Stačí se pouze zahledět na město, jehož sláva hvězd se dotýká. Na jeho historii se podepsali zejména stavitelé Karla IV., jenáctého českého krále, římsko-německého nejvyššího panovníka a posléze i císaře římského. Jím ověnčená matička Praha je víc než stověžatá kráska, jejíž skvosty berou dech. Pražský hrad je nejvýznamnější českým hradem, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 prezidentů republiky. Je nejen symbolem města, ale i české státnosti a podle Guinessovy knihy rekordů největším starobylým hradem na světě.

V katedrále jsou uschovány korunovační klenoty

V katedrále našli místo svého posledního odpočinku patronové české země, jako svatý Václav, Vít, Vojtěch nebo Jan Nepomucký. Jsou v ní uloženy České korunovační klenoty: Svatováclavská koruna, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na tyto předměty nevyčíslitelné ceny, poduška pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, pás a tzv. manipul. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zvaný korunovační, a obřadní korunovační meč svatého Václava.

Areál Pražského hradu leží v jádru města a je obklopen množstvím historických malebných uliček, náměstí, kostelů, klášterů, kaplí a úžasně udržovaných zahrad. Jejich seznam je natolik dlouhý, že vybereme jen některé.

Legenda o vejcích není pravdivá

Opomenout nelze Karlův most, nejstarší most spojující oba břehy Vltavy, tedy Staré Město s Malou Stranou, který nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Jeho stavba se pod záštitou Karla IV. uskutečnila v letech 1357 až 1402. Praha se i díky němu stala významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách. Od konce 17. století byly na most postupně umístěny tři desítky převážně barokních soch a sousoší.

Podle legendy se při stavbě mostu, který se nejprve jmenoval Kamenný, do malty přidávaly hromady vajíček, aby byl dostatečně pevný. Počátkem roku 2010 však vědci z Vysoké školy chemicko-technologické oznámili, že vejce na stavbu použita nebyla.

Na Vyšehradě kromě baziliky navštivte Slavín

Na pravém břehu Vltavy svou stále magickou atmosférou ohromí Vyšehrad, skála, z níž je úžasný výhled na Prahu. První spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště jsou z poloviny 10. století, kdy zde byly raženy denáry knížete Boleslava II. Vyšehrad několikrát změnil svou funkci a podobu. Byl královským hradem, krátkou dobu panovnickým sídlem, pak se stal městem a později barokní pevností. Koncem 19. století získal úlohu národního symbolu a pohřebiště českých velikánů na hřbitově Slavín.

Největším skvostem Vyšehradu je dozajista bazilika svatého Petra a Pavla, jehož základy se datují do roku 1070. Původně raně románská bazilika byla opakovaně přestavována. Gotický nádech dostala v době Karla IV. a vrcholně barokní na počátku 18. století. Nynější podoba je dílem novogotické přestavby z konce 19. století a počátku 20. století.

Na místě Tančícího domu byl činžák. Zničili  ho Američané

Nepřehlédnutelný je i další ze symbolů české metropole, a to Petřínská rozhledna, která má 11 metrů hluboké základy a na nich stojí 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedním se jde nahoru, druhým dolů. Celková výše rozhledny je 65,5 metrů. Nabízí dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. Za příznivého počasí je z ní vidět Říp, České středohoří a i vzdálené Krkonoše.

Turisté se do Prahy vydávají nejen obdivovat její historické skvosty, ale též stavby, které vyrostly mnohem později. Jde například o Žižkovský vysílač nebo o Tančící dům. Vysílač, který se ční na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů, je se svým 261 metrem nejvyšší stavbou hlavního města. Postaven byl v letech 1985 až 1992 a osm let nato byla na pilíře umístěna miminka umělce Davida Černého. Batolata lezoucí nahoru a dolů byla roku 2017 odstraněna kvůli údržbě. Vrátila se tam roku 2019 úplně nová, jelikož se zjistilo, že ta původní nelze opravit.

Úchvatný Tančící dům, dílo inspirované slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové, stojí na pravém břehu Vltavy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí, a to na místě, kde býval činžovní dům, který v roce 1945 omylem zničily americké bomby při náletu na Prahu. Interiéry této turisty vyhledávané stavby z části navrhla britská architektka českého původu Eva Jiřičná.

Tančící dům v roce 1996 získal nejvyšší ocenění v kategorii designu v anketě amerického magazínu Time. V českém časopisu Architekt se dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let 20. století. Jeho nádheru uznala i Česká národní banka, která jej vybrala na jednu z deseti mincí cyklu Deset století architektury.

Fotogalerie
68 fotografií