyjádřil České republice. „Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita,“ uvedl šéf české diplomacie o Visegrádské čtyřce.

„Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území,“ tweetoval premiér Andrej Babiš. „Velmi si toho vážíme.“

„Reakce, respektive nereakce Miloše Zemana samozřejmě nejsou v pořádku. Od prezidenta – a tudíž vrchního velitele ozbrojených sil – se v krizové situaci čeká víc,“ komentuje v E15 prezidentovu roli v kauze Vrbětice Petr Pešek.

„Po odhalení ruského zapojení do explozí jsme se pouze dozvěděli, že hlava státu a další ústavní činitelé postupují 'v součinnosti'. Prezident Zeman si také vyhlásil týdenního bobříka mlčení s tím, že víc chce říct až v nedělní Partii na TV Prima. První část tohoto sdělení je podivná, druhá bizarní.“

Ruské „agresivní“ jednání, jak to označil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, i další témata přiletí v červnu do Evropy projednat i americký prezident Joe Biden. Na své první zámořské cestě se zúčastní summitu G7 v anglickém Cornwallu (11. - 13. června) a navazujícího summitu NATO v Bruselu.

Rakousko vyjádřilo solidaritu s Českem, vyhostit ruské diplomaty ale zatím nehodlá. Je pro něj stěžejní, aby Evropská unie mluvila jednohlasně. „Společný postup EU v této otázce se má proto jako dosud dohadovat na unijních grémiích a nemá se oznamovat přes média,“ uvedlo ministerstvo zahraničí pro agenturu APA

Rakousko již v roce 2018 nevyhovělo výzvám k vypovězení ruských diplomatů v souvislosti s kauzou Skripal, ačkoliv většina členských států EU tehdy k vyhoštění přikročila. Rakousko a Rusko v této době pěstovaly intenzivní vztahy, od té doby nicméně vztahy ochladly, k čemuž koncem roku 2018 přispěla aféra s odhaleným špiónem v rakouské armádě, který po čtvrt století předával citlivé vojenské informace ruské rozvědce. Loni byl v souvislosti s touto kauzou vyhoštěn ruský diplomat.

Diplomacii kolem Vrbětic se věnují i opoziční předáci Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti), jejichž strany jdou spolu do parlamentních voleb; jednali s litevskými představiteli. „Na úvod jsme hovořili o ruském útoku ve Vrběticích. Litva dnes oznámila, že vyhostí dva ruské diplomaty jako výraz solidarity. Děkujeme!“ tweetoval Bartoš.

Tádžické ministerstvo vnitra popřelo, že by vydalo cestovní pas jednomu ze dvou mužů, které české úřady podezřívají ze zapojení do výbuchů skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Policie České republiky po dvojici v sobotu vyhlásila pátrání a uvedla, že se nejprve prokazovala ruskými pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a posléze také cestovními doklady Moldavska na jméno Nicolai Popa a Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.

„Zveřejněná informace na internetu, že jeden z podezřelých v kauze výbuchu skladu zbraní v České republice je občan se zahraničním pasem Tádžické republiky na jméno Ruslan Chalimovič Tabarov a s rokem narození 1975, není věrohodná,“ uvedlo ministerstvo na svém webu.

Kdo jsou lidé, o které Česko v Moskvě přijde? Podle informací Blesk Zpráv jde o pracovníky, kteří se o rozsáhlý areál v Moskvě i další nemovitosti starají. Tedy o zahradníky, uklízečky, číšníky, kuchaře, nebo i o člověka, který vydává víza.

„S britským ministrem zahraničí Dominikem Raabem jsme dnes po telefonu probírali vztahy s Ruskem a naše vzájemné zkušenosti v této oblasti," informoval na twitteru nový český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. „Vyměnili jsme si na sebe mobily, abychom byli v úzkém kontaktu. Jsem moc rád za pomoc v NATO a slova podpory od našeho přítele a spojence.“

Uvítal to i britský velvyslanec v ČR Nick Archer slovy „Close allies - blízcí spojenci.“

Komplikace pro Česko, hlásí ministerstvo zahraničí. „Ruská strana se rozhodla omezit počet tzv. místních sil (tj. ruských zaměstnanců na zastupitelském úřadě v Moskvě a Českém domě zaměstnaných podle místních právních předpisů) na Velvyslanectví České republiky v Moskvě na stejný počet, jako zaměstnává Velvyslanectví Ruské federace v Praze,“ uvedl resort Jakuba Kulhánka (ČSSD).

„Tito pracovníci v Moskvě vykonávali obslužnou činnost a nepodíleli se na přímém výkonu diplomatických a konzulárních funkcí našeho velvyslanectví. Pro Českou republiku tento krok představuje významnou technicko-administrativní komplikaci. Fakt tohoto snížení budeme proto nuceni zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků obou zastupitelských úřadů do budoucna,“ dodal resort zahraničí.

Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na krok pobaltských zemí zareaguje.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkévičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zanedlouho varovala, že Moskva na vyhoštění svých diplomatů z Pobaltí zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ sdělila mluvčí ruského ministerstva zahraničí agentuře TASS.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek dnes diskutoval s velvyslanci EU. 

„Předal jsem jim informace o Vrběticích a poděkoval jim za podporu, kterou nám vyjádřili,“ informoval šéf české diplomacie na twitterovém účtu. 

Podle náměstka ministra zahraničí pro řízení sekce evropské Aleše Chmelaře (ČSSD) má Česká republika od několika členských států EU nabídku pomoci při fungování paralyzované ambasády v Moskvě. 

„Těch států, které se o to přihlásily, je celá řada, je jich asi 10. Je mezi nimi i jedna baltská země,“ řekl Chmelař v České televizi. Česko nabídky podle jeho slov využije. V souvislosti s výpomocí českým diplomatům v Rusku se mluví například o Německu, Slovensku, Francii, ale i Velké Británii, která už není členem EU. „Těch států je celá řada, jejich nabídky bychom mohli využít,“ dodal Chmelař. 

Náměstek ministra Kulhánka také uvítal, že se jednotlivé státy připojují k solidaritě s Českem a rovněž vyhošťují ruské diplomaty. Po třech vyloučených oznámily dnes tři pobaltské státy – tedy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ve čtvtek oznámilo vyhoštění čtyř ruských diplomatů také Slovensko. „V současnosti shodou okolností probíhá vyhošťování ruských diplomatů i z jiných důvodů. Akce by mohla být silná, jde nám o to, aby byla jednotná, nejde nám o nějaké konkrétní číslo,“ reagoval na dotaz, kolik očekává, že nakonec ostatní státy vyhostí ruských pracovníků z ambasád. 

K 31. květnu zůstane na ambasádách Ruska a ČR po sedmi diplomatech, 25 technických pracovnících a 19 místních zaměstnancích, uvedla ruská diplomacie.

„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ řekla agentuře TASS ruská diplomacie.

Ministr zahraničí České republiky Jakub Kulhánek uvedl v rozhovoru pro Blesk Zprávy, že by zastoupení na obou dvou ambasádách mělo být 32:32. 

Solidarita dalších států s Českem. 

Litva, Lotyšsko a Estonsko rozhodly na znak solidarity s Českem o vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů, informovala agentura Reuters.

Už ve čtvrtek rozhodlo o vyhoštění tří diplomatů Ruské federace Slovensko. „Považujeme za velmi důležité udělat všechno pro ochranu bezpečnostních zájmů, včetně dosažení toho, aby cizí diplomatické mise působily na území Slovenské republiky v souladu s našimi zákony a mezinárodními úmluvami,“ řekl k diplomatickému kroku slovenský premiér Eduard Heger.

Čeští diplomaté v Rusku teď nemohou podle Cyrila Svobody v Rusku dělat nic. Nikdo s nimi nebude chtít ani jednat. 

„Diplomaté mohou větrat, dělat si kafe a jinak nic,“ řekl Svoboda pro CNN Prima NEWS. Naši lidé tak podle něj mají alespoň čas na úklid kanceláří.

V nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy řekl, že doufá v podporu NATO a EU. 

Bratr šéfa SPD Tomia Okamury, lidovec Hayato Okamura, míní, že jeho bratr Tomio je prokremelský proto, aby podpořil Rusko v narušení vztahů v NATO i Evropské unii. Okamurovo hnutí se netají, že by chtělo například czechzit. 

„Rusko použije (diplomatickou) sílu,“ míní bývalý ministr zahraničí a dnešní poradce premiéra Babiše pro legislativu Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Rusko bude chtít podle Svobody nabourávat podporu České republiky v NATO nebo u ostatních sátů EU. 

„Česká republika se dotkla něčeho, čemu Rusové říkají hrdost. Jsou uražení. Jsem proto přesvědčen, že Rusko proti nám povede jiný tah, který povede k rozdrolení podpory České republiky,“ řekl Svooda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. 

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin dnes prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“. Česko se podle něj vydalo cestou konfrontace s Ruskem a dostalo se mu odpovídající odpovědi, píše agentura TASS. Podle české vlády panuje důvodné podezření, že za výbuchem ve Vrběticích z roku 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU. Případ rozpoutal diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou.

„Ve svých akcích se (Česko) schovalo za nějakou naprosto ubohou a nízkou lží. Určena může být jen lidem s nedostatečně vysokou mírou inteligence,“ řekl Naryškin během dnešního zahájení výstavy k výročí vítězství ve druhé světové válce.

Neústupná nevraživost

Konflikt mezi Prahou a Moskvou přerostl do neústupné nevraživosti, napsal dnes slovenský list Pravda k diplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem kvůli důvodnému podezření ČR na zapojení ruských zpravodajců do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. List Sme zase označil eskalaci česko-ruského konfliktu za zcela nevídanou v mezinárodních vztazích. Tisk také poznamenal, že Slovensko jako první země vyjádřilo solidaritu s Českem vyhoštěním tří ruských diplomatů.

„Co se nestalo během čtyř desetiletí studené války, stalo se nyní, 30 let od jejího skončení. Ještě nikdy žádný stát nevyhostil tolik ruských diplomatů a dalších pracovníků ambasády, jak se rozhodlo Česko,“ uvedla Pravda k postupu Česka, které nejprve vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví a po odvetě Ruska rozhodlo o srovnání počtu diplomatů a dalších pracovníků na ruské ambasádě v Praze podle současného stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. 

„Když jsou lidé placeni a vysláni státem a chovají se jako teroristé, tak jsou to teroristé,“ řekl ke kauze Vrbětice litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis pro Seznam Zprávy.

Dle něj jde o horší případ, než byla otrava Skripala a jeho dcery ve Velké Británii v roce 2018. „Upřímně myslím, že je to ještě horší případ než ten, co se stal v Salisbury, protože to je skutečný útok na půdě Evropské unie a NATO. Je to útok proti členské zemi NATO a EU, který zorganizoval cizí stát. Můžeme to nazývat teroristickým činem financovaným státním aktérem. Je za hranicí myslitelného, že se něco takového vůbec stalo. Mám za to, že je nezbytné, aby nastoupila tvrdá reakce nejen od nejbližších sousedů a přátel Česka, ale od celé aliance. Je velmi důležité, abychom mluvili jedním hlasem,“ vyzval šéf litevské diplomacie, který již dříve vyjádřil plnou solidaritu Česku a souhlas s vyhoštěním 18 ruských diplomatů a také pogratuloval novému českému ministrovi Kulhánkovi.

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny, sdělilo Vrchní státní zastupitelství. Obvinění se rozhodli bojovat na straně proruských separatistů.