Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.

Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

Ruská firma Lukoil by měla příští měsíc obnovit dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedly zdroje Reuters.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání zprávy o dodávkách íránských zbraní označil za „ošklivou propagandu“ s cílem zakrýt západní vojenskou pomoc Izraeli.

Ruská armáda svými útoky zničila všechny teplárny, které teplem zásobovaly Charkov, druhé největší město na Ukrajině. Dnes to podle serveru RBK Ukrajina řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zničené teplárny nahradí mobilní kotelny.
„Zaměřili jsme se na Charkov a Charkovskou oblast, protože Rusové fakticky zničili všechny teplárny, které byly v okolí Charkova a zásobovaly ho,“ řekl Šmyhal. „Dodáváme malé mobilní kotelny o výkonu jeden megawatt, které instalují místní úřady,“ dodal. Podobné technologie se podle něho budou používat i v jiných místech, kde byla v důsledku ruských útoků poničena energetická infrastruktura.
Ruská armáda často podniká bombové, dronové a dělostřelecké útoky na energetickou infrastrukturu v Charkovské oblasti, ale i na průmyslové zóny a obytné domy. Letos v dubnu starosta Charkova Ihor Terechov řekl, že poničená je prakticky veškerá energetická infrastruktura města. Bylo kvůli tomu nutné předčasně ukončit topnou sezonu. Charkov leží na severu Ukrajiny jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem.

Soud ve městě Dubna v Moskevské oblasti v pondělí potrestal inženýra pracujícího v tamní zbrojovce třemi lety odnětí svobody za protiválečné nápisy na štítcích u klíčů. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda s odvoláním na lidskoprávní projekt OVD-Info.
Sergej Krasjuk podle vyšetřovatelů letos v zimě napsal na štítky ke klíčům od schránek, ve kterých si zaměstnanci zamykají telefony, hesla jako „Sláva Ukrajině“, „Ukrajina zvítězí“ a „Putin je zloděj“. Když pracovníci nápisy objevili, nařídil šéf závodní ostrahy podnik evakuovat. Kvůli tomu zbrojovce Raduga, specializující se na výrobu raketových systémů a podobné techniky, údajně vznikly škody ve výši 237.000 rublů (59.150 korun).
Soud shledal Krasjuka vinným z diskreditace armády, která měla za následek překážky v práci. OVD-Info uvádí, že na základě stejného obvinění ruská justice od začátku války na Ukrajině stíhala celkem osm lidí. Kvůli svým protiválečným postojům se stalo předmětem trestního stíhání nejméně 1033 lidí.

Nynější velitel ruského vojenského letectva generál Sergej Kobylaš vydal osobně rozkaz k červencovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na Kobylaše, který byl tehdy velitelem dálkového letectva, tedy strategických bombardérů, vydal letos v březnu kvůli útokům na civilní cíle zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).
„Úřad generálního prokurátora společně s vyšetřovateli tajné služby SBU zjistili jednoho ze spolupachatelů válečného zločinu. Je to generálporučík ruských ozbrojených sil, bývalý velitel dálkového letectva, nyní velitel vojenských vzdušných sil a zástupce velitele vzdušných a vesmírných sil Ruské federace,“ řekl Kostin novinářům během návštěvy kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, kam dorazil spolu s prokurátorem ICC Karimem Khanem. Kostinův popis ruského velitele se podle BBC vztahuje jedině na generála Kobylaše.
Nemocnici zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, vypuštěná z bombardéru Tu-95MS. Ruská střela poničila jednu z budov specializované dětské nemocnice Ochmatdyt, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 34 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.

Spojené státy se podle Putina snaží vyprovokovat nové závody ve zbrojení, v Asii a Tichomoří se chystají rozmístit střely krátkého a středního doletu.

Severní Korea plánuje navýšit počet jaderných zbraní v reakci na společná vojenská cvičení Jižní Korey a Spojených států. Podle agentur to dnes prohlásil severokorejský vůdce Kim Čong-Un. Izolovaná země podle něj čelí ze strany Soulu, Washingtonu a jejich spojenců nejrůznějším hrozbám.
Severní Korea za poslední dva roky výrazně zvýšila počet raketových testů a prohloubila vojenskou spolupráci s Ruskem, které od roku 2022 vede vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který byl dříve ministrem obrany, dnes prohlásil, že jednání s Kyjevem je nemožné, dokud ukrajinští vojáci budou na ruské půdě. "Dokud je nevyženeme z našeho území, pochopitelně nemůže být o žádném jednání s nimi (Ukrajinci) ani řeči," prohlásil v televizi Rossija 24. Šojgu obvinil ukrajinskou armádu, že se pokusila dobýt Kurskou jadernou elektrárnu, aby "uskutečnila jaderný teror", ale to se nestalo.

Rusové podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera sice dosáhli dílčího postupu, ale neovládli město Pokrovsk, které se jeví hlavním cílem ruské ofenzívy na východě Ukrajiny. Ta se ruské agresi brání už déle než dva a půl roku.

Ruské jednotky postoupily u několika obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl dnes projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Dobytí dalších míst ve východoukrajinském Donbasu oznámilo také ruské ministerstvo obrany.

Při jednom z útoků dronů začalo podle ruských úřadů hořet 11. a 12. poschodí výškové obytné budovy v oblasti města Ramenskoje vzdáleného asi 50 kilometrů od Moskvy. Poškozené byty úřady slíbily opravit.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila 38 ze 46 ruských dronů, z nichž tři mířily mimo ukrajinský vzdušný prostor; jeden do Ruska a dva do okupované části Luhanské oblasti. Kromě toho Rusové odpálili na Ukrajinu jednu raketu Iskander-M a protiradarovou střelu Ch-31P. V Čerkasech ruský dron zranil dva lidi, uvedl šéf oblastní správy Ihor Taburec. Čerkasy leží v centrální části Ukrajiny, asi 200 kilometrů od Kyjeva.

Další záběry z Moskvy.
💥 Very festive atmosphere in Moscow region! pic.twitter.com/dR0yUJ1xbU
— MAKS 24 🇺🇦👀 (@Maks_NAFO_FELLA) September 10, 2024

Podle prohlášení ministerstva bylo 72 dronů zničeno nad Brjanskou oblastí, která leží u hranic s Ukrajinou, a celkem 20 nad Moskevskou oblastí. Další sestřely provedla protivzdušná obrana nad Kurskou, Tulskou, Belgorodskou, Kalužskou, Voroněžskou, Lipeckou a Orelskou oblastí.

Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 144 ukrajinských bezpilotních prostředků, které útočily na devět ruských regionů. Podle agentur to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.

Útok ukrajinských dronů na druhé největší moskevské letiště Domodedovo zachytily kamery.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 10, 2024
For the first time, Ukrainian drones are striking Domodedovo International Airport in Moscow.
It’s the second-largest airport in Moscow after Sheremetyevo Airport.pic.twitter.com/3bLayJsykz

Na 60 dronů zlikvidovala protivzdušná obrana v Brjanské a Lipecké oblasti na jihozápadě země poblíž hranic s Ukrajinou. Ukrajinské drony podle Ruska útočily i v Tulské oblasti, kde trosky jednoho z nich zasáhly ropný a energetický podnik. Podle místních představitelů citovaných agenturou TASS se útok obešel bez zranění a neohrozil provoz zařízení.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při jednom z dronových útoků mířících dnes v noci na Moskvu zemřela žena a další člověk byl zraněn. V oblasti města Ramenskoje vzplála část rezidenční budovy, informovaly ruské úřady. Ruská protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala nejméně 15 ukrajinských dronů útočících na metropoli a z preventivních důvodů byl omezen provoz na moskevských letištích, informovala agentura Reuters.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

V Bělorusku dnes začalo několik soudních řízení s lidskoprávními aktivisty, informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Dvě aktivistky jsou obžalovány ze zapojení do pomoci politickým vězňům. Deset dalších osob je obžalováno z účasti na protivládních protestech v roce 2020.
V Minsku začal proces s 62letou Alenou Tockou, která je obžalována z „napomáhání extremistickým aktivitám“. Toto obvinění je založeno na jejím údajném zapojení do činnosti iniciativy INeedHelpBY. Jde o neziskovou organizaci registrovanou ve Spojených státech, která pomáhá běloruským politickým vězňům a jejich rodinám poskytováním potravinové pomoci.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes podle agentury Reuters předvolalo íránského diplomata a varovalo ho před „devastujícími a nenapravitelnými důsledky“ pro vzájemné vztahy obou zemí, pokud se potvrdí zprávy, že Teherán dodal Moskvě balistické střely.

Švédsko poskytne Ukrajině v pořadí 17. balíček vojenské pomoci v celkové hodnotě 4,6 miliardy švédských korun (zhruba 10 miliard českých korun). Uvedl to dnes švédský ministr obrany. O možné dodávce stíhaček Gripen prozatím Švédsko nerozhodlo, informuje agentura Reuters.
„Chceme mít možnost darovat Ukrajině stíhačky Gripen případně v další fázi,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr obrany Pal Jonson. Nový balíček bude zahrnovat munici pro bojová vozidla pěchoty, kterou Švédsko již darovalo, a také nákupy, které by v budoucnu usnadnily převod stíhaček Gripen, ačkoli o jejich dodávce Ukrajině zatím nebylo rozhodnuto.

Ruský vojenský dron, který se v sobotu zřítil na území Lotyšska, nesl výbušniny určené pravděpodobně pro cíl na Ukrajině. Uvedli to dnes podle agentury Reuters lotyšští představitelé. Rumunsko mezitím oznámilo nalezení úlomků ruského vojenského dronu, který na jeho území havaroval o víkendu. Lotyšsko a Rumunsko jsou členy NATO a podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi.
Velitel lotyšských ozbrojených sil Leoníds Kalniňš na tiskové konferenci podle lotyšského serveru Delfi řekl, že dron byl íránské výroby typu Šáhed. Dále dodal, že po objevení dronu byly výbušniny, které nesl, zneškodněny.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyjádřil obavy z dopadu nadcházející zimy na obyvatele Ukrajiny a odsoudil opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi. Türk to dnes řekl na zahájení jednání Rady pro lidská práva OSN, píše agentura AFP.
„Občané Ukrajiny se ocitli v kolotoči teroru,“ prohlásil Volker Türk ve svém projevu před Radou pro lidská práva. Türk zmínil „neustálé útoky Ruské federace na civilní objekty jako nemocnice, školy a supermarkety a opakující se vlny útoků zaměřené proti energetické infrastruktuře, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi“.
„Mám o Ukrajince tuto zimu strach,“ řekl Türk.

Litva pracuje na celonárodním evakuačním plánu, hotov bude na počátku října. Podle litevské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti LRT to oznámila litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Ta prohlásila, že ruská invaze na Ukrajina ukázala, že pobaltská republika si v ochraně obyvatel jen s obecními a regionálními postupy nevystačí.
„Civilní bezpečnost je dnes důležitější než jindy. Válka proti Ukrajině trvá a země v našem regionu zažívají hybridní útoky, novou realitou jsou dezinformační útoky a sabotáže,“ uvedla Bilotaitéová. Ministryně rovněž řekla, že Litva chce v civilní ochraně spolupracovat s ostatními pobaltskými státy a chce také využít financování z Evropské unie.

Čínské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že tento měsíc uspořádá společná námořní a letecká cvičení s Ruskem. Bez dalších podrobností uvedlo, že manévry se budou konat v Japonském a Ochotském moři. Informovala o tom agentura AP.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský oblastní soud v sibiřském městě Omsk odsoudil bývalého příslušníka žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina za zvláště surovou vraždu těhotné partnerky. Šestatřicetiletý Sergej Kozlov si má odpykat 19 let v trestanecké kolonii s přísným režimem, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Obžaloba podle něj žádala doživotí. Odsouzený má také zaplatit milion rublů otci své partnerky jako odškodnění za morální újmu.
Kozlov se z války vrátil loni v létě. Svou, tehdy osmnáctiletou, přítelkyni, která byla v pokročilém stupni těhotenství, zabil v říjnu. Podle očitých svědků skákal po břichu a hrudi ženy, protože mu poškodila reproduktor. Dívka měla poraněnou lebku, zlomený nos, pohmožděný mozek, roztržená játra – dohromady 138 různých zranění.
Kozlov byl před třemi lety odsouzen do vězení za úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, ale zakrátko po vynesení rozsudku se dostal z vězení, protože se nechal naverbovat do války proti Ukrajině. Z války se vrátil s vyznamenáním za odvahu.

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování města Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl oblastní šéf Serhij Lysak. Smrtelná zranění 16letá dívka utržila, když se na ni po dělostřeleckém útoku částečně zřítil dům. Tři další lidé jsou zranění.

„Na jedné straně všichni mluvíme o fašismu, nacismu, a přitom mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky, které mají zcela jasné označení, jež je napojené na hnutí, které dnes považujeme za nebezpečné a zakázané. Protože jde o geopolitický souboj, tak to nikomu nevadí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico novinářům v Muzeu holokaustu v Seredi na jihu Slovenska, kam zavítal u příležitosti památného dne obětí holokaustu a rasového násilí.
Ve válce na Ukrajině označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu.

„Putin podpořil Kamalu. To mě velmi urazilo,“ prohlásil Donald Trump na předvolebním mítinku – přitom prý bývalý americký prezident toho dlouholetého ruského dobře zná. „Možná to udělal s úsměvem, nevím, kdo to sakra může vědět,“ dodal.
Putin minulý týden prohlásil, že Trump uvalil na Rusko víc sankcí a omezení než kterýkoli prezident před ním, zatímco Kamala Harrisová se expresivně a nakažlivě směje. „Ukazuje to, že se jí daří dobře. Možná se zdrží takových kroků,“ řekl prezident patrně sarkasticky.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval dnes polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.
„Běloruské a ruské tajné služby měly jasný cíl – získat informace a použít je k vydírání jednotlivců i různých institucí a vést de facto kyberválku,“ prohlásil Gawkowski na tiskové konferenci.
Jako cíl první fáze útoku si podle něho vybrali Polskou antidopingovou agenturu (POLADA), přes kterou chtěli získat přístup do jiných polských institucí. Šlo o místní samosprávy, ale i státní firmy, které mají co do činění s bezpečností. Členové skupiny podle Gawkowského chtěli prostřednictvím vydírání získávat peníze nebo i případné spolupracovníky.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.
Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.
Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.

Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Kyjev hlásí sestřelení všech ruských dronů, které v noci na dnešek útočily na ukrajinskou metropoli. Bombardování Charkova se podle úřadů obešlo bez obětí a raněných. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila šest z osmi ruských dronů a dvě ze tří raket vypuštěných proti Ukrajině, uvedly ráno ukrajinské vzdušné síly.
„Rusové večer ostřelovali Očakiv z hlavňového dělostřelectva, zabili sedmdesátiletou ženu v jejím vlastním domě,“ napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Očakiv ležící na pobřeží Černého moře měl před válkou okolo 14 000 obyvatel.
Na Kyjev ruské drony při pátém útoku od počátku září nalétaly po půlnoci v několika vlnách. Letecký poplach trval více než hodinu. „Silami a prostředky protivzdušné obrany byly všechny útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, zničeny na přístupech k hlavnímu městu. Podle předběžných informací se nálet obešel bez škod a raněných ve městě,“ uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Popko na telegramu.

Ukrajina si pro úder vybrala oblast Kursk, protože se ukázala jako nejslabší místo obrany okupační armády. V rozhovoru pro CNN to řekl vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj.
Podle generála útočníci plánovali využít toto území jako předmostí pro další akce, zejména pro útok na oblast Sumy. Rusové se chystali prorazit hranici pár dní po ofenzivě na Charkovském směru 10. května tohoto roku.
„Pro nás byl tento směr vždy hrozbou. Proto jsme při posuzování našich schopností vybrali nejslabší místo v obraně nepřítele, v jeho struktuře,“ vysvětlil Syrskyj podle agentury Unian.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.

Neznámý počet sibiřských bezdomovců podepsal smlouvy týkající se vstupu do ruské armády a zapojení se do války na Ukrajině, píše Radio Free Europe/Radio Liberty. Někteří to dělají pro peníze, jiní prý pro vlast. Moskva se momentálně snaží vyhnout další plošné mobilizaci a zároveň pokrýt personální ztráty svých vojenských uskupení. Celý článek čtěte ZDE.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil incidenty, při kterých se ruské drony dostaly do prostoru Rumunska a Lotyšska, za „připomínku toho, že agresivní akce Ruské federace přesahují hranice Ukrajiny“. „Kolektivní reakcí spojenců by nyní měla být maximální podpora Ukrajiny, aby byla ukončena (ruská agrese), ochráněny životy a zachován mír v Evropě,“ napsal Sybiha v příspěvku na sociální síti X.
Sybiha také podle podle listu Ukrajinska pravda vyzval Západ, aby po incidentech se sestřelováním ruských bezpilotních letounů na území států NATO použil svou protivzdušnou obranu k sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou, zvýšil pomoc ukrajinským ozbrojeným silám a zrušil omezení pro používání zbraní Kyjevem.

Plynové zásobníky v Česku jsou naplněné na více než 93 procent, což je více než průměr zásob plynu v předchozích letech, uvedl na sociální síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) s poukazem na očekávaný nástup chladnějších dnů. Ocenil další úspory ve spotřebě. „Vzhledem k tomu, že se blíží konec smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, je neméně dobrou zprávou také to, že plynové zásobníky jsou nadprůměrně naplněné také ve zbytku Evropy,“ doplnil Síkela. Dohoda o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu vyprší v lednu a analytici očekávají, že střední Evropa bude kvůli tomu závislejší na dodávkách potrubím ze severozápadu.

Ukrajinské síly zasáhly velký ropný sklad v Belgorodské oblasti.
Ukrainian forces using longe range munitions hit and destroyed a large oil depot in Belgorod oblast .
— WarMonitor🇺🇦🇬🇧 (@WarMonitor3) September 8, 2024

Na východě Lotyšska poblíž města Rēzekne spadl v sobotu dron, armáda incident vyšetřuje. „Podle předběžných údajů jde o vojenský dron Ruské federace,“ který do lotyšského vzdušného prostoru přiletěl z Běloruska, uvedlo ministerstvo obrany. Bělorusko je blízkým spojencem Moskvy ve válce proti Ukrajině. Jako členský stát NATO Riga o incidentu informovala vedení aliance.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval ke zintenzivnění diplomatického úsilí o rychlejší dosažení míru na Ukrajině, informovala dnes agentura Reuters. Dodal, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při nedávných rozhovorech shodli na potřebě uspořádat novou mírovou konferenci, která by zahrnovala i Rusko.
„Myslím, že je nyní čas diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostat a rychleji dosáhnout míru,“ řekl Scholz v rozhovoru s televizí ZDF. Dodal, že Rusko by se mělo zúčastnit příštího mírového summitu o ukončení války.

Sociálními sítěmi se šíří video z údajného útoku na most přes řeku Seim u obce Karizh v Kurské oblasti. Ukrajinci prý pokračují v ofenzivě na ruském území.

Rumunsko hledá možné trosky dronu, který v noci na dnešek narušil jeho vzdušný prostor během ruského útoku na Ukrajinu. Oznámilo to podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes oznámila, že zničila 15 z 23 útočných dronů a jednu řízenou střelu odpálenou z Ruska. Podél Dunaje je území Rumunska vzdálené jen několik stovek metrů od ukrajinských říčních přístavů, které opakovaně zasahují ruské útoky.

Ruské ostřelování dnes ve vesnici Čerkaske ve východoukrajinské Doněcké oblasti zabilo tři ženy. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Šéf správy Doněcké oblasti Filaškin uvedl, že ruské síly ráno zasáhly vesnici Čerkaske kazetovou municí a zabily tři ženy ve věku 43, 45 a 53 let. Kromě toho byl zraněn jeden muž a poničeno bylo nejméně devět soukromých domů a automobilů.
„Teror lze spolehlivě zastavit jen jedním způsobem: Tím, že zaútočíme na ruská vojenská letiště, jejich základny a logistiku ruského teroru,“ uvedl na síti X Zelenskyj, který tento týden v Německu a Itálii žádal, aby Západ jeho zemi přenechal dalekonosné zbraně a nechal ji jimi zasahovat cíle hluboko na ruském území.

Výbuch plynu v logistické společnosti v kyjevské čtvrti Holosijevskij zabil 8. září nejméně dva lidi, informovala Státní služba pro mimořádné situace. Výbuch částečně zničil dvoupatrovou budovu společnosti. Lidé, kteří se v době výbuchu nacházeli uvnitř budovy, byli uvězněni pod sutinami. Výbuch nesouvisel s ruským útokem, uvedla státní záchranná služba.

Počet obětí v Poltavě po rozsáhlém ruském úderu z 3. září opět vzrostl. Jedna osoba zraněná při raketovém útoku na Institut komunikací zemřela v nemocnici. Celkem bylo podle oficiálních údajů zabito 56 osob a 328 osob bylo zraněno.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že by si přál, aby v Německu našlo práci „několik set tisíc“ ukrajinských uprchlíků, uvedla německá média Tagesschau. Více než 200 000 ukrajinských uprchlíků již v Německu našlo práci prostřednictvím vládního programu Jobturbo, uvedl Scholz na konferenci s občany a voliči SPD v Teltowě.

Ukrajina buduje podzemí zařízení pro výrobu zbraní, aby mohla zásobovat armádu zbraněmi v případě zpoždění vojenské pomoci ze zahraničí, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj na Mezinárodním ekonomickém fóru Ambrosetti v Itálii.

Ruské útoky na Ukrajině si za poslední den vyžádaly 11 mrtvých a 32 zraněných. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 15 z 23 bezpilotních letounů typu Šáhid a jednu řízenou střelu Kh-59, informovalo letectvo.

Ruské síly převzaly kontrolu nad městem Novohrodivka, které leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Vyplývá to z oznámení ruských agentur RIA Novosti a TASS, které se odvolávají na ruské ministerstvo obrany.
Ruské ozbrojené síly „osvobodily“ Novogrodovku v „Doněcké lidové republice“, uvedl TASS s odkazem ministerstvo obrany a s použitím ruského přepisu ukrajinského názvu. Při obsazení ukrajinských měst ruské oficiální zdroje používají výraz „osvobození“. Jako Doněckou lidovou republiku pak Moskva označuje okupovanou část Doněcké oblasti, kterou od září 2022 považuje za součást Ruské federace.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska Vjačeslav Gladkov hlásí tři zraněné civilisty, včetně dvou dětí, při ukrajinském vzdušném útoku. Gladkov na telegramu uvedl, že zničeny byly dvě obytné budovy a dalších více než 15 objektů bylo poškozeno. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci na dnešek nad Belgorodskou oblastí zničily dva drony vypuštěné z Ukrajiny.

Velel špionům, stal se známým jako obávaný chuligán – jedná se o 50letého Maksima Jeremina, který před pár dny „náhle“ zemřel za záhadných okolností. Oficiálně se říká, že se „udusil masem“, informuje britský deník The Sun. Jeremin se tak přidal na dlouhý seznam Rusů, kteří zemřeli znenadání. Kromě toho zesnulý muž dříve pracoval pod Vladimirem Putinem. Celý článek čtěte ZDE.

Dva mrtvé a několik raněných si vyžádal ruský vzdušný úder na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to dnes ráno podle agentury AFP oblastní vojenská správa.
Útok, který se odehrál v noci na dnešek, si vyžádal dva mrtvé a čtyři zraněné, z toho dvě děti, uvedla správa Sumské oblasti na platformě Telegram.
"Nepřítel zaútočil na město. Bohužel jsou tu dva mrtví a ranění," potvrdil na telegramu také sumský starosta Oleksij Drozdenko. Úřady hlásí rovněž zničené nebo poškozené domy a automobily.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské grese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Ukrajinská armáda začala do boje nasazovat bezpilotní letouny vybavené termitovou náloží, informoval plátek Newsweek. Záběry, které sdílí 108. samostatná brigáda ukrajinské teritoriální obrany, ukazují, jak tyto bezpilotní letouny vypouštějí hořící termit nad nepřátelskými pozicemi, z dopadových zón se následně valí hustý kouř. Celý článek čtěte ZDE

Noční úder ve Voroněžské oblasti zasáhl sklad munice. Podle ukrajinských zdrojů tam měli okupanti uložené i severokorejské balistické střely.
Head of Ukraine’s Center for Combating Disinformation Kovalenko stated that the ammunition warehouse in the Voronezh region, struck by Ukrainian forces last night, contained North Korean KN-23 ballistic missiles. pic.twitter.com/27xwXsIrge
— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) September 7, 2024

Lidé dnes vytvořili na Staroměstském náměstí v Praze pomocí žlutých a modrých deštníků mapu Ukrajiny, happeningem vyzvali v ochraně nebe nad Ruskem napadenou zemí. Cílem akce bylo také uctít památku obětí, mimo jiné úterního ruského úderu v ukrajinském městě Poltava. Útok si podle místních záchranářů vyžádal 55 mrtvých a více než 300 raněných.
Organizátoři chtěli akcí vyzvat k větší podpoře Ukrajiny. „Chceme ukázat, že jsou lidé, kterým to není jedno a chtějí Ukrajinu podpořit," uvedla jedna z pořadatelek. Vedle mapy Ukrajiny z necelých 60 deštníků účastníci vytvořili také nápis „Let Ukraine Strike Back" (Nechte Ukrajinu vrátit úder). Lidé také drželi transparenty s nápisy „Rusko je teroristický stát" či „Zachraňte Ukrajinu". Na závěr zazněla ukrajinská hymna.

Ruské síly se v uplynulém týdnu zmocnily podstatně menšího území ve směru na Pokrovsk než v dřívějších obdobích, uvedl 7. září nezávislý ruský list Agentstvo. S odvoláním na údaje od obranných analytiků Agentstvo podpořilo nedávné tvrzení vrchního velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského, že úsilí ruské armády v blízkosti klíčového města ztrácí na síle.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore napsali společný článek pro dnešní Financial Times, v němž vyzdvihli společné úsilí o pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Vydržet v této podpoře až do konce je podle nich nyní důležitější než kdykoli dříve.
Moore dnes také ocenil ukrajinskou ofenzivu v ruské Kurské oblasti jako odvážný krok ve snaze o změnu hry. „Je příliš brzy na to říct, jak se dlouho tam Ukrajinci budou schopni udržet,“ řekl podle agentury Reuters Burns, který ukrajinskou ofenzivu označil za „významný taktický úspěch“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se na okraj fóra Cernobbio v Itálii setkal s vůdcem nizozemské krajní pravice Geertem Wildersem. Zelenskyj „poděkoval Nizozemsku a celému nizozemskému lidu za všestrannou podporu Ukrajiny: obrannou, finanční a humanitární,“ a ocenil „významný příspěvek Nizozemska k posílení ukrajinské protivzdušné obrany,“ uvedla prezidentská kancelář.

Počet zraněných po ruském útoku na Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti z 6. září vzrostl na 82, včetně sedmi dětí, uvedl gubernátor Serhij Lysak.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo hluboké znepokojení nad zprávami médií o možném převozu íránských balistických raket do Ruska. V prohlášení pro média ukrajinská diplomacie zdůraznila, že prohlubování vojenské spolupráce mezi Teheránem a Moskvou ohrožuje Ukrajinu, Evropu a Blízký východ. Kyjev rovněž vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Teherán a Moskvu.

V ukrajinském městě Poltava dnes pohřbívali oběti jednoho z nejkrvavějších ruských vzdušných útoků na Ukrajinu od začátku ruské války proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura AP. Úterní ruský úder si podle místních záchranářů vyžádal 55 mrtvých a více než 300 raněných.
Dvě ruské balistické rakety v úterý v Poltavě zasáhly vojenský institut komunikací, blízkou nemocnici a poškodily obytné domy v okolí.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes oznámilo, že ruské síly ovládly vesnici Kalynove na východě Ukrajiny, kde Rusové pomalu postupují proti ukrajinským jednotkám, nad nimiž mají početní převahu. Kalynove leží zhruba 35 kilometrů od Pokrovska, který je významným logistickým uzlem a už několik týdnů i cílem postupu ruských jednotek.

Tři lidé byli zabiti a další tři zraněni při ruském ostřelování Konsťantynivky na východě Ukrajiny. Ruské dělostřelecké ostřelování dnes v Konsťantynivce nepřežili tři muži ve věku od 24 do 69 let. Poničen byl vícepodlažní dům, administrativní budova, obchod, lékárna, šest automobilů a elektrické vedení, uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin.

Itálie nikdy nezaváhá ve své podpoře Ukrajiny, současná patová situace na frontě ukazuje, že reakce Západu na ruskou invazi do sousední země byla správná, řekla dnes italská premiérka Giorgia Meloniová po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bylo by podle ní chybou myslet si, že západní země by mohly konflikt vyřešit tím, že bránící se Ukrajinu zanechají jejímu osudu. Podle Meloniové by ale při řešení měly svou roli sehrát Čína a Indie, informovala dnes agentura Reuters.

Jakékoliv přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci v ruské válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters Spojené státy poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Rusko, které už od února 2022 vede útočnou válku proti sousední Ukrajině, využívalo dosud například íránských dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Agentura Reuters už v srpnu napsala, že Rusko očekává v nejbližší době dodávku stovek balistických raket krátkého doletu Fath-360 z Íránu a že desítky ruských vojáků podstupují v Íránu výcvik na těchto satelitem naváděných zbraních. Střely krátkého doletu nyní Írán Rusku začal dodávat, napsal v pátek deník The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Trosky sebevražedného ruského bezpilotního letounu, který byl sestřelen v noci na dnešek, byly ráno nalezeny před budovou ukrajinského parlamentu. Kvůli hrozbě dronových útoků byl 7. září mezi 3:00 a 3:20 v Kyjevě aktivní letecký poplach a protivzdušná obrana.

Ruské útoky na Ukrajině za posledních 24 hodin zabily nejméně čtyři lidi a 97 jich zranily, včetně dětí, informovaly regionální úřady 7. září. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 58 z 67 bezpilotních letounů typu Šáhid, které mířily z Ruska na ukrajinské území, uvedlo letectvo.
Rusko zaútočilo na Kyjev pomocí bezpilotních letounů v časných ranních hodinách, přičemž trosky dopadly do blízkosti několika obytných budov a pravděpodobně i mateřské školy, informovala kyjevská městská vojenská správa. Několik budov bylo poškozeno padajícími troskami i v jiných místech Kyjevské oblasti. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Ruská Voroněžská oblast hlásí požáry po útoku ukrajinských dronů, informuje Kyiv Independent.
⚡️Fire, explosions in Russia's Voronezh Oblast after drone attack.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 7, 2024
A falling drone caused a fire and explosions at an unnamed facility in the region's Ostrogozhsky district, Governor Aleksandr Gusev said. Local residents are being temporarily evacuated.https://t.co/cJ7ANMQp2S

Ruské síly nedávno dosáhly taktických úspěchů u Pokrovsku v Doněcké oblasti, pro ukrajinskou obranu klíčového logistického uzlu. Snaží se tam usilovně, jeho dobytí by v dlouhodobém horizontu mohlo ruské armádě otevřít cestu k Dnipru a ohrozit obranu celé oblasti, uvádí analýza Rádia Svoboda. Obránci jsou v nevýhodě, ale zatím drží. Celý článek čtěte ZDE

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Ruské tržby z exportu ropy a plynu se v letošním roce zvýší o zhruba šest procent na 239,7 miliardy dolarů (zhruba 5,4 bilionu Kč). Vyplývá to z nových prognóz ruského ministerstva hospodářství, ke kterým získala přístup agentura Reuters. Ministerstvo tak zlepšilo svůj dubnový odhad, podle kterého měly letošní tržby činit zhruba 222 miliard dolarů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se dnes shodli na nutnosti další podpory Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné. Po společném jednání obou státníků ve francouzském Evianu to uvedl Elysejský palác.

Šťastná, nebo nešťastná náhoda? Pětičlenná rodina ve Lvově se ve středu vypravila z bytu, jenže zapomněli pití. Táta se pro láhev vrátil – a to mu zachránilo život. Ruská střela s plochou drahou letu zabila mámu i tři dívky na schodišti. Jaroslav (48) vyvázl se zraněními; v pátek svou rodinu doprovodil na posledním rozloučení. Ceý článek čtěte ZDE.

Vojenská správa v ukrajinském Charkově slíbila vyšetřování incidentu, při kterém měli vojáci hrubě napadnout civilistu a jeho společníka. Video ze rvačky začalo dnes kolovat na sociálních sítích. „Na videu je zachycen muž ve vojenské uniformě, který bije civilistu. Tisková služba armády uvedla, že k incidentu došlo 6. září v Charkově během práce pohotovostní skupiny. Podle služby občané hrubým způsobem odmítli předložit doklady k ověření a jeden z nich začal vojáka neslušně urážet,“ napsal server Ukrajinska pravda. Podle tohoto média byla důvodem roztržky patrně branná povinnost. Jeden z mužů měl totiž po ztotožnění civilní policií zamířit k odvodové komisi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za dnes oznámený balíček americké vojenské pomoci pro svou zemi. Jeho obsah podle něj posílí obranu Ukrajiny, především protivzdušnou obranu, dělostřelectvo a jednotky s obrněnými vozidly. „Jsem vděčný americkému prezidentovi Josephu Bidenovi, oběma stranám v Kongresu a americkému lidu za dnes oznámený balíček bezpečnostní pomoci. Přichází v den, kdy jsme se sešli v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu k důležitým diskusím s našimi partnery a k rozhodným krokům na podporu našich mužů a žen na frontě,“ ocenil Zelenskyj.

Podle deníku Wall Street Journal USA oznámily svým spojencům, že Írán poslal balistické rakety krátkého doletu do Ruska. Zatím jich měl poslat nižší stovky. USA, EU a partneři podle deníku připravují sankce.

Při ruském náletu na ves Krasnopillja v pohraniční zóně v Sumské oblasti na severovýchodě země řízené bomby zabily ženu ve věku 66 let a zranění utrpěli čtyři další lidi, včetně patnáctileté dívky, oznámila ukrajinská prokuratura.

Podle šéfa oblastní právy Serhije Lysaka počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny stoupl na 64. Dříve Státní služba pro mimořádné události informovala o 55 raněných. Útok si vyžádal také jednu oběť na životě.

Ruská armáda ostřelovala osadu Kozácké v katastru obce Nová Kachovka v Chersonské oblasti a zranila jednu ženu. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.
„V odpoledních hodinách zahájily okupační síly palbu na Kozatske z obce Nová Kachovka,“ uvádí se v prohlášení.Dle zjištění agentury byla při nepřátelském ostřelování zraněna 59letá civilistka. Utrpěla zranění způsobené výbušninou a poranění nohy. Zraněná byla převezena do nemocnice k lékařskému ošetření.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. Spolu řešili Zelenského mírový plán i přípravy na druhý mírový summit. „Jsem vděčný za všestrannou podporu, zejména za vojenskou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v plném rozsahu. Tato podpora je velmi důležitá - je základem našeho úspěšného boje za nezávislost Ukrajiny. Jsem vděčný za vedení při posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ uvedl po jednání Zelenskyj. „Německo je a zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba,“ doplnil Scholz.

Na bývalého ruského okupačního správce ukrajinského města Enerhodar, který je nyní zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny, byl spáchán atentát. Andrij Ševčik utrpěl těžká zranění, uvedl dnes šéf ruského státního koncernu Rosatom Alexej Lichačov.
„Jen před pár dny došlo k pokusu o útok na život bývalého starosty Enerhodaru, našeho kolegy, nyní zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny Ševčika. Byl vážně zraněn,“ řekl Lichačov podle agentury TASS po schůzce s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim v Kaliningradu na západě Ruska.

Ukrajinská brigáda Azov ohlásila, že osvobodila část města Ňu-Jork, jehož dobytí Moskva oznámila 20. srpna. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„V době zapojení brigády do boje byla situace na bojišti katastrofální,“ píše Azov na sociální síti a dodává, že se jednotce podařilo stabilizovat situaci, získat zpět kontrolu nad částí Ňu-Jorku a uvolnit další ukrajinské jednotky, které nepřítel v obci obklíčil. „V tuto chvíli zůstává situace napjatá. Za den Rusové provedou až 15 útoků v oblasti působnosti brigády. Ale i přes extrémně těžké bitvy naši bojovníci drží obranu a úspěšně přecházejí do protiútoků,“ tvrdí brigáda. Ruská tvrzení o úplném obsazení obce přitom odmítla jako „manipulaci“. Ukrajinští vojáci „ovládají část osady a dělají vše pro osvobození ukrajinských území“, dodala brigáda Azov.
O úspěšné operaci Azova informuje na telegramu také ukrajinský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě. Podle něj byla brigáda Azov přesunuta k Torecku, aby zlepšila situaci na frontě u Ňu-Jorku, kde se jí podařilo také odříznout nepříteli cestu k blízké vsi Nelipivka. Na místě ale pokračují těžké boje, protože Rusové se snaží dobýt celý Ňu-Jork. Agentura AFP označila protiútok za vzácný případ, kdy se Ukrajincům podařilo dosáhnout postupu na tomto úseku fronty, což se nestalo už celé měsíce.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska v Doněcké oblasti dobyla řadu obcí, včetně vsi Žuravka u Pokrovska.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je připraven stát se prostředníkem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyloučil však možnost, že by země sama jednání iniciovala, to je podle něj na bojujících stranách. „Pokud jde o možnou roli prostředníka, je to proveditelné. Především vzhledem k tomu, že jsme byli společně s Ruskem a Ukrajinou 70 let součástí Sovětského svazu, máme různorodé vazby na mezilidské i politické úrovni s oběma státy. Dnes považujeme naše vztahy s Ruskem a Ukrajinou za velmi dobré. Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a všech zemí. Zároveň jsme však nebyli a nebudeme součástí protiruské sankční kampaně,“ napsal Alijev v tiskové zprávě.

Americká televize CNN zveřejnila údajnou popravu ukrajinských zajatců ruskou armádou. Video má pocházet z dronu. K válečnému zločinu mělo dojít u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kde momentálně zuří prudké boje. „Tento postup ruských vojáků je podle našich informací schválený přímo Kremlem,“ řekl CNN generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Jeho úřad prý vyšetřuje již 28 takových činů od začátku plnohodnotné invaze. Zemřít mělo tímto způsobem nejméně 62 ukrajinských vojáků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na základně Ramstein setkal i s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Diskutovali jsme o obsahu nově oznámeného balíčku na podporu obrany ve výši 250 milionů dolarů a o dalších obranných potřebách Ukrajiny,“ řekl po jednání Zelenskyj. Je to podle něj klíčem k úspěchu na bojišti.
„Tento balíček přinese více kapacit, které budou odpovídat vyvíjejícím se požadavkům Ukrajiny, včetně dodatečné podpory ukrajinské protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ komentoval Austin.

Šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů vyzvalo šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území.
Josep Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev rovněž podporují a pro využití jimi dodaných zbraní nestanovují žádné podmínky.
Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS).

Výbuch byl slyšet v ukrajinském městě Dnipro. Podle místních obyvatel šlo pravděpodobně o práci tamní protiletecké obrany. „Síly protivzdušné obrany možná sestřelily dron, který změnil kurz z Pavlohradu na Dnipro,“ tvrdí jeden z občanů města.

Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobodu projevu a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.
„Ve válečném stavu, ve kterém se nacházíme, jsou taková omezení ospravedlnitelná, stejně jako je ospravedlnitelná cenzura, buďme upřímní,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru pro agenturu TASS.
Agentura DPA podotýká, že vyjádření Putinova mluvčího je neobvyklé, protože Kreml často popírá, že je v Rusku cenzura a z omezování svobody projevu obviňuje Západ. Opozice, ochránci lidských práv a nezávislá média čelí v Rusku tvrdému tlaku už léta. Represe ještě posílily v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu a ruské úřady tvrdě postihují zejména autory informací o neúspěších a zločinech ruské armády.
Ruský parlament krátce po začátku války přijal zákon o trestání „diskreditace ruských ozbrojených sil“ a trestné je v Rusku použít v souvislosti s invazí na Ukrajině slovo „válka“. Útok na sousední zemi Rusko oficiálně označuje jako „speciální vojenskou operaci“. O „válku“ se podle Moskvy ovšem jedná v případě akcí Ukrajiny a Západu.

Počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad, při kterém jeden člověk zemřel, se zvýšil na 55. Informovala to tom státní služba pro mimořádné události v Dněpropetrovské oblasti.
Šéf vojenské správy tohoto regionu na východní Ukrajině Serhij Lysak dříve uvedl, že mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Nejstaršímu zraněnému je 86 let.
Lysak na svém telegramovém účtu zveřejnil fotografie záchranářů zasahujících u několikapatrového obytného domu s rozbitými okny, vyraženými okenními rámy a poničenými balkony. Na několika místech města vypukly požáry. Z hořícího bytu hasiči zachránili pět lidí.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusové okolo 10:00 v Pavlohradu zaútočili na civilní infrastrukturu. Na město s asi 110 000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, ruská armáda z Voroněžské a Rostovské oblasti vypálila pět balistických raket.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval Čínu za její roli, kterou sehrává v ruské agresi na Ukrajině. „Čína se stala rozhodujícím faktorem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině,“ pronesl ve svém dnešním projevu. Mezi další země, které ruskou dobyvačnou válku podporují patří podle něj Severní Korea a Írán. Tyto země dodávají okupantům především drony a munici.

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 40 milionů eur (přes jednu miliardu Kč). Pomoci má s přípravami na nadcházející zimu lidem v zemi, která se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Oznámila to dnes Evropská komise. Celkem 35 milionů eur je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, pět milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.
Finance mají pomoci „připravit Ukrajinu na mrazivé zimní měsíce“, neboť ruské síly opakovaně útočí na civilní energetickou infrastrukturu napadené země. „Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
V Moldavsku jsou peníze určeny na „ochranu nezranitelnějších uprchlíků“ a zároveň mají pomoci zlepšit připravenost země na případné další uprchlické vlny.
„Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů,“ uvedl komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. „S dnes oznámeným příspěvkem se celková hodnota letošní humanitární pomoci ze strany EU zvýšila na 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ doplnil Lenarčič.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda odrazila další nápor Ukrajinců v Kurské oblasti. Zmařila prý pokusy o útok na Borok, Komarovku a Marjevku. „Ruské operační a taktické letectvo také zasáhlo zálohy ozbrojených sil Ukrajiny v 15 lokalitách v Sumské oblasti,“ napsala agentura TASS. Ukrajinská strana údajný ruský úder nekomentovala. Zprávy nelze nezávisle ověřit.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.