Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

 Mongolsko dnes uspořádalo uvítací ceremonii pro Vladimira Putina navzdory zatykači, který na ruského prezidenta vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), napsala agentura AP. Putin do Mongolska přiletěl v pondělí. Jde od loňského března, kdy soud vydal na Putina zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska, o jeho první návštěvu v zemi, která podepsala římský status ICC.

V Dnipru podle šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka při ruském raketovém útoku, který se odehrál rovněž v pondělí večer, přišel o život jeden člověk a další tři utrpěli zranění. Lidé, kteří bydlí v okolí zasaženého místa, podle ruskojazyčné služby BBC vypověděli, že tlaková vlna vyrazila okna i okenní rámy. Jistá žena popsala, že ji to odhodilo z balkonu až ke dveřím kuchyně. BBC podotýká, že ukrajinské úřady neinformovaly, co bylo konkrétně cílem ruského útoku v Dněpru.

Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov dnes ráno na telegramu napsal, že v pondělí okolo 23:00 Záporoží ostřelovala ruská armáda. "Dva lidé bohužel zahynuli, jedním z nich byl osmiletý chlapec. Další dva utrpěli zranění," uvedl Fedorov s tím, že jednou ze zraněných je 12letá dívka a lékaři bojují o její život. Při útoku byla částečně zničena jedna budova. Tlaková vlna a úlomky poškodily i okolní zástavbu.

Tři lidé zemřeli při útocích, které Rusko v pondělí večer podniklo na ukrajinská města Dnipro a Záporoží. Mezi mrtvými je osmiletý chlapec.

Ukrajinská centrální banka navrhla změnit název drobné mince z kopijky na šah „v zájmu obnovení historické spravedlnosti, derusifikace a obnovení národní tradice“, informoval server RBK-Ukrajina s odvoláním na komuniké národní banky. Kopijka, která ve stovce jednotek tvoří hřivnu, až příliš připomíná ruské kopějky a ruble a vůbec nadvládu Moskvy v zemi, která se už více než dva a půl roku brání svou nezávislost tváří tvář vpádu ruských vojsk.

Dobré ráno, ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájí oficiální program své návštěvy v Mongolsku, kde bude jednat mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem. Putin, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) loni vydal zatykač, do středoasijské země přicestoval v pondělí. Mongolsko je signatářem římského statutu ICC a má tedy teoreticky povinnost ruského prezidenta soudu předat. Kreml ale dopředu ujistil, že se Putinova zadržení neobává.

Vážení čtenáři, to je z našeho dnešního zpravodajství z války na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme v úterý ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Záporožské oblasti společně s nizozemským premiérem Dickem Schoofem setkal s válečnými veterány.  „Diskutovali jsme o zásadních tématech týkajících se obrany našeho státu a o tom, jak může Nizozemsko pomoci Ukrajině v našem boji. Děkuji našim veteránům za vše, co pro Ukrajinu udělali a za to, že památka těch, kteří položili své životy kvůli nepříteli, není zapomenuta. Je nezbytné, abychom tuto památku i naši zemi plně bránili,“ napsal Zelenskyj na síti X. 

In Zaporizhzhia, together with the Prime Minister of the Netherlands @MinPres, we met with veterans of the Russian-Ukrainian war—warriors who have defended Ukraine both since 2014 and 2022.

We discussed crucial topics related to the defense of our state and how the Netherlands… pic.twitter.com/TziiokEbjA

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 2, 2024

Rusko možná staví odpalovací zařízení pro mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik severně od Moskvy. Pravděpodobné místo podle agentury Reuters identifikovali dva američtí výzkumníci na základě satelitních snímků z konce letošního července.

Ruský prezident Vladimir Putin označil Burevestnik (Buřňák), v kódu NATO nazývaný SSC-X-9 Skyfall, za neporazitelný. Dříve uvedl, že zbraň má téměř neomezený dolet a dokáže se vyhnout americké protiraketové obraně. Někteří západní odborníci ale tato tvrzení a strategickou hodnotu střely zpochybňují.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.

V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ruský plynárenský gigant Gazprom dodával v srpnu do Evropy o dvě procenta méně plynu než v červenci. Meziročně průměrné denní dodávky klesly o 2,3 procenta, vypočetla agentura Reuters.

Agentura se při výpočtu opírala o údaje o množství plynu z evropské plynárenské přepravní skupiny Entsog a o denní zprávy Gazpromu o tranzitu plynu přes Ukrajinu. Ty ukázaly, že průměrný denní vývoz plynovody se minulý měsíc snížil na 89,6 milionu metrů krychlových z 91,5 milionu metrů krychlových v červenci letošního roku a z 91,7 milionu metrů krychlových v srpnu 2023.

Osmasedmdesátiletá žena přišla o život při ruském ostřelování Kupjanska na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Při ostřelování samotného Charkova utrpělo zranění 13 lidí, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.

Ve válečných podmínkách nelze informace bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakuje, že ruská vojska neútočí na civilisty a civilní objekty, jakkoli fakta hovoří o opaku; OSN prověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 přišly o život tisíce civilistů.

Zatčený ruský generál Valerij Mumindžanov dříve působil jako šéf jednoho z odborů ruského ministerstva obrany. V této funkci zodpovídal za uzavírání kontraktů s komerčními firmami na dodávky stejnokrojů, a to včetně uniforem pro jednotky nasazené ve válce proti Ukrajině, a to v celkové hodnotě 1,5 miliardy rublů (asi 380 milionů Kč). Vyšetřovatelé tvrdí, že kromě úplatků zjistili, že generál a jeho rodina vlastní množství nemovitostí v Moskvě a Voroněži za více než 120 milionů rublů (asi 30 milionů Kč). Nyní prověřují, zda tyto nemovitosti generál a jeho příbuzní získali v souladu se zákonem.

„Během dnešního setkání s nizozemským premiérem jsme se zaměřili na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, včetně nových systémů protivzdušné obrany a raket pro ně. Hovořili jsme také o stíhačkách F-16 pro Ukrajinu a všech potřebných zbraních pro naši obranu proti ruským okupantům, včetně nábojů pro naše vojáky, základního vybavení a ochrany naší energetické infrastruktury,“ informoval na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Today, during our meeting with Dutch Prime Minister, we focused our discussion on strengthening Ukraine’s air defense, including new air defense systems and the missiles for them. We also talked about F-16s for Ukraine and all the necessary weapons for our defense against the… pic.twitter.com/IYaUdV3aQY

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 2, 2024

Rusko začalo stíhat dalšího vysoce postaveného generála. Informuje o tom běloruský kanál Nexta. Generálmajor Valerij Mumindžanov, zástupce velitele Leningradského vojenského okruhu pro logistiku, měl přijmout úplatek.

Polsko má právo sestřelit ruské rakety nad Ukrajinou kvůli národní bezpečnosti, říká polský ministr zahraničí. Polsko a země sousedící s Ukrajinou jsou „odpovědné za ochranu vlastního vzdušného prostoru“, navzdory odporu NATO, řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Finská vláda by mohla zakázat ruským občanům nákup nemovitostí v zemi

Finsko by mohlo Rusům zakázat nákup nemovitostí v zemi, uvedl dnes finský ministr obrany Antti Häkkänen. Informuje o tom agentura Reuters s tím, že příslušný návrh zákona jeho ministerstvo připravilo v letních měsících. 

Ukrajinské děti se začátkem roku učí i na táborech, jak překonávat útrapy války, ale i minové pole. 

Ruské síly dobyly vesnici Skučne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Ruský prezident Vladimir Putin zase dnes poznamenal, že ani ukrajinský vpád do Kurské oblasti nedokázal zpomalit postup ruských jednotek na východě Ukrajiny. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Kyjev znovu své partnery vyzval, aby mu umožnili zasahovat i cíle hlouběji na území Ruska.

Skučne je jedna z vesnic v okolí města Pokrovsk, které je v oblasti pro ukrajinskou obranu klíčové. Jak podotýká Reuters, Rusům se v posledních týdnech daří v tomto regionu zrychlovat svůj postup, a to navzdory tomu, že ho měl zpomalit překvapivý ukrajinský vpád do příhraniční Kurské oblasti.

Běluha „špionka“ uhynula, tělo našli u norských břehů. Kytovec nesl jméno po Putinovi

Běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva, byla o víkendu nalezena mrtvá u norských břehů. S odvoláním na neziskovou organizaci, která velrybu sledovala, o tom dnes informovala agentura Reuters.

Poškozená je podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička kotelna kyjevské vodárny a vchod do jedné ze stanic metra. Stanice ale nadále funguje. Fragmenty sestřelených raket dopadly mimo jiné ve Svjatošynské čtvrti, kde zapálily čtyři automobily a dvoupatrovou budovu, ve které nejsou byty.

V zasažené čtvrti je univerzitní areál a několik škol. Záchranáři vyjížděli také k dopadům úlomků raket v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, kde je velké vlakové nádraží.

Český ministr Jan Lipavský se opět vyslovil pro omezení pohybu ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Prohlásil to v aktuálním rozhovoru s německou veřejnoprávní stanicí pro vysílání do zahraničí Deutsche Welle (DW). Stanice mimo jiné vysvětlila, že Češi už nyní neumožňují cestovat do země Rusům, kteří nemají biometrické pasy. Lipavského vystoupení si povšimnul magazín Focus, který materiál od DW dnes převzal.

Následky ruského útoku na Kyjev.

Fragmenty sestřelených raket dopadly ve Svjatošynské čtvrti, kde zapálily čtyři automobily a dvoupatrovou budovu, ve které nejsou byty. 

V zasažené čtvrti je univerzitní areál a několik škol. Záchranáři vyjížděli také k dopadům úlomků raket v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, kde je velké vlakové nádraží, píše Reuters.

Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci na dnešek čelilo ruskému vzdušnému útoku, který zranil nejméně dva lidi. Protivzdušná obrana zlikvidovala asi 20 řízených střel a balistických raket, uvedla vojenská správa. Poškozená je podle starosty Vitalije Klička kotelna kyjevské vodárny a vchod do jedné ze stanic metra, píše agentura Reuters.

Ukrajina začala ve válce proti Rusku využívat také robotické psy, píše americký deník The New York Post. V současnosti fungují jako průzkumníci, nicméně v budoucnu by je Ukrajina chtěla začít využívat ke „kamikadze" útokům. Celý článek čtěte ZDE. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podívejte se na další nové snímky z útoku Rusů na Charkov.

Nejméně 47 lidí, včetně pěti dětí, bylo dnes zraněno při ruském raketovém útoku, při kterém bylo zasaženo obchodní centrum v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom napsala agentura Reuters. Server The Kyiv Independent s odkazem na záchrannou službu a starostu Ihora Terechova uvádí, že zraněných dětí je sedm, přičemž nejmladšímu jsou pouhé tři měsíce.

Šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov obvinil Moskvu, že „cílí výhradně na civilní infrastrukturu města“. Při útocích, kterých bylo nejméně deset, byl podle něj zasažen supermarket, sportoviště a rezidenční budovy. K prvním explozím podle serveru The Kyiv Independent došlo v poledne SELČ. Terčem útoku byla podle ministerstva energetiky také energetická infrastruktura.

Podívejte se na další nové snímky z Charkova, kde útočili Rusové.

Rusko provede změny ve své jaderné doktríně v reakci na kroky Západu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Dnes o tom s odvoláním na náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova informovala agentura TASS.

Rozhodnutí podle Rjabkova „souvisí s eskalačním kurzem našich západních protivníků“. Práce na změně doktríny jsou v pokročilé fázi, řekl agentuře. Ruští představitelé již v minulých měsících o možných změnách doktríny hovořili, Rjabkovova slova jsou však podle agentury Reuters dosud nejjednoznačnějším vyjádřením, že ke změnám skutečně dojde.

Podívejte se na nové snímky z Charkovské oblasti, kde útočili Rusové.

Podívejte se na nové snímky z Ukrajiny, kde jsou prvňáci na tradičním ceremoniálu před zahájením školní docházky v Záporoží.

Ruská opozice se musí snažit o vytvoření protiváhy vůči režimní propagandě a o vytvoření vize pro budoucnost. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl ruský kritik Kremlu Michail Chodorkovskij. Debaty o takové vizi se mohou zdát abstraktní, ale není tomu tak, lidé v Rusku musejí vnímat, že existují alternativy k tomu, co se v zemi děje v posledních 25 letech, poznamenal.

„Musíme pochopit, že máme co do činění s totalitním režimem, který je připraven využít ozbrojené síly nejen proti svým sousedům, ale i proti vlastním občanům,“ řekl Chodorkovskij. Alternativy k aktuální situaci a to, jak jich dosáhnout, by podle něj měly být lidem stejně srozumitelné jako v pozdních 80. letech.

Nizozemsko poskytne Ukrajině 28 vojenských obojživelných dvoudílných pásových obrněných vozidel Bandvagn Skyddad 10, píše zpravodajství Nexta.

Zpravodajský kanál Baza na platformě Telegram informoval, že v blízkosti elektrárny Konakovo v ruské Tverské oblasti byly slyšet hlasité výbuchy. Gubernátor Tverské oblasti Igor Rudenja uvedl, že ve městě Konakovo vypukl požár, ale dodávky elektřiny a plynu nebyly přerušeny. Neupřesnil, jaký objekt požár zasáhl, píše Reuters.

Ukrajina se pokusila zasáhnout rovněž elektrárnu Kašira v Moskevské oblasti, uvedl představitel místní samosprávy Michail Šuvalov. Útok však podle něj nezpůsobil žádné škody. „Dodávky elektřiny pokračují bez problémů,“ napsal Šuvalov na platformě Telegram.

Ukrajinské úřady oznámily, že v důsledku ruského ostřelování Sumské oblasti zemřel jeden civilista a další čtyři utrpěli zranění. Ukrajinská armáda uvedla, že v noci zničila osm z jedenácti ruských dronů. „Okupanti se tentokrát zaměřili na ukrajinské obilí a logistiku v zemědělském sektoru, zejména v Mykolajivské a Sumské oblasti,“ dodala.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 158 ukrajinských dronů nad 15 ruskými regiony. O jednom z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku války podle agentury Interfax informovalo ruské ministerstvo obrany. V moskevské rafinerii po dronovém útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Západ Ruska v noci na dnešek čelil rozsáhlému dronovému útoku z Ukrajiny. Uvedly to úřady Brjanské oblasti a Moskvy. Na ruskou metropoli podle tamního starosty Sergeje Sobjanina mířily tři bezpilotní letouny.

„Naše obrana v tuto chvíli odráží pokus o masivní dronový útok na území Brjanské oblasti,“ uvedl oblastní gubernátor Alexandr Bogomaz na sociálních sítích v sobotu krátce před půlnocí. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 12 bezpilotních letounů, což si nevyžádalo žádné škody ani oběti.

Dnes po půlnoci Bogomaz napsal, že se nad Brjanskou oblastí podařilo sestřelit dalších 14 dronů. I tento zásah se podle něj obešel bez škod a zraněných.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský prezident ve svém večerním projevu vyzval USA, Británii, Francii a Německo, aby povolily použití zbraní dlouhého doletu k obraně země před okupanty.

Společná úsilí dobrých lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekl propuštěný kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Byl si jistý, že v sibiřském vězení umře, uvedl. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Propuštěn byl v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.

„Byl jsem si jistý, že umřu v tom sibiřském vězení,“ řekl Kara-Murza. Když začala invaze na Ukrajinu v únoru 2022, nenapadlo ho odejít a zůstal v Rusku, uvedl. Řekl, že vždy vyzýval své ruské spoluobčany k odporu proti diktatuře a necítil by se, že má právo to dělat, kdyby byl někde daleko v bezpečí. Hodně lidí se podle něj cítí podobně. „Věřím tomu, co dělám, věřím ve svojí zemi, záleží mi ní. Myslím, že moje země si zaslouží lepší budoucnost než žít pod agresivními zločinnými vrahy,“ uvedl.

Ruský bombový útok dnes v obci v ukrajinské Charkovské oblasti zabil dvě ženy a dalších deset lidí, včetně dětí, zranil, uvedl podle agentury Reuters šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Ruské síly podle Syněhubova na obci Čerkaska Lozova na předměstí druhého největšího ukrajinského města Charkova zaútočily řízenými leteckými pumami a poškodily rezidenční budovu. „Zahynuly dvě ženy,“ uvedl Syněhubov. Dodal, že jedna z žen byla vytažena z trosek a druhá zemřela v sanitce.

V centru Moskvy vypukl požár. Třípatrová administrativní budova hoří už několik hodin. Podle předběžných údajů nejsou žádné oběti.

Putin daroval severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi 24 koní, píše deník The Times. Zpráva uvádí, že to „je známkou rostoucí blízkosti mezi severokorejským vůdcem a ruským prezidentem.“

Švýcarská bezpečnostní komise vyzývá k přezkoumání neutrality, kterou země zachovává od roku 1515. Zpráva uvádí, že Švýcarsko se již stalo cílem hybridní války – dezinformace, špionáže a kybernetické útoky. Odborníci doporučují připravit na případný konflikt celou společnost, nejen armádu. Na pozadí rostoucí hrozby ze strany Ruska se také navrhuje posílení vazeb s EU a NATO, zvýšení vojenských výdajů a rozšíření spolupráce se Západem.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 24 z 52 ruských dronů, dalších 25 se jich zřítilo samo, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase s odvoláním na ruskou armádu informovala o zničení 48 ukrajinských bezpilotních letounů a několika raket.

Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití dodaného vojenského materiálu. Zároveň ale z ČR neproudí ty nejsofistikovanější zbraňové systémy, které třeba mají velký dosah nebo staví dodavatele do strategických dilemat. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na bezpečnostní konferenci Globsec.

Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Vše podle ní musí být v souladu s mezinárodním právem. Platí to podle ní i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo.

Ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme. V projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Ruska nad Ukrajinou by vedlo k nestabilitě Evropy, uvedl šéf diplomacie.

„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ poznamenal ministr.

Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní a spadá pod právo Kyjeva na sebeobranu, je přesvědčen šéf NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury Reuters to řekl německému týdeníku Welt am Sonntag ve svém prvním vyjádření k ukrajinskému postupu na ruském území.

„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ uvedl Stoltenberg, podle něhož NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno a nehrálo v nich žádnou roli.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně pět mrtvých a 37 zraněných si včera vyžádal ukrajinský útok na ruskou Belgorodskou oblast. Oznámil to dnes podle agentury AFP gubernátor příhraničního regionu Vjačeslav Gladkov. Ten zároveň Kyjev obvinil z použití kazetové munice, která je v mnoha zemích zakázaná, ale Rusko a Ukrajina příslušnou úmluvu nepodepsaly.

Sedm mrtvých včetně dítěte a nejméně 77 zraněných si vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. 

Vojenské zpravodajství (VZ) se od počátku ruské agrese podílí na pomoci Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel tajné služby Petr Bartovský. VZ na počátku války použilo část peněz ze svého rozpočtu na pořízení materiální pomoci napadené straně. Společně s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která spadá pod ministerstvo obrany, také plní jednu z významných rolí při získávání a posílání pomoci ukrajinským ozbrojeným silám a ozbrojeným složkám.

„Vojenské zpravodajství není ten, kdo říká, co a kde a za kolik se koupí. Vojenské zpravodajství dohlíží na to, aby byla pomoc realizována včasně, bez prodlení a tam, kde je to potřeba,“ řekl Bartovský.

Rusko se muselo podle ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského v posledních letech vrátit ke klasickým metodám práce svých tajných služeb, ke změnám bylo donuceno také v souvislosti s vyhoštěním řady svých zpravodajců s diplomatickým krytím. S ohledem na to, o jaké informace mají ruské rozvědky zájem, změnily také své cíle. Soustředí se například na lidi ze středního managementu, experty, kteří mají přístup k systémům ve státní správě, nebo novináře a obchodníky, řekl Bartovský v rozhovoru s ČTK.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR se dál snížil i po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů. Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňovala na to, že na ruské ambasádě působili lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své pozice k zakrytí špionážní činnosti.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Úřad ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dnešním prohlášení uvedl, že Rusko tento týden udeřilo na Ukrajinu více než 400 střelami a drony. V pondělí země čelila kombinovanému vzdušnému útoku, který byl podle Zelenského největším od počátku invaze v únoru 2022. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že zničila 102 ze 127 různých druhů střel a 99 ze 109 dronů.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes na okraj mezinárodní konference Globsec v Praze jednala se svým italským protějškem Guidem Crosettem o podpoře Ukrajiny, bezpečnostní situaci v Africe a na Blízkém východě či o česko-italské obranně-průmyslové spolupráci a projektu pořízení amerických letounů F-35. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dekretem odvolal velitele letectva Mykolu Oleščuka. Bez dalších podrobností o tom informovala agentura Reuters. Stalo se tak krátce poté, co Ukrajina v pondělí přišla o jednu z prvních dodaných amerických stíhaček F-16.

Ztrátu stroje oznámilo letectvo ve čtvrtek, kdy se také konal pohřeb pilota, který incident nepřežil.

Šest mrtvých včetně dítěte a nejméně 55 zraněných si dnes vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. Podle agentury Reuters to oznámily místní úřady. 

Válka na Ukrajině donutila Evropskou unii porozumět tomu, jak je západní Balkán důležitý pro bezpečnost v Evropě. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl albánský premiér Edi Rama. Status kandidátské země mají z regionu Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo, které podalo žádost o členství v prosinci 2022.

Albánie a další západobalkánské státy podle Ramy dlouho poslouchaly, že region se stane částí EU, že je tam jeho místo, ale žádný vývoj v tomto směru delší dobu nenastal. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 si ale Unie podle něj uvědomila, jak důležitý západní Balkán je pro bezpečnost Evropy.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde útočili Rusové.

Ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov a ministr obrany USA Lloyd Austin spolu jednali ve Washingtonu. Podívejte se na nové snímky.

Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. K jeho zadržení však nyní vyzvala zemi Ukrajina. „Žádáme mongolské úřady, aby dostály závaznému mezinárodnímu zatykači a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ napsalo ukrajinské ministerstvo zahraničí na síti Telegram.

Ministři obrany zemí EU se dnes shodli, že do konce roku by mělo být v Evropské unii vycvičeno 75.000 ukrajinských vojáků. Po skončení neformální ministerské schůzky v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Výcvik by měl podle Borrella probíhat co nejblíže Ukrajině, nicméně nikoli na jejím území.

Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků, řekla v Praze předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.

Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. „Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci,“ řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou. „Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru,“ podotkla. Je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.

Tři mrtvé včetně dítěte si dnes vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. Podle agentury Reuters to oznámil charkovský starosta Ihor Terechov.

„Okupanti zabili dítě přímo na dětském hřišti. Zraněni byli nejméně tři další lidé,“ citoval Reuters Terechova. Další dva lidé zahynuli ve 12podlažní budově, která po útoku začala hořet.

Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech.

Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. Podle agentury AFP to dnes novinářům řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl dnes Peskov bez dalších podrobností.

Von der Leyenová se ve svém prvním velkém projevu od znovuzvolení do čela Evropské komise věnovala energetické soběstačnosti a dřívější závislosti Evropy na ruských fosilních zdrojích: „Putinův pokus vydírat unii nejen kompletně selhal, ale přímo podnítil nárůst domácí výroby energie, díky níž jsme nezávislí. Vzali jsme si z toho ponaučení. Když hovoříme o své energii, musíme svou energii vyrábět. Víc obnovitelných zdrojů. Víc jádra. Víc efektivity.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vychválila „houževnatost většiny středoevropských zemí“ vstříc ruské agresi na Ukrajině. „Evropa v minulých letech objevila další stránku impresivní síly této části kontinentu,“ uvedla předsedkyně na konferenci Globsec v Praze. „Od chvíle, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu, stali jste se tlukoucím srdcem evropské solidarity. A po dvou letech ruské agrese to stále platí,“ pokračovala von der Leyenová. „Západ Evropy má hodně se učit od východu Evropy.“

Prezident Petr Pavel zahájil mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec, jež se z Bratislavy letos přesunula do Prahy. „Čelíme dlouhému konfliktu s nejistým výsledkem. Čas může pracovat v náš prospěch a prospěch Ukrajiny, ale jen pokud dokážeme stát pospolu a poučit se z uplynulých dvou a půl let. V tuto chvíli se potýkáme s Ruskem, které nadále věří, že nemá žádný důvod změnit své činy. K dosažení trvalého míru musíme nadále poskytovat dostatečnou a předvídatelnou pomoc Ukrajině,“ pronesl prezident. „Rusko musí pochopit, že pokračovat v této pomýlené válce už nebude v jeho zájmu.“

Ukrajinská prokuratura uvedla, že ruský útok v Sumách poškodil závod společnosti, která vyrábí obaly na jídlo pro děti, džusy a chemikálie používané v domácnosti. Úder zranil celkem devět lidí, 48letá žena svým zraněním podlehla.

„Víme, že ruské diplomatické mise slouží hybridní válce, která je vedena proti Evropě,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský v interview pro Deutsche Welle. Proto usiluje o další omezování svobody pohybu ruských diplomatů po EU.

Průmyslový podnik v Sumách podle tamních úřadů v noci na dnešek zasáhl vzdušný úder, který způsobil požár. Obyvatelům správa doporučila, aby kvůli hustému kouři nevycházeli ven a neotevírali okna. Na likvidaci ohně hasiči pracovali ještě dnes ráno. Zraněných je podle předběžných údajů devět lidí.

Podle šéfa diplomatické služby EU je nyní cílem Evropské unie vycvičit 60 000 ukrajinských vojáků, s ministry obrany chce ale jednat o navýšení tohoto počtu. Josep Borrell to dnes prohlásil v Bruselu před zahájením neformálního jednání ministrů obrany EU. Česko na schůzce zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec.

„Nejdůležitějším tématem dnešního jednání je vojenská podpora Ukrajině. Budeme diskutovat o navýšení kapacit pro trénink vojáků i o tom, jak zlepšit koordinaci,“ řekl Borrell novinářům s tím, že se situací bránící se země ministry seznámí jejich ukrajinský protějšek Rustem Umerov.

Podle Borrella bylo v posledních dnech jasně vidět, že chce ruský prezident Vladimir Putin uvrhnout Ukrajinu „do tmy a zimy“ zničením veškeré energetické infrastruktury. „Ukrajina se může úspěšně bránit, jen když má naši podporu,“ dodal Borrell, kterého ve funkci letos na podzim nahradí někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad ruským územím a anektovaným Krymským poloostrovem 18 dronů z Ukrajiny, uvedlo v krátkém hlášení ruské ministerstvo obrany. Exploze se v noci ozvaly u krymského města Džankoj, píše ruskojazyčný server BBC, podle kterého s příchodem noci vyslalo řadu dronů i Rusko. Jejich celkový počet ani rozsah způsobených škod na Ukrajině zatím není k dispozici. V severoukrajinském městě Sumy po vzdušném útoku hoří.

Jednou ze zvažovaných verzí včerejšího pádu ukrajinského letadla F-16 je i sestřelení vlastní protivzdušnou obranou, uvedla ukrajinská redakce rozhlasové stanice Hlas Ameriky s odvoláním na anonymní zdroj z ukrajinského letectva. K dalším hypotézám patří technická závada či chyba pilota.

Stíhačku sestřelila raketa Patriot vinou nedostatečné koordinace mezi jednotkami, napsala na sociální síti ukrajinská poslankyně Marjana Bezuhlá. Poslankyně je známá ustavičnou kritikou ukrajinské generality, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Dobré ráno, dopravní policie v Kurské oblasti na západě Ruska, kam vpadly na počátku srpna ukrajinské jednotky, přestala s automatickým udělováním pokut řidičům za překročení povolené rychlosti a pokuty uložené ve správním řízení na počátku ukrajinské invaze zrušila. Oznámila to mluvčí ruského ministerstva vnitra Irina Volková. Podle ní policie postupovala na základě ustanovení zákona o počínání v „krajní nouzi“. Stalo se tak poté, co si ruští prováleční blogeři a dobrovolníci pomáhající při evakuaci lidí z Kurské oblasti stěžovali, že ukrajinské drony útočí na auta, která rychlostní omezení dodržují – a pokud řidič ve snaze uniknout útočícímu dronu šlápne na plyn, dostane pokutu, napsal server Mediazona.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme za tým Blesku dobrou noc. 

„Kosťantynivka je jedním z nejvíce postižených měst Doněcké oblasti, pod palbou nepřítele je skoro každý den. Vyzývám všechny k evakuaci! Evakuace zachraňuje životy!“ napsal šéf oblastní správy Vadym Filaškin na sociální síti. Před válkou mělo město okolo 70.000 obyvatel.

Rusko zaútočilo třemi řízenými střelami Ch-59/69 a vyslalo 74 dronů, napsalo ukrajinské letectvo k dnešním 09:00 SELČ. Dvě střely a 60 dronů se podařilo sestřelit. Dvě ze tří střel podle ruskojazyčného serveru BBC mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.

Tajný ukrajinský odboj operuje za ruskou frontou. Mají za úkol sabotáže i „eliminace“

Velitel ukrajinských speciálních sil, který vede síť ukrajinských civilistů bojujících za ruskými liniemi, dal svůj vůbec první rozhovor, a to pro britskou zpravodajskou televizi Sky News. „Mnoho našich lidí během své práce zemřelo a mnoho z nich končí v ruských věznicích," uvedl o ukrajinském odboji velitel, který si přál z bezpečnostních důvodu zůstat v anonymitě.

Snímek stíhačky F-16. Právě o tento typ stroje přišlo ukrajinské letectvo. Do boje je zasadila tento týden

„Pilot letectva ozbrojených sil Ukrajiny Oleksij Mes byl zabit při obraně naší země,“ uvedlo ukrajinské letectvo, které pilota označilo za hrdinu, když při ochraně životů Ukrajinců položil ten svůj. Poznamenalo, že během své poslední mise zničil tři střely s plochou dráhou letu a jeden útočný dron. Pohřeb pilota se konal dnes.

Letectvo podrobnosti o zkáze stroje neuvedlo. Nehoda se stala v době masivního ruského ostřelování, ale podle prvních zpráv se zdá, že stíhačka nebyla sestřelena, uvedl WSJ. „Nehoda byla nejspíše následkem pilotovy chyby,“ dodal deník.

Charkovský region je stále minovým polem. Na snímku je ukrajinští vojáci likvidují. 

Omezení kyjevských vojenských akcí, včetně vpádu do Kurska, slouží pouze k prodloužení války a posílení Ruska, píší Alfonso Prat-Gay, Karin von Hippel, Greg Mills a Juan-Carlos Pinzon z Brenthurst Foundation.

Čistý zisk ruské plynárenské společnosti Gazprom se v prvním pololetí meziročně více než ztrojnásobil a překročil bilion rublů (zhruba 247 miliard Kč). Za růstem zisku stál vyšší vývoz plynu a opatření ke kontrole nákladů

Veškeré dodávky v rámci české muniční iniciativy běží tak, jak bylo nasmlouváno a schváleno, což Kyjev ocenil, uvedl v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský.

Ukrajina v pondělí přišla o jednu z amerických stíhaček F-16. Dnes o tom s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele informoval deník The Wall Street Journal, podle kterého letoun nesestřelili Rusové, ale nejspíše havaroval kvůli chybě pilota. První stroje F-16 dorazily na Ukrajinu podle médií v červenci.

Bývalý náměstek ministra obrany Pavel Popov byl zadržen. Armádní generál byl odvolán ze své funkce před dvěma měsíci. Pracoval jako náměstek ministra obrany 11 let. Byl obviněn z podvodu. 

Ruští vojáci dobyli dvě vesnice v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle agentury AFP ruské ministerstvo obrany. V tomto úseku fronty čelí Ukrajinci náporu početní převahy ruské armády, zejména ve směru na město Pokrovsk, které je důležitým logistickým bodem.

Kontrolu nyní mají podle ruských úřadů ruští vojáci nad vesnicí Stelmachivka, která leží nedaleko hranic Luhanské a Charkovské oblasti, na úseku fronty podél linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. Ukrajina se k tomu tvrzení nijak nevyjádřila.

Druhou obsazenou obcí je Mykolajivka v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany neupřesnilo, kde přesně se obec nachází, podotýká AFP. Vesnic se stejným jménem je v této oblasti na východě Ukrajiny víc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský generální štáb dnes potvrdil dřívější zprávy médií a ruských úřadů, podle kterých ukrajinské síly ve středu zaútočily na dělostřelecký sklad a dvě ropná skladiště v Rusku. Jednalo se o zařízení v Rostovské a Voroněžské oblasti, které přímo sousedí s Ukrajinou, ale také o skladiště v Kirovské oblasti, která leží východně od Moskvy a od ukrajinských hranic ji vzdušnou čarou dělí přes 1100 kilometrů.

Jeden z útoků mířil na ropné skladiště Atlas v Rostovské oblasti, kde podle ruských úřadů i ukrajinské armády způsobil požár, plameny zachvátily několik nadrží.

„Úkol provedly jednotky Sil speciálních operací ukrajinské armády a vojenské rozvědky HUR ministerstva obrany ve spolupráci s dalšími útvary obranných sil,“ uvedl generální štáb.

„Nezasloužím si být tady“ je prohlášení, které se dá od člověka ve vězení čekat. Ale Tetjana Potapenková neoblomně trvá na tom, že není tím, za koho ji má ukrajinský stát. Odpykává si první z pěti let za mřížemi a je jednou ze 62 odsouzených za kolaboraci ve vězení nedaleko Dnipra, píše na svých internetových stránkách britská BBC.

Tetjana pochází z 300 kilometrů vzdáleného Lymanu, který v roce 2022 po šest měsíců okupovala ruská armáda. Vysvětluje, že ve svém bydlišti 15 let působila jako dobrovolnice a úzce spolupracovala s místními úřady. Za to, že v tom pokračovala i po příchodu Rusů, nyní platí vysokou cenu.

Podle ukrajinské prokuratury se protiprávně ujala oficiální funkce u okupantů. Rozdávala například humanitární pomoc. „Zima skončila, lidé neměli jídlo, někdo se za ně musel postavit,“ říká. „Nemohla jsem přeci tyto staré lidi opustit, vyrostla jsem mezi nimi,“ vysvětluje.

Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.

„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Rusko v noci na dnešek podniklo další vzdušný úder na Ukrajinu. Vyslalo na ni podle stanice BBC několik desítek bezpilotních letounů a dvě střely. V řadě ukrajinských regionů úřady vyhlásily letecký poplach. Z Kyjeva jsou hlášeny dopady trosek sestřelených dronů, napsal server Ukrajinska pravda. Ruské úřady informovaly o útoku ukrajinských dronů na anektovaný poloostrov Krym nebo Brjanskou oblast.

„Po desítkách bezpilotních letounů ruská armáda opět vypálila na Ukrajinu střely. Zatím ale nejde o masivní raketový úder, podle ukrajinské armády jsou dvě,“ napsala BBC na svém ruskojazyčném webu. Střely podle ní mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.

Polské děti se příští týden na začátku školního roku setkají s novými spolužáky: s desítkami tisíc ukrajinských dětí, které žijí v Polsku, ale ještě nezažily polský vzdělávací systém. V Polsku vstupuje v platnost nový zákon, podle kterého je pro děti uprchlíků školní docházka povinná. Ale nikdo není schopen říci, kolik se zapíše nových žáků. Odhady se pohybují od 20 000 do 80 000, napsala agentura AFP.

Unijní ministři zahraničí se dnes po prázdninové přestávce poprvé setkají na jednání v Bruselu. Neformální zasedání šéfů diplomacií zemí EU, takzvaný Gymnich, se mělo původně konat v Budapešti a mělo ho pořádat maďarské předsednictví, šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale v červenci oznámil, že se schůzka uskuteční v Bruselu. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině a chování premiéra Viktora Orbána, který na začátku července navštívil Rusko i Čínu a jednal s tamními vůdci. Borrell rovněž označil za absolutně nepřijatelná maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku.

Francouzská justice začala stíhat zakladatele Telegramu Pavla Durova. Propustila ho z vazby, ale bude pod policejním dohledem, uvedla prokuratura.